tag:blogger.com,1999:blog-8317979992762782052023-12-07T07:24:30.194-08:00ओसरी,घराशी एकजीव असलेली घराबाहेरची जागा. माया. sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.comBlogger27125tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-63219798176060900962018-12-06T07:59:00.000-08:002018-12-06T08:04:50.529-08:00भारतातील होम-स्टे पर्यटन: सध्याची स्थिती आणि भविष्यातील संधी <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">आपल्यापैकी बऱ्याच जणांना होम-स्टे नावाचा प्रकार ऐकून किंवा
अनुभवून माहिती असेल. पर्यटकाची राहण्याची आणि खाण्याची सोय यजमानाकडून काही एका
मोबदल्यात स्वतःच्या घरातच केली जाणे असे या प्रकाराचे थोडक्यात वर्णन करता येईल.</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">गरजू विद्यार्थ्यांनी एखाद्याच्या घरातच राहणे आणि तिथे त्यांची
खाण्या</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">-</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">पिण्याची सुद्धा व्यवस्था काही एक मोबदला घेऊन केली जाणे ही पेइंग</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">गेस्ट नावाची पद्धत आपल्याला परिचयाची आहे. तसेच एखादे कुलदैवताचे
ठिकाण असेल किंवा पिढीजात असे नेहमी भेट देण्याचे तीर्थस्थळ असेल तर अशा ठिकाणी
सहकुटुंब जाणे आणि तिथे <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>राहणे</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> खाणे</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> आणि दर्शन या सगळ्या
सोयी नेहमीच्या पुजारी कुटुंबियांकडून एकत्रितपणे केल्या जाणे हीदेखील एक
पारंपारिक आणि परिचित अशी पद्धत आहे. या दोन्ही पद्धती आपल्या इथले जुने होम-स्टेचेच
प्रकार मानता येतील.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">सध्या जगभर होम-स्टे टुरिझमचा चांगलाच बोलबाला आहे. एअरबीएनबी</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">, </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">ट्रीपअॅडवायझर यासारख्या वेब बेस्ड प्लॅटफॉर्म्स
मुळे एकूण जगभरच पर्यटन व्यवसायाची गणिते पूर्णपणे बदललेली आहेत. एअरबीएनबीने
प्रकाशित केलेल्या ताज्या आकडेवारीनुसार २०१७ सालात जगभरच्या एअरबीएनबी मार्फत होम-स्टे
चालवणाऱ्या स्त्री व्यावसायिकांनी १० बिलियन डॉलरचा</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">
(</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">साधारण ७२,५०० कोटी
रुपये) व्यवसाय केला. एअरबीएनबीचा प्लॅटफॉर्म वापरणाऱ्यांमध्ये स्त्री
व्यावसायिकांचे प्रमाण ५५% आहे हे लक्षात घेता आणि एअरबीएनबी हा अनेक प्लॅटफॉर्मपैकी
एक आहे हे लक्षात घेता, सध्या होम-स्टे प्रकारातून जगभर किती मोठ्या प्रमाणात
पर्यटन-व्यवसाय केला जातो आहे हे लक्षात येते.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">आपण आधी एअरबीएनबीचेच उदाहरण घेऊ यात. जिला कुणाला आपले घर काही
दिवसांसाठी भाड्याने द्यायचे आहे आणि ज्यांना ते तसे हवे आहे अशांना एकत्र
आणण्याचे काम ही कंपनी आपल्या वेबसाईटमार्फत करते. भाड्याने द्यायच्या घराची अतिशय
सविस्तर माहिती फोटोंसहित</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">वेबसाईटवर उपलब्ध असते. समजा कुणाला
पॅरीसमध्ये होम-स्टे बुक करायचा असेल तर पॅरीस नाव टाकून सर्च केल्यानंतर त्या
शहरातले एअरबीएनबी वर रजिस्टर झालेले सगळे होम-स्टे दिसायला लागतात. होम-स्टेचे
भाडे ऑनलाईन भरण्याची सोय असते. घरात राहून गेलेली लोकं घराबद्दल सविस्तर फीडबॅक
(युझर</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">रेटिंग्ज) देतात. सुयोग्य होम-स्टेची निवड करताना अशा सगळ्या
युझर</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">रेटिंग्जचाच वापर केला जातो. घर भाड्याने देणारी लोकं पण घरे
वापरणाऱ्या पर्यटकांना रेटिंग्ज देतात. </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">नुकताच आम्ही युरोपमधल्या काही देशांचा दौरा केला. सगळ्याच
ठिकाणी आम्ही होम-स्टे मध्ये राहिलो. सगळी बुकिंग्ज आम्ही एअरबीएनबी मार्फत केली.
आम्ही पाचजण असल्यामुळे आम्हाला दोन बेडरूमचे फ्लॅट्स सोयीचे पडत असत. सुसज्ज
किचनची सोय असे. फ्लॅटचे भाडे पाचजणांमध्ये विभागल्यावर हॉटेलच्या तुलनेत बरेच
स्वस्त असे. शिवाय सकाळी निघताना हवा तसा नाश्ता करून निघण्याची सोय असे.
बाथरूममध्ये आणि इतर सगळ्याच खोल्यांमध्ये हॉटेलात ज्या वस्तू आणि सुविधा दिलेल्या
असतात (साबण</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> शांपू</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> टॉवेल</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> बेडशीट्स, इ.) त्या सगळ्या गोष्टींची
तजवीज केलेली असे. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSKTfQrN85wboWN0gtBp-4ur6mp_iuW-USM_DtXTRXXo3UPmS3iYsi1b3qa6GYagk2EmL7yzhxAe26O0ZOldDuLCUYN4t-QV5Qx1EM23iL0b38w7NN6-h1tGsavRDheYd69QjXesOw-wg/s1600/brienz+homestay.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSKTfQrN85wboWN0gtBp-4ur6mp_iuW-USM_DtXTRXXo3UPmS3iYsi1b3qa6GYagk2EmL7yzhxAe26O0ZOldDuLCUYN4t-QV5Qx1EM23iL0b38w7NN6-h1tGsavRDheYd69QjXesOw-wg/s640/brienz+homestay.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><b>स्वित्झर्लंड मधील ब्रिएन्झ या गावातला एक होमस्टे </b></span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">बऱ्याच ठिकाणी तर हॉटेलात खोल्या जशा सजवून तयार असतात तसे घर
सजवून तयार असे. होम-स्टे चालवणारी मंडळी युझर रेटिंग्ज मध्ये नकारात्मक टिप्पण्या
आणि रेटिंग्ज मिळू नये यासाठी दक्ष असत. </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">परिणामी सगळ्याच गोष्टींमध्ये एक
व्यावसायिक दृष्टी आणि शिस्त जाणवली. नाश्त्यासाठी किंवा जेवणासाठीच्या वस्तू
खरेदी करण्यासाठी जवळपासच्या सुपरमार्केटमध्ये जावे लागे. शिवाय होम-स्टे हे
रहिवासी वस्तीत असत. त्यामुळे आपोआपच स्थानिक लोकांशी जास्त संपर्क आला</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">.</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> या अनुभवावरून
आमच्या हे लक्षात आले की युरोप आणि अमेरिकेत वेबसाईटवरून बुकिंग करून होम-स्टे
मध्ये राहणे आता चांगलेच रूढ झालेले आहे. होम-स्टेचा पर्याय तिकडे हॉटेल इतकाच
खात्रीशीर आणि सुरक्षित मानला जातो आहे. भारतात मात्र हा प्रकार हळूहळू रुजतो आहे</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">केरळात</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">पेरियार नदीच्या काठी असलेल्या थट्टेकड
नावाच्या छोट्या गावाजवळ सलीम अली पक्षी अभयारण्य आहे. काही वर्षांपूर्वी तिथे
जाताना आम्ही तिथल्या एका होम-स्टे मध्ये ऑनलाईन बुकिंग केले होते.
ट्रीपअॅडवायझरच्या वेबसाईट वरती आम्हाला या घराची माहिती मिळाली. अनेक पर्यटकांनी
घराबद्दल आणि घरमालकाबद्दल खूप चांगले रिव्ह्यूज लिहिले होते. एका मुक्कामाचे
पूर्ण पैसे आधीच ऑनलाईन भरून आम्ही तिथे रहायला गेलो. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXAOPWIaIwz_BKIKaqCenOgGBQ7PyeTkEVgJv5GEXvnbOWDjSFpcCXfPEmghsJQ6nb3ZSnaCJsnr3Wa5c7WRyFYRnt7SHza8xXW0jEArwAdWi5H5nQGxkQnWZettX3beAYjHgR2ztn-IA/s1600/thattekad+homestay.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="425" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXAOPWIaIwz_BKIKaqCenOgGBQ7PyeTkEVgJv5GEXvnbOWDjSFpcCXfPEmghsJQ6nb3ZSnaCJsnr3Wa5c7WRyFYRnt7SHza8xXW0jEArwAdWi5H5nQGxkQnWZettX3beAYjHgR2ztn-IA/s640/thattekad+homestay.JPG" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><b>थट्टेकड येथील होम-स्टे </b></span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif;">खालच्या मजल्यावर घरमालक स्वतः
सहकुटुंब राहत होता आणि वरच्या दोन खोल्या त्याने पर्यटकांसाठी राखून ठेवल्या
होत्या. भारतात फिरताना पहिल्यांदाच आम्ही होम-स्टेचा पर्याय वापरत असल्याने थोडी
काळजी वाटत होती. पण इतक्या छोट्या गावातला होम-स्टे असूनही सगळं अगदी मनाजोगतं
झालं. घरमालक हा उत्तम पक्षीनिरीक्षक आणि गाईड होता. त्याने सुयोग्य मोबदला आकारून
आम्हाला तिथले दुर्मिळ पक्षी दाखवले आणि उत्तम माहिती पण सांगितली. घरगुती जेवणाची
सोय उत्तम होती. खास केरळी पदार्थ चाखायला मिळाले. खोल्या स्वच्छ आणि नीटनेटक्या
होत्या. किमान आवश्यक अशा सगळ्या गोष्टी होत्या. भारतात अगदी रिमोट ठिकाणीदेखिल
होम-स्टे यशस्वीपणे चालवला जाऊ शकतो याचे जणू काही प्रात्यक्षिकच आम्हाला बघायला
मिळाले.</span><span style="color: #222222; font-family: "mangal" , serif;"> </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">भारतात मुंबई</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> दिल्ली</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> चेन्नई</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> यासारख्या मोठ्या शहरांमध्ये युरोप
अमेरिकेप्रमाणे घरे होम-स्टे पद्धतीने भाड्याने देण्याची पद्धत पसरते आहे. शिवाय
शहरातलेच लोक ‘हौस अधिक व्यवसाय’ या दोन्ही कारणांनी निसर्गरम्य ठिकाणी घरे बांधून
होम-स्टे पद्धतीने भाड्याने देताना दिसतात. कोकणातल्या किनारपट्टीवरच्या गावातले
अनेक होम-स्टे हे शहरी चाकरमान्यांच्या मालकीचे असतात. याशिवाय दुर्गम भागातल्या
पर्यटनस्थळी स्थानिक रहिवासी देखिल होम-स्टे पद्धतीच्या सोयी पुरवताना दिसतात.
राजमाची</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> भंडारदरा या सह्याद्रीतल्या ठिकाणांमध्ये, हिमालयातल्या सुंदर
पण दुर्गम परिसरात तसेच लेह-लडाख परिसरात होम-स्टे रुजताना दिसताहेत. कमालीचे
सांस्कृतिक वैविध्य असणाऱ्या आपल्या देशात स्वतःच्या घरामध्ये रहावयास जागा देऊन
पाहुण्यांचे आतिथ्य करण्याची जुनी परंपरा आहे. त्यामुळे होम-स्टे टुरिझमच्या
वाढीसाठी आपल्या देशात भरपूर वाव आहे. एका आकडेवारीनुसार भारतात पर्यटन क्षेत्रास
दरवर्षी दोन लाखखोल्यांचा तुटवडा भासतो. अशावेळी ही कसर होम-स्टे टुरिझम मार्फत
भरून काढणे सहज शक्य आहे. भारतातले सध्याचे पर्यटन धोरण मात्र मोठ्या प्रकल्पांना
महत्त्व देणारे आहे.</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><br />
<br />
</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">शहरात आढळणारे तसेच
वरती उल्लेखलेले होम-स्टे ही सगळी व्यक्तिगत होम-स्टेची उदाहरणे झाली. या शिवाय
अनेक ठिकाणी कम्युनिटी होम-स्टे सुद्धा आढळतात. कम्युनिटी होम-स्टेमध्ये
पर्यटकांना राहण्यासाठी दिलेल्या घरे अथवा खोल्यांची मालकी किंवा व्यवस्थापन हे
त्या कम्युनिटी मार्फत केले जाते. ही कम्युनिटी म्हणजे एखादा आदिवासी पाडा असू
शकतो किंवा एखादे गाव असू शकते. यातून पर्यटकांना संपूर्ण गावाचा सांस्कृतिक अनुभव
मिळणे अपेक्षित असते. स्थानिक संस्कृतीची जवळून ओळख व्हावी यासाठी वेगवेगळे उपक्रम
आयोजित केले जातात. स्थानिक नृत्य पाहणे आणि शिकणे</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> स्थानिक खाद्यपदार्थ तसेच हस्तकलांचा
आस्वाद घेणे</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> भातलावणीत सहभागी होणे</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> बैलगाडीतून फेरी मारणे यासारख्या गोष्टी
यामध्ये मोडतात. व्हिएतनाम</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> कंबोडिया यासारख्या देशांमध्ये कम्युनिटी होम-स्टेचा
एकंदर पर्यटनात प्रभावी वापर केलेला दिसतो.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="about:invalid#zClosurez" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Image result for korzok homestay wwf" border="0" height="212" src="" style="text-align: left;" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><b>कोर्झोक (फोटो इन्टरनेट वरून)</b></span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">ग्रामीण भागात कार्यरत असणाऱ्या काही स्वयंसेवी संस्थांनी
कम्युनिटी होम-स्टेचे प्रकल्प यशस्वीपणे राबवलेले दिसतात.</span> <span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">लडाख भागातील कोर्झोक या
ठिकाणी </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">WWF-India </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">या संस्थेमार्फत चालवला जाणारा कम्युनिटी
होम-स्टे हे याचे एक उत्तम उदाहरण आहे. </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">WWF </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">चे लोक</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> स्थानिक बौद्ध मठातले भिख्खू आणि गावातले
पुढारी यांच्या सहभागाने एका ट्रस्टची स्थापना केली गेली. हा ट्रस्ट कम्युनिटी
होम-स्टेचे कामकाज पाहतो. गावात राहणाऱ्या लोकांच्या घरातल्याच काही खोल्या
होम-स्टे साठी वापरल्या जातात. हा सगळा दुर्गम परिसर असल्यामुळे पर्यटकांची
जेवणाची सोय तसेच गाईड्सची तजवीज हे सगळं स्थानिक गावकऱ्यांमार्फत होतं.
वेगवेगळ्या देशातले दर्दी पर्यटक इथल्या उत्तम पद्धतीने चालवल्या जाणाऱ्या
होम-स्टे मध्ये अनेक वर्षांपासून येत असतात.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">भारतासमोर सध्या असलेली सगळ्यात बिकट समस्या ही बेरोजगारीची
आहे. होम-स्टे पर्यटन हा शहरी तसेच ग्रामीण बेरोजगारीवरचा प्रभावी उपाय ठरू शकतो. भारताच्या
पर्यटन विकासाच्या धोरणांमध्ये मात्र होम-स्टेचा ओझरता उल्लेख दिसतो. </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">‘</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">इनक्रेडिबल इंडिया
बेड अँड ब्रेकफास्ट स्कीम</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">’</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> ही होम-स्टे टुरिझमच्या विकासासाठीची
भारतातली एकमेव योजना आहे. कम्युनिटी होम-स्टे साठीच्या उपक्रमांचा किंवा स्कीमचा
तर उल्लेखही धोरणात आढळत नाही. होम-स्टे टुरिझम मुळातच अनऑर्गनाइज्ड सेक्टर मध्ये
मोडत असल्याने त्याद्वारे नेमका किती रोजगार तयार होतो आणि जीडीपीमध्ये किती भर
पडते याचा वेगळा हिशोब ठेवला जात नाही. त्यामुळे देखील होम-स्टे टुरिझमचा तितक्या
गांभीर्याने विचार केला गेला नसावा. शिवाय गावपातळीवरच्या विकेंद्रित विकास
योजनांविषयीचा भारतातला आत्तापर्यंतचा अनुभव तितका उत्साहवर्धक नाही हेही एक कटू
सत्य आहे.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">होम-स्टे
पर्यटनाचा विकास घडवून आणण्यासाठी शासनाने केंद्र आणि राज्य पातळीवर विशेष प्रयत्न
करणे आवश्यक आहे. नफ्याच्या उद्देशाने चालणारे आणि धंदेवाईक स्वरूप असलेले उपक्रम
शासन स्वतः चालवू शकत नाही हे आता सिद्ध झालेले आहे. त्यामुळे याबाबतीत शासनाने
खाजगी क्षेत्रातल्या यशस्वी प्रयोगांना पाठबळ देणे आवश्यक आहे. उदाहरणार्थ</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif; mso-bidi-font-family: Mangal;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> <span style="background: white;">कृषी-पर्यटनाच्या क्षेत्रात
</span></span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">Agri Tourism Development Corporation</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">(</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">एटीडीसी</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">)</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> ही पांडुरंग तावरे यांनी स्थापन केलेली
पुणे स्थित कंपनी महत्वाचे काम करत आहे. महाराष्ट्रातली जवळपास सव्वातीनशे
कृषीपर्यटन केंद्रे एटीडीसीशी संबंधित आहेत. शेतीमालकांनी सुरु केलेल्या या
कृषीपर्यटन केंद्रांना मार्केटिंग</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> जाहिरात</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> ब्रँडींग तसेच इतर सल्ला अशा सुविधा
एटीडीसी काही एक मोबदला घेऊन पुरवते. कृषी-पर्यटन होम-स्टे ला जवळचे असल्याने
एटीडीसीच्या या कार्यपद्धतीचा होम-स्टे च्या वाढीसाठीच्या योजना राबवताना उपयोग
होऊ शकतो.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">गौतमी नावाच्या उद्योजिकेने चेन्नईत सुरु केलेल्या </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">Travel Another India (</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">टीएआय) या खाजगी कंपनीची कार्यपद्धतीदेखिल उद्बोधक आहे.
होम-स्टे मालकांच्या व्यवसायाचा व्याप छोटा असल्याने त्यांची मार्केटिंगसाठीची
आर्थिक ऐपत नसते. शिवाय पर्यटन व्यवसायासाठी लागणारी खास कौशल्ये त्यांच्याकडे
नसतात. टीएआय त्यांना मार्केटिंगसपोर्ट सोबतच होम-स्टे साठी आवश्यक अशा कौशल्यांचे
व्यवसाय प्रशिक्षण ही देते. याबदल्यात होम-स्टे मालकांच्या उत्पन्नातला ठराविक
वाटा टीएआयला मिळतो.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">महाराष्ट्रातल्या ग्रामीण भागातल्या होम-स्टे पर्यटनाचे अनुभव
या पार्श्वभूमीवर पाहण्यासारखे आहेत. रतनवाडी आणि सामरद या भंडारदरा परिसरातल्या
गावात आदिवासी विकास विभागातर्फे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">आदिवासी</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">ग्रामस्थांना</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">होम-स्टे साठीची छोट्या आकाराची उत्तम घरे बांधून दिलेली आहेत. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgT2S1XiwuRf1Vii2dLyOe3ade2f2Aql-nSEcL_k61JpHzpENnd4eJS0GKdNvL_cNNJskLMA4yQjjXiFxtPOCXQZ03HZa2as9W7A3fBuleLbLCRZTzEnt91MeU_l-2bEqZCZNHEM3BjLHc/s1600/ratan+wadi+beneficiary+cottage.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="934" data-original-width="1600" height="372" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgT2S1XiwuRf1Vii2dLyOe3ade2f2Aql-nSEcL_k61JpHzpENnd4eJS0GKdNvL_cNNJskLMA4yQjjXiFxtPOCXQZ03HZa2as9W7A3fBuleLbLCRZTzEnt91MeU_l-2bEqZCZNHEM3BjLHc/s640/ratan+wadi+beneficiary+cottage.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><b>रतनवाडी येथील आदिवासी विकास विभागाने बांधून दिलेला होम-स्टे</b> </span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">या घरांपैकी एका ठिकाणी आम्ही मुक्काम केला होता. पर्यटनाच्या विकासाच्या दृष्टीने
हा सगळा परिसर खरं तर अतिशय समृद्ध आहे. भंडारदरा धरण</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> रतनगड, संधान व्हॅली</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> अशी सुंदर ठिकाणं
या परिसरात आहे. पण एका सर्वेक्षणानुसार इथल्या चाळीस टक्के होम-स्टे मालकांचे
उत्पन्न महिना पाच हजार पेक्षा कमी आहे. सगळ्याच लोकांचा मुख्य व्यवसाय अजूनही
शेती हाच आहे. आमचा इथल्या होम-स्टेमध्ये राहण्याचा अनुभव तितका आरामदायी नव्हता. होम-स्टे
साठीच्या खोल्यांची स्वच्छता आणि पर्यटकांसाठीच्या सोयी-सुविधा याबाबतीत हलाखीची
परिस्थिती होती. एकूणच व्यावसायिक
दृष्टिकोनाचा अभाव आणि भांडवली निधीची कमतरता यासारख्या गोष्टी हलाखीस कारणीभूत
असाव्यात. पैसे नाहीत म्हणून सुविधांचा दर्जा वाईट आणि त्यामुळे मिळणारे उत्पन्न
कमी आणि उत्पन्न कमी असल्याने सुविधा सुधारण्यासाठी पैसे नाहीत असे दुष्टचक्र
दिसून आले. बारी आणि रतनवाडी या गावात तर ग्रामपंचायतीकडे उपलब्ध असलेला निधी
भक्तनिवासासारख्या इमारती बांधण्यासाठी वापरलेला आढळला. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8QtHE44kIST8lMuCi4xL-3cp1qrTuOnTaTFGyyjSWrP90DCoI9Jg67pFgrFgeXpwR80n5bqwx6TYlTH9aY11mUD7h6wY2FPuohkTnWiB_CTYoH5QIBOKsVEjxElXnEVIvThSNRucfW48/s1600/IMG_20180322_151154.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8QtHE44kIST8lMuCi4xL-3cp1qrTuOnTaTFGyyjSWrP90DCoI9Jg67pFgrFgeXpwR80n5bqwx6TYlTH9aY11mUD7h6wY2FPuohkTnWiB_CTYoH5QIBOKsVEjxElXnEVIvThSNRucfW48/s640/IMG_20180322_151154.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"> <b>बारी येथील भक्तनिवास इमारत</b> </span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="background-color: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif;">उपलब्ध निधीतून होम-स्टे
पर्यटनास पूरक ठरू शकतील अशा सुविधा विकसित करण्याऐवजी वायफळ इमारतींवर खर्च करणे
यातून गावनेतृत्वाकडे सुयोग्य दृष्टीचा कसा अभाव आहे हे दिसून आले.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">तुलनेत हरिहरेश्वर</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> दिवेआगर आणि श्रीवर्धन या कोकणातल्या
गावांमध्ये मात्र वेगळी परिस्थिती आहे. या ठिकाणी एकूणच स्वच्छता, नीटनेटकेपणा</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> व्यावसायिक
दृष्टीकोन</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">,</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> सेवा पुरवण्यातला खात्रीशीरपणा उजवा होता. इथे येणाऱ्या
पर्यटकांचा ओघही भरपूर आहे. इथल्या होम-स्टे चालकांना कुठल्याही सरकारी स्कीमचा
फायदा मिळत नाही. उलट बँकेची कर्जे काढून होम-स्टे विकसित करण्याची पद्धत इथे
दिसून येते. तरीही उच्च उत्पन्न गटातल्या भारतीय पर्यटकांना तसेच परदेशी
पर्यटकांना आकर्षित करण्याइतपत मजल अजून इथल्या होम-स्टेनी मारलेली नाही. </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUmb16NqRHHvmOSfzW93IbdxmNucNuY5e3e8RdGsd6aDYiSwCtNaK-EQ2lsesi3i-G4dllFrVxq_Wug92jlXkq2Jrm_mbDYxOSHoAHu1JAu76ee-TvngryjnbnOOLyYkEWPKRbLB2_P4o/s1600/shrivardhan+homestay.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="1280" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUmb16NqRHHvmOSfzW93IbdxmNucNuY5e3e8RdGsd6aDYiSwCtNaK-EQ2lsesi3i-G4dllFrVxq_Wug92jlXkq2Jrm_mbDYxOSHoAHu1JAu76ee-TvngryjnbnOOLyYkEWPKRbLB2_P4o/s640/shrivardhan+homestay.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small;"><b>श्रीवर्धन येथील होम-स्टे </b></span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">कोकणातली गावे आणि कळसुबाई-भंडारदरा परिसरातील गावे या मधल्या
होम-स्टेची तुलना करता काही महत्वाचे मुद्दे लक्षात येतात. कोकणातल्या गावात
शहरीकरणाचे आणि साक्षरतेचे प्रमाण जास्त आहे. ही आता छोटी शहरेच झालेली आहेत.
तिथल्या होम-स्टे मालकांची आर्थिक परिस्थिती सुद्धा उजवी आहे. याचाच परिणाम म्हणून
कोकणातल्या गावात होम-स्टेचा व्यवसाय जास्त व्यावसायिक, फायदेशीर आणि चांगल्या
पद्धतीने चालवला जातो. शहरीकरणातून जो वृत्तीबदल होतो तो केवळ सरकारी अनुदानातून
आणि मदतीतून होण्याची खात्री नसते. कोकणातल्या गावांमध्ये पर्यटकांचा जो ओघ येतो
तो काही प्रमाणात किनारपट्टीतल्या </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;">(coastal circuit)</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> इतर पर्यटन स्थळांचा परिणाम म्हणून सुद्धा
येतो. कोकण किनारपट्टीकडे एक सिंगल-डेस्टिनेशन म्हणूनच जणू काही बघितले जाते.
परिणामी किनारपट्टीवरील सगळ्याच पर्यटनस्थळांना जास्तीच्या पर्यटकांचा पुरवठा
होतो. कळसुबाई-भंडारदरा परिसरातील गावांचे असे नाही. या ठिकाणी येणारे पर्यटक
दुसर्या कुठल्या ठिकाणाहून फिरत फिरत इथे आले असे होत नाही. सह्याद्रीचे किंवा
पश्चिम घाटाचे एक सिंगल-डेस्टिनेशन म्हणून ब्रँडींग आणि मार्केटिंग होणे कसे
आवश्यक आहे हेदेखील या तुलनेतून लक्षात येते.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;">ग्रामीण आणि दुर्गम भागातले होम-स्टे तिथल्या स्थानिक लोकांकडून
चालवले जात असल्याने मिळणाऱ्या उत्पन्नाचा सगळा वाटा तर स्थानिकांना जातोच शिवाय
पर्यावरणाच्या हानीचे प्रमाणही मर्यादित राहते. इको-सेन्सिटिव्ह क्षेत्रांमध्ये तर
होम-स्टे पर्यटन हा अगदीच रास्त पर्याय ठरू शकतो. या कारणानेच महाराष्ट्रात
वनखात्यातर्फे काही अभयारण्यांच्या क्षेत्रात होम-स्टे बांधण्यासाठी ग्रामस्थांना
अनुदान देण्याची योजना आखलेली आहे. अशा प्रकारे चिरस्थायी विकासाच्या संकल्पनेशी
नाते सांगणारा आणि पर्यटनाचा खोलवरचा आणि खराखुरा आनंद देणारा पर्यावरणस्नेही
पर्याय म्हणून होम-स्टे टुरिझम अनेकांना आवश्यक वाटतो आहे. रोजगारनिर्मितीची
पुरेपूर क्षमता असणाऱ्या, ग्रामीण भागात संपत्ती-निर्मितीच्या शक्यता निर्माण करणाऱ्या
आणि पर्यावरणस्नेही विकास घडवू शकणाऱ्या होम-स्टे पर्यटनाचे महत्व वेळीच ओळखून
योग्य ती पावले उचलली जाणे आवश्यक आहे.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "arial" , sans-serif;"><o:p></o:p></span><br />
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"><br /></span>
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif; line-height: 107%;"> (पूर्वप्रसिद्धी: हेमांगी दिवाळी २०१८)</span></div>
<br /></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-17498632045699891112018-10-23T09:47:00.000-07:002018-10-23T09:47:53.686-07:00किमया: अभिवाचनाचा सुंदर आणि अनोखा प्रयोग <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<br />
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">नुकताच अतुल पेठे<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>आणि अमोल चाफळकर
यांनी सादर केलेला ‘किमया’ नावाचा</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"> </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">अभिवाचनाचा प्रयोग बघितला. ‘किमया’ या
माधव आचवलांच्या पुस्तकातल्या निवडक मजकुराचे नाटकवाल्यांनी संगीत</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> प्रकाश</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> मांडणीशिल्प,
प्रत्यक्ष वास्तू-अनुभव यांच्या सहाय्याने केलेले अनोखे वाचन असे या प्रयोगाचे
वर्णन करता येईल. किमया हा १९६१ साली प्रकाशित झालेला माधव आचवलांच्या ललितनिबंधांचा
संग्रह आहे. आपल्या रोजच्या जगण्यात सौंदर्याचा आस्वाद कसा घेतला जाऊ शकतो याचे
सुंदर वर्णन या पुस्तकात आहे. रंग</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> गंध</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> अवकाश</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> घनाकार</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> प्रकाश</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> पाणी याबाबतच्या सौंदर्यपूर्ण
संवेदनांच्या विसरलेल्या विश्वाची नव्याने ओळख करून देणारे हे पुस्तक आहे. यातले लिखाण
आसमंतातल्या सगळ्याच गोष्टींना जरी कवेत घेत असले तरी वास्तुकलेचा विचार यात
प्राधान्याने आहे. अर्धशतकाहून जास्त काळापूर्वी लिहिलेले असले तरी हे पुस्तक आजही
तितकेच प्रस्तुत आहे.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">किमया हे तसे वैचारिक गाभा असलेले ललित स्वरूपाचे लेखन आहे. सौन्दर्यविचार</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">जो अन्यथा वाचायला जड आणि कष्टप्रद
वाटू शकतो</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">तो
आचवलांनी भाषिक हुकमतीच्या जोरावर सुलभ आणि रसदार केला आहे. लिखित भाषेच्या
मर्यादा लांघण्याचे त्यांचे प्रयत्न पुस्तकात दिसत राहतात. पुस्तकात एके ठिकाणी
आचवल लिहितात</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> “पहिला झुरका आत ओढताना जो असा वर
खेचलेला आवाज येतो</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">,</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> तो लिहायचा असला तर कसा लिहिणार</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">?</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> काय पण
भाषा आहे</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">?</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"> खरे म्हणजे आपण सरळ ओळीत का लिहितो</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">?</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">
ओळीसुद्धा शब्दांच्या नादाबरोबर वर-खाली व्हायला हव्या.” अतुल पेठेंच्या प्रयोगात आचवलांचा
विचार भाषेच्या बंधनातून मोकळा करत पोहोचवण्याचा एक उत्कृष्ट प्रयत्न आहे.
सौंदर्यविचार व्यक्त करत असताना आचवलांना आवश्यक वाटलेली सुलभता आणि रसपूर्णता या
प्रयोगात पुरेपूर खुलवलेली आहे.</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"> <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">संदेशवहनाची मूळ पद्धत खरं तर मौखिकच होती. जे सांगायचं ते पुस्तकात छापणे
आणि लोकांनी ते वाचणे ही सोयीसाठी केलेली तडजोड आहे. अर्थात या तडजोडीचे म्हणून
खास असे काही फायदेही असणारच. जसे की छापलेले वाचताना, वाचक हवे तिथे विश्राम घेऊ
शकतो</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">विचारात
बुडू शकतो आणि अशा प्रकारे स्वतःच्या या स्वातंत्र्याचा उपयोग करून तो स्वतःपुरती
त्या संहितेची वेगळीच निर्मिती करू शकतो.</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"> </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">अभिवाचनाच्या या प्रयोगात <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>पुस्तकातला भाग हवा तसा जोडून घेऊन</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">हवे तसे पॉझेस घेऊन</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">हव्या त्या पद्धतीने संगीत</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">प्रकाश</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">वाचिक अभिनय</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">शारीर अभिनय आणि मांडणीशिल्प यांच्या
सहाय्याने जेंव्हा संस्कारित केला जातो तेंव्हा एकीकडे आपण वाचक म्हणून असलेल्या
स्वातंत्र्याला पारखे होतो पण दुसरीकडे आपल्याला त्यापेक्षा कितीतरी जास्त मिळतं.</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRIEFLCilj_2Ds2FZNZudrvoXBnwiJbnRAt9qeYZPSGNtxUAftP7YL3PdCsBswIuNpv0epIrA-VyWlIUtG1tYiD9p-fcfJwy8yuM_bkt4ST4Dfe3dWVM4Szl1gLKboQbvwmO5Edzu4n7E/s1600/kimya+photo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="750" data-original-width="1000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRIEFLCilj_2Ds2FZNZudrvoXBnwiJbnRAt9qeYZPSGNtxUAftP7YL3PdCsBswIuNpv0epIrA-VyWlIUtG1tYiD9p-fcfJwy8yuM_bkt4ST4Dfe3dWVM4Szl1gLKboQbvwmO5Edzu4n7E/s640/kimya+photo.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">अभिवाचनाचा प्रयोग राहत्या वास्तूमध्ये
केला गेला. यामागे लिखाणातल्या वास्तूविषयीच्या विचारांना अनुभवाने जोडण्याचे प्रयोजन
दिसले. अभिवाचनात ठराविक ठिकाणी केलेला मांडणीशिल्पांचा वापरही परिणामकारक होता. </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">नरेंद्र भिडेंचे संगीत-संयोजन देखिल
सुरेख होते. हव्या त्या ठिकाणी</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">हवे तितकेच आणि संहितेच्या अंगच्या सौन्दर्याला खुलवणारे.</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">सध्याच्या जीवनातील वेगामुळे</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">धकाधकी मुळे आणि कोलाहलामुळे खोलवरच्या
आणि तरल अनुभूतींसाठी आणि विचारप्रक्रियेसाठी आवश्यक असणाऱ्या अवस्थेला आपण पारखे
होत आहोत. या प्रयोगात मात्र श्रोत्यांना अलगदपणे त्या अवस्थेत नेण्याची किमया केली
गेली.</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"> <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">सौन्दर्यविचार समजावून घेण्याचा आनंद तसेच तो सुंदरपणे ग्रहण करण्याचा आनंद
असा दुहेरी आनंद, किमया या पुस्तकाच्या थेट वाचनात असू शकतो. या दोन्ही आनंदांना नव्या
मिती या प्रयोगात मिळतात.</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"> <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0cm; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "Mangal",serif; font-size: 12.0pt; mso-ascii-font-family: Arial; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN; mso-hansi-font-family: Arial;">मला हा प्रयोग अनुभवताना निराळ्याच प्रकारचा आनंद झाला. दुर्मिळ आणि जपून
ठेवावी अशी अनुभूती मिळाली.</span><span style="color: #222222; font-family: "Arial",sans-serif; font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: EN-IN;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br /></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-17353174556397992862017-12-15T09:17:00.000-08:002017-12-15T21:56:31.920-08:00सिल्क रूटवरील उझबेकिस्तान: प्राचीन संस्कृतीसंगमाच्या सुगंधाने दरवळणारा प्रदेश<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मध्य आशिया आणि तिथून जाणारा</span>;<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> प्राचीन इतिहास
असणारा सिल्क रूट ह्याबद्दल वेळोवेळी ऐकलं होतं आणि त्याबद्दल कायमच एक प्रकारचं कुतूहल
वाटत आलेलं होतं. आर्यांचा भारतीय उपखंडात प्रवेश करण्यापूर्वीचा स्थलांतराचा
मार्ग, बौद्ध धर्माचा पूर्वेकडे झालेला प्रसार, नंतर शक, कुशाण, हून या टोळ्यांची
आक्रमणे, सिल्क रूट मार्फत झालेला विविध संस्कृतींचा संपर्क तसेच मध्ययुगात तैमुर
आणि नंतर बाबराची आक्रमणे या </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">बाब</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">त नेहमीच मध्य
आशियाचा संदर्भ येत असे. बाबरची स्मृतिचित्रे या बाबरनाम्याच्या मराठीतल्या
संक्षिप्त पुस्तकात बाबरने त्याच्या आवडत्या फरगाना प्रांताबद्द्ल आणि समरकंद
बद्दल सांगितलेल्या आठवणींच्या अनुषंगानेही या भागाबद्दल कुतूहल वाटत असे. नेहमी
एकत्र फिरायला जाणाऱ्या आमच्या गटाने जेंव्हा सिल्क रुटची सहल काढायची ठरवले
तेंव्हा हे सगळे संदर्भ जागे झाले होते.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">प्राचीन काळात पूर्व आणि पश्चिम जगाला जोडणारे आणि चीन,
कोरिया, जपान पासून ते युरोप पर्यंत पसरलेल्या विविध व्यापारी रस्त्यांचे जाळे
म्हणजे सिल्क रूट किंवा सिल्क रोड. इ.स. पूर्व तिसऱ्या शतकापासून ते</span><span lang="MR"> </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">कॉन्स्टॅटिनोपॉलचा</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> पाडाव होईपर्यंत म्हणजे सोळाव्या शतकापर्यंत या
रस्त्यांवरून मोठ्या प्रमाणात व्यापारी दळणवळण होत असे. हंगेरी ते मांचुरिया अशा
पसरलेल्या स्टेप म्हणून ओळखल्या जाणाऱ्या गवताळ प्रदेशाला समांतर अशीच सिल्क रूटची
मुख्य शाखा होती. या गवताळ प्रदेशात राहणाऱ्या भटक्या लोकांचे त्यांच्या दक्षिणेला
असलेल्या स्थिर समाजाच्या लोकांशी एक परस्परावलंबी असे नाते होते. भटक्या लोकांनी
साम्राज्ये रचली आणि स्थिर समाजाच्या लोकांना संरक्षण दिले. त्यांच्यात होणाऱ्या
व्यापारास आवश्यक दळणवळण सुलभ होण्यासाठी रस्त्यांना संरक्षण दिले. बदल्यात
त्यांना या स्थिर समाजांपासून वस्तू आणि द्रव्याचा पुरवठा होत राहिला. या
परस्परपूरक प्रक्रियेची परिणिती जगातील सगळ्यात सामर्थ्यशाली साम्राज्ये मध्य
आशियात निर्माण होण्यात आणि सिल्क रुटची भरभराट होण्यात झाली.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlb8boRdGk8OpUbND9g5R-vXaEymh3FA86qJ4XgcL_eT3TgwGkE4y6ZOE_jnrrieG3UM_hvJ8NsGGmjjAtLqMT0SvCELL84KZyKvHMBh6Fm4DmtO274CotlpM0RbNbGmfZV1i0_-ath2I/s1600/silk+route+ancient.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="436" data-original-width="842" height="329" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhlb8boRdGk8OpUbND9g5R-vXaEymh3FA86qJ4XgcL_eT3TgwGkE4y6ZOE_jnrrieG3UM_hvJ8NsGGmjjAtLqMT0SvCELL84KZyKvHMBh6Fm4DmtO274CotlpM0RbNbGmfZV1i0_-ath2I/s640/silk+route+ancient.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">युरोप, टर्की, आफ्रिका, अरेबिया, इराण, पूर्व आशिया, मध्य
आशिया, भारतीय उपखंड, चीन, मंगोलिया, कोरिया, जपान या सगळ्या भागांना
व्यापारानिमित्ताने जोडताना राजकीय, धार्मिक आणि सांस्कृतिक पातळीवर सुद्धा सिल्क
रूटचे मोठे परिणाम झाले. व्यापारी, यात्रेकरू, धर्मप्रसारक, सैनिक या लोकांमार्फत
विविध धार्मिक आणि सांस्कृतिक कल्पनांचा आणि विचारांचा प्रसार</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">पूर्व आणि पश्चिम जगात या रस्त्यामार्फत होत राहिला. चीन
मध्ये तयार होणारे रेशीम ही जरी या व्यापारातली महत्वाची वस्तू असली तरी इतरही
अनेक वस्तूंचा आणि उत्पादनांचा व्यापार या रस्त्यांवरून होत असे. भारतातून चीनकडे
बौद्ध धर्माचा प्रसार मुख्यतः सिल्क रूट वरून झाला. चिनी प्रवासी फाहियान आणि युवान
श्वांग याच रस्त्यावरून भारतात आले होते. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">
</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मध्य आशिया या नावाने ओळखल्या जाणाऱ्या प्रदेशाच्या
वेगवेगळ्या व्याख्या आहेत. कॅस्पियन समुद्रापासून ते चीन पर्यंत आणि अफगाणिस्तान
पासून ते रशिया पर्यन्तचा भाग अशी सगळ्यात व्यापक व्याख्या झाली. पण मध्य आशियाचा
गाभा म्हणायचा तर कझाकस्तान, उझबेकिस्तान, तुर्कमेनिस्तान, ताजिकिस्तान आणि कि</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">रगि</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">झिस्तान हे पाच ‘स्तान’ होत. आमचा दौरा जास्तीत
जास्त दोन आठवड्याचा असणार होता. एवढ्या काळात नीटच बघायचे झाल्यास दोन देशांना
भेट देता येईल असा विचार होता. सिल्क रुटची सगळ्यात जास्त महत्वाची ठिकाणे
उझबेकिस्तान मध्ये असल्याने उझबेकिस्तान हा एक देश अगदी सहजपणे ठरला. समरकंद,
बुखारा, कोकंद, खिवा अशी एकापेक्षा एक भारी ठिकाणे या एका देशातच आहेत.
तुर्कमेनिस्तानमध्ये मर्व्ह उर्फ मेरी हे ठिकाण आहे तर कि</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">रगि</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">झिस्तान मध्ये बिष्केक आहे. पण निसर्ग सौंदर्य दृष्ट्या अधिक उजवा असल्याने
दुसरा देश म्हणून आम्ही किर्गिझिस्तानची निवड केली.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcyIRTYejiE8A0mkA652aaBHnMD2N41ONHGCzlnNRMKKWOT-aMZHSbw_hvlDR6xolqiPTAo9zZxPDwYs2fQNvDJ8oAdnH1a7QL-iE97X-wGS8LDfVVhhmWoyUjRt0Sb9GCzrjeBSyb0HQ/s1600/Central-Asia-Map.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="891" data-original-width="1200" height="474" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcyIRTYejiE8A0mkA652aaBHnMD2N41ONHGCzlnNRMKKWOT-aMZHSbw_hvlDR6xolqiPTAo9zZxPDwYs2fQNvDJ8oAdnH1a7QL-iE97X-wGS8LDfVVhhmWoyUjRt0Sb9GCzrjeBSyb0HQ/s640/Central-Asia-Map.jpg" width="640" /></a></div>
<o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">हल्ली ट्रिप-ॲडवायजर, एअर बीएनबी यासारख्या वेबसाइट्समुळे
परदेशप्रवासाचे नियोजन, आखणी, हॉटेल्सचं बुकिंग इत्यादि अगदीच सोपे झाले आहे.
आपल्याला हवे तसे नियोजन करता येते, शिवाय खर्चही कमी येतो. पण उझबेकिस्तान आणि </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">कि</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">रगि</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">झिस्तान</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">ची माहीती गोळा
करताना असे समजत गेले की येथे स्थानिक टूर ऑपरेटर शिवाय जाणे जिकीरीचे आहे. नंतर
सहलीत फिरताना सुद्धा वेळोवेळी याचा प्रत्यय येत गेला. भाषेची अडचण, पर्यटनस्नेही
सुविधा आणि संस्कृतीचा अभाव, जुन्या सोव्हिएट कालीन ब्युरोक्रॅटिक प्रोसिजर्स</span>,<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;"> इत्यादि कारणांमुळे आम्हीही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">तेथे </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">स्थानिक शाखा असणारा</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> एक</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;"> टूर ऑपरेटर गाठला आणि आमच्या सहलीचे नियोजन केले.
दहा दिवस उझबेकिस्तान आणि पाच दिवस </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">कि</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">रगि</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">झिस्तान</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;"> असा एकूण पंधरा दिवसांचा
दौरा ठरला.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">दिल्ली </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">ते </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">ताश्कंद हा तसा
जेमतेम सव्वातीन तासांचा प्रवास.</span><span lang="HI"> </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">आधी हिंदू-कुश आणि
नंतर तिएन शान या बर्फाच्छादित पर्वत रांगा ओलांडल्या की येतेच ताश्कंद. पिवळ्या </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">वर्तुळा</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">च्या आत उडणार्या हिरव्या
रंगाच्या हंसाचा सुंदर लोगो असलेल्या उझबेकिस्तान एअरवेजच्या विमानाने आम्ही
निघालो. खिडकीतून हिंदू कुश पर्वतरांगांचे यथेच्छ दर्शन घेत आणि वाटेत लागणार्या
ठिकाणांचा अंदाज लावता लावता आम्ही दुपारच्या वेळेत ताश्कंदला पोहोचलो.</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> विमानाची आणि विमानातल्या
सेवेची स्थिती यथातथाच होती. विमानतळावर उतरल्यानंतरचा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">अनुभवही फारसा बरा नव्हता. विमानतळ बहुदा सोव्हिएत काळात बांधलेले असावे.
त्यामुळे एकूण बांधकामाचा दर्जा आपल्या इथे सी.पी.डब्ल्यू.डी. च्या सरकारी
बांधकामाचा असतो तसा निकृष्ठ होता. इमिग्रेशन साठीच्या काउंटर्ससमोर लांबलचक रांगा
होत्या. भाषेच्या अडचणीमुळे एकूण गोंधळाचे वातावरण होते. मला वाटलं; काही खरं नाही
या देशात. एकूण सगळाच सुमार मामला असावा इथे. रांगामध्ये भारतीय लोकही दिसत होते.
एक मोठा गटच भारतीय पर्यटकांचा दिसत होता. एकूनच नंतर फिरताना लक्षात येत गेले की
भारतीय पर्यटकांचे इकडे येण्याचे प्रमाण आम्हाला वाटले होते तसे नगण्य नव्हते.
अर्थात प्रवेश करताना देशाविषयी झालेले मत नंतर मात्र सुधारत गेले.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">विमानतळावरून बाहेर पडलो तेंव्हा दुपारची वेळ होती. मे
महिन्याचा तिसरा आठवडा असल्याने उन्हाचा बऱ्यापैकी तडाखा होता. या ठिकाणांचे
तापमान जरी आपल्यापेक्षा पाचेक डिग्रीने कमी असले तरी उत्तरेकडे असल्याने इथे
उन्हाचा मारा जास्त तीव्र असतो. आपल्या इथे स्टेशनच्या बाहेर पडल्यावर ज्याप्रमाणे
रिक्षावाले घेराव घालतात तसा इथे करन्सी एक्स्चेंज करून देणाऱ्यांचा घोळका दिसत
होता. आम्हाला घ्यायला आमच्या टूर ऑपरेटरने नेमलेला माणूस आलेला असल्याने आणि
त्याने दिलेल्या सूचनेनुसार आम्ही या घोळक्याकडे दुर्लक्ष केले. नंतरही असे करन्सी
एक्स्चेंजवाले लोक आम्हाला प्रत्येक ठिकाणी दिसत राहिले. उझबेकीस्तान ही अजूनही
बऱ्यापैकी बंदिस्त अर्थव्यवस्था असल्याने इथे समांतर अर्थव्यवस्थेचे मोठेच
प्राबल्य आहे. सोम हे उझाबेकीस्तानच्या अधिकृत चलनाचे नाव आहे. सोम या शब्दाचा
तुर्की भाषेतला अर्थ आहे ‘शुद्ध’. अर्थातच आपण ज्या अर्थाने सोम हा शब्द वापरतो
त्याच्याशी याचा काही संबंध नाही. आम्ही गेलो तेंव्हा अधिकृत दराप्रमाणे एका
डॉलरला चार हजार सोम असा दर असताना काळ्या बाजारात मात्र साडेसात ते आठ हजार असा
दर होता. आणि हे काळा बाजारवाले अगदी सर्रास आणि खुलेआमपणे चलनाची देवाणघेवाण
करताना दिसत होते.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आमच्या उझबेकिस्तानच्या मुक्कामासाठी आमचा साथीदार कम
मार्गदर्शक कम दुभाषा म्हणून अक्रम नावाचा एका तिशीतला उत्साही, हुशार आणि हसरा
माणूस नेमलेला होता. अक्रम बरोबर बसमधून मुक्कामाच्या हॉटेलकडे जाताना ताश्कंदचे
दर्शन होत होते. विमानतळावर आलेल्या अनुभवाच्या तुलनेत शहर फारच छान वाटत होते.
रस्ते प्रशस्त, स्वच्छ आणि नीटनेटके दिसत होते. बांधकामे नियोजनबद्ध दिसत होती.
आपल्याकडे आढळून येते तशी आर्किटेक्चरल अनार्की</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आणि त्यामुळे निर्माण होणारे व्हिजुअल पोल्युशन दिसत नव्हते. जाताना शहराचा
सर्वात महत्वाचा असा मध्यवर्ती परिसर लागला जिथे थोड्याशा उंचवट्यावर असणाऱ्या
चौकात तैमूरलंग चा अश्वारूढ पुतळा दिसला.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQp1YZBzr1XVertbCbNOckO7OE0XczfSAcqqAY0gJK8FqAt6kmg01fFa8sHya6ofgnOm6UT4RLxPhzz1ru3UGaaPuVPrLcL7lpMr01Dn0HWQQya7jLRDXzWHEX0Y7LGiFzOfWyOFA5TWA/s1600/timur+tashkent.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQp1YZBzr1XVertbCbNOckO7OE0XczfSAcqqAY0gJK8FqAt6kmg01fFa8sHya6ofgnOm6UT4RLxPhzz1ru3UGaaPuVPrLcL7lpMr01Dn0HWQQya7jLRDXzWHEX0Y7LGiFzOfWyOFA5TWA/s640/timur+tashkent.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आपण जसे शिवाजी राजांना शिवाजी महाराज
असे आदराने संबोधतो तसे हे लोक तैमूरलंग ला आमीर तिमूर असे संबोधतात असे अक्रमच्या
बोलण्यातून समजले. तैमूरलंग या लोकांसाठी किती महत्वाचा राष्ट्रीय नायक आहे हे
आम्हाला नंतरच्या प्रवासात समजत गेले. एकूण शहराचा तोंडवळा आधुनिक दिसत होता. रस्त्यावर
दिसणाऱ्या लोकांचे पोशाख आणि राहणीदेखील आधुनिक दिसत होती. वाटेत एका नवपरिणीत
जोडप्याचे फोटोशूट चाललेले दिसले. काळा सूट घातलेला नवरदेव आणि पांढरा वेडिंग गाऊन
घातलेली नवरी असा तो ख्रिश्चन प्रकार वाटत होता. पण अक्रमकडून समजले की दीर्घकालीन
रशियन प्रभावाचा परिणाम म्हणून मुस्लीम जोडपी देखील अशा प्रसंगी ख्रिश्चन प्रकारचे
पोशाख घालताना दिसतात. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif;">ताश्कंदला मुक्काम करून दुसऱ्या दिवशी संध्याकाळी आम्ही
खिवा या आमच्या पहिल्या ठिकाणाकडे कूच करणार होतो. स्थानिक ठिकाणी करावयाचे छोटे खर्च
सोममध्येच करावे लागणार असल्याने काही डॉलर्सचे रुपांतर आम्ही सोम मध्ये करून
घेतले. सोबत घेतलेल्या काही लाख सोमची पुडकी सांभाळायचं काम जोखमीचं वाटत होतं. हा
नोटांचा ऐवज पाकिटात मावणारा नसल्याने तो अक्षरशः सोबतच्या छोट्या पिशवीत घ्यावा
लागला होता. बहुतांश ठिकाणी डॉलर्सचा पर्याय उपलब्ध असल्याने हे सोमाचे लेंढार फार
बाळगावे लागत नाही हेही तसे बरे आहे नाहीतर हा एक मोठाच त्रास होऊन बसला असता.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">दुसऱ्या दिवशी सकाळीच आम्ही ताश्कंदमधली काही महत्वाची
ठिकाणे बघायला निघालो. ताश्कंद हे जरी राजधानीचे शहर असले तरी या शहराला तसे
सोव्हिएत राजवटीतच महत्व आले. अन्यथा ताश्कंदपेक्षामोठा इतिहास असलेले आणि इतर
सर्वच बाबतीत समृद्ध असलेले शहर समरकंद हेच आहे. उझबेकिस्तान एक आधुनिक अर्थाने राष्ट्र
(नेशन स्टेट</span>)<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> म्हणून तसे सोव्हिएत राजवटीतच जन्माला आले. आपल्या
भारतीय उपखंडाची म्हणून जशी प्राचीन काळापासूनची सांस्कृतिक सलगता होती तशी सलगता
पाचही देशांपासून बनलेल्या मध्य आशियाची होती असे म्हणता येऊ शकते. पूर्वीच्या
काळी स्थानिक पातळीवर राजकीय एकके म्हणजे प्रांत असत. जसा की ख्वारेझ्म नावाचा
प्रांत ज्याची राजधानी खिवा येथे असे. या प्रांताचा काही भाग सध्याच्या तुर्कमेनिस्तानमध्ये
आहे तर बाकीचा उझबेकिस्तानात आहे. आत्ताच्या उझबेकिस्तानात मोडणारे आणखी दोन
प्रांत म्हणजे प्राचीन </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">सॉ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">ग्दिया आणि कोकंद. </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH6R2pzhLTKjFtQV4GS1h2HqkV8Nhn09bqvp_0coNNKKV6o-t8HuE2TmFSg0_5Ppj6SOMOqkqfPVF8WIgPgg5zdGAAAFlz_FlLyu8w13b1Ekij0X028DpXbk__SGcUr7XP0ZEqU5fjyFQ/s1600/sogdians.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="360" data-original-width="650" height="352" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH6R2pzhLTKjFtQV4GS1h2HqkV8Nhn09bqvp_0coNNKKV6o-t8HuE2TmFSg0_5Ppj6SOMOqkqfPVF8WIgPgg5zdGAAAFlz_FlLyu8w13b1Ekij0X028DpXbk__SGcUr7XP0ZEqU5fjyFQ/s640/sogdians.jpg" width="640" /></a></div>
यापैकी
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">सॉ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">ग्दिया प्रांताला
इसविसनपूर्व सहाव्या ते सातव्या शतकापासूनचा इतिहास आहे. अर्थात हल्ली </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">सॉ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">ग्दिया या नावाने तो सगळा भाग ओळखला जात नाही आणि
त्याचा काही भाग सध्याच्या ताजिकिस्तानात आणि किरगिजिस्तानात मोडतो. प्राचीन
काळापासून समरकंद शहर </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">सॉ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">ग्दियाची राजधानी
राहिलेले आहे. </span><o:p></o:p><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">ताश्कंद शहराला सुद्धा तसा इसविसनपूर्व चौथ्या शतकापासुनचा
इतिहास आहे. हे शहर प्राचीन सिल्क रूटवरचे महत्वाचे ठिकाण होते. ताश्कंद शहर
पूर्वी चाच या नावाने ओळखले जात असे. मूळच्या चाच या शब्दाला नंतर कंद हा शब्द
लागून चाचकंद – ताश्कंद असे नाव झाले. हा जो कंद नावाचा तुर्की शब्द आहे तो इकडे
सतत आढळत राहतो. समरकंद, कोकंद मध्ये सुद्धा तो आहे. कंदचा अर्थ आहे शहर किंवा
गाव. कंद हा शब्द </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , serif;">सॉ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">ग्दियन या जुन्या
इराणी भाषेची शाखा असलेल्या भाषेतून आला असे म्हणतात. या कंद चे आपल्या संस्कृत
खंड शी साधर्म्य आढळते. चिनी प्रवासी युवान श्वांग सातव्या शतकात भारतात आला होता
तेंव्हा त्याने ताश्कंद शहराला भेट दिली होती. आत्ताचे ताश्कंद मात्र आधुनिक काळात
नावारूपाला आलेले असल्यामुळे येथील महत्वाच्या वास्तू आणि स्थळे आधुनिक काळातील
आहेत.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyP10nsThoA9XtNYUUj1-nmvKNYyMLp7cpWT-arsAPUz3Jlp1HG9ZoMQGt5btN2VXu_k_ngTb7rYo2kpxRTJ-apvW9k8GTCnrQXuxG0QlNkEuUgrzn6tn39qDC5LPTelCAzf9cWL1TH-Q/s1600/taskent+square.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1179" data-original-width="1600" height="471" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyP10nsThoA9XtNYUUj1-nmvKNYyMLp7cpWT-arsAPUz3Jlp1HG9ZoMQGt5btN2VXu_k_ngTb7rYo2kpxRTJ-apvW9k8GTCnrQXuxG0QlNkEuUgrzn6tn39qDC5LPTelCAzf9cWL1TH-Q/s640/taskent+square.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOnv_ACqlHJ3BEjVj-8Lk8j5L5bJeqbk7nIsdbip7Sv4-2ybt_xYLYK3riY4FpAKqUqWBPLGpEj1CHY2DSST_gIiyVgmDNBYsBi5Yo1uTkYykdBr49Itb-0n-tHI1dPNdId3gz17K6ovw/s1600/IMG_4638.CR2" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1067" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOnv_ACqlHJ3BEjVj-8Lk8j5L5bJeqbk7nIsdbip7Sv4-2ybt_xYLYK3riY4FpAKqUqWBPLGpEj1CHY2DSST_gIiyVgmDNBYsBi5Yo1uTkYykdBr49Itb-0n-tHI1dPNdId3gz17K6ovw/s400/IMG_4638.CR2" width="263" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">स्वतंत्र उझबेकिस्तान देशाच्या निर्मितीनंतर ताश्कंद मधल्या
मध्यवर्ती चौकात स्वातंत्र्य स्मारक उभारण्यात आले. या चौकात आधी लेनिनचा मोठा
पुतळा होता आणि चौकाचे नाव लेनिन चौक असे होते. आता या विस्तीर्ण चौकात काही
स्मारके उभी केलेली दिसतात. </span><span style="font-family: "mangal" , serif;">पैकी एका स्मारकात ठराविक अंतरावर उभे असलेले सोळा उंच
संगमरवरी खांब आहेत. हे खांब माथ्याला एकमेकाला एका आडव्या पुलासारख्या चौकोनी तुळईने
जोडलेले दिसतात.</span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मधल्या दोन खांबाना जोडणाऱ्या तुळईच्या वरती हवेत उडणाऱ्या तीन
करकोचांचे सुंदर शिल्प आहे.येथे करकोचे हे शांततेचे प्रतीक आहेत असे मानले जाते.
पाठीमागे काही अंतरावरती आणखी एक भव्य स्मारक आहे. एका उंच आणि मोठ्या चबुतऱ्यावर
एक सोनेरी रंगाचा धातूचा मोठा पृथ्वीगोल दिसतो ज्यावर उझबेकिस्तान देशाचा नकाशा स्पष्टपणे
दाखवण्यात आलेला आहे. चबुतऱ्याच्या खाली बाळाला मांडीवर घेतलेल्या एका मातेचे
शिल्प आहे. हे मातृभूमीचे प्रतीक आहे असे मानले जाते. चौकातच महत्वाच्या सरकारी
कार्यालयांच्या इमारती दिसतात. हा सगळा परिसर सुंदर बागांनी आणि कारं</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">जांनी</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> नटलेला आहे.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">याच परिसरात दुसऱ्या महायुद्धात मारल्या गेलेल्या
सैनिकांच्या स्मृतीला वाहिलेले एक भव्य स्मारकही आहे. हे स्मारक म्हणजे एक मोठे
उद्यानच आहे. यात मध्यभागी एका शोकमग्न वृद्ध बाईचा पुतळा आहे. डोक्यावर
पदराप्रमाणे स्ट्रोल घातलेली एक माता खाली मान घालून शोकमग्न अवस्थेत बसलेली
दिसते. </span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0lrkGAsHs_RnPjukR98Mt5KyzbakQ6t3gikvNpDILPAgW6_oy4jFnJMYJUmu_95RWEifdyIth7hObY7ZIyEed9lXIut6hyphenhyphenvgca_42MfduhmVpQOlXolaSeeAHgYwVMn4AV5PnhKfKit4/s1600/mother+statue.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1024" height="228" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0lrkGAsHs_RnPjukR98Mt5KyzbakQ6t3gikvNpDILPAgW6_oy4jFnJMYJUmu_95RWEifdyIth7hObY7ZIyEed9lXIut6hyphenhyphenvgca_42MfduhmVpQOlXolaSeeAHgYwVMn4AV5PnhKfKit4/s320/mother+statue.jpg" width="320" /></a></div>
शोकाबरोबरच धीरोदात्तपणाचे भाव तिच्या चेहऱ्यात दिसून येतात. या
पुतळ्यासमोर एक सतत पेटती ठेवली जाणारी मोठी ज्योत आहे. या पुतळ्याच्या दोन्ही
बाजूला पटांगणामध्ये आयताकृती <span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">गॅलरीज </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आहेत. या </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">गॅलरीज</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मध्ये दुसऱ्या महायुद्धात मारल्या गेलेल्या जवळपास
चार लाख सैनिकांची नावे धातूच्या पानांवर
कोरलेली आहेत. ही पाने पुस्तकाच्या पानांप्रमाणे एकत्र गोवली आहेत. आणि अशी अनेक
पुस्तके </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">गॅलरीज</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मध्ये ठिकठिकाणी लावलेली
आहेत. दर्शकांना ही पाने सहज वाचता यावी अशी सोय आहे.</span><br />
<o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5jNQ7OLz1MKoabbuOGNsTzT7OUsxr2SoZYsKROEx5rzovbaATVykZJzmMy9toKa10UEDhT1qYuwyeiRevrXjJ7Q1yRct8NEnrh-4Ts0Odghsfjxz26Iok83cE3ItO2bJZsvrtmkLO_z0/s1600/soldier+smarak.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5jNQ7OLz1MKoabbuOGNsTzT7OUsxr2SoZYsKROEx5rzovbaATVykZJzmMy9toKa10UEDhT1qYuwyeiRevrXjJ7Q1yRct8NEnrh-4Ts0Odghsfjxz26Iok83cE3ItO2bJZsvrtmkLO_z0/s400/soldier+smarak.jpg" width="300" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUR6uPSsDlHsmB7Mpbwaxsd278UN8dZZq5YPlhepBwYcKarUZXqWW6LMoxpOe9VUTAjEbhjYGvY_SPmZXuybGrjz3kSMGpo73t2tpgQD8JH8N98kxt3TUoc1DxAF1MeEPRBEhGKB6zWsM/s1600/soldier+smarak1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="448" data-original-width="336" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUR6uPSsDlHsmB7Mpbwaxsd278UN8dZZq5YPlhepBwYcKarUZXqWW6LMoxpOe9VUTAjEbhjYGvY_SPmZXuybGrjz3kSMGpo73t2tpgQD8JH8N98kxt3TUoc1DxAF1MeEPRBEhGKB6zWsM/s400/soldier+smarak1.jpg" width="300" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif;">शहरात दुसऱ्या एका ठिकाणी आधी रशियन आणि नंतर सोव्हिएत राजवटीस
विरोध करताना मारल्या गेलेल्या स्थानिक वीरांचे स्मारकही आढळले. एकंदरीतच
उझबेकिस्तान देशाच्या निर्मितीनंतरच्या काळात राष्ट्रीय भावनेच्या नवनिर्मितीची
मोठीच प्रक्रिया इस्लाम कारीमोव्ह यांच्या पंचवीस वर्षांच्या कारकिर्दीत झालेली
दिसते. ह्या सगळ्या आधुनिक स्मारकांमध्ये ही प्रक्रिया दृगोच्चर झालेली दिसते.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLv0058oq0DtWsmgwZkFWic-ofYsvWwhYZYYpRnhVEyMhN0hD5TMYAX3rcYX9T4r_XNLFKDVL-E9q-IzeiAqnZi7UjFj3o1EYlDKtThyphenhyphenNiJZGtyIZ_Kafk7gr0YLXS-xGwEd8DL9TVOZk/s1600/shastriji.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLv0058oq0DtWsmgwZkFWic-ofYsvWwhYZYYpRnhVEyMhN0hD5TMYAX3rcYX9T4r_XNLFKDVL-E9q-IzeiAqnZi7UjFj3o1EYlDKtThyphenhyphenNiJZGtyIZ_Kafk7gr0YLXS-xGwEd8DL9TVOZk/s320/shastriji.jpg" width="240" /></a><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">ताश्कंदमधले भारतीयांना महत्वाचे ठिकाण म्हणजे लालबहादूर
शास्त्रींचा पुतळा. शहरातील एका तिठ्याच्या ठिकाणी शास्त्रीजींचा अर्धपुत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , serif;">ळा</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"> बसवलेला आहे.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> पुतळ्याच्या पाठीमागे काही झाडे
असलेली छोटीशी बाग आहे. शास्त्रीजींच्या स्मृती इथल्या जनमानसात काही प्रमाणात
असाव्यात असे दिसले. त्यांच्या नावे शहरात एक सांस्कृतिक केंद्रही आहे आणि एक
शाळाही. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">खिवाला जाण्यापूर्वी आम्ही ताश्कंदमधल्या एका पॉप्युलर
रेस्तरा मध्ये जेवायला गेलो होतो. सुटीचा दिवस नसताना आणि दुपारची वेळ असताना सुद्धा
रेस्तरा मध्ये चांगलीच गर्दी होती. उतार वयातले लोक सोडता सगळेच पाश्चात्य
पद्धतीच्या पोशाखात दिसत होते. एका टेबलावर पन्नाशीच्या पुढच्या वयातल्या
पारंपारिक पोशाखातल्या बायका जेवायला बसलेल्या दिसत होत्या. या सगळ्याजणी मस्तपैकी
हसतखेळत गप्पा मारत जेवणाचा आस्वाद घेत होत्या. नंतर इतरत्रही आम्हाला या वयातल्या
बायकांचे असे बाहेर जेवायला जमलेले, फिरण्यासाठी आलेले गट दिसत राहिले.</span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHNkrKOVRcr8yLCDNpTC1a8dxupni9q1VoLm6YPNE3M3zPs4eKyAgtEmtcMVX5Z2MAhqlg1iP-gXa7hKFyD_aU7halE2EAUOAb49vhOsKPM-i30PjEfrD2eMa-7PYW6gl6ooqtskp-UBM/s1600/tashkent+resto.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHNkrKOVRcr8yLCDNpTC1a8dxupni9q1VoLm6YPNE3M3zPs4eKyAgtEmtcMVX5Z2MAhqlg1iP-gXa7hKFyD_aU7halE2EAUOAb49vhOsKPM-i30PjEfrD2eMa-7PYW6gl6ooqtskp-UBM/s320/tashkent+resto.jpg" width="320" /></a></div>
अतिशय
रंगीबेरंगी पायघोळ गाऊन आणि सलवार घातलेल्या या बायकांनी डोक्याला विशिष्ठ
पद्धतीने स्कार्फ गुंडाळलेला असे. नंतर असेही समजले की आपल्या इथे जसे मंगळसूत्र
हे विवाहित असल्याचे लक्षण समजले जाते तसे तिथे स्कार्फ बाबत होते. रेस्तरामध्ये
मांसाहार करणाऱ्यांसाठी विविध प्रकारचे कबाब, नाना प्रकारच्या स्थानिक मांसाहारी
पाककृती असे भरपूर पर्याय उपलब्ध होते. इथे बीफ सर्रास खाल्ले जाते आणि घोड्याचे
मांस ही डेलिकसी समजली जाते. आपल्याकडे बकरीचे आणि मेंढीचे दोन्ही प्रकारचे मटन
मिळते. इथे मात्र बकरीचे मटन मिळत नाही; केवळ मेंढीचेच मटन खाल्ले जाते. शाकाहारी
लोकांसाठी तसे मर्यादितच पर्याय उपलब्ध असतात. विविध प्रकारची सलाड्स, फळे आणि
सूप्सचा शाकाहारी मंडळींना आधार मिळू शकतो. <o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">खिवाला विमानाने जाण्यासाठी जवळचे विमानतळ उर्गेंच येथे
आहे. उर्गेंच हे अमु दर्या नदीच्या काठावर वसलेले आणि सोव्हिएत काळात उदयास आलेले
शहर आहे. ताश्कंदच्या छोट्याशाच डोमेस्टिक विमानतळावरून आम्ही संध्याकाळी निघालो.
आपल्या इथल्या घोळका गोंधळ पद्धतीने पाशिंजरं गेटवर जमा झाली आणि नंतर घोळका
रांगेने विमानतळात शिरली. उर्गेंचचे विमानतळ आणखीच छोटे होते. ठिकठिकाणी भरपूर
बिनकामाच्या तपासण्या करवून घेत आम्ही एकदाचे विमानतळाच्या बाहेर पडलो. बसमधून
खिवाच्या दिशेने प्रवास सुरु झाला. खिवाबद्द्ल बरेच ऐकलेले असल्यामुळे खूप
उत्सुकता होती. इतरांकडून किती जरी माहिती घेतली आणि अगदी फोटो जरी बघितले तरी
प्रत्यक्ष बघण्यातली मजा निराळीच असते. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidpw9tg7i4NoY6x0H3eyqMomILexFLFfGSuRhkfY_O0xLLpE1FHHECCbgJa5SwByIt2Tkenb2oIbD-aUjtoAufos0puLbJrwAfxnc5ZkVShZecikbAwi9aqpzH81IEJk38rWjSTQ0YbpY/s1600/irchan+kala+gate+near+hotel1.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="480" data-original-width="640" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEidpw9tg7i4NoY6x0H3eyqMomILexFLFfGSuRhkfY_O0xLLpE1FHHECCbgJa5SwByIt2Tkenb2oIbD-aUjtoAufos0puLbJrwAfxnc5ZkVShZecikbAwi9aqpzH81IEJk38rWjSTQ0YbpY/s400/irchan+kala+gate+near+hotel1.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;">खिवामध्ये पोहोचलो तेंव्हा अंधार पडायला
लागला होता. आमचे हॉटेल ‘इचान काला’ नावाच्या तिथल्या; हजारेक वर्षाचा इतिहास
असणाऱ्या; तटबंदीने वेढलेल्या शहराच्या दरवाजासमोरच होते. </span><span style="font-family: "mangal" , serif;">सकाळी लवकर उठून आम्ही काहीजण उत्सुकतेने ‘इचान काला’ मध्ये
फेर फटका मारायला गेलो. तटबंदीची भिंत चांगलीच उंच आणि रुंद होती. मातीच्या मोठ्या
आकाराच्या विटांपासून तयार केलेली भिंत वेळोवेळी खुबीने रिनोव्हेट केली गेलेली
दिसली. आमच्या हॉटेलच्या बाजूच्या दरवाजासमोर उभे राहिल्यावर परीकथेतल्या ऐतिहासिक
शहराच्या समोर असल्याचा भास होत होता. सकाळच्या निर्मनुष्य वेळी आतला भाग
निवांतपणे बघायला मिळणार होता. याला शहर जरी म्हटले तरी तशी ही पूर्वीच्या
काळातल्या खाशा लोकांच्या राहण्यासाठीची; मजबूत आणि बुलंद तटबंदीने वेढलेली मोठी
जागा होती. हे लघुशहर सव्वीस हेक्टर क्षेत्रावर पसरलेले आणि ६५० मीटर लांब, ४००
मीटर रुंद असलेल्या भिंतीने वेढलेले आहे.</span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span></div>
<o:p></o:p><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghpDi5ne9oBdMP1JMIEBIvA8hFQhZTtIQNALnOmsykxpLvloF0u5gji5T2jYbrHTYhpiSdDRtEiIQlK4EJAzc_bSFSrs4y8YapT_42GVh_FbupTolXMzoLGY0cmXbmCLO2YjAg73pRD58/s1600/ichan+kala+main+gate+small.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="409" data-original-width="640" height="204" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghpDi5ne9oBdMP1JMIEBIvA8hFQhZTtIQNALnOmsykxpLvloF0u5gji5T2jYbrHTYhpiSdDRtEiIQlK4EJAzc_bSFSrs4y8YapT_42GVh_FbupTolXMzoLGY0cmXbmCLO2YjAg73pRD58/s320/ichan+kala+main+gate+small.JPG" width="320" /></a></div>
भिंतीना चारही दिशांना चार भव्य दरवाजे
आहेत. या दरवाजांना इथल्या स्थानिक तुर्की भाषेतही दरवाजा असेच म्हटले जाते.
आपल्या आणि त्यांच्या भाषेत सामायिक असलेला हा शब्द दोन्ही भाषांमध्ये पर्शियन
भाषेतून आलेला आहे. असे अनेक पर्शियन मूळ असलेले सामायिक शब्द इकडे एखाद्या
परक्यांच्या लग्नसमारंभात पाहुणा भेटावा तसे भेटत राहतात. तटबंदीच्या आतमध्ये
पन्नासेक ऐतिहासिक वास्तू आणि २५० सर्वसामान्य लोकांची राहती घरे आहेत. इकडे
येण्यापूर्वी खिवाची माहीती घेण्यासाठी इन्टरनेट वर पाहताना कायम इचान कालाचे
तटबंदीच्या आतून डोकावणाऱ्या मिनारांच्या आणि घुमटांच्या गर्दीचे विहंगम फोटो
बघायला मिळाले होते. दिवसाच्या वेगवेगळ्या काळात इचान कालामधून फिरताना या
लघुशहराचे विविध प्रकारचे सौंदर्य अनुभवायला मिळाले. <o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkwNYpCmC8F_pXEzrmmndrwxqibuTrbjqSgQOkySxgkwLs3l9lp_6JBNB5-43Mr1J5u_Ikq-uN2wbFZ20pacGw8RmEuojCAF0Ff3FhL0rr1Mr75ikGYwcLxQEsdmUA2z407mbMZT14QAA/s1600/khwarezm.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="485" data-original-width="640" height="242" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkwNYpCmC8F_pXEzrmmndrwxqibuTrbjqSgQOkySxgkwLs3l9lp_6JBNB5-43Mr1J5u_Ikq-uN2wbFZ20pacGw8RmEuojCAF0Ff3FhL0rr1Mr75ikGYwcLxQEsdmUA2z407mbMZT14QAA/s320/khwarezm.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">खिवाबद्द्ल जाणून घ्यायचे असेल तर खिवा ज्या प्रांताचे
मध्यवर्ती ठिकाण होते त्या ख्वारेझ्म प्रांताबद्दलची माहीती घेणे आवश्यक आहे. कॉकेशस
पर्वताच्या पायथ्याच्या भागात मूलस्थान असलेले इंडो इराणी भाषा बोलणारे लोक
स्थलांतरे करत अरल समुद्राजवळुन खाली दक्षिणेत उतरले असे म्हणतात. खाली
उतरल्यानंतरचा त्यांचा मार्ग हा बराचसा आत्ताच्या उझबेकिस्तानातून अमु दर्या
नदीच्या काठाने जाणारा होता असे मानले जाते. ख्वारेझ्मचा ओ</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">ॲ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">सीस हा या मार्गावरचा महत्वाचा पडाव होता असे म्हणतात. अवेस्तामध्ये इराणी
भाषकांच्या प्राचीन पूर्वजांची स्थलांतरे नोंदवलेली आहेत. पैकी अर्यानाम वेजो हे
पहिले स्थान आहे. काही तज्ञांचे असे म्हणणे आहे की ख्वारेझ्म प्रांत म्हणजेच
प्राचीन अर्यानाम वेजो आहे. असे जरी असले तरी खुद्द इचान काला मधली जुन्यात जुनी इमारत
बाराशे वर्षांपूर्वीची आहे. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguuCVSUeSZkbTUjfBuoc2VGW8LGhV1vtY60kbiqwtoyuk0TJ9_CKAn4LACgUwKJRJ4hGh0NMMf7AkggkldEEnYGBzY6dNOYzzAJqGWSoVxO6LrseG_9m-Ciq9nEPBLP4SWNAA-SEMk6vI/s1600/al+khwarezmi1.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="753" height="317" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguuCVSUeSZkbTUjfBuoc2VGW8LGhV1vtY60kbiqwtoyuk0TJ9_CKAn4LACgUwKJRJ4hGh0NMMf7AkggkldEEnYGBzY6dNOYzzAJqGWSoVxO6LrseG_9m-Ciq9nEPBLP4SWNAA-SEMk6vI/s400/al+khwarezmi1.jpg" width="400" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इचान कालाच्या मुख्य प्रवेशद्वाराजवळ “मुहम्मद इब्न मुसो अल
ख्वारेझ्मी” या खिवाच्या जगप्रसिद्ध सुपुत्राचा भव्य असा बैठा पुतळा आहे.
पुतळ्याच्या चबुतऱ्यावर नोंदवल्याप्रमाणे ख्वारेझ्मींचा काळ ७८३ ते ८५० असा होता.
आधुनिक शास्त्रांच्या प्रगतीमध्ये अरबी तत्वज्ञ आणि विचारवंतांनी मोठे योगदान
दिल्याचे आपण ऐकलेले असते. पण त्यांच्यापैकीचा एक महत्वाचा माणूस हा मुळातला अरबी
नसून ख्वारेझ्मी होता हे मला इथे आल्यानंतर समजले. ख्वारेझ्मीची मातृभाषा इराणी
होती आणि त्याने गणित, खगोलशास्त्र, बीजगणित, भूगोल, इत्यादि विषयांचे महत्वाचे
संशोधन बगदाद मध्ये तिथल्या खलिफाच्या आश्रयाखाली केले होते. ख्वारेझ्मीला बीजगणित
या विषयाचा जनक मानले जाते. त्याच्या बीजगणितविषयक महत्वाची प्रमेये मांडणाऱ्या
पुस्तकाचे नाव “अल किताब अल मुख्तसर फि हिसाब अल जब्र अल मुकाबला” असे होते. या
पुस्तकाच्या नावातल्या “अल जब्र” या शब्दांवरूनच बीजगणित विषयाला “अल्जेब्रा” असे
नाव पडले. एकूण त्या काळात ख्वारेझ्म हे महत्वाचे असे शैक्षणिक केंद्र होते असे
मानले जाते. दहाव्या शतकातला मोठा इतिहासकार “अल बिरूनी” हा देखील याच भागातला.
त्याचे बिरूनी हे गाव उर्गेंचपासून काही अंतरावरच आहे. ख्वारेझ्मी विषयी जाणून
घेताना नवव्या शतकात आत्ताच्या इराक पासून ते उझबेकिस्तानापर्यंतचा हा सगळा प्रदेश
कसा जोडला गेलेला होता आणि पश्चिमेकडील प्राचीन ग्रीक तत्वज्ञानाचे पुनरुज्जीवन
करणे तसेच पूर्वेकडील भारतीय तत्वज्ञानाचे पश्चिमेकडे वहन करण्याचे काम या भागातले
अभ्यासक करत होते हे परत एकदा प्रकर्षाने लक्षात आले. सध्याच्या इस्लामी गोष्टींवर
सरसकट पणे मागास असल्याचा शिक्का मारण्याच्या सध्याच्या काळात मध्य युगात या
सगळ्या भागात असणाऱ्या बौद्धिक आणि सांस्कृतिक चैतन्याचा आठव महत्वाचा ठरू शकतो. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इचान कालाची माहीती देण्यासाठी एक ‘इनीस’ नावाची स्थानिक
गाईड आमच्याबरोबर होती. ओघवते इंग्रजी बोलणाऱ्या या गाईड बाईचा इतिहासाचा चांगला
अभ्यास होता. खिवा शहराला तसा पुरातत्त्वाच्या दृष्टीने सहाव्या शतकापासूनचा
इतिहास असला तरी खिवाचीलेखी नोंददहाव्या शतकापासून होताना आढळते. इचान काला
युनेस्कोतर्फे संरक्षित असल्याने एकंदरच हा सगळा परिसर छान विकसित केलेला आहे.
स्वच्छता, देखभाल, ठिकठिकाणी माहिती देणारे फलक अशी चांगली सोय केलेली आहे.
पर्यटनस्थळांबाबतची ही आस्था उझबेकिस्तानात इतरही जवळपास सगळ्याच ठिकाणी आढळून
आली. इचान कालामध्ये संपूर्ण दिवस आम्ही मदरसे, मशिदी, राजांचे महाल, मिनार,
इत्यादी वास्तू बघण्यात घालवला. ऐतिहासिक वस्तू असलेले पण तरीही लोकांची वस्ती आणि
चहलपहल असलेले असे हे छोटे गावच म्हणायचे.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxW8KIX33VSP6npLwX7G2y7A8kcaZVuDvd7mtvhHi6fyanLs6jVCwvC6NsDXF2M8tiJRlOIi6P_dLxzq2QcxQyg55usRhO24CUZb1wcGCRNdSfoh-Ra_pD55xMwqpGUso1NnV9s9p0r38/s1600/madarsa+inside+khiva.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="611" data-original-width="1024" height="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxW8KIX33VSP6npLwX7G2y7A8kcaZVuDvd7mtvhHi6fyanLs6jVCwvC6NsDXF2M8tiJRlOIi6P_dLxzq2QcxQyg55usRhO24CUZb1wcGCRNdSfoh-Ra_pD55xMwqpGUso1NnV9s9p0r38/s400/madarsa+inside+khiva.jpg" width="400" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आमच्या फेरफटक्याची सुरुवात एका मदरशापासून झाली. ख्वारेझ्म
प्रांतातल्या प्रदीर्घ ज्ञानपरंपरेचा भाग म्हणून खिवामध्ये सुद्धा बरेच मदरसे
आढळतात. मदरसा म्हणल्यावर आपल्या डोळ्यासमोर हातात धर्मग्रंथ घेऊन घोकंपट्टी
करणारी मुले आणि कट्टरपंथी लोक येतात. पण इथे मदरसे त्यांचे जे मूळ स्वरूप आहे,
विश्वविद्यालय या अर्थाचे, त्या स्वरुपात दीर्घ काळ अस्तित्वात होते असे दिसले.
वेगवेगळे मदरसे वेगवेगळ्या विषयात खोलवरचा अभ्यास आणि संशोधन करणारे असत. प्रदीर्घ
रशियन राजवटी नंतरच्या काळात त्यांचे पूर्वीचे ज्ञानवैभव लयाला गेले असणार; हे आपण
अशीच दीर्घ काळ परकीय राजवट सहन करणाऱ्यांपैकी म्हणून नीट समजावून घेऊ शकतो. इथे मदरशाची
रचना ठराविक पद्धतीची असते. इमारतीचा आकार आयताकृती असतो. आयताच्या तीन बाजूंना
मुख्यतः विद्यार्थ्यांच्या रहायच्या एकमजली किंवा क्वचित दुमजली खोल्या बांधलेल्या
असतात. चौथ्या दर्शनी बाजूचे बांधकाम दुमजली असते. प्रवेशद्वार भव्य आकाराचे मोठ्या
कमानीने युक्त असते आणि दर्शनी बाजूच्या दोन्ही टोकाला गुलदस्ता नावाचे मिनार
असतात. आतल्या पटांगणामध्ये विद्यार्थ्यांना शिकवण्यासाठीची जागा असते.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इचान कालामधला सगळ्यात मोठा मदरसा मोहम्मद आमीन खान यांच्या
नावाने ओळखला जातो. हा मदरसा खिवाचा राजा मोहम्मद आमीन खान याने १८४५ साली बांधला.
सध्या या मदरशाचे रुपांतर हॉटेलमध्ये केलेले आढळले. इथे आम्हाला विद्यार्थ्यांची
खोली, जिचे रुपांतर हॉटेलच्या खोलीत झाले होते, नीट बघायला मिळाली. खोली तशी
छोटीशीच असली तरी प्रकाश आणि वायुविजनाची चांगली सोय होती. एकंदरच मदरसा फारच मोठा
आणि भव्य होता. या मदरशाला लागूनच एक सुंदर अर्धवट बांधलेला मिनार दिसतो. याला इथे
कलता मिनार असे म्हणतात. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTY3roC-gv2IInHPXXASmkqdghICS06Wu7oLBQ44Dyudc79Y0IvwLDGHECLA9Glfww_VNIL9_Ft6uhcx4OwIvkqMakE0sROYbKjpnMpR28y2tf6FSEbA6MRsMD2gJLEIkoBBpsruZB2S0/s1600/kalta+minar.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="425" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTY3roC-gv2IInHPXXASmkqdghICS06Wu7oLBQ44Dyudc79Y0IvwLDGHECLA9Glfww_VNIL9_Ft6uhcx4OwIvkqMakE0sROYbKjpnMpR28y2tf6FSEbA6MRsMD2gJLEIkoBBpsruZB2S0/s640/kalta+minar.JPG" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">याची प्रस्तावित उंची ८० मी. इतकी होती. पण २९ मी. इतकी
उंची झाल्यानंतर याचे बांधकाम थांबले. इचान काळातल्या लक्षात राहणाऱ्या वास्तुपैकी
हा प्रचंड मोठा घेर असलेला पण तुलनेत कमी उंची असलेला हा मिनार आहे. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuFlmX5b3P8R7SB2TXmKMvFjGIhUQwynFRTmIdv2XhrBRcOkrVhs6YgyYtkMYCZ1oTjRV13xWnFWLnGcHFgiPYn-qER49xNNrI4qqPTxS06dVl0sGjgPNV3hsbpnV5gRQlhX3IKjAkns4/s1600/juma+masjid.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuFlmX5b3P8R7SB2TXmKMvFjGIhUQwynFRTmIdv2XhrBRcOkrVhs6YgyYtkMYCZ1oTjRV13xWnFWLnGcHFgiPYn-qER49xNNrI4qqPTxS06dVl0sGjgPNV3hsbpnV5gRQlhX3IKjAkns4/s320/juma+masjid.jpg" width="320" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इथल्या अनेक मशिदींपैकी जुमा मशीद नावाची मशीद उल्लेखनीय
वाटली. ही दहाव्या शतकात बांधलेली आहे. इतर मशिदींच्या मानाने ही तशी साधीच पण
विस्तीर्ण आहे. घुमट नाही की कमानी नाहीत. केवळ एकमजली इमारत. आतमध्ये एक मोठाच्या
मोठा सामायिक प्रार्थनेसाठीचा मोठा हॉल आहे. हॉलचे छत चार ते पाच मी. उंचीच्या
जवळपास दोनशे लाकडी खांबांच्या आधाराने उभे आहे. आपल्या इथल्या जुन्या वाड्यांना
जसे छताला खण असतात तसेच खण इथे दिसत होते. दोनशे एक खांबांपैकी थोडेच खांब जुन्या
काळापासूनचे आहेत. ह्या खांबांवरून हात फिरवताना चिंगिज आणि तैमुर या थोर लोकांनी
पाहिलेल्या वस्तूवरून आपण हात फिरवत आहोत अशी अद्भुत प्रचीती येत होती. गैरमुस्लिम
असणाऱ्या चिंगिज खानाने या मशिदीचा उपयोग घोडे बांधण्यासाठी केला होता म्हणे. नंतर
सोव्हिएत रशियाच्या काळात तेंव्हाच्या नियमाप्रमाणे सामुहिक धार्मिक प्रार्थनांना
बंदी असल्याने या मशिदीला कुलूपच होते.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg15DeR1zzaUPM6bRsvNMOFxIhXtAUmQhUf0BZn1gz2v60CN4TicS-TiCvXEG89jCU2Rt6emY2lb8KO9t4wtTurSPqJXBZEXRqXp100Oyjvl7ObRfnPvPxPtwpNCmPT4_g6ABYFTOjorro/s1600/islam+khoja.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="600" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg15DeR1zzaUPM6bRsvNMOFxIhXtAUmQhUf0BZn1gz2v60CN4TicS-TiCvXEG89jCU2Rt6emY2lb8KO9t4wtTurSPqJXBZEXRqXp100Oyjvl7ObRfnPvPxPtwpNCmPT4_g6ABYFTOjorro/s320/islam+khoja.jpg" width="240" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इतर महत्वाच्या वास्तूपैकी एक म्हणजे इस्लाम खोजा
कॉम्प्लेक्स. यात एक छोटा मदरसा आणि एक उंचच्या उंच मिनार आहे. १९०८ साली बांधलेला
हा मिनार ५७ मी. उंच आहे. यास ४५ मी. वर एक निरीक्षण </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">गॅलरी </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आहे. या </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">गॅलरी</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">पर्यंत अंधाऱ्या आणि
अरुंद जिन्यातून चढून जाणे तसे जिकीरीचे होते. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span style="font-family: "mangal" , serif;">पण वर गेल्यानंतर संपूर्ण इचान कालाचे आणि खिवा शहराचे दिसणारे दृश्य मात्र मनोहर होते. इचान कालाची सगळीच तटबंदी, आतमधल्या मातकट रंगाच्या वेगवेगळ्या वास्तू, निळ्या आणि हिरव्या टाइल्सच्या तुकड्यांच्या नक्षीकामाने सजलेले उंच मिनार आणि गोलाकार घुमट बघताना डोळे निवले.</span></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUyqT8BklNhbU1EEnUbFr_vzUE10w2OI3LUUFLAvEAssuhpr-cU0MsctIPrKRhi9Pf343XF0o4xdYX7v0lfAtSqYAEdyNxF2ctgBHV93UxL8geAPm2Pdl56EMdtWwxeF6gpbp2Ird6aH0/s1600/view+from+islam+khoja.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUyqT8BklNhbU1EEnUbFr_vzUE10w2OI3LUUFLAvEAssuhpr-cU0MsctIPrKRhi9Pf343XF0o4xdYX7v0lfAtSqYAEdyNxF2ctgBHV93UxL8geAPm2Pdl56EMdtWwxeF6gpbp2Ird6aH0/s640/view+from+islam+khoja.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYaq6ewdOo8mzpKx3_R4v_xSKESi01alHmeQCvHPBd-kdB_ot4ddeTGYCY3pM9ovGmYZZNrC4WwnyeYRj8E-sIvIZWPjAgDHINc3TF5_BxFxbDtMr4oDQ4gOxTpGGyWt5T55d3vXAvfXY/s1600/tiles+kunya+3.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="600" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYaq6ewdOo8mzpKx3_R4v_xSKESi01alHmeQCvHPBd-kdB_ot4ddeTGYCY3pM9ovGmYZZNrC4WwnyeYRj8E-sIvIZWPjAgDHINc3TF5_BxFxbDtMr4oDQ4gOxTpGGyWt5T55d3vXAvfXY/s320/tiles+kunya+3.jpg" width="240" /></a><span style="font-family: "mangal" , serif;">इथे कुन्या आर्क नावाचा जुन्या काळातल्या बालेकिल्ल्याचा
परिसर आहे. या बालेकिल्ल्यात राजाचा महाल, महत्वाच्या लोकांची घरे, शस्त्रागार, भटारखाना,
पागा, टाकसाळ, इत्यादी वास्तू होत्या. पैकी दिवाणखाना, जनानखाना (हरेम), मशीद आणि
टाकसाळ या वास्तू सध्या शिल्लक आहेत. त्याही एकोणिसाव्या आणि विसाव्या शतकात
दुरुस्त होत आलेल्या स्वरुपात आहेत. खिवाचे राजे या ठिकाणाहून बाराव्या शतकापासून
राज्य करीत होते. पण या भागाचा आत्ता आहे तसा विस्तार सोळाव्या शतकापासून सुरु
झाला. सध्या फक्त अलीकडच्या काळातले अवशेष शिल्लक आहेत. इथल्या </span><span style="font-family: "mangal" , serif;">दिवाणखान्यात आणि
जनानखान्यात भिंतींवर फरशांचे तुकडे वापरून केलेली कलाकुसर सुंदर आहे.</span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiU5fCR6nTfbUXQL43UlpRoZ9Eixx1Yd1lg1gQ5RBy4PoCpOO5MhZPjKZLPFDMZRuEvaiAVjIfBPYkasj432Z4bSTkXvz-p-xAohGhMS9yu6_H91c9QXnLsnHjyDHPnc8j1VHG6n7ph6is/s1600/tiles+kunya+arc.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiU5fCR6nTfbUXQL43UlpRoZ9Eixx1Yd1lg1gQ5RBy4PoCpOO5MhZPjKZLPFDMZRuEvaiAVjIfBPYkasj432Z4bSTkXvz-p-xAohGhMS9yu6_H91c9QXnLsnHjyDHPnc8j1VHG6n7ph6is/s400/tiles+kunya+arc.jpg" width="300" /></a></div>
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLBFwMbDoP1lGYNn5B8GWEIPwOq7gC3eCvaPv4TciU5j6rp13F7TXKQOy_DKEAikkXI4oQv6vxpBkYcOkgbnHgyfI2-CoGwrXnecbPK_GfBNmivBVCvjbnL3oCv7BUuQEfpebFHBfGZ0Q/s1600/tiles+kunya+1.jpg" imageanchor="1" style="font-family: "Times New Roman"; margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLBFwMbDoP1lGYNn5B8GWEIPwOq7gC3eCvaPv4TciU5j6rp13F7TXKQOy_DKEAikkXI4oQv6vxpBkYcOkgbnHgyfI2-CoGwrXnecbPK_GfBNmivBVCvjbnL3oCv7BUuQEfpebFHBfGZ0Q/s400/tiles+kunya+1.jpg" width="300" /></a></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">अल्ला कुली खान या एकोणिसाव्या शतकातल्या राजाने मात्र इचान
काळामध्ये एक नवाच महाल उभा केला. अलीकडच्या काळातला असल्याने हा महाल जास्त
प्रेक्षणीय आणि सुंदर आहे. खासकरून विविध भिंतींवर दिसणारे </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">टाइल्सचे </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">काम आणि छताला असलेले लाकडावर केलेले रंगकाम. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijPWYS838rSODkFnPcAcqrfUm0WoJuOxE-pgKuYuYnMtROf-az_iKRBKS_u3Ba_zNflvXqpiAlcm2ySDGgteFqK-2k_Prr2IgFFwyeslZ5OgO6K-J4MC2CPXpeU88gM2hwB2ApqmGYwaQ/s1600/palace+khiva.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijPWYS838rSODkFnPcAcqrfUm0WoJuOxE-pgKuYuYnMtROf-az_iKRBKS_u3Ba_zNflvXqpiAlcm2ySDGgteFqK-2k_Prr2IgFFwyeslZ5OgO6K-J4MC2CPXpeU88gM2hwB2ApqmGYwaQ/s640/palace+khiva.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">जवळपास एकशे
साठ खोल्या आणि पाच मोठी प्रांगणे असलेल्या या महालातील काही दालने बघण्यासारखी
आहेत. महालातल्या महत्वाच्या भागातल्या बऱ्याचशा भिंती निळ्या, हिरव्या आणि
पांढऱ्या रंगांचे कलात्मक नक्षीकाम असलेल्या </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">टाइल्स</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">नी मढवलेल्या आहेत. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxun_V5v5U3tF22fRrfKVk-pD5sg9KK4O6C4cQUZk_IiiM4ai8hXyvpmDLp2uFuVyJJcpj80odgKOD64EycrnF1mzW6kTTBJ6E8Urlgl2Jpp-19_4zinHWaDXKsoGklH7VFJhEvysZtW4/s1600/palace+tiles.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="600" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxun_V5v5U3tF22fRrfKVk-pD5sg9KK4O6C4cQUZk_IiiM4ai8hXyvpmDLp2uFuVyJJcpj80odgKOD64EycrnF1mzW6kTTBJ6E8Urlgl2Jpp-19_4zinHWaDXKsoGklH7VFJhEvysZtW4/s400/palace+tiles.jpg" width="300" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">छोट्या आकाराच्या अनेक </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">टाइल्स</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">नी एक पूर्ण भिंत भरली आहे आणि या सबंध भिंतीवरच्या
सगळ्या </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">टाइल्स</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">ची मिळून एकच मोठी नक्षी दिसते
आहे असे अनेक ठिकाणी आढळले. </span></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEis5WoCN9eRNuA183z2asXMMIbTPI8k0eH3j7mGANyHgehO5K3HW-Xy3EzgvUSh1GlxKfn-FYTh3P7GGla_XbddsX8dn6wSK6N-yvs94lEIKoNXee9lERdRoRVCzr0eAUbJU1kf4Vqn2PI/s1600/aiwan+palace+khiva.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEis5WoCN9eRNuA183z2asXMMIbTPI8k0eH3j7mGANyHgehO5K3HW-Xy3EzgvUSh1GlxKfn-FYTh3P7GGla_XbddsX8dn6wSK6N-yvs94lEIKoNXee9lERdRoRVCzr0eAUbJU1kf4Vqn2PI/s640/aiwan+palace+khiva.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">अनेक ठिकाणी ज्यांना स्थानिक भाषेत आयवान म्हणतात तशा
दर्शनी बाजू उघडी आणि बाकी तीन बाजूंना भिंती असलेली दालने दिसून आली. अशा
दालनाच्या छताला उंचच्या उंच अशा सुंदर कोरीवकाम असलेल्या लाकडी खांबांनी आधार
दिलेला दिसतो. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8hJBB_c5oTGBlqfJilPAnd600btxJxwQQRedrcJCmakf3LUK0Y9nAZTMoueMZT3cNgtUO9rMz3tSG3AUmvyHH1OSgBd_zP14Q3KVrYvtFeLYOVYte37HKOSFWQEEjDwskF392vp6Ypao/s1600/aiwan+top.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8hJBB_c5oTGBlqfJilPAnd600btxJxwQQRedrcJCmakf3LUK0Y9nAZTMoueMZT3cNgtUO9rMz3tSG3AUmvyHH1OSgBd_zP14Q3KVrYvtFeLYOVYte37HKOSFWQEEjDwskF392vp6Ypao/s640/aiwan+top.jpg" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmnxkzsi9PCNicWaAVtiy8-ww_QToLeNUxXeUOnHh3E_6Y1ffvreH76FnvM0YVrEypl-2t-ZKUCAjCh9sEuSydyn-pc6GiLrSe8yIPobBjSVIWFyD3YL9xBXcL2beLsclaIj8IEaDSBI4/s1600/swastika+piller+bottom.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmnxkzsi9PCNicWaAVtiy8-ww_QToLeNUxXeUOnHh3E_6Y1ffvreH76FnvM0YVrEypl-2t-ZKUCAjCh9sEuSydyn-pc6GiLrSe8yIPobBjSVIWFyD3YL9xBXcL2beLsclaIj8IEaDSBI4/s320/swastika+piller+bottom.jpg" width="320" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">अशा काही खांबांच्या पायाशी मोठा कोरीवकाम केलेला शिलाखंड दिसून
येतो. अशा बऱ्याचशा शिलाखं</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">डांवर मोठ्या आ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">का</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">रा</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">तली स्वस्तिक चिन्हाची नक्षी
आढळली हा झोराष्ट्रीयन प्रभावाचा भाग मानला जातो. भिंतींवरच्या नक्षीकामामध्ये
सुद्धा काही इतर झोराष्ट्रीयन चिन्हे
आढळतात. प्रशस्त अंगण, अनेक खोल्या आणि राजाच्या निवासाची जागा असलेला इथला
जनानखाना सुद्धा बघण्यासारखा आहे. महालाच्या काही भागातल्या दालनांमध्ये स्थानिक
वस्तूंच्या विक्रेत्यांना त्यांच्या वस्तू विकण्यासाठी जागा दिलेली दिसली. हा
प्रकार अर्थात उझबेकिस्तानात इतरत्रही दिसला. यामुळे विक्रेत्यांची सोय झाली आणि
परिसरही स्वच्छ राहिला असा दुहेरी उपयोग झालेला दिसला.</span><br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इचान कालामध्ये संपूर्ण दिवस फिरणे हा अविस्मरणीय अनुभव
होता. देशोदेशीच्या पर्यटकांबरोबरच भरपूर संख्येने असणाऱ्या स्थानिक रहिवाशांनी
आतले प्राचीन काळाचे ठसे जागोजागी बाळगणारे रस्ते गजबजलेले असत. </span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj8lY7cW0orbwhlJg-ASTRzFv0ya1j78EWjy88SX9c055GStueA_hcLwG2lgQBxAMo_KmuYKw0dTRXlFViUkHfPn0ozrszEtiCtsQGNmHLB4YMadGPhNP_t9QxbuzXjocShAWfIkfhyphenhyphenzc/s1600/ichan+kala+adbhut.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgj8lY7cW0orbwhlJg-ASTRzFv0ya1j78EWjy88SX9c055GStueA_hcLwG2lgQBxAMo_KmuYKw0dTRXlFViUkHfPn0ozrszEtiCtsQGNmHLB4YMadGPhNP_t9QxbuzXjocShAWfIkfhyphenhyphenzc/s640/ichan+kala+adbhut.jpg" width="640" /></a></div>
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "mangal" , serif;">मधूनच आपण कुठल्या
तरी प्राचीन काळात गेलो आहोत असा विचित्र भास होत असे. इचान कालाच्या आतच अनेक
रेस्तराँ आणि हॉटेलेदेखील आहेत. दुपारचे आणि रात्रीचे जेवण आम्ही अशा आतल्याच रेस्तराँमध्ये
केले. दिवसभरात पायी फिरत अनेक मदरसे, मशिदी, मकबरे, मिनार आणि महाल बघून पाय
दुखायला लागले होते. नंतरच्या पुढच्या भटकंतीतही हे पाच “म” आमचे पाय दुखवणार
होते.</span><br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">येताना जरी आम्ही हवाईमार्गे आलो असलो तरी जाताना मात्र
आम्ही खुश्कीच्या मार्गाने जाणार होतो. </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">सुरुवातीचा टप्पा खिवा ते बुखारा
हा होता. हा सगळा रस्ता वाळवंटातून जातो. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRzC2PQvxF_9Vzhx4gTcdh4OP99ceIDxqaYAOhyphenhyphenL-OiuIMvEAE9FXlwc3hzLG_zqv5LTvbCGrsyznm90UGYrun4Us_WI0fZPMcXwx1nJnVKsHxUtKzOKbehFkYHruQmip3EXhL-qcN6Rw/s1600/red+desert+and+amu+darya.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="442" data-original-width="800" height="352" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRzC2PQvxF_9Vzhx4gTcdh4OP99ceIDxqaYAOhyphenhyphenL-OiuIMvEAE9FXlwc3hzLG_zqv5LTvbCGrsyznm90UGYrun4Us_WI0fZPMcXwx1nJnVKsHxUtKzOKbehFkYHruQmip3EXhL-qcN6Rw/s640/red+desert+and+amu+darya.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><b><i>(लाल वाळवंट. क्षितीजावर हिरवी रेषा दिसते ती आमु दर्याच्या पाण्यामुळे तयार झालेल्या हिरवाईची.)</i></b></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इथे सर्वत्र आढळणाऱ्या लाल रंगाच्या
वाळूमुळे या वाळवंटाला तुर्की भाषेत लाल वाळवंट असे म्हणतात. तसे पाहता काही सुपीक
खोऱ्यांचा भाग वगळता उरलेला सगळा म्हणजे जवळपास ९० टक्के उझबेकिस्तान हा वाळवंटे
आणि डोंगरांनी व्यापलेला आहे. आमचा </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">सुरुवातीचा रस्ता अमु दर्याच्या काठाने जाणार असल्याने आम्ही खुष होतो. अमु
दर्या ही अफगानिस्तानात हिंदुकुश पर्वतात उगम पावून दक्षिणोत्तर वाहत अरल
समुद्राला जाऊन मिळणारी नदी उझबेकिस्तानच्या दृष्टीने महत्वाची आहे. </span><span style="font-family: "mangal" , serif;">जेमेतेम
पाऊसमान असणाऱ्या हा कोरडा प्रदेश पूर्णतः अमु दर्या आणि सिर दर्या या नद्यांच्या
पाण्यावर अवलंबून आहे. अमु दर्या नदी तर ऐतिहासिक दृष्ट्या सुद्धा फार महत्वाची
आहे. या नदीचं आंग्ल भाषेतील नाव ऑक्सस असे आहे जे मूळच्या वक्ष या नावावरून आलेले
होते.</span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbcCx8xHwOgt9x9KwmoK_cbN1dZY39fYU-JksTuh6gpvwLEcxFNKjnyjR0Qlb99w6gUP27ZYCa9fTKapK3rRfr7ko1DQQVlyrv2ECNyHG2rF2NCRzkzO5O7SgWOsBchDlTzNkiNixm0yk/s1600/amu+darya+from+bridge.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgbcCx8xHwOgt9x9KwmoK_cbN1dZY39fYU-JksTuh6gpvwLEcxFNKjnyjR0Qlb99w6gUP27ZYCa9fTKapK3rRfr7ko1DQQVlyrv2ECNyHG2rF2NCRzkzO5O7SgWOsBchDlTzNkiNixm0yk/s640/amu+darya+from+bridge.jpg" width="640" /></a></div>
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "mangal" , serif;">अजूनही अमु दर्याच्या एका उपनदीचे नाव वक्ष असे आहे. प्रवासात अमु दर्येचे
विशाल पात्र ओलांडून जाताना भारतीय संस्कृतीस मोठ्या प्रमाणावर प्रभावित करणारे
आर्यभाषा बोलणारे लोक कधी काळी या नदीकडेने भारतात आले असतील या विचारांनी अंगावर
शहारे आले. नंतरही लाल वाळवंटात मध्येच दूरवर हा अथांग निळ्या पाण्याचा प्रवाह
दिसत राहिला.</span><br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">साडेचारशे किलोमीटर्सचा प्रवास करून संध्याकाळी आम्ही
बुखारात पोहोचलो तेंव्हा शहराच्या क्षितीज रेषेवर दिसणाऱ्या घुमटांच्या आणि
मिनारांच्या आकारांवरून हे लक्षात आले की आम्ही प्राचीन सिल्क रूट वरचे एक महत्वाचे
जंक्शन असलेल्या शहरात आलो आहोत. बुखारा हे प्राचीन सिल्क रूटच्या हमरस्त्यावर तर
होतेच शिवाय इथून उत्तरेकडे खिवामार्गे एक फाटा गेला होता तर दुसरा खाली
दक्षिणेकडे तर्मेझ, काबुल, पेशावर, लाहोर मार्गे सध्याच्या भारतात गेला होता. व्यापाऱ्यांची
गजबज असल्यामुळे बुखारात अनेक कारवासराय म्हणजेच व्यापाऱ्यांच्या काफिल्यांच्या मुक्कामासाठीच्या
मोठ्या वास्तू दिसल्या. पैकी एक सराय आम्ही नीट फिरून बघितला. या सरायचे नाव होते
ताकी टेल्पाक फुरुशान. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGG-ol2R0tHm5uzuRyC-U-zETK5CXM2cjIfVDyAaj7ExXNRuQ9qq212ROI6cCwM6QSSNpA329speFrcPfTwhT4A1WKFR9VDy4_-b-uE8MaNsmCI4POOuSAIqW7O9o1vBYMCSuWqgKLDc4/s1600/telpak+furushan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGG-ol2R0tHm5uzuRyC-U-zETK5CXM2cjIfVDyAaj7ExXNRuQ9qq212ROI6cCwM6QSSNpA329speFrcPfTwhT4A1WKFR9VDy4_-b-uE8MaNsmCI4POOuSAIqW7O9o1vBYMCSuWqgKLDc4/s640/telpak+furushan.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">नावावरून असे कळत होते की मोठा विस्तार असलेली आणि डझनावारी
छोटे घुमट मिरवणारी ही इमारत केवळ टोप्या विकणाऱ्या व्यापाऱ्यांसाठी योजिलेली
होती. आत्ता सुद्धा ही जागा फेरीवाल्या विक्रेत्यांना दिलेली असल्याने तिथे
फिरताना तो जुना व्यापारी माहौल जागा झालेला दिसला. इथेच आम्ही एका हमामात अंघोळ
करण्यासाठी गेलो होतो. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiviQd6TNHuTjr8DS9g68dzSPzBpyCJ1vf5JAcE9me5RiAT6aIS677epRvY6XWi1Avb3TdXidm_5bZlOEk070Fc-VakOAWS3wytq8hmSgjR7M8U57N0PYU9k5blEohcyN1vfQwqmKc8DnI/s1600/hamam.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiviQd6TNHuTjr8DS9g68dzSPzBpyCJ1vf5JAcE9me5RiAT6aIS677epRvY6XWi1Avb3TdXidm_5bZlOEk070Fc-VakOAWS3wytq8hmSgjR7M8U57N0PYU9k5blEohcyN1vfQwqmKc8DnI/s640/hamam.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">जवळपास चारशे वर्ष जुना असा हा हमाम अजूनही वापरात आहे आणि
व्यापारी तत्वावर चालवला जातो. विविध उटणी लावून अंघोळ घालण्यापूर्वी तिथल्या
बलदंड मसाजकर्त्यांनी दणकट पद्धतीने मसाज करून आमच्यापैकी काही जणांची बोबडी
वळवली.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">बुखारामधल्या सगळ्याच वास्तू नीट बघायच्या झाल्यास तीन चार
दिवस लागु शकतात. एकच दिवस हाताशी असल्याने आम्ही त्यातल्या त्यात महत्वाच्या अशा
वास्तू बघितल्या. इस्माईल सामानीचा मकबरा ही बुखारामधली सगळ्यात जुनी वास्तू आहे. नवव्या
शतकात मध्य आशियावर राज्य गाजवणाऱ्या प्रसिद्ध सामानिद घराण्यातल्या एका
महत्वाच्या राजाचा हा मकबरा आहे. घराण्यातले लोक सुन्नी मुस्लीम जरी असले तरी
मूळचे इराणी होते आणि इस्लाम तसा मध्य आशियात नवा असल्याने या मकबऱ्याच्या
वास्तुकलेवर झोरास्त्रीयन प्रभाव ठळक जाणवणारा आहे. तंतोतंत चौरस आकाराचा हा मकबरा
मध्य आशियाई वास्तुकलेचा खास नमुना आहे. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgE5Ls_v1aa3zvUuuhZ52rTDqWyJMH8jSoAvneQDoeqIGixe-Yd9At2aK3fX6tgFqFPgNtduehJP48FqXm1Wv87d02MUpK2icjUvUgw8sxhQr1mIfPwIRZn7icrcVPCGNSxy4ZgIEITtWc/s1600/samanid+makbara.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="683" data-original-width="818" height="534" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgE5Ls_v1aa3zvUuuhZ52rTDqWyJMH8jSoAvneQDoeqIGixe-Yd9At2aK3fX6tgFqFPgNtduehJP48FqXm1Wv87d02MUpK2icjUvUgw8sxhQr1mIfPwIRZn7icrcVPCGNSxy4ZgIEITtWc/s640/samanid+makbara.JPG" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">याच्या भिंतीवरील विटांपासून केलेले
गुंतागुतीचे नक्षीकाम मनोहर आहे. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEQy4HSkpcxb4YItFoljZzaskXL_yPbIPpQ1PkHNpIhC92eeWvs-GZjtzf4Au2yr10V6uH9XU6fHZ58q1BU7bdQBXCI8ebZ9tH5CAx9tkYMWw-avIxoaCglS0iXtQWFa_CpMKx-k4ahY8/s1600/samanid+makbara+inside.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="683" data-original-width="1024" height="425" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEQy4HSkpcxb4YItFoljZzaskXL_yPbIPpQ1PkHNpIhC92eeWvs-GZjtzf4Au2yr10V6uH9XU6fHZ58q1BU7bdQBXCI8ebZ9tH5CAx9tkYMWw-avIxoaCglS0iXtQWFa_CpMKx-k4ahY8/s640/samanid+makbara+inside.JPG" width="640" /></a></div>
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">यात बऱ्याच झोरास्त्रीयन चिन्हांचा आणि घाटांचा
वापर केलेला दिसतो. बुखारातले सर्वात देखणे आणि भव्य ठिकाण म्हणजे कल्याण मिनार
आणि आजूबाजूचा परिसर. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRqkzdpPtmZmWSixRdQ3Ev2f6c0jmiLMe3O1u1ijdF-EMLXi66Mf_pMbJ8elnC0-_Tezwc7PPCP77YLrS6MpxHiizu5ipOnhMRSM5UH3TIrG8HHSLZenNeuZ8Tdc2iyxmCKzTOztNZHro/s1600/kalyan+parisar.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="623" data-original-width="1024" height="388" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRqkzdpPtmZmWSixRdQ3Ev2f6c0jmiLMe3O1u1ijdF-EMLXi66Mf_pMbJ8elnC0-_Tezwc7PPCP77YLrS6MpxHiizu5ipOnhMRSM5UH3TIrG8HHSLZenNeuZ8Tdc2iyxmCKzTOztNZHro/s640/kalyan+parisar.JPG" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYDl5i48blhILgMFUDbdXsiuwr7gR6XkafoifmlhzPuOT7d_8w-aTmMJiWeil8mXDYLb3wijFN-yR386IwhSXqs0vgb88XK_wKGtz0wTUlY2OrFGLAQjpJ26zUhcJTwPDUSDNRk6GYOg4/s1600/kalyan+minaret+prangan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="683" data-original-width="1024" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYDl5i48blhILgMFUDbdXsiuwr7gR6XkafoifmlhzPuOT7d_8w-aTmMJiWeil8mXDYLb3wijFN-yR386IwhSXqs0vgb88XK_wKGtz0wTUlY2OrFGLAQjpJ26zUhcJTwPDUSDNRk6GYOg4/s640/kalyan+minaret+prangan.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">कल्याण हा शब्द आपल्या परिचयाचा जरी असला तरी इथे तो भव्य
अशा अर्थाने वापरलेला आहे. आपल्या शब्दाशी याचा काही संबंध आहे की नाही हे मात्र
शोधूनही सापडले नाही. बुखाराच्या क्षितिजरेषेवर ४८ मीटर उंचीच्या या भव्य आणि नेत्रदीपक
मिनाराचे राज्य आहे असे म्हणता येऊ शकते. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnJPLGMQdAfHYvMYejyEU5cbLdvjlfTshtpAVIVwh4g4gA4AXBFGtcLMIQmFgzFWqRCy4CLptexx4KiM9tb6AGzhIx_RvmmyyXZgdTBlhtL0lZ2rBmqvKHzQovd-drtM99QBrj-pdkcrE/s1600/kalyan+minar.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="768" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnJPLGMQdAfHYvMYejyEU5cbLdvjlfTshtpAVIVwh4g4gA4AXBFGtcLMIQmFgzFWqRCy4CLptexx4KiM9tb6AGzhIx_RvmmyyXZgdTBlhtL0lZ2rBmqvKHzQovd-drtM99QBrj-pdkcrE/s320/kalyan+minar.jpg" width="240" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">११२७ साली बांधलेला हा मिनार चिंगीझ
खानच्या हल्ल्यातून बचावला. या मिनाराच्या भिंतीवरील विटकामही सुंदर आहे. मिनाराला
लागून असलेली कल्याण मशीद मात्र चिंगीझ खानाच्या हल्ल्यात उध्वस्त झाली होती.
सध्याचे बांधकाम सोळाव्या शतकात पूर्ण झालेलं आहे. मशिदीचा परिसर फार म्हणजे फारच
मोठा आहे. यात जवळपास १५००० लोक एकावेळी नमाज पढू शकतात. आयताकृती आकाराच्या
मशिदीचा मधला पटांगणाचा भाग खुला आहे पण चारही बाजूंना मात्र २८८ छोट्या आकाराच्या
घुमटांनी आच्छादलेल्या </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">गॅलरीज </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आहेत.</span><br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">नक्षबंदी या प्रसिद्ध सुफी पंथाचा चौदाव्या शतकातला
संस्थापक बहाउद्दीन नक्षबंद हा मूळचा बुखाराचा होता. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipSlZdte1s-GOWZVvIgO8MbKa1kq8RydZNaZMGLBdIqiLZ2umqU4oVKaP13CB6FD1R6ix4uLDR_pS1YcU47ZVLXN9plXPjTarkkVDsU8mpDmzYaupPEWCl7dJQfI7Ua8EvMLKyTw6ctVo/s1600/nakshabandi+inside.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipSlZdte1s-GOWZVvIgO8MbKa1kq8RydZNaZMGLBdIqiLZ2umqU4oVKaP13CB6FD1R6ix4uLDR_pS1YcU47ZVLXN9plXPjTarkkVDsU8mpDmzYaupPEWCl7dJQfI7Ua8EvMLKyTw6ctVo/s640/nakshabandi+inside.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">त्याचे थडगे, समाधीस्थळ आणि
इतर काही वास्तूंचा भव्य समूह बुखारा शहराच्या वेशीवर आहे. शांततेचा प्रत्यय
देणारा हा वास्तूसमूह बघून आम्ही बुखाराच्या शेवटच्या तीन पिढ्यातल्या राजांनी
बांधलेला समर </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">पॅलेस </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">बघायला गेलो. याचे
नाव सितोरा इ मोसी खोसा असे काव्यात्मक आहे. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgra_oUbpuwVRabVZ9ypTOS2xt2aSHFPT1T5LXosp5-NUE8EFB2n9unxj312t0Obfat28XbrSAS_BycpwO3KshcG01FdqfaNYDkygvGFj-gR0NMkXMHoH23qDT4-yD-XY44RVl5rBW9I0A/s1600/sitara+palace+front.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="662" data-original-width="1024" height="412" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgra_oUbpuwVRabVZ9ypTOS2xt2aSHFPT1T5LXosp5-NUE8EFB2n9unxj312t0Obfat28XbrSAS_BycpwO3KshcG01FdqfaNYDkygvGFj-gR0NMkXMHoH23qDT4-yD-XY44RVl5rBW9I0A/s640/sitara+palace+front.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">चंद्रासम ताऱ्याचा महाल असे त्याचे
मराठीत भाषांतर होईल. सिताराबानू या आवडत्या राणीच्या स्मृतीप्रित्यर्थ हे नाव
ठेवलेले होते. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrak2GGnB0vWP8w_OX_HvMjiWaRcRtFNwQS1iik1ZlZxwgEh4Zat-mS-at5GcrSWOM-gs_zRGY5oh6E40YRnXyhYnf-v9VpV12yYweiZdqT_mmhpAngaIwitRK8GsrKxfKy9wOHeFY4WA/s1600/sitara+summer+palace+inside.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="924" data-original-width="768" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrak2GGnB0vWP8w_OX_HvMjiWaRcRtFNwQS1iik1ZlZxwgEh4Zat-mS-at5GcrSWOM-gs_zRGY5oh6E40YRnXyhYnf-v9VpV12yYweiZdqT_mmhpAngaIwitRK8GsrKxfKy9wOHeFY4WA/s320/sitara+summer+palace+inside.jpg" width="265" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">सुरुवातीला बांधलेल्या महालाचे अवशेष नाहीत पण नंतरच्या दोन राजांनी
बांधलेल्या वास्तू बघायला मिळतात. शेवटची वस्तू १९१७ साली बांधून पूर्ण झाली.
नंतरच्या वास्तूंमध्ये मध्य आशियाई आणि रशियन / युरोपियन वास्तूशैलीचा सुंदर मिलाफ
बघायला मिळतो. महालांच्या विविध दालनांमध्ये काचकाम, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">टाइल्सची </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">नक्षी, चित्रे, इत्यादी कलाकुसर सुंदर आहे पण हे सगळं मांडलिक
बनलेल्या ऐतखाऊ राजांनी बनवलेलं आहे या विचारांनी अधून मधून व्यत्यय होत राहिला.</span><br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">शहराच्या आतमध्ये असलेला ‘चष्मा अयुब’ नावाचा मकबरा आम्ही
त्यानंतर बघितला. शंकाकृती घुमट असलेली ही तशी छोटेखानी वास्तू आहे. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQwQsohZo4mRfyOVBf4nbJQnGE1Qle9_dRBK1cxq7vYgoK4WFF3aEKkoLQeVXC-av49uTsjr02uSdzMFiFZN2Lizu3H8Gi4z_ItfeP4h66D0YLZjocUJzsRqxw3JDT66oQhDN1A6bbtlk/s1600/chashma+ayub+out.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="726" data-original-width="1024" height="452" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgQwQsohZo4mRfyOVBf4nbJQnGE1Qle9_dRBK1cxq7vYgoK4WFF3aEKkoLQeVXC-av49uTsjr02uSdzMFiFZN2Lizu3H8Gi4z_ItfeP4h66D0YLZjocUJzsRqxw3JDT66oQhDN1A6bbtlk/s640/chashma+ayub+out.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr8LOdCnZc4-coNNFgnxMhza0Nw0MJgmEOSwVYVn1TMw9hk0c3Uy50GKubru5Wkflb4h6JQRTI966R9oaSNJ1JaYDHaJgalUFUtMVapGTFV28Hi9vpTXHJUyTu7iGAKSGmDRl7ne3OC4Q/s1600/bath+houses+chashma.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="768" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr8LOdCnZc4-coNNFgnxMhza0Nw0MJgmEOSwVYVn1TMw9hk0c3Uy50GKubru5Wkflb4h6JQRTI966R9oaSNJ1JaYDHaJgalUFUtMVapGTFV28Hi9vpTXHJUyTu7iGAKSGmDRl7ne3OC4Q/s400/bath+houses+chashma.jpg" width="300" /></a><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">औषधी आणि
दिव्य गुण असणारा झरा या ठिकाणी होता असे मानले जाते. हा झरा ज्या प्राचीन
काळातल्या संताच्या कृपेने अवतरला त्याची कबर इथे आहे. पण इथली खरी बघण्यासारखी
गोष्ट म्हणजे या वास्तूत असलेले बुखारातले तलाव, पाणीव्यवस्था या विषयावरचे सुंदर
कायमस्वरूपी प्रदर्शन.</span><br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm0N13lRsAKMay-gNezJ3BJNRuylyyRoG_CiDJBPPojxc5_nQc4hfXi4WAlkE5-NsRl_vbmx8H3ZODxd3HHWAleIos8dTLmcxJVpaqA2Yam76sEtobHeUxAtQo9y4vzVR_nBNdTGDuen0/s1600/ponds+info+chashma.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="768" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjm0N13lRsAKMay-gNezJ3BJNRuylyyRoG_CiDJBPPojxc5_nQc4hfXi4WAlkE5-NsRl_vbmx8H3ZODxd3HHWAleIos8dTLmcxJVpaqA2Yam76sEtobHeUxAtQo9y4vzVR_nBNdTGDuen0/s400/ponds+info+chashma.jpg" width="300" /></a><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVp8fdrNnsr_ywsQAqUjBR46TtZbLa9E4C8SZl8UBBhV7RXtUsddks8KRytWyDfVGrBjB3v5PYc8MNtK7-6vhAMSyVxV4y7Lnq6wSROyMWKiDiXWRISv7GMRVbgnUToCXoAd6AXSUPDgw/s1600/sardoba+chashma.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="561" data-original-width="1024" height="175" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjVp8fdrNnsr_ywsQAqUjBR46TtZbLa9E4C8SZl8UBBhV7RXtUsddks8KRytWyDfVGrBjB3v5PYc8MNtK7-6vhAMSyVxV4y7Lnq6wSROyMWKiDiXWRISv7GMRVbgnUToCXoAd6AXSUPDgw/s320/sardoba+chashma.jpg" width="320" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">या वाळवंटी प्रदेशात जुन्या लोकांनी कशा जलसंवर्धनाच्या
विविध पद्धती खुबीने विकसित केल्या होत्या याचे दर्शन इथे झाले. इथे बुखारात
एकोणिसाव्या शतकाच्या सुरुवातीस असणाऱ्या एकशे चौदा तलावांचा नाव आणि ठिकाणासहितचा
नकाशा आहे. जुन्या काळातल्या पाणी वाहून नेण्यासाठीच्या वस्तूंचे नमुने सुद्धा इथे
ठेवले आहेत. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTyVg5sYUIceCOzCihmm-NmQGW554zR-9XiaBbeAPV0zOhlpwdljIsr1zghba_fzkHJhhcKFLd_I1KLkWbj6a2fvjOJHTTDz8Va0e84NlBViVB7ARGDfZh69OuJytiox5ohY_005LIwJo/s1600/aral+sea+chashma.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="724" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTyVg5sYUIceCOzCihmm-NmQGW554zR-9XiaBbeAPV0zOhlpwdljIsr1zghba_fzkHJhhcKFLd_I1KLkWbj6a2fvjOJHTTDz8Va0e84NlBViVB7ARGDfZh69OuJytiox5ohY_005LIwJo/s320/aral+sea+chashma.jpg" width="226" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इथली अरल समुद्राच्या कोरडे पडत जाण्याबद्द्लची माहिती मनाला स्पर्श
करणारी आहे. पूर्वीच्या पाणीवापराच्या परिसरस्नेही आणि मर्यादशील पद्धती जाऊन
सोव्हिएत काळात कापसाचे विक्रमी पीक घेण्यासाठी आणि महाकाय यांत्रिक शेती
करण्यासाठी अमु दर्या आणि सिर दर्या या अरल समुद्रात जाऊन मिळणाऱ्या नद्यांच्या
पाण्याचा अनिर्बंध उपसा झाला. याचा परिणाम म्हणून गेल्या पन्नासेक वर्षात अरल
समुद्राचा </span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">१०</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">टक्के इतकाच भाग जिवंत राहिलाय. आधुनिक सिंचनाच्या
पर्यावरणावर होणाऱ्या परिणामाचे अरल समुद्र हे एक विद्रूप प्रतिक बनले आहे.</span><br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgU4wsslIuzhhd-3OoKLffQmvQQhNEalvZuuyEHAfZb8YDjTPTHqEeWwO0jaDK0FHdE1_ARjpVY8CBiWpnhRnrzkjL6n_JW2uCy4AM-Lt4rjnEQdyqV43O6S77J4n3MMqb1JYopAlxKET8/s1600/balekilla.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="704" data-original-width="1024" height="275" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgU4wsslIuzhhd-3OoKLffQmvQQhNEalvZuuyEHAfZb8YDjTPTHqEeWwO0jaDK0FHdE1_ARjpVY8CBiWpnhRnrzkjL6n_JW2uCy4AM-Lt4rjnEQdyqV43O6S77J4n3MMqb1JYopAlxKET8/s400/balekilla.jpg" width="400" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">यानंतर आम्ही प्राचीन काळापासून बुखाराच्या राजांचा वावर
असलेला शहरात एका छोट्याश्या उंचवट्यावर वसलेला बालेकिल्ला बघितला. तसा या
बालेकिल्ल्याच्या ठिकाणाचा पुरातत्त्वीय इतिहास इ.स.पूर्व काळापासूनचा आहे. पण
सध्याचे बांधकाम वेळोवेळी दुरुस्त होत आलेले आणि नवे आहे. बालेकिल्ल्याची तटबंदी इचान
कालाच्या तटबंदीसारखीच आहे. आतला परिसर मात्र जेमतेम दहा एकर इतका आणि उंचावर आहे.
आतमध्ये राज्यारोहणासाठी वापरायचा दरबार आणि प्रांगण आहे जे सोळाव्या शतकात
बांधलेले आहे. अशीच इतरही काही दलाने आणि प्रांगणे आहेत. इथे एक बुखाराबद्दल
ऐतिहासिक माहिती देणारे छोटेखानी म्युझियमही आहे. इथल्या उंचावरच्या ठिकाणावरून
शहराचे विहंगम दृश्य दिसते. दिवसभराच्या </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">दमणुकीनंतर </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आम्ही रात्री बुखाराच्या खास मांसाहारी पक्वान्नांवर ताव मारला. यात वाघुरी
नावाचा मेंढीच्या मांसपासून बनवलेला पदार्थ खास रुचकर होता. इथे सर्वत्र खूप छान
कबाब मिळतात. या कबाबांना ‘शाशलिक’ या रशियन नावानेही येथे ओळखले जाते. याशिवाय
पिलाव (पुलावाचा भाऊ) आणि सोम्से (समोस्याचा भाऊ) हे देखिल ओळखीचे पदार्थ येथे
सर्वत्र दिसतात. इथले खाद्यपदार्थ आपल्याइतके मसालेदार जरी नसले तरी अगदी युरोपीय
पद्धतीचे सप्पकसुद्धा नसतात. भाताची उपस्थिती अनेक पदार्थांमध्ये दिसते तसेच
नूडल्ससुद्धा सूपपासून आमट्यांपर्यंत अनेक पाककृतीत सढळपणे असतात. आपल्या इथल्या
पोळ्या/चपात्या/रोट्या यांच्या पेक्षा आकाराने जवळपास दुप्पट आणि जाडीने दुप्पट ते
तिप्पट असणारे गोल आकाराचे नान इथे सर्रास असतात. आपल्यासारखेच ह्यांचे नान सुद्धा
तंदूरमध्ये बनवलेले असतात.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">बुखाराहून निघताना समजले की खिवामध्ये जसा अल ख्वारेझ्मी हा
गणिती, शास्त्रज्ञ आणि विचारवंत होता तसाच इथे बुखारात अकराव्या शतकात जन्मलेला
इब्न सिना नावाचा मोठा शास्त्रज्ञ, विचारवंत होऊन गेला. याच्या नावाचा आंग्ल
उच्चार अविसेना असा होत असे आणि याला आधुनिक वैद्यक शास्त्राचा जनक समजले जाते. पण
याच्या काही स्मारकाची वगैरे आम्हाला माहिती मिळू शकली नाही. मध्य युगातल्या
इथल्या सर्वच क्षेत्रातील वैभवाचे नवल करत आणि पहायच्या हुकलेल्या अनेक
गोष्टींबद्दल हुरहूर बाळगत आम्ही बुखारा सोडले. बुखाराहुन समरकंदला जाताना आम्ही
मुद्दाम वाट थोडी वाकडी करून शाखरीसब्ज मार्गे जाणार होतो. </span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxkCh1F3lCnIJ-4922H7W-xjeOGwaLRyAVCBMjRC9vu-78UctnKV6KX5rVWjEIVUi1jeBTfJvhYETcKCNs1RCIerwgwenqZwFkQMubXsYPa3T48KSLxH_eSITISCzdi6YHt3SgSgvfQDY/s1600/parks+etc+shakhrisabj.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="621" data-original-width="1024" height="194" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxkCh1F3lCnIJ-4922H7W-xjeOGwaLRyAVCBMjRC9vu-78UctnKV6KX5rVWjEIVUi1jeBTfJvhYETcKCNs1RCIerwgwenqZwFkQMubXsYPa3T48KSLxH_eSITISCzdi6YHt3SgSgvfQDY/s320/parks+etc+shakhrisabj.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="font-family: "mangal" , serif;">शाखरीसब्ज मधल्या ‘ख’
चा उच्चार वरती खिवामध्ये ‘ह’ असा केला जातो. तेथे खिवाचासुद्धा उच्चार हिवा असा
केला जातो. इकडे बुखारात आणि दक्षिणेकडे मात्र हा ‘ख’ आपल्या उर्दूत उच्चारतात
त्याप्रमाणे खाकरल्या सारखा उच्चारला जातो. </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">शाखरीसब्ज हे तैमुरलंगचे जन्मस्थळ आहे. विस्तीर्ण उद्याने,
उत्कृष्ठ रस्ते, चांगल्या प्रकारची निगा राखलेल्या अवस्थेतल्या पुरातन वास्तू,
पर्यटकांच्या सोयीसाठी </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: Calibri;">बॅटरी ऑ</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">परेटेड बसेस, या
सगळ्या गोष्टी उल्लेखनीय होत्या. </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इथल्या मध्यभागी असलेल्या मोठ्या उद्यानात
तैमुरचा भव्य आणि देखणा असा पुतळा आहे. </span><br />
<span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNx8VRpCB4MNFp40j7rtDZMYOE1KT4CJ-OMc3M8_YGi_HGQIrTML_Ku3HWzWvUjPXIAAh27qiNz1lCTy3nNjhdIN9wqGcQmTyvnkaYHeAyzb42h8aNcM9yAStDTKeNT9_d-7qxoOXwM48/s1600/timur+statue+shakhrisabj.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="981" height="500" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNx8VRpCB4MNFp40j7rtDZMYOE1KT4CJ-OMc3M8_YGi_HGQIrTML_Ku3HWzWvUjPXIAAh27qiNz1lCTy3nNjhdIN9wqGcQmTyvnkaYHeAyzb42h8aNcM9yAStDTKeNT9_d-7qxoOXwM48/s640/timur+statue+shakhrisabj.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span>
<span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">उझबेक लोकांसाठी </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">तैमुर</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10pt; line-height: 115%;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">राष्ट्रीय नायक</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10pt; line-height: 115%;"> </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">आहे. आधी सोव्हिएट राजवटीत तैमुरला फारसे महत्व नव्हते. पण स्वतंत्र राष्ट्र
झाल्यानंतर उझबेकिस्तान राष्ट्रवादासाठी तैमुर हा महत्वाचा </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">प्रेरणास्त्रोत </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">आहे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">शाखरीसब्ज</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">ला तैमुरने बांधलेला प्रचंड मोठा राजवाडा
आहे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">. </span><br />
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsxkNF_tIYKI5du4JoA9k53vMY8a0Eb4sRA_07bIHvXjWzI2-L6vUeCSfKFLMrvmO7gO7pIG0s6qr7ZxKIiqxM2hZkaV2PEGl8RKKKtDbXwbYYhDDnRwDxUUj9qPn49AOnjwf8kcyXAWs/s1600/timur+palace.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1117" data-original-width="1600" height="446" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsxkNF_tIYKI5du4JoA9k53vMY8a0Eb4sRA_07bIHvXjWzI2-L6vUeCSfKFLMrvmO7gO7pIG0s6qr7ZxKIiqxM2hZkaV2PEGl8RKKKtDbXwbYYhDDnRwDxUUj9qPn49AOnjwf8kcyXAWs/s640/timur+palace.JPG" width="640" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<i><b><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">(</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">प्रवेशद्वाराचे भग्न </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">अवशेष. </span><span style="background-color: white; color: #222222; font-family: "mangal" , serif;">मागे तैमुरचा पाठमोरा पुतळा दिसतो आहे. पायथ्याशी उभ्या माणसांवरून भव्यतेचा अंदाज येतो.)</span></b></i><br />
<br />
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">तैमुरने ख्वारेझ्म प्रांतातले कारागीर आणून हा राजवाडा
बांधला होता.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> सध्या </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">या राजवाड्याच्या
उत्तुंग अशा प्रवेशद्वाराचे भग्न </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">अवशेष</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">च केवळ</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> शिल्लक </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">आ</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">हेत पण ते भव्यतेची साक्ष
द्यायला पुरेसे आहेत</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">. आत्ताच्या अवशेषांवरून असा अंदाज लावतात
की राजवाड्याच्या प्रवेशद्वाराची मूळ उंची सत्तर मीटर असावी. </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">या</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> प्रवेशद्वारा</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">वर तैमुरने </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">“तुम्हाला आमच्या सत्तेला आव्हान द्यायचे असेल तर तुम्ही आमच्या या वस्तू पहा”
असे मोठ्या अक्षरात </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">लि</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">हून ठेवलेले </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">आहे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">. तैमुर हा एक स्वयंसिद्ध </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">माणूस होता</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> स्वतःच्या शौर्याच्या आणि युक्तीच्या बळावर त्याने मध्य
आशियातले चिंगीझखानानंतरचे सर्वात मोठे साम्राज्य उभे केले</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> तैमुरच्या या वास्तू जतन करून हा सगळाच भाग या लोकांनी फार सुंदर आणि भव्य
पद्धतीने विकसित केलाय</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">आपला बाबर हा मूळचा उझबेकी
असल्याने आपल्याला इथे उझबेकिस्तानात बाबर कुणी भारी असेल असे वाटते पण </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">इथं बाबरचं काही विशेष कौतुक नाही. मोघल साम्राज्यापेक्षा मोठी असणारी
इथं अनेक साम्राज्यं होऊन गेली. त्यामुळे मोघल साम्राज्याविषयीही वेगळा काही
भाव </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">दिस</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">त नाही. शिवाय यांच्यासाठी तो बाहेर
गेलेला माणूस होता. तैमुर हा काही चिंगीझ खानाचा थेट वंशज वगैरे नव्हता. </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">त्याचा कालखंड १३३६ ते १४०५ असा होता. तो तुर्कोमंगोल वंशावळ </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">असलेला आणि आपल्या शिवाजीप्रमाणे स्वबळावर सम्राट झालेला </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">एक थोर राज्यकर्ता</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> होता. खान हा </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">मूळचा </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">मंगोलियन शब्द आहे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> ज्याचा</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> अर्थ राजा असा
होतो. </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">११६२ ते १२२७ असा कालखंड असणारा </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">चिंगीझ खान हा </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;">भटक्या </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">लोकांचा </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">अॅनिमिस्टिक </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">प्रकारातला धर्म
पाळणारा मंगोलियन टोळीप्रमुख होता. त्याच्या साम्राज्यात हलाल आणि सुंता या
तेंव्हा नव्या असणाऱ्या इस्लामिक प्रथांना बंदी होती.</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> त्याच्या
साम्राज्याची राजधानी देखील मंगोलियात होती.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> तैमुर मात्र
मुस्लिम होता. आपल्या मुस्लिम असण्याचा फायदा त्याने मुस्लिमांचा पाठींबा
मिळवण्यासाठी घेतला.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">मंगोलवंशीय</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%;"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">असण्याचा</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> उपयोग त्याने मंगोलियन मंडळींचा पाठींबा मिळवण्यासाठी केला. त्याची सगळ्यात
प्रिय बायको</span><span style="background: white; color: #222222;">, </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">बिबी खानम ही मंगोलियन होती</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">. किंबहुना शुद्ध राजवंशी असल्याचे सिद्ध करण्यासाठी मंगोलियन धागा जोडण्याची
प्रथा नंतरही काही शतके या भागात होती.</span><span style="background: white; color: #222222;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">सिल्क रूटवरचे सगळ्यात
जास्त सांस्कृतिक घुसळणीचे ठिकाण असलेले</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> समरकंद शहर बघण्याची आम्हा सगळ्यांनाच खूप उत्सुकता होती.
इतर शहरांप्रमाणेच समरकंदही प्रशस्त आणि नीटस रस्ते असलेले आणि सुंदर शहर होते.
महत्त्वाचे पर्यटन स्थळ असूनही खूप गर्दी आणि गोंधळ नव्हता. मर्यादित वेळ हाताशी
असल्याने आम्ही त्यातल्या त्यात महत्वाची ठिकाणे बघायचं ठरवलं होतं. </span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "mangal" , serif;">सकाळीच आम्ही आधी मिर्झा उलुगबेगची वेधशाळा बघायला गेलो.</span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIEkKLikNZJ59lNi_NPKgysKRIupfAtQnaV_Z6u-SIzKmfst52EK4QHp0G8O3VrgTIv0iTbOkloqAiD2QkEiZzdPjDE8nOsy6JnrLfe5Wm2pgjEHNAvxXDJXoxrm7QALaCOnBY2QskAIc/s1600/%25E0%25A4%2589%25E0%25A4%25B2%25E0%25A5%2581%25E0%25A4%2597%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AC%25E0%25A5%2587%25E0%25A4%2595+obs.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="768" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIEkKLikNZJ59lNi_NPKgysKRIupfAtQnaV_Z6u-SIzKmfst52EK4QHp0G8O3VrgTIv0iTbOkloqAiD2QkEiZzdPjDE8nOsy6JnrLfe5Wm2pgjEHNAvxXDJXoxrm7QALaCOnBY2QskAIc/s400/%25E0%25A4%2589%25E0%25A4%25B2%25E0%25A5%2581%25E0%25A4%2597%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AC%25E0%25A5%2587%25E0%25A4%2595+obs.jpg" width="300" /></a></span></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"></span><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7-fC9IxuicFcfAwndylRWntOrYYPhD9g3MJ_K-nkMImOx5OXarwwz_p7U19zNzCCBFxHhyphenhyphenoig35p7KgsxSJSuVdSkTmigKcpOitGxT-H-IiGEXz4XQ5FPhprbTg-LmUY5yw2h5UD4gN8/s1600/observatory+model.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; display: inline !important; float: right; font-family: mangal, serif; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="800" height="305" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7-fC9IxuicFcfAwndylRWntOrYYPhD9g3MJ_K-nkMImOx5OXarwwz_p7U19zNzCCBFxHhyphenhyphenoig35p7KgsxSJSuVdSkTmigKcpOitGxT-H-IiGEXz4XQ5FPhprbTg-LmUY5yw2h5UD4gN8/s320/observatory+model.jpg" width="320" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGv-snuMA_18b16t3uHZaIFZVPgPmiPyB0VVYfTsFGOVJNj5oodVEqRlFxIg5bckAC3Ho-XR-gFGdQN7DrhEE8gr5-dNMOpEF8xuWIYbIUcrhZj_K8aW13S6PlJD37AF78e68fGxrxDb0/s1600/observatory+underground.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="1414" data-original-width="1600" height="282" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGv-snuMA_18b16t3uHZaIFZVPgPmiPyB0VVYfTsFGOVJNj5oodVEqRlFxIg5bckAC3Ho-XR-gFGdQN7DrhEE8gr5-dNMOpEF8xuWIYbIUcrhZj_K8aW13S6PlJD37AF78e68fGxrxDb0/s320/observatory+underground.jpg" width="320" /></a><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"></span></span><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span></span></span></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">
</span></span>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span></span></span></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">
</span></span>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span></span></span></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">
<b><i>
(उत्खननात सापडलेला जमिनीखाली असणारा वेधशाळेचा आर्क. वरील उजव्या बाजूचा फोटो वेधशाळेच्या मॉडेलचा आहे. वेधशाळा परिसरात एक सुंदर कायमस्वरूपी प्रदर्शन आहे. तिथे हे </i></b></span><span style="font-family: "mangal" , serif;"><b><i>मॉडेल ठेवलेले आहे. खालील बाजूस वेधशाळेचा उभा छेद दाखवणारे </i></b></span><span style="font-family: "mangal" , serif;"><b><i>मॉडेल आहे. यातला काही भाग जमिनीखाली आहे, जो उत्खननात सापडला आणि सध्या बघायला मिळतो)</i></b> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"> </span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span style="font-family: "mangal" , serif; font-size: 11pt;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><span style="font-family: "mangal" , serif; font-size: 11pt;">मिर्झा उलुगबेग हा तैमुरचा नातू. उलुगबेगने तैमुरच्या
राज्याचा सांभाळ आणि विस्तार केला. शिवाय बऱ्याच मोठ्या वास्तू उभ्या केल्या. तो
एक कार्यक्षम आणि दक्ष राजा होता </span></span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">ही एवढी ओळख अजिबातच
अपुरी आहे. त्याची खास ओळख आहे ती एक गणिती, काव्यरसिक आणि अॅ</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , serif;">स्ट्रॉनॉमर</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"> म्हणून.</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , serif;">त्याच्या काळात समरकंदची एक सांस्कृतिक आणि वैचारिक
केंद्र म्हणून भरभराट झाली. त्याने शहराच्या परीघावर असलेल्या एका टेकडीवर एका
भव्य वेधशाळेची निर्मिती केली. ही त्या काळातली इस्लामी जगतातली सगळ्यात मोठी
वेधशाळा होती. दुर्बिण उपलब्ध नसल्याने अचूकता साधण्यासाठी त्याने पन्नासेक मीटर
उंचीची ही वेधशाळा उभारली होती. </span><span style="font-family: "mangal" , serif;">उलुगबेगच्या मृत्यूपश्चात १४४९ मध्येच काही
माथेफिरू लोकांनी ही वेधशाळा उध्वस्त केली होती. नंतर १९०८ मध्ये एका रशियन
पुरातत्त्वशास्त्रज्ञाने उत्खनन करून या वेधशाळेचे काही महत्वाचे अवशेष जगासमोर
आणले. उलुगबेगचे प्रसिद्ध उद्गार वेधशाळेच्या स्मारकावरील संगमरवरी दगडावर कोरलेले
आहेत. तो म्हणतो, “धर्म धुक्याप्रमाणे विखुरला जातो, साम्राज्ये नष्ट होतात, पण
विद्वानांच्या कृती अनंतकाळ टिकून राहतात.”</span></div>
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwUraTHXmzCDLZJ_viV6j5G_oQrSEh-egPnOPZ9tgias-nDXjEDQVOVhdWSLLi-mLgXZTy3s-l_HRidAuX19IQbLdH2uTMTxFkizzHMcc5UEGNN7xV9n7i6w4xXWemnYN3RnRYdJ7vzTM/s1600/shah+i+jinda+complex.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="941" height="326" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwUraTHXmzCDLZJ_viV6j5G_oQrSEh-egPnOPZ9tgias-nDXjEDQVOVhdWSLLi-mLgXZTy3s-l_HRidAuX19IQbLdH2uTMTxFkizzHMcc5UEGNN7xV9n7i6w4xXWemnYN3RnRYdJ7vzTM/s400/shah+i+jinda+complex.jpg" width="400" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">त्यानंतर आम्ही शाह-इ-जिंदा नावाचा मकबऱ्यांचा समूह बघितला.
नवव्या ते चौदाव्या आणि एकोणिसाव्या शतकात बांधलेल्या अनेक महत्त्वाच्या लोकांचे
मकबरे इथे आहेत. प्रेषित महंमदांचे चुलत भाऊ जे इथे अरब स्वारीच्या वेळी आले होते
त्यांचा शिरच्छेद इथे झाला होता आणि त्यांचे दफनही इथे झाले अशी समजूत आहे. जिवंत
राजा अशा अर्थानेच त्यांना उद्देशून शाह-इ-जिंदा असे या वास्तुसमुहाचे नाव आहे.
खूप वेगवेगळ्या प्रकारच्या नक्षीकाम असलेल्या टाइल्सने</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">सजलेल्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">आणि वेगवेगळ्या काळात
बांधल्या गेलेल्या इथल्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">वास्तू बघण्यासारख्या आहेत.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">धार्मिकदृष्ट्या महत्त्वाचे ठिकाण असल्याने स्थानिक लोकही
इथे मोठ्या प्रमाणात आलेले दिसत होते. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इथून आम्ही गुर-</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इ-अमीर हा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">तैमुरचा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मकबरा
बघायला गेलो.</span><span lang="MR"> </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioFGDcq4Y726HShG4n9_76szaqS_ULQAPqj-rJtKIKo661jgloPU5x51DpC5JT8IUa49CBlK8kGoaI6oVCB0Qs1927cPb17u1m7KwXXlL6vvskQ0N9nWPy6OIeLoQGAtPGQgL0w4K5Jyc/s1600/gur+i+amir.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="680" data-original-width="1024" height="424" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioFGDcq4Y726HShG4n9_76szaqS_ULQAPqj-rJtKIKo661jgloPU5x51DpC5JT8IUa49CBlK8kGoaI6oVCB0Qs1927cPb17u1m7KwXXlL6vvskQ0N9nWPy6OIeLoQGAtPGQgL0w4K5Jyc/s640/gur+i+amir.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मोठ्या आकाराचा आणि निळ्या रंगाचा भारदस्त घुमट मिरवणारा हा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">मकबरा
विसाव्या शतकाच्या सुरुवातीपर्यंत वाईट अवस्थेत होता. नंतर त्याची डागडुजी आणि
पुनर्बांधणी झाली. याचे बांधकाम तैमुरच्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">नातवंडांनी केले. मूळ बांधकामांपैकी दोन मिनार आणि
प्रवेशद्वार एवढेच आत्ता आहे, बाकीचा भाग नंतरचा आहे. मकबऱ्याचा आतला भाग सुद्धा
मनावर छाप उमटवणारा आहे.</span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">घुमटाची आतली बाजू पूर्णपणे सोनेरी रंगाच्या चित्तवेधक
कलाकुसरीने नटलेली आहे. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgtEYz-x_dxltA_Ua-bl4A5faSjLq6XvLFaczdmiSsBaYpMYcb9YgT4-zgRXeCVVNQEVwA-nSNZkm-TSJcF2nXvLFfV63pVVAzVTcDxtJxkhCbpXvY7fK3d0kmFgVvRuS6jH6rHgf5Wq0/s1600/gur+i+amir+dome.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="986" height="498" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgtEYz-x_dxltA_Ua-bl4A5faSjLq6XvLFaczdmiSsBaYpMYcb9YgT4-zgRXeCVVNQEVwA-nSNZkm-TSJcF2nXvLFfV63pVVAzVTcDxtJxkhCbpXvY7fK3d0kmFgVvRuS6jH6rHgf5Wq0/s640/gur+i+amir+dome.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span style="font-family: "mangal" , serif;">खाली मध्यभागी तैमूरलंग, त्याचा कुणी एक गुरु, मुलगा
शाहरुख आणि दोन नातू यांच्या कबरी आहेत. पैकी तैमुरची कबर मधोमध आणि वेगळ्या
रंगाच्या दगडाची आहे. </span><br />
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhahyIE5WnsY9UqgAJQGo4qVESLwHaUVQxESIoyvhLfuIuJVeoDTwzCWAMcf4L7SFunIS1ptURzJa1hfzXQL-PEbcdoqaEPE48gf1iRFv16CcIFuRXkgYcSkXBISxe-klyPxhLL4wWdyqk/s1600/timur+kabar.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="768" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhahyIE5WnsY9UqgAJQGo4qVESLwHaUVQxESIoyvhLfuIuJVeoDTwzCWAMcf4L7SFunIS1ptURzJa1hfzXQL-PEbcdoqaEPE48gf1iRFv16CcIFuRXkgYcSkXBISxe-klyPxhLL4wWdyqk/s640/timur+kabar.jpg" width="480" /></a></div>
<span style="font-family: "mangal" , serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "mangal" , serif;">सोव्हिएत काळात तज्ञ मंडळीनी या कबरीतुन तैमुरचे अवशेष बाहेर
काढून तपासणी केली होती. त्यांनी कवटीच्या हाडांवरून तैमुरचा चेहऱ्याचा अंदाज
लावला. या चेहऱ्याची बनावट मंगोलियन होती.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">गुर-इ-अमीर बघून झाल्यानंतर
आम्हाला रेगिस्तानचा वास्तुसमुह बघायची उत्सुकता होती. येण्यापूर्वी फोटो बघितलेले
असले तरी पहिल्याच दर्शनात या वास्तुसमुहाची भव्यता बघून आम्ही थक्क झालो. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvdGms4tRjjYnBrN_cgQLOziMwuPPHkiUI3b8yc1sMAa9cS5i9pis_Vr6aUhdZeqMlDCdGvh364sLbEGEPcyHMgV5XQlVHez0uqLppwFF0cPHfKoZIZB1Sa9NWDh8PRpxUEETsEdFv1jk/s1600/IMG_4840.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvdGms4tRjjYnBrN_cgQLOziMwuPPHkiUI3b8yc1sMAa9cS5i9pis_Vr6aUhdZeqMlDCdGvh364sLbEGEPcyHMgV5XQlVHez0uqLppwFF0cPHfKoZIZB1Sa9NWDh8PRpxUEETsEdFv1jk/s640/IMG_4840.JPG" title="Registan" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ansi-language: EN-IN; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">ताजमहाल
बघताना जशा नवलाईच्या, सौंदर्यानुभवाच्या, आणि आनंदाच्या भावना एकत्रितपणे दाटून
येतात तसे इथे होते. </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">एका अतिशय विस्तीर्ण परिसरात एकमेकाशी काटकोनात असलेल्या या मदरशाच्या तीन
अतिभव्य अशा वास्तू आहेत. या परिसरात शिरण्यासाठीचे प्रवेशद्वार दूरवर आणि थोडे उंचावर
आहे. इथून संपूर्ण वास्तुसमुहाचा एकाच फ्रेममध्ये फोटो घेता येऊ शकतो. या
फोटोमध्ये तिथे त्या वास्तूंच्या जवळ उभी असलेली माणसे त्या भव्य वास्तुंसमोर
अक्षरशः खेळातल्या इवल्या बाहुल्यांसारखी वाटत होती. प्रत्येक मदरशाच्या आतला
भागही खूपच विस्तीर्ण होता. मदरशाच्या आयताकृती इमारतीच्या चारही बाजूंना दोन
मजल्यांमध्ये विद्यार्थी आणि शिक्षकांना राहण्यासाठीची प्रशस्त दालने होती.
दुपारच्या उन्हात तीनही मदरशे फिरून बघता बघता आम्हाला दमायला झालं. तीनपैकी एक
उलुगबेग मदरसा स्वतः उलुगबेगने पंधराव्या शतकात बांधलेला आहे तर इतर दोन सतराव्या
शतकात बांधलेले आहेत. </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWEHn1TqGWhEyFkYIiUim8E-R-Dz6Psq04nHcrFIHSXtQ2_Dq6F13fnkbwg7-n1hn8WxsHnga2BMl4u8EA1K-5ke9gUbozt2gX90xrowTAAZZS8XREDv3Dmpvl-4Ah9XsxdMmHoegIf3A/s1600/madarsa+in+registan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="725" data-original-width="1024" height="452" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWEHn1TqGWhEyFkYIiUim8E-R-Dz6Psq04nHcrFIHSXtQ2_Dq6F13fnkbwg7-n1hn8WxsHnga2BMl4u8EA1K-5ke9gUbozt2gX90xrowTAAZZS8XREDv3Dmpvl-4Ah9XsxdMmHoegIf3A/s640/madarsa+in+registan.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> <i><b>(शेर दोर मदरसा, रेगीस्तान समूह)</b></i></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><i><b><br /></b></i></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYwgg5retZJUxNMA2o8z9LcDnkX0foOHmp-IGevehh9JyF22JgtK-c6hJPaCJpfHHQmw376Ba799dCmuSFkq_okK3xZrbLirqIkoXjsyGItnj2xJVrPoeKQpvQ0bWyCZzrfZkGrXctzYg/s1600/sherdor+details.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="935" height="524" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYwgg5retZJUxNMA2o8z9LcDnkX0foOHmp-IGevehh9JyF22JgtK-c6hJPaCJpfHHQmw376Ba799dCmuSFkq_okK3xZrbLirqIkoXjsyGItnj2xJVrPoeKQpvQ0bWyCZzrfZkGrXctzYg/s640/sherdor+details.JPG" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><i><b>(शेर दोर मदरशाच्या कमानीवरील चित्रकाम. सिंह आणि सूर्य यांची चित्रे दिसतात. मुस्लीम वास्तूंवर न आढळणारी अशी ही वैशिष्ट्यपूर्ण चित्रे आहेत.) </b></i></span><br />
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">इथल्या मिनार, घुमट आणि कमानींच्या पृष्ठभागावरील निळ्या आणि
हिरव्या रंगाच्या विविध छटांच्या टाईल्स वापरून केलेली खास इस्लामी प्रकारातली कॅलिग्राफी
आणि नाना प्रकारच्या भूमितीय आकृत्यांचे नक्षीकाम मनमोहक आहे. </span><br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">समरकंदमधली आणखी एक भव्य वास्तू म्हणजे बीबी खानमची मशीद.
बीबी खानम ही तैमुरची लाडकी असलेली मंगोलियन बायको होती. तैमुरच्या भारतावरील
स्वारीनंतर १४०४ साली या मशिदीचे बांधकाम पूर्ण झाले होते. नंतरच्या काळात वस्तूची
पडझड होऊन विसाव्या शतकातच या वास्तूचे पुनरुज्जीवन केले गेले. राणीसाठी बांधलेली
ही वास्तू समरकंदमधली तेंव्हाची सर्वात भव्य वास्तू होती. एकेकाळी संपूर्ण इस्लामी
जगात ही सगळ्यात मोठी मशीद होती. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMcrdumltzPyyozxAgZJaxxzBsWSU4UTswRB-3o3Ia3VdQ9lw2qKKAXhNFsw8HxobjQHHpvA2iWSzRSp-ueieGyooXD1AhlPtFyuUp7gXByQHSHPQFL9AndYDIhbQjZT9oWclYO2iAUzI/s1600/bibi+khanam+gate.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="768" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMcrdumltzPyyozxAgZJaxxzBsWSU4UTswRB-3o3Ia3VdQ9lw2qKKAXhNFsw8HxobjQHHpvA2iWSzRSp-ueieGyooXD1AhlPtFyuUp7gXByQHSHPQFL9AndYDIhbQjZT9oWclYO2iAUzI/s640/bibi+khanam+gate.jpg" width="480" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;">दर्शनी बाजूची कमान आणि बाजूच्या पन्नासेक मीटर उंचीच्या
खांबावरून सुद्धा या मशिदीच्या भव्यतेचा अंदाज येतो. पण मूळचा घुमट नंतर पडल्याने
आणि पुनर्बांधकामामुळे वस्तूची भव्यता आणि सौंदर्य कमी झाले. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-bidi-language: MR; mso-hansi-font-family: Calibri;"> <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">पर्शियन
स्थापत्यशैलीचा देखणा अविष्कार समरकंदमध्ये बघायला मिळतो. या स्थापत्यशैलीचा गाढा
प्रभाव मोघल स्थापत्यशैलीवर होता. इथल्या भव्य आणि सुंदर वास्तू पाहताना वारंवार
हा प्रत्यय येत होता की </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">समरकंद हे मध्य आशियातले
ऐतिहासिक दृष्ट्या सर्वात महत्वाचे शहर आहे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> अवेस्ता काळात हे </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">सॉग्दिया</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">नावाने ओळखल्या जाणाऱ्या क्षेत्राचे केंद्र होते</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> त्यानंतरच्या विविध
काळात समरकंद हे कायमच महत्वाचे शहर राहिलेले आहे. </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">पर्शियन, झोरास्त्रीयन, मंगोलियन, तुर्की, अरबी, रशियन </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">अशा विविध संस्कृतीची सरमिसळ इथे होत आलेली आहे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> मात्र यातल्या बऱ्याच गोष्टी नंतर लुप्त
पावत गेलेल्या आहेत. आपण भारतीयांनी जशी जुनी समृद्ध अडगळ सांभाळून ठेवली तसं इथं
झालेलं दिसत नाही</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">पर्शियन</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">प्रभाव भाषेत भरपूर प्रमाणात टिकून आहे</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> त्यामुळे आपल्याला परिचित
असलेले शब्द सतत भेटत राहतात</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">झोरास्त्रीयन</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">प्रभाव स्वल्प प्रमाणात कुठे कुठे आढळत राहतो</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> उदाहरणार्थ रेगीस्तान
मधल्या एका मदरशावर दोन मोठी सूर्याची चिन्हे आहेत</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> काहीशे वर्ष पूर्ण प्रभाव असणारा
झोराष्ट्रीयन धर्म इथून लुप्त झाला</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> युवान </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">श्वांग</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">सातव्या शतकात समरकंद मार्गे आला तेंव्हा त्याने या परिसरात
वापरात नसलेल्या उजाड बौद्ध मंदिरांचा उल्लेख केलेला दिसतो</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> हे नंतर कालौघात लुप्त झाले असावेत</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">समरकंदमधली
आणखी एक आठवण हृद्य आहे. आम्ही एका रेस्तराँमध्ये रात्रीच्या जेवणासाठी गेलो
असताना आम्हाला असे लक्षात आले की आतल्या एका हॉलमध्ये गाण्यांचा आवाज ऐकू येतोय. कुतूहलाने
बघायला गेल्यानंतर असे लक्षात आले की तिथे एक म्युझिक जॉकी वेगवेगळी गाणी लावतोय
आणि बायकांचा एक ग्रुप त्यावर मोकळेपणी छान नाच करतोय. इथल्या बऱ्याच
रेस्तराँमध्ये आम्हाला अशी गाणे बजावण्याची सुविधा दिसली होती. इथे लोक नाचताना पण
दिसत होते. आम्ही थोड्याशा दुरून कुतूहलाने बघताना पाहून त्या बायकांनी आम्हा
लोकांना आग्रहाने नाचायला बोलावले आणि आमच्याबरोबर मस्त नाच केला. जॉकीनेही मग
काही खास हिंदी सिनेमातली गाणी लावली. इतर कुटुंबिय सोबत असताना त्या बायका
आमच्याबरोबर अगदी मोकळेपणाने नाच करत होत्या. अशा वेगवेगळ्या वयोगटातल्या बायकांनी
सार्वजनिक ठिकाणी देखील मोकळेपणाने नाच करणे हे आम्ही इतरही अनेक ठिकाणी अनुभवले
होते. </span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">शाखरीसब्जमध्ये एक प्रौढ बायकांचा ग्रुप त्यांच्या एका
लोकगीताच्या ठेक्यावर विन्मुक्तपणे नाचताना बघितला होता. खिवामध्ये सुद्धा भल्या
सकाळी काही बायका नाचताना दिसल्या होत्या. खिवाची आमची गाईड म्हणाली होती की आमची
गाणी आणि संगीत असे आहे कि ते तुम्हाला नाचायला भाग पाडते. बायकांनी सार्वजनिक
ठिकाणी असे सहजपणे नाचणे हे सुंदर तर वाटलेच शिवाय इथल्या सार्वजनिक आणि सामाजिक
अवकाशात बायकांना असलेल्या निरोगी स्थानाचा ही त्यातून प्रत्यय आला. </span><br />
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoHpVXqaHoeeq51dty6twoff4M6QTxwFZz6HbHmh0FUUaFmLXRAgbYYeE3bQRUjLOznG7S_Yo-81lriiwmPNXIfsna7bZf1lTGFXNMLWg84GDT8Ux8sKAQhjBzYk6PPPyrfcrRhR6r5jg/s1600/bayka+jevtahet.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoHpVXqaHoeeq51dty6twoff4M6QTxwFZz6HbHmh0FUUaFmLXRAgbYYeE3bQRUjLOznG7S_Yo-81lriiwmPNXIfsna7bZf1lTGFXNMLWg84GDT8Ux8sKAQhjBzYk6PPPyrfcrRhR6r5jg/s640/bayka+jevtahet.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> <b><i>(बायकांच्या हातात आम्ही त्यांना खायला दिलेल्या बाखरवड्या आहेत)</i></b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">समरकंद ते
ताश्कंद हा परतीचा प्रवास आम्ही बुलेट ट्रेन मधून केला. २०११ साली सुरु झालेली ही </span><span lang="HI" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">स्पॅ</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">निश बनावटीची रेल्वे
सुस्थितीत होती. २५० किमी प्रती तासाचा सर्वोच्च वेग गाठत एकुण साडेतीनशे किमी
अंतर आम्ही दोन तासात कापले. उझबेकिस्तानातली एकंदर वाहतूक व्यवस्थेची स्थिती बघता
इथे अशी बुलेट ट्रेन असणे थोडे आश्चर्याचे वाटले. कारण इथे वेगवेगळ्या ठिकाणी
प्रवास करताना असे जाणवले होते की काही अपवाद वगळता बऱ्याच ठिकाणाचे रस्ते तसे
खराब आहेत. अगदी आपल्या रस्त्यांपेक्षाही वाईट. अर्थात त्यांच्या एकंदर पायाभूत
सुविधा आपल्यापेक्षा बऱ्या असाव्यात. पण रस्ते मात्र बरे नव्हते. शिवाय
रस्त्यांवरून धावणाऱ्या बऱ्याच गाड्या खूप जुन्या वाटायच्या. कार्स तर जास्त करून
शेवरोलेट कंपनीच्याच असत. कारण या एवढ्या एकाच कंपनीचा (देवू) कारखाना
उझबेकिस्तानात आहे. रस्ते आणि कार्स याबाबत हा देश उदारीकरणापुर्वीच्या भारतासारखा
वाटला. जवळपास पंचवीस वर्षे सत्तेची धुरा सांभाळणारे कारीमोव हे तसे पूर्वाश्रमीचे
कम्युनिस्ट असल्याने त्यांची धोरणे सोव्हिएत कालीन धोरणांचा प्रभाव असणारीच राहिली
असावीत. पण याचाच एक परिणाम म्हणून इथे कुठेच अंगावर येणारी गरिबी दिसली नाही. आपल्याकडे
सर्वत्र दिसतात तसे रस्त्यावर फिरणारे भिकारी इथे कुठे दिसले नाहीत.</span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">ताश्कंदला
रात्रीचा मुक्काम करून दुसऱ्या दिवशी सकाळी लवकर आम्ही फरगानाला जाण्यासाठी रवाना
झालो. तिएनशान पर्वताची एक रांग ओलांडून आमचा रस्ता जात होता. वाटेत पर्वत
रांगेच्या सर्वोच्च ठिकाणी थंडीचा आनंद घेत आम्ही कॉफीचे घुटके घेतले. आमचा पहिला
थांबा कोकंदला असणार होता. कोकंद हे फरगाना खोऱ्याच्या पश्चिम बाजूला मोक्याच्या
ठिकाणी असलेले शहर आहे. खिवा आणि बुखारा ही शहरे जशी त्या त्या नावाच्या छोट्या
स्वतंत्र राज्यांची (खानेट</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">)
</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">मध्यवर्ती ठिकाणे होती तसेच कोकंद हे शहर
कोकंद खानेटचे केंद्र होते. कोकंद हे सिल्क रुट वरचे एक महत्वाचे ठिकाण होते. पूर्वी
सिल्क रूटची एक शाखा कोकंदमार्गे चीनमध्ये काशगरला जात होती. कोकंदला पोहोचत
असतानाच आम्हाला एकंदर वातावरणात आणि आजूबाजूच्या परिसरात सुखद बदल जाणवायला लागला
होता. कोकंद शहर सुद्धा प्रशस्त</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">,
</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">नीटस आणि सुंदर होते. कोकंदमध्ये जास्त वेळ
थांबायचे नसल्याने आम्ही आधी थेट तिथला राजवाडा बघायला गेलो. </span><br />
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5N0mvb_bMqw_KxI5FLeirNG3jhdZvJYUe3YzOx7uBmHfthinjvVG3R96wa-dWrnFPHs1xIxiCaK0AuWp6mW4_RqgVWy7s0ObOKBWtZ0yP16dz6qVpofIrl6CMAEJrxHqpXBhzTyITy_4/s1600/%25E0%25A4%2595%25E0%25A5%258B%25E0%25A4%2595%25E0%25A4%2582%25E0%25A4%25A6+%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%259C%25E0%25A4%25B5%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25A1%25E0%25A4%25BE.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="909" height="540" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5N0mvb_bMqw_KxI5FLeirNG3jhdZvJYUe3YzOx7uBmHfthinjvVG3R96wa-dWrnFPHs1xIxiCaK0AuWp6mW4_RqgVWy7s0ObOKBWtZ0yP16dz6qVpofIrl6CMAEJrxHqpXBhzTyITy_4/s640/%25E0%25A4%2595%25E0%25A5%258B%25E0%25A4%2595%25E0%25A4%2582%25E0%25A4%25A6+%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%259C%25E0%25A4%25B5%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25A1%25E0%25A4%25BE.JPG" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"> <b><i> (कोकंद राजवाड्याच्या समोर आम्ही सगळे दहा जण)</i></b></span><br />
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><b><i><br /></i></b></span>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">कोकंद खानेट अठराव्या
शतकात स्थापन झालेली असल्यामुळे राजवाडा सुद्धा त्या काळातच बांधलेला आहे आणि अगदी
विसाव्या शतकातही त्यात नव्या गोष्टींची भर घातली गेलेली आहे. अठराव्या शतकात हा
मध्य आशियातल्या सगळ्यात मोठ्या आणि सुंदर राजवाडयांपैकी होता. सध्या मूळच्या एकशे
तेरा खोल्यांपैकी एकोणीस खोल्या शिल्लक आहेत आणि त्यातल्या एका दालनात म्युझियम आहे.
म्युझियममध्ये फरगाना भागाची प्राचीन काळापासूनच्या इतिहासाची माहिती आहे. इ.स.
पूर्व सहाव्या शतकात फरगाना हा </span><span lang="MR" style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; color: #222222; font-family: "mangal" , serif;">सॉग्दिया</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">चा भाग होता आणि इ.स. पूर्व पहिल्या शतकात या
खोऱ्यात तटबंदी असलेली पाच सहा शहरे होती.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaSKA17XjZV96r2PbTU5wua6Rkm980bwo9zGFAI2ft3Ktgq812hyphenhyphenm2-d22qsKIIoszCGfm0SCMB-7rhS0rrHG8i3REUGAn9UqpW-yxQ1z_zAlA-0FOKkmn0CKouZWnJLaC9qpTussy4tA/s1600/cherry+fergana.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1102" data-original-width="1600" height="275" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaSKA17XjZV96r2PbTU5wua6Rkm980bwo9zGFAI2ft3Ktgq812hyphenhyphenm2-d22qsKIIoszCGfm0SCMB-7rhS0rrHG8i3REUGAn9UqpW-yxQ1z_zAlA-0FOKkmn0CKouZWnJLaC9qpTussy4tA/s400/cherry+fergana.jpg" width="400" /></a></div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">कोकंदला जेवण
करून आम्ही फरगाना प्रांताची राजधानी असलेल्या फरगाना शहराकडे निघालो. वाटेत
आजूबाजूच्या हिरवाई मुळे आणि अधून मधून दिसणाऱ्या द्राक्षांच्या आणि इतर फळांच्या बागांमुळे
प्रवास करताना डोळ्यांना सुखद गार वाटत होतं. </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">सिर दर्या आणि तिच्या दोन मुख्य
उपनद्या खोऱ्यातून वाहत असल्याने खोरे सुपीक आणि समृद्ध आहे.</span><br />
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><span style="font-family: "mangal" , serif;">या खोऱ्याचा बहुतांश भाग </span>उझबेकिस्तानमध्ये मोडतो तर पूर्वेकडचा काही भाग किरगिझिस्तानमध्ये आणि
दक्षिणेकडचा काही भाग ताजिकीस्तानमध्ये मोडतो. फरगाना खोरे हे प्राचीन काळापासून
उझबेकी</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">ताजिकी</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">किरगिझ आणि इतर वंशीय लोकांच्या सरमिसळीचे ठिकाण होते. या भागातला सिल्क रूट
चीन पासून जवळ असल्याने या भागात चीनी प्रकारची पण खास इथली काही वैशिष्ट्ये
असलेली कुंभारकला (पॉटरी) विकसित झाली. तसेच रेशीमनिर्मितीची कलाही खूप आधीपासून
इकडे विकसित झालेली होती. म्हणूनच आम्ही वाटेत रंगीत सिरॅमिक प्रकारातल्या कुंभारकामासाठी
प्रसिद्ध असलेल्या रिश्तान नावाच्या गावी तिथली कुंभारकला पाहण्यासाठी थांबलो. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMuZ5fDJSLpkdVooUH9INtbEZZtwR7kkMkULEv1x8dCcq3rgXLQEOvtA_2c3sGXNNs6RkUa3ZNUJl9g85KGo1EoktC2_3TkNuXY9YLQt1evw0CD8P-nF60P4ZFuVQs2dIJhqk6cZv664A/s1600/pottery+fergana.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="724" data-original-width="1024" height="226" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMuZ5fDJSLpkdVooUH9INtbEZZtwR7kkMkULEv1x8dCcq3rgXLQEOvtA_2c3sGXNNs6RkUa3ZNUJl9g85KGo1EoktC2_3TkNuXY9YLQt1evw0CD8P-nF60P4ZFuVQs2dIJhqk6cZv664A/s320/pottery+fergana.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="color: #222222; font-family: "mangal" , serif;">इथल्या
कुंभारकलेला आठशे वर्षांचा इतिहास आहे असे म्हणतात. उझबेकिस्तानातल्या दुकानात
विकायला ठेवलेल्या ९० टक्के सिरॅमिकच्या वस्तू या रिश्तानमध्ये तयार केलेल्या
असतात. जवळपास हजारेक कारागीर इथे काम करतात. विशेष म्हणजे या वस्तू बनवण्यासाठीची
खास वस्त्रगाळ माती या परिसरातच मिळते. आम्हाला इथल्या एका कारखान्यात या वास्तू
हाताने कशा बनवल्या जातात याचे सुंदर प्रात्यक्षिक बघायला मिळाले. हाताने फिरत्या
चक्रावर तयार होणारी भांडी बघणे हा अनुभव तर छान होताच पण इथल्या कलाकारांना खास
या भागातले असे जे नक्षीकाम आहे ते कमालीच्या तन्मयतेने हाताने मातीच्या
भांड्यांवर काढताना बघणे नवलाचे होते. भट्टीत भाजल्यानंतर निळे, हिरवे आणि तांबडे
रंग येण्यासाठी म्हणून मातीच्या भांड्यांवर विशिष्ठ रसायनात बुडवलेले तीक्ष्ण
कुंचले वापरून ही कलाकार मंडळी अप्रतिम असे नक्षीकाम करत होती. काही खास स्थानिक
प्रकारचे नक्षीकाम असलेली भांडी विकत घेऊन आम्ही पुढच्या प्रवासाला निघालो. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">संध्याकाळच्या
सुमारास आम्ही फरगाना शहरात पोहोचलो. प्रांताच्या राजधानीचे ठिकाण असल्याने हे शहर
देखिल प्रशस्त आणि सुंदर होते. इथे रात्रीच्या जेवणासाठी आम्ही एका रशियन
माणसाच्या छोटेखानी रेस्तराँमध्ये गेलो होतो. त्याने स्वतः बनवलेल्या वाईन्स
त्याच्याकडे उपलब्ध होत्या. या वाईन्सची चव छान होती. फरगान्याच्या हवापाण्याचा
गुण त्यामध्ये उतरला असणार.</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"> </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">दुसऱ्या दिवशी सकाळी आम्ही एका विस्तीर्ण
उद्यानात असलेल्या अहमद इब्न मुहम्मद इब्न काथिर अल फरगाणी या इ.स. </span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">800 </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">मध्ये
जन्मलेल्या आणि इथला भूमिपुत्र असलेल्या शास्त्रज्ञांचे स्मारक बघायला गेलो. हा
तेंव्हाचा फार मोठा खगोलशास्त्री होता. तेंव्हा त्याने पृथ्वीचा व्यास मोजला होता
आणि </span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">861 </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">साली इजिप्तमध्ये नाईल नदीवरचे प्रसिद्ध निलो मीटर बांधले होते.</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"> </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">फरगान्याहून वीस किमी अंतरावर रेशीमनिर्मितीसाठी
प्रसिद्ध असलेले मार्गीलन शहर आहे. दहाव्या शतकापासूनची रेशिमानिर्मितीची परंपरा
असलेले हे शहर सोळाव्या शतकापर्यंत फरगाना खोऱ्यातले सगळ्यात मोठ्या ठिकाणांपैकी
एक होते. इथे आम्हाला हातमागावर रेशमाची वस्त्रे विणण्याचे प्रात्यक्षिक बघायला
मिळाले. उझबेकिस्तानातले खास असे ‘इकत’ प्रकारातले विणकाम असलेले काही रेशमी
दुपट्टे आणि कुर्ते आम्ही इथे विकत घेतले.
</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">मार्गीलनहून आम्ही
बाबरचे जन्मगाव आणि पूर्वीच्या फरगाना प्रांताची राजधानी असलेल्या अंदिजान शहराकडे
मार्गस्थ झालो. अंदिजान आणि आजूबाजूचा परिसर फरगाना खोऱ्याच्या पूर्वेच्या टोकाजवळ
असल्याने जास्त सुंदर वाटला. आधी आम्ही शहराजवळच असलेले बाबराचे स्मारक बघायला
गेलो.</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"> </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">एका लहानशा टेकडीवर उभारलेले स्मारक तसे
छोटेखानी आहे. </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjk-gY8DTj0s1NwkfS5Pguw9qTLMO22mpG7NsJFuz680YApdA9Km1Nwb79EEjrGd2isjGYA_3XeCmx4RmWJdVqNDlkfiISuYSVC68dYR4xpo7wkLpKzfRlqmxQiyAvB3_x60L0m05mLjF0/s1600/%25E0%25A4%2585%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A6%25E0%25A4%25BF%25E0%25A4%259C%25E0%25A4%25A8+%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%2595.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="700" data-original-width="1024" height="436" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjk-gY8DTj0s1NwkfS5Pguw9qTLMO22mpG7NsJFuz680YApdA9Km1Nwb79EEjrGd2isjGYA_3XeCmx4RmWJdVqNDlkfiISuYSVC68dYR4xpo7wkLpKzfRlqmxQiyAvB3_x60L0m05mLjF0/s640/%25E0%25A4%2585%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A6%25E0%25A4%25BF%25E0%25A4%259C%25E0%25A4%25A8+%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%2595.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">बाबरचा एक पुतळा</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">,
</span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">एक नव्याने बांधलेली घुमट असलेली इमारत आणि
या इमारतीमागे असलेली एक साधी कबर असा हा एकूण साधा मामला आहे. इमारतीच्या भवताली
असलेल्या उद्यानाचे आणि सजावटीचे काम अजूनही चालू होते. विशेष उल्लेखनीय बाब
म्हणजे या स्मारकात बाबरविषयक</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_GR5q7M0I0K3LttIbLy4W-__fxV55OyiwgRtHrJq34tEjFkPvQLbDnx_R2ZkuzgusSivBu_jq3E9Hw55TlDmH_JH9gX8ssL90r53b8JwKYbqJTCPyumpS4NLORs7W6NBo_gqqJTgL4vM/s1600/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%25A8%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25BE.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="570" data-original-width="1024" height="222" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_GR5q7M0I0K3LttIbLy4W-__fxV55OyiwgRtHrJq34tEjFkPvQLbDnx_R2ZkuzgusSivBu_jq3E9Hw55TlDmH_JH9gX8ssL90r53b8JwKYbqJTCPyumpS4NLORs7W6NBo_gqqJTgL4vM/s400/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%25A8%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25BE.jpg" width="400" /></a></span></div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"> पुस्तकांचा संग्रह पहायला ठेवलेला आहे. जगातल्या
अनेक भाषेत अनुवादित झालेल्या बाबरनामाच्या प्रती ठेवलेल्या आहेत. बाबर हा स्वतः
लेखक होता आणि साहित्याचा भोक्ता होता हे लक्षात घेता पुस्तकसंग्रह ठेवणे हे
योग्यच वाटले. नाहीतरी तीनदा समरकंद घेण्याचे अयशस्वी प्रयत्न करणारा आणि इथून
पळून गेलेल्या बाबरच्या सैनिकी शौर्याचे इथे फारसे कौतुक नसणे पण स्वाभाविक वाटले.</span><br />
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">त्यानंतर आम्ही अंदिजान गावात असणारे बाबरचे जन्मस्थान बघायला गेलो. </span><br />
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNqRvTeGz6QlpS1Uc_cSUn-CR4LnGZrdtcd9tF46U07ADv2EvRfs8eCtRUNITE2h5B6REGMboF6D86WqO-E-dJgqqCmX-fgWz54gR7_SkbPy1P5bDQlz_-WfFpZxMLsxX_ztMMdLdmR6E/s1600/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%259C%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A5%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25A8+%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%2595.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNqRvTeGz6QlpS1Uc_cSUn-CR4LnGZrdtcd9tF46U07ADv2EvRfs8eCtRUNITE2h5B6REGMboF6D86WqO-E-dJgqqCmX-fgWz54gR7_SkbPy1P5bDQlz_-WfFpZxMLsxX_ztMMdLdmR6E/s640/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%259C%25E0%25A4%25A8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A5%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25A8+%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25AE%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%2595.jpg" width="640" /></a></div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">ही तशी मध्यम
आकाराची वाडावजा वास्तू आहे. मध्यंतरी भूकंपात पडझड झाल्यानंतर हल्लीच वास्तूचे
नूतनीकरण झालेले आहे जे अजूनही पूर्ण झालेले नाही. इथे एक बाबरविषयक माहिती आणि
चित्रे असलेले छोटेसे म्युझियम आहे. </span><br />
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"> </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR2gStXRJ7aN0LJ9Uo5Us3oxHivdN1Ksc1uZsS75WclPvKKWRpXp_W39dER9Hh0ZPKyeQdolQpGcRFXTsicxAYbCgmITXG5VS4EjfZCoDQquGSQuTynlbSjLpNMEX8XebQkqELweqHa0U/s1600/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%25B5%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%259A%25E0%25A4%25A4%25E0%25A5%258B+%25E0%25A4%25AA%25E0%25A5%258B%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A4%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2587%25E0%25A4%25A4.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="768" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjR2gStXRJ7aN0LJ9Uo5Us3oxHivdN1Ksc1uZsS75WclPvKKWRpXp_W39dER9Hh0ZPKyeQdolQpGcRFXTsicxAYbCgmITXG5VS4EjfZCoDQquGSQuTynlbSjLpNMEX8XebQkqELweqHa0U/s320/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%25B5%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%259A%25E0%25A4%25A4%25E0%25A5%258B+%25E0%25A4%25AA%25E0%25A5%258B%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A4%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2587%25E0%25A4%25A4.jpg" width="240" /></a></div>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMblNVUvXAfewIDxwrIucCh6MXjdawKB1_A9DQqrJ8Di1SufJnIdi6P8T-mWNVK-l3buTkvoy8QQTm3iTa1t_P6NhPekXgEZSBjgPiISMOGssoJD14KNDYSqgHovkYbSKquts397f2XNE/s1600/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%259F%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25AC%25E0%25A5%2582%25E0%25A4%259C+%25E0%25A4%259A%25E0%25A4%25BF%25E0%25A4%25A4%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25B0.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="937" data-original-width="768" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMblNVUvXAfewIDxwrIucCh6MXjdawKB1_A9DQqrJ8Di1SufJnIdi6P8T-mWNVK-l3buTkvoy8QQTm3iTa1t_P6NhPekXgEZSBjgPiISMOGssoJD14KNDYSqgHovkYbSKquts397f2XNE/s320/%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25BE%25E0%25A4%25AC%25E0%25A4%25B0+%25E0%25A4%259F%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25AC%25E0%25A5%2582%25E0%25A4%259C+%25E0%25A4%259A%25E0%25A4%25BF%25E0%25A4%25A4%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25B0.jpg" width="262" /></a><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">साहित्यात रस असलेला</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">बाबरनामासारखा
ग्रंथ लिहिणारा</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">आपल्या जन्मस्थानासाठी हळवेपणाने झुरणारा अशीच बाबरची ओळख इथे लावलेल्या
चित्रांमध्ये दिसते. </span><br />
<b style="color: #222222; font-family: mangal, serif;"><i> </i></b><br />
<b style="color: #222222; font-family: mangal, serif;"><i> </i></b><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">फरगाना खोरे पाहताना काश्मीर खोऱ्याची आठवण येते.
बाबरला फरगान्याची सारखी आठवण का येत असेल ते समजते. फरगाना खोऱ्याचा विस्तार
मात्र काश्मीर खोऱ्याच्या दुप्पट आहे. उंचावर असल्याने सुखद हवा</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";">, </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">विविध प्रकारची
खास स्थानिक रुचकर स्वाद असलेली फळे आणि सिर दर्याच्या पाण्याने दिसणारी हिरवाई
यामुळे हा परिसर रमणीय वाटतो. अर्थात आपले काश्मीर याच्यापेक्षा भारी आहे. बाबर
काश्मीरला गेला असता तर फरगान्याबद्दलचा शोक थांबवून तोही कदाचित "गर फिरदौस
बर रूये ज़मी अस्त. हमी अस्तो हमी अस्तो हमी अस्त" असं म्हणाला असता. बाबरला
इथल्या टरबुजांची फार आठवण यायची. इथले टरबूज आपल्या इतके गोड नाहीत पण खूप
लुसलुशीत लागतात. बाबरची आठवण काढत इथे आम्ही भरपूर टरबूज खाल्ले.</span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"> </span></div>
<div class="MsoNormal" style="background: white; line-height: normal; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">अंदिजान</span><span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"> ते ताश्कंद या मार्गावरचा परतीचा सलग प्रवास तसा दमवणारा होता. उशीर झाल्याने
आम्ही वाटेतच एका हायवेच्या कडेला असतात तशा मोठ्या दिसणाऱ्या हॉटेलात रात्रीचे
जेवण केले. इथे मोठ्या प्रमाणावर कनिष्ठ मध्यमवर्गीय आणि मध्यमवर्गीय म्हणता येतील
अशा प्रकारचे लोक जेवायला थांबलेले दिसत होते. इतर अनेक ठिकाणीही आम्हाला भारतीय
पर्यटक म्हणून एक आदराची </span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7EGZinesICzbTaoLlYbPmogcfiES6DS0z6r2PF_OOnXK0zjgdImcUU-wCp3XnSKtj0dCCefs5oha7qlQNqXQL7ze9UejVYIGWGfKkU-9ZkIzcdJNDliwiRhAzuIV_VUV8BkU5KNoNDww/s1600/%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2587%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A4%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="823" height="297" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7EGZinesICzbTaoLlYbPmogcfiES6DS0z6r2PF_OOnXK0zjgdImcUU-wCp3XnSKtj0dCCefs5oha7qlQNqXQL7ze9UejVYIGWGfKkU-9ZkIzcdJNDliwiRhAzuIV_VUV8BkU5KNoNDww/s320/%25E0%25A4%25B0%25E0%25A5%2587%25E0%25A4%25B8%25E0%25A5%258D%25E0%25A4%25A4%25E0%25A4%25B0%25E0%25A4%25BE.jpg" width="320" /></a></span></div>
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";">वागणूक मिळाली होती. पण त्याचा खास प्रत्यय आम्हाला या
ठिकाणी आला. उझबेकीस्तानातल्या इतर हॉटेलाप्रमाणे इथेही वेटरचे काम बायका करत होत्या.
तर या सगळ्या बायकांनी आम्हा सगळ्यांची इंडियन्स म्हणून विशेष काळजी घेतली. या
बायका आणि हॉटेलातील इतरही अनेक लोक भारतीय लोकांना भेटतो आहोत या कल्पनेने
उत्साहित झालेले होते. अनेकांनी आमच्या बरोबर फोटो काढले. यांच्याशी बोलताना
आमच्या लक्षात आले की येथे बॉलीवूडचे सिनेमे गाणी प्रचंड लोकप्रिय आहेत. इथल्या टीव्हीवर
उपलब्ध असणाऱ्या मोफत वीस चॅनेल्सपैकी एक चॅनेल पूर्णपणे बॉलीवूडला वाहिलेले आहे.
हे सगळे चित्रपट आणि गाणी इथे रशियन भाषेत डब करून दाखवले जातात. त्यामुळे अमिताभ
बच्चन आणि मिथुनपाठोपाठ इथे शाहरुख सुद्धा लोकप्रिय आहे. आम्हाला मात्र परदेशातल्या
लोकांना आपण हवेहवेसे आहोत हा अनुभव सुखावणारा वाटत होता.</span><span style="background: white; color: #222222;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="background: white; color: #222222; font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">सुरुवातीच्या, शेवटच्या
आणि अधल्या मधल्या मुक्कामाचे ठिकाण असल्याने ताश्कंद शहराची आम्हाला तशी चांगलीच
ओळख झाली होती. उझबेकिस्तान सोडण्यापूर्वी ताश्कंदमधले तैमुरचे</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7o8w3qBSWtDCfKOvrKFY80pFC6YgGMD2wtOmZ9eagsmaRIRJVuYaTvzR7jLHvyzAWrUCGcP6aAZuOYOXMojukfTpVV729kv64zAFkqD06Xefex5UavrNUzX8fSicwGac5wt9Zb5ceXko/s1600/code+of+timur+museum.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1024" data-original-width="600" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7o8w3qBSWtDCfKOvrKFY80pFC6YgGMD2wtOmZ9eagsmaRIRJVuYaTvzR7jLHvyzAWrUCGcP6aAZuOYOXMojukfTpVV729kv64zAFkqD06Xefex5UavrNUzX8fSicwGac5wt9Zb5ceXko/s320/code+of+timur+museum.jpg" width="185" /></a></div>
म्युझियम बघणे प्रसिद्ध<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"> </span><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">चोर्सू बाजारात काही खरेद्या करणे आणि उरलेल्या सोमांच्या नोटांचे ओझे परत
देऊन डॉलर्स घेणे अशी काही कामे करायची होती. तैमुरचे म्युझियम अतिशय देखणे आणि उत्कृष्ट
होते. तैमुरचा सगळा जीवनपट इथे चित्रे, फोटो, वस्तू आणि मोडेल्सच्या मार्फत
उलगडवलेला आहे. एव्हाना आम्हाला हे नीट ध्यानात आले होते की आमच्या मनात असलेली
तैमुरची प्रतिमा ही एका विशिष्ट परिप्रेक्षातली आहे आणि या लोकांनी त्याचा देशनायक
म्हणून गौरव करावा असे त्याचे कर्तुत्व खचितच आहे. चोर्सू बाजारात रोजच्या
खाण्यापिण्यातल्या वस्तूंपासून ते कापडलत्त्यापर्यंत नाना चीजवस्तू उपलब्ध होत्या. </span><br />
<div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzH1tCTI5YHvVssMAGYP7Hl8BaFkx6O5aVe1p4bew2-d3RkJ0T3RrbXjq9IMsBUJ_bcGNHpGFLBCe4wc1eHc9F430KOr_vxa7siixlKmd-XUvKeDnqhrOvUDznX3x1m5xbjXEocwWEPlE/s1600/chorsu+bajar.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><br /><img border="0" data-original-height="721" data-original-width="1024" height="281" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzH1tCTI5YHvVssMAGYP7Hl8BaFkx6O5aVe1p4bew2-d3RkJ0T3RrbXjq9IMsBUJ_bcGNHpGFLBCe4wc1eHc9F430KOr_vxa7siixlKmd-XUvKeDnqhrOvUDznX3x1m5xbjXEocwWEPlE/s400/chorsu+bajar.jpg" width="400" /></a></span></div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">
</span>
<div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><b style="font-family: Mangal, serif; text-align: justify;"><i>(म्युझियम मध्ये लावलेला फलक)</i></b></span></span></div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;">
एका भल्या मोठ्या घुमटाखाली असलेल्या मोठ्या इमारतीपासून ते खाली जमिनीवर विविध
गल्ल्यांमध्ये पसरलेल्या या भल्या मोठ्या बाजारात फिरताना आपल्या इथल्या
गर्दीवाल्या बाजारांची आठवण झाली. सोम-डॉलर्स रूपांतराचे रोखीतले काळे व्यवहार
करणारे लोक बाजाराच्या कडेलाच उघडपणे आणि सहजपणे त्यांचे उद्योग करत होते.
चलनाच्या काळ्या बाजारातल्या व्यवहारासारख्या काही त्रासदायक गोष्टींचा अपवाद वगळता
आम्हाला दहा दिवसात झालेले उझबेकिस्तानचे दर्शन तसे फारच सुखावह आणि आनंददायी
होते. आपल्याशी जुन्या काळापासून बंध असलेल्या या देशाला आपल्यापेक्षासुद्धा जास्त
गुंतागुंतीच्या सांस्कृतिक विणीचा प्राचीन ऐतिहासिक वारसा आहे याची जाणीव हा देश
सोडताना होत होती. इस्लामच्या आगमनानंतरही इथे पूर्वीच्या उदार बहुविधतेचे संस्कार
जपले गेलेले दिसले होते. सोव्हिएत काळात इथे झालेली आधुनिकीकरणाची प्रक्रिया
आधीच्या संस्कारांना सामावून घेत झालेली आहे याचा प्रत्यय इथे आला होता. केमाल
पाशाच्या टर्कीमध्ये जसा आधीच्या देशी गोष्टींवर वरवंटा फिरवला गेला होता तसे इथे
झालेले नसल्याने, इथे, इथल्या खास देशी अशा गोष्टींचा सुगंध सगळीकडे दरवळत असायचा.
या दरवळातले काही गंध हे प्राचीन झोराष्ट्रीयन काळापासूनचे असल्याचे अप्रूप
आम्हाला सहलभर वाटत राहिले. शेवटी अक्रमची गळामिठी पद्धतीने भेट घेत त्याचा आणि या
बहारदार देशाचा निरोप घेऊन आम्ही ताश्कंद सोडले. </span></div>
<div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"><br /></span></div>
<div>
<span lang="MR" style="color: #222222; font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: Arial; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: Arial;"> (पूर्वप्रसिद्धी: हेमांगी दिवाळी, २०१७) </span><span style="color: #222222; font-family: "arial" , "sans-serif"; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: MR; mso-fareast-font-family: "Times New Roman";"><o:p></o:p></span></div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-60467527130608131752017-03-22T23:41:00.000-07:002020-09-11T09:02:18.464-07:00अर्थक्रांती: ढोबळ मांडणी, विपरीत तर्क आणि भुरळ पाडणारा प्रचार<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">नोटबंदीच्या निर्णयानंतर
अर्थक्रांती या नावाने केलेली जाणारी मांडणी चर्चेत आहे. देशाच्या अनेक सामाजिक
समस्यांचे मूळ आर्थिक दुरावस्थेत आहे आणि या दुरावस्थेस दोषपूर्ण करव्यवस्था आणि
दुबळी बॅंकिंग व्यवस्था कारणीभूत आहेत असे अर्थक्रांतीचे म्हणणे आहे. या मूलभूत
त्रुटी अर्थक्रांतीने सुचवलेल्या उपायांमुळे अतिशय कमी काळात (अर्थक्रांतीच्या
पुस्तिकेत नमूद केल्याप्रमाणे दोन वर्षात) कमी होऊ शकतात आणि भारत देश विकसित
देशांच्या पंक्तीत स्थान मिळवू शकतो. ही मांडणी
अर्थक्रांती प्रतिष्ठाण या नावाच्या स्वयंसेवी संस्थेद्वारे गेल्या दोन दशकांपासून
चालू आहे. </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: MR;">ज्या प्रमाणात या कल्पनेच्या प्राथमिक स्वरूपाचा प्रचार आणि
प्रसार झालेला आहे त्या प्रमाणात त्यावर समीक्षात्मक चर्चा आणि त्या अनुषंगाने
मांडणीचा विस्तार झालेला दिसत नाही. अर्थक्रांती</span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">चे
उपाय खालीलप्रमाणे आहेत</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">१. सध्या अस्तित्वात
असलेली करप्रणाली संपूर्णतः रद्द करणे</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">२. त्याऐवजी बॅंक ट्रांझॅक्शन
टॅक्स आणणे (उदा २% प्रतिव्यवहार) </span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">३. व्यवहारातल्या उच्च
दर्शनमूल्याच्या (रु १००, ५००, १०००) चलनी नोटांचे उच्चाटन करणे</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">४. २००० रुपयांपर्यंतचे
रोखीचे व्यवहार करमुक्त करणे. त्यापेक्षा जास्त रकमेचे रोखीचे व्यवहार अवैध ठरवणे.
<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">नोटबंदीच्या निर्णयात
अर्थक्रांतीच्या उच्चमूल्याच्या नोटा रद्द करण्याच्या उपायाशी साम्य जरी दिसले तरी
रू. २००० ची नोट चलनात आणणे आणि ५०० आणि १०० रुपयांच्या नोटाही चलनात ठेवणे या
बाबींचा विचार करता या दोन्ही गोष्टी वेगवेगळ्या आहेत असे दिसते. </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: MR;"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">परंतू
अर्थक्रांतीवाले नोटबंदीच्या इतर बाबींकडे दुर्लक्ष करून त्या निर्णयाचे श्रेय
घेताना दिसतात. </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: MR;">केंद्र आणि राज्य पातळीवरचे सगळेच कर रद्दबातल करून त्याऐवजी
केवळ बँकामधून होणाऱ्या व्यवहारांवर </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">बॅंक व्यवहार कर (</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: MR;">Banking Transaction Tax</span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">) </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: MR;">हा एकच</span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"> टॅक्स लावला</span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: MR;"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">जावा यासारखे फारच मोठे आणि आमूलाग्र बदल सुचवणारी ही मांडणी
सखोल आणि सविस्तर असणे आवश्यक आहे. शिवाय यात सुचवलेल्या बदलांची व्यापकता लक्षात
घेता यांचे एकंदर अर्थव्यवस्थेवर होणारे परिणाम आकडेवारीसहित आणि अभ्यासासहित
चर्चिले जाणेही आवश्यक आहे. अर्थक्रांतीच्या मांडणीवर गेल्या अनेक वर्षांमध्ये चर्चा
झालेल्या नाहीतच असे नाही</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">. <span lang="HI">पण अशा चर्चांमधील टीकेच्या</span>, <span lang="HI">आक्षेपांच्या मुद्द्यांचा रीतसर आणि सविस्तर उहापोह करणे हे काम अर्थक्रांतीवाल्यांनी
पुरेसे केलेले नाही</span>. <span lang="HI">करव्यवस्थेत प्रचंड मोठ्या प्रमाणावरचे
बदल (ज्यांचे एकंदर देशाच्या अर्थव्यवस्थेवर व्यापक आणि गुंतागुंतीचे परिणाम
संभवतात) सुचवणारी कल्पना मांडणीच्या प्राथमिक पातळीवर असतानाच मोठ्या प्रमाणात
व्हायरल झाल्याचे चित्र दिसते.</span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">अर्थक्रांतीच्या करविषयक मांडणीची
सुरुवातच जी होते ती मुळात प्रचलित कररचनेत असणार्या गळतीच्या मुद्द्यावरून.
याबद्दल अतिशय वेधक, सचित्र पण तेवढीच सोपी आणि ढोबळ मांडणी केलेली दिसते.
प्रत्यक्ष आणि अप्रत्यक्ष या दोन्ही प्रकारच्या करांबाबत हा गळतीचा मुद्दा नीट
तपासणे आवश्यक आहे. दोन्ही प्रकारच्या करांच्या रचनेत विविध प्रकारच्या सवलती ज्या
करदात्यांना दिल्या जातात त्यामध्ये गळतीचे एक महत्वाचे मूळ आहे हे अनेक तज्ञांनी,
समित्यांनी, कमिशनांनी सांगितलेले आहे. करामधल्या सवलती हे कुठल्याही कल्याणकारी
शासनाकडे असलेले धोरणांना दिशा देण्यासाठीचे महत्वाचे हत्यार असते. एखाद्या
अविकसित भागात व्यापारउदीमास चालना देण्यासाठी, व्यापार उदीमाच्या एखाद्या
महत्वाच्या क्षेत्रास उत्तेजन देण्यासाठी तसेच यासम इतर अनेक कारणांसाठी अशा सवलती
दिल्या जातात असे दिसते. पण अशा सवलतींचा गैरफायदा घेण्याच्या वृत्तीच जास्त प्रबळ
दिसतात. शिवाय असा गैरफायदा घेतला गेल्यामुळे करप्रशासनावर जास्तीचा अपरंपार बोजा
येतो. करप्रशासनाची तसेच करदात्यांची मौलिक उर्जा यातून निर्माण होणार्या
कज्जे-खटल्यांमध्ये खर्च होते असा सार्वत्रिक अनुभव आहे. करसवलतींच्या या
दुष्परिणामांबद्दल तज्ञांचे, धोरणकर्त्यांचे आणि सिव्हील सोसायटीचे एकमत आहे असे
म्हटल्यास वावगे होणार नाही. इतकेच नव्हे तर नजीकच्या काळातली सरकारची धोरणे
पाहिली तर असे दिसते की अशा करसवलती कमी करत नेण्याचेच सरकारने ठरवले आहे आणि त्यादृष्टीने
पावलेही उचलली जात आहेत</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">. <span lang="HI">दोन वर्षांपूर्वीच्या (वर्ष २०१५)
बजेटमध्ये चार वर्षात विविध करसवलती कमी करत नेण्याचा आणि परिणामी कॉर्पोरेट कर ३०
टक्क्यावरून २५ टक्क्यांवर आणण्याचा प्रस्ताव मांडलेला आहे. यावरून दोन गोष्टी
स्पष्ट होतात. एक म्हणजे करसवलती कमी करत नेण्याचा सरकारचा निर्धार आहे. आणि दुसरे
म्हणजे असे केल्याने जी गळती बंद होते त्याचा परिणाम म्हणून सरकारला कॉर्पोरेट
कराचा दर एक षष्ठांश इतका कमी करता येणार आहे. </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">अप्रत्यक्ष करांच्या बाबत
तर जीएसटीचा नवा कायदा करसवलतींमुळे होणार्या विपरीत परिणामांचा पुरता बीमोड
करणारा आहे असे दिसून येते. येत्या वर्षात केंद्र</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">, <span lang="HI">राज्य आणि
स्थानिक संस्था अशा तीनही पातळ्यांवरील महत्वाच्या अशा एकूण सतरा करांच्या बदल्यात
एकच एक असा वस्तुसेवाकर</span> (Goods and Services Tax) <span lang="HI">अस्तित्वात
येणार आहे. देशाअंतर्गत प्रांतिक पातळीवर करसवलतीमुळे होणार्या गळतीचे या नव्या
कायद्यामुळे उच्चाटन तर होणारच आहे, शिवाय तीन वेगवेगळ्या स्तरांवरील कायद्यांमुळे
एकंदर करपद्धतीत जी विसंगती आणि असमानता होती ती निकालात निघणार आहे. अशा प्रकारे
प्रत्यक्ष आणि अप्रत्यक्ष कर या दोनही प्रकारच्या करांच्या बाबतीत स्थानिक
स्वराज्य संस्थेपासून ते केंद्र सरकारपर्यंत होऊ घातलेल्या नव्या बदलांमुळे
अर्थक्रांतीवाल्यांच्या दृष्टीने महत्वाच्या अशा गळतीच्या मुद्द्याच्या महत्वाच्या
बाबींचा निरास होणार आहे असे दिसते.</span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">अर्थक्रान्तीद्वारा प्रचलित
कररचनेवर घेतला जाणारा दुसरा महत्वाचा आक्षेप म्हणजे तिची गुंतागुंत</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">. <span lang="HI">ज्याचा परिणाम म्हणून करदात्यांना त्रास होतो</span>.<span lang="HI"> तसेच
एकंदर करपूर्ततेसाठीचा आयकर विभागाला तसेच करदात्याला होणारा खर्च जास्त असतो.
याच्या तुलनेत जर बॅंक व्यवहार कर लावला तर नागरिकांना कुठल्याही प्रकारची
कागदपत्रांची पूर्तता करावी लागणार नाही व त्यापोटी होणारा खर्च शून्य होईल आणि
प्रत्यक्ष आणि अप्रत्यक्ष अशा सर्वच करांच्या निर्धारणासाठी लागणारी
करव्यवस्थापनाची संपूर्ण यंत्रणा रद्द करता येईल ज्यायोगे मोठ्ठाच खर्च वाचेल. कर
गोळा करणे सोपे झाल्याने ते बॅंकेतल्या कर्मचार्यांमार्फतच केले जाऊ शकते आणि
बॅंकव्यवहारांचे ऑडिटिंग करण्यासाठीच काही प्रमाणात अधिकच्या मनुष्यबळाची गरज
भासणार असे त्यांचे म्हणणे आहे. अर्थक्रांतीचे हे म्हणणे अतिशय आकर्षक आहे यात
शंकाच नाही. मात्र बॅंक व्यवहार कर आणल्यास करव्यस्थापकांची अजिबातच गरज भासणार
नाही हे म्हणणे तपासून घेणे गरजेचे आहे. एकतर सरसकट सगळ्याच बॅंक व्यवहारांवर कर
बसवला जाणार की त्याला काही अपवाद असणार हे स्पष्ट केलेले दिसत नाही.
अर्थक्रांतीच्या संकेतस्थळावर एफ. ए. क्यू. च्या सेक्शन मध्ये शेअर मार्केटातील
तसेच विदेशी चलनाच्या व्यवहारांवर कर बसणार काय असा प्रश्न घेतलेला दिसतो. पण या
प्रश्नाचे ठोस उत्तर दिलेले दिसत नाही. यावर काळजीपूर्वक आणि सविस्तर मॉडेलिंग
करूनच निष्कर्ष काढले जाऊ शकतात असे शेवटास नमूद केलेले दिसते. पण एकंदरीत
अर्थव्यवस्थेमध्ये होणार्या समस्त बॅंकव्यवहारांची व्याप्ती लक्षात घेता काही
व्यवहारांना अशा करांमधून वगळणे आणि काहींसाठी वेगळा न्याय लावणे भाग होईल असे
दिसते (उदाहरणार्थ शेअर मार्केटमधले व्यवहार, विदेशी चलनाच्या खरेदीविक्रीचे
व्यवहार, मनी मार्केटमधले व्यवहार). असे जर होणार असेल तर अशा वगळलेल्या तसेच
वेगळा न्याय लावलेल्या व्यवहारांवर देखरेख करण्यासाठी काही एक यंत्रणा लागणार हे
नक्की. असे केल्याने गुंतागुंत तयार होणार हेही नक्कीच. त्यामुळेच इथे हे लक्षात
घेणे गरजेचे आहे की कुठल्याही रचनेत असणार्या गुंतागुंतीचे खापर केवळ त्या रचनेवर
फोडता येत नाही. काही गुंतागुंत ही ती रचना ज्या समाजात अस्तित्वात असते त्या
समाजातल्या वैविध्यामुळे जन्माला येत असते. नुकत्याच झालेल्या नोटबंदीच्या
प्रयोगावरूनही हे लक्षात येते. नोटबंदीच्या सुरुवातीच्या आदेशानंतर आरबीआयला चौर्याहत्तर
आदेश पन्नासेक दिवसात काढावे लागले. वेगवेगळ्या परिस्थितींना न्याय्य पद्धतीने
हाताळण्यासाठी हे सगळे आवश्यक होते. काही अपवाद करावे लागले, काही दुरुस्त्या
कराव्या लागल्या, इतर काही संबंधित कायद्यांमध्ये बदल करावे लागले. म्हणूनच बॅंक
व्यवहारांवर कर लावला की सारेच सोप्पे होईल आणि गुंतागुंत राहणार नाही असे मानणे
भाबडेपणाचे ठरेल. अशी गुंतागुंत जी बाह्य समाजाच्या पोटातून येणार आहे ती टाळता न
येणारी असणार. त्यामुळे अशा गुंतागुंतीचा विचार आधीच होणे आवश्यक आहे. त्याचं नीट
मॅपिंग आणि नोंद होणे एकंदर मांडणी रास्त असण्यासाठी आवश्यक आहे. असे मॅपिंग
झाल्यानंतरच नव्या रचनेत गुंतागुंत कितपत कमी होणार यावर सुयोग्य मत व्यक्त करता
येऊ शकते. </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">कर गोळा करणे जितके जुने
आहे तितकेच कर चुकवणेही. कर चुकवणे हा एकंदर मानवी प्रवृत्तीचाच भाग आहे हेही
मान्य होण्यासारखे आहे. कर कमी असो वा जास्त असो, सोपा असो वा अवघड असो, कर चुकवला
जाण्याची शक्यता राहणारच. त्यामुळे बॅंक व्यवहार कर आल्याने कर चुकवणे बंद होईल
असे मानता येणार नाही. आपल्या समाजात, जिथे अजूनही आर्थिक व्यवहारांमध्ये प्रचंड
वैविध्य आहे आणि बॅंकिंग सेवांचा पुरेसा विकास झालेला नाही, तिथे तर बॅंक व्यवहार
करास वळसा घालण्यासाठी भरपूर रस्ते असणार आहेत हेही ध्यानात घेणे आवश्यक आहे. नोटबंदीच्या
काळातही अनेक ठिकाणी लोकांनी बार्टर पद्धतीचे व्यवहार करून मार्ग काढलेले दिसले</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">. <span lang="HI">बार्टर पद्धतीचे व्यवहार एरव्हीही कर चुकवण्यासाठी केले जातात असा कर प्रशासकांचा
अनुभव आहे</span>. <span lang="HI">बॅंक व्यवहार कर आला तर बार्टरचा वापर मोठ्या प्रमाणावर
होण्याची शक्यता नाकारता येत नाही</span>.<span lang="HI"> बार्टरचे व्यवहार केवळ
दोन लोकांमध्ये साध्या पद्धतीने होतात असे नाही तर ते अनेक लोकांमध्ये
गुंतागुंतीच्या पद्धतीने होऊ शकतात. उदाहरणार्थ लोखंडाचे स्क्रॅप विकणारा व्यापारी
वीस लाखाचा माल स्टीलच्या सळ्या बनवणार्याला विनापावती आणि विनापेमेंट पण
बार्टरच्या संगनमताने विकतो. स्टीलच्या सळ्या बनवणारा वीस लाखाच्या सळ्या बिल्डरला
त्याच पद्धतीने पुढे विकेल. शेवटास बिल्डर सत्तर लाखाचा फ्लॅट स्क्रॅप विकणार्या
व्यापार्याला पन्नास लाखाला विकेल. अशा प्रकारे एकंदर या तीन जणांमध्ये साठ लाख
इतक्या किमतीचा व्यवहार</span>,<span lang="HI"> बॅंक व्यवहार कर बुडवून केला जाऊ
शकतो. शिवाय इतर कुठलाही कर अस्तित्वात नसल्याने शासनाच्या एखाद्या कर गोळा करणार्या
यंत्रणेकडून या व्यवहाराचा मागोवा घेतला जाण्याची शक्यता नसणार. त्यामुळे असा
बार्टर व्यवहार जास्त निर्धोकपणे आणि बिनबोभाट होऊ शकतो. या पार्श्वभूमीवर
अर्थक्रांतीच्या प्रकाशित पुस्तिकेत एका प्रश्नाला उत्तर देताना असा दावा केलेला
दिसतो की “एकविसाव्या शतकात बार्टर व्यवहार होण्याची सुतरामही शक्यता नाही”. सदर
दावा बिनबुडाचा आहे कारण असे बार्टर व्यवहार करप्रशासकांच्या एरव्हीही नजरेस येत
असतात आणि बँक व्यवहार करामुळे असे व्यवहार करण्यास उत्तेजन मिळू शकते. बार्टरच्या मार्गाप्रमाणेच बॅंक व्यवहार करास
वळसा घालण्यासाठी पर्यायी चलनांचा मार्गही वापरला जाऊ शकतो. बिटकॉईन नावाचे
इलेक्ट्रॉनिक चलन जगभर एक पर्यायी चलन म्हणून प्रसिद्ध आहे. सोन्याचा वापर
गुंतवणुकीबरोबरच देवाणघेवाणीसाठी करण्याची आपल्या देशात खूप जुनी सवय आहे.
नोटबंदीनंतर अघोषित उत्पन्नातून मिळालेल्या पाचशे आणि हजाराच्या नोटा खपवण्यासाठी
सोने खरेदीचा मार्ग मोठ्या प्रमाणात अवलंबिल्याची उदाहरणे मोठ्या प्रमाणात दिसली.
त्यामुळे बॅंकेमार्फत व्यवहार करण्याऐवजी सोन्याचा वापर चलन म्हणून करणे हे अगदी
स्वाभाविकपणे होऊ शकते. या वा यासारख्या अनेक मार्गांनी बॅंक व्यवहार कर बुडवला
जाण्याच्या शक्यतांचा विचार अर्थक्रांतीने करणे आवश्यक आहे. असा विचार आणि त्यावर
उहापोह केला तर हेही ध्यानात येऊ शकते की अशा कर चुकवण्याच्या विविध पद्धतींना आळा
घालण्यासाठी आणि असे करणार्यांना शिक्षा करण्यासाठी काही कायदेशीर तरतुदींची
आवश्यकता भासेल. शिवाय अशा कायदेशीर तरतुदींची अंमलबजावणी करण्यासाठी काही एक
प्रशासकीय व्यवस्थेचीही गरज भासेल. </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">अर्थक्रांतीच्या मांडणीत ब्राझिलियन
तज्ञ मार्कोस सिंत्रा यांच्या म्हणण्याचा मोठाच आधार घेतला गेलेला दिसतो</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">. <span lang="HI">बॅंक व्यवहार कराचा प्रयोग जगात केवळ ब्राझीलमध्येच केला गेलेला आहे</span>.
<span lang="HI">तोही केवळ अंशत</span>: <span lang="HI">केलेला होता</span>. <span lang="HI">कराचा दर ०.२ ते ०.३८ इतकाच मर्यादित होता. शिवाय हा कर आधीचे सगळे कर
तसेच ठेवून त्याच्याशिवायचा अतिरिक्त कर अशा स्वरुपात होता. १९९३ ते २००७
सालापर्यंत हा कर अस्तित्वात होता. पण तो नंतर काढून टाकण्यात आला. मार्कोस
सिंत्रा हे या बॅंक व्यवहार कराचे मोठे पुरस्कर्ते आहेत. त्यांनी त्यांच्या
विचारांची सविस्तर मांडणी त्यांच्या २००९ साली प्रकाशित झालेल्या </span>Bank
Transactions: Pathway to single tax ideal; the Brazilian experience with bank
transaction tax (1993 – 2007) <span lang="HI">या पुस्तकात केलेली आहे. बॅंक
व्यवहार कराची गरज स्पष्ट करताना ते म्हणतात की कर गोळा करण्याच्या पद्धती
बदललेल्या परिस्थितीमुळे कालबाह्य झालेल्या आहेत. आणि या बदललेल्या परिस्थितीशी
अनुरूप अशा नव्या बॅंक व्यवहार कराची गरज आहे. आर्थिक व्यवहारांचे झालेले
डिजिटलीकरण आणि आर्थिक संबंधांचे झालेले जागतिकीकरण हे बदललेल्या परिस्थितीचे दोन
पायाभूत घटक म्हणून त्यांनी सांगितलेले दिसतात. पैकी आर्थिक व्यवहारांच्या
डिजिटलीकरणाबाबत ते असे म्हणतात की ब्राझीलमध्ये युएसएपेक्षा सुद्धा जास्त प्रगत
अशी बॅंकिंगची यंत्रणा आहे ज्यामुळे ब्राझीलमध्ये कराबाबत संपूर्ण वेगळा विचार
होण्यासाठीची स्थिती आलेली आहे. मार्कोस सिंत्रा यांनी बॅंक व्यवहार करासंबंची आवश्यकता
सांगताना ब्राझीलच्या प्रगत बॅंकिंग प्रणालीचा दाखला दिलेला दिसतो</span>. <span lang="HI">मात्र त्यांनी ब्राझीलमध्ये बॅंकिंग सेवेच्या वापरापासून जवळपास चाळीस टक्के
जनता वंचित आहे या घटकाचा अजिबातच विचार केलेला दिसत नाही</span>. <span lang="HI">त्यांचाच
तर्क वापरायचा झाल्यास अशा प्रकारच्या कराची गरज जिथे बॅंक व्यवहार सगळ्यात प्रगत स्वरूपात
आहेत तसेच आर्थिक संबंधांचे सर्वात जास्त जागतिकीकरण झालेले आहे अशा विकसित देशांमध्ये
भासायला हवी होती</span>.<span lang="HI"> पण विकसित देशांमध्ये असा कर लावलेला दिसत
नाही. अर्थात ब्राझीलमध्ये देखील अंशत:च असा कर लावला गेला होता जो नंतर रद्द केला
गेला. भारतात तर बॅंकिंग सेवेच्या उपलब्धतेबाबत आणखीनच व्यस्त स्थिती आहे</span>. <span lang="HI">एकूण लोकसंख्येच्या केवळ ५३ टक्के इतक्या लोकांचीच बॅंकेत खाती आहेत. बॅंक
खाती असणार्यांमध्ये परत खात्यातून अजिबातच व्यवहार न करणार्यांची संख्या ४३
टक्के इतकी मोठी आहे. असे असताना आधीचे सगळे कर काढून टाकून केवळ बॅंक व्यवहार कर
लावला तर बॅंकेमार्फत व्यवहार करण्याचे मुळातलेच कमी असलेले प्रमाण आणखीनच कमी
होण्याची पुरेपुर शक्यता दिसते. पारंपारिक प्रत्यक्ष आणि अप्रत्यक्ष कर; वस्तु,
सेवा तसेच उत्पन्नाविषयीच्या आर्थिक वर्तणुकीला प्रभावित करतात अशी रास्त टीका
केली जाते. एखाद्या वस्तूच्या उत्पादनावर लावलेल्या करामुळे त्या वस्तूच्या उत्पादनावरती
थेट परिणाम होऊ शकतो</span>. <span lang="HI">बॅंक व्यवहार करामुळे आर्थिक
वर्तणुकीवर असा कुठलाही प्रभाव पडणार नाही असा एक महत्वाचा फायदा सांगितला जातो.
पण हे लक्षात घेणे आवश्यक आहे की ज्या अर्थव्यवस्थेमध्ये बॅंकिंगचे प्रमाण
निम्म्या लोकसंख्येइतकेच आहे आणि जिथे आर्थिक व्यवहारांमध्ये प्रचंड प्रमाणात
वैविध्य आहे तिथे मुळात बॅंकेमार्फत व्यवहार करण्यावरच अशा कराचा थेट आणि परिणाम
होऊ शकतो. बॅंकेमार्फत व्यवहार करणे टाळण्याला अशा करामुळे उत्तेजन मिळू शकते आणि
आधीच बॅंकिंगच्या बाबतीत दुबळी असणारी परिस्थिती आणखीनच दुबळी होऊ शकते. या बरोबरच
बॅंक व्यवहार कर कमीत कमी बसावा या उद्देशाने व्यापार आणि व्यवसायांची पुनर्रचना
केली जाण्याच्याही शक्यता दिसतात. समजा </span>’<span lang="HI">अ</span>’<span lang="HI"> आणि</span> ’<span lang="HI">ब</span>’<span lang="HI"> या दोन एकाच
उद्योगसमूहातल्या कंपन्या आहेत आणि</span> ’<span lang="HI">अ</span>’<span lang="HI">
जो प्रॉडक्ट तयार करते त्यावर व्हॅल्यू </span></span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Arial Unicode MS"; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: "Arial Unicode MS"; mso-hansi-font-family: "Arial Unicode MS";">ॲ</span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">डिशन करून</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"> ’<span lang="HI">ब</span>’<span lang="HI"> कंपनीचा प्रॉडक्ट
तयार होत असेल तर </span>’<span lang="HI">अ</span>’<span lang="HI"> आणि</span> ’<span lang="HI">ब</span>’<span lang="HI"> या कंपन्यांचे एकत्रीकरण करून </span>’<span lang="HI">अ</span>’<span lang="HI"> आणि</span> ’<span lang="HI">ब</span>’<span lang="HI"> या दोघांमध्ये होणार्या व्यवहारांवरचा कर वाचवला जाऊ शकतो. असे
एकत्रीकरण एकंदर अर्थव्यवस्थेच्या दृष्टीने फलदायी असेलच असे नाही पण त्या
उद्योगसमूहाला मात्र ते फायद्याचे ठरू शकते.</span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">बॅंक व्यवहार कराचा जोरदार
पुरस्कार जिथे बॅंकिंग प्रणाली प्रगत आहे, बॅंकिंगचे प्रचलन सर्वाधिक आहे आणि
जिथल्या अर्थव्यवस्था जागतिक अर्थव्यवस्थेशी जास्त एकात्म झालेल्या आहेत अशा
विकसित देशात न होता ब्राझील आणि भारत यासारख्या या तीनही बाबतीत तुलनेने मागे
असलेल्या देशात व्हावा हे तसे विपरीत आणि तर्कदुष्ट वाटते. पण या दोन्ही देशात
साम्यरूप असलेल्या काही लक्षणांचा विचार करता या विपरीततेची कारणमीमांसा करता येऊ
शकते. दीर्घकालीन वसाहती वारसा असलेल्या करपद्धती</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">, <span lang="HI">करकायदे,
करसंघटना तसेच करप्रशासन स्वतंत्र देश म्हणून अस्तित्वात आल्यानंतरच्या सातेक
दशकांमध्ये कर कायदे तसेच करप्रशासन यामध्ये आवश्यक असणारे बदल घडवून आणण्यासाठीच्या
प्रक्रिया जरूरीपेक्षा जास्त संथपणे होत राहणे. प्रशासकीय रचनेमध्ये पुरेसे बदल न
होणे, माहिती आणि तंत्रज्ञानातील सुधारणांचा पुरेसा अंतर्भाव कामकाजामध्ये न होणे,
व्यवस्थेअंतर्गत लोकांवरचा अविश्वास तसेच व्यवस्थाबाह्य नागरिकादि घटकांप्रति
अविश्वास असे परस्पर-अविश्वासाचे दुहेरी पदर
असणे, सतत वित्तीय तुटीच्या संकटाचा सामना करावा लागणे, आर्थिक विकासाच्या
बाबतीत मागसलेपणा असणे, आणि या सगळ्या समस्यांवरचे उपाय गुंतागुंतीचे आणि वेळखाऊ
असणे या सर्व कारणांमुळे एकंदरीतच प्रचलित व्यवस्थेबद्दल आणि त्यात होऊ शकणार्या
सुयोग्य बदलांबद्दल एकप्रकारची हताशा निर्माण होण्यास अतिशय अनुकूल अशी स्थिती या
देशांमध्ये आहे असे म्हणता येऊ शकते. अशा हताशेच्या स्थितीमुळेही गुंतागुंतीच्या
आणि संथ गतीने होणार्या प्रक्रियांना टाळून नवीच सोपी आणि वेगाने बदल घडवून
आणणारी प्रक्रिया हवीशी वाटू शकते, जी सुचवण्याचे काम अर्थक्रांतीने केलेले दिसते.
परंतु गेल्या दशकामध्ये आधी व्हॅटची देशपातळीवरची अंमलबजावणी आणि नंतर जीएसटी कडे चाललेली
वाटचाल तसेच प्रत्यक्ष करप्रशासनात मोठ्या प्रमाणात माहीती व तंत्रज्ञानाचा होणारा
वापर या अतिशय महत्वाचे बदल घडवणार्या प्रक्रिया आपल्या देशात चालू आहेत हे लक्षात
घेऊन सूज्ञपणे आणि संयतपणे विचार करणे आवश्यक आहे. </span> <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">सरकारने नुकताच जो नोटबंदीचा
निर्णय घेतला त्यानंतर त्याचे जे जे परिणाम एकंदर अर्थव्यवस्थेवर, खास करून
असंघटित अर्थव्यवस्थेवर झालेले दिसले त्यावरून; तसेच जे जे उपाय लोकांनी अघोषित उत्पन्नातून
जमा झालेल्या नोटा मुख्य प्रवाहात आणण्यासाठी केले त्यावरून; भारतीय परिस्थिती कशी
वेगळी आहे याचा एक अंदाज येतो. काळा पैसा हा शब्द फारच ढोबळपणाने आणि विस्कळीत रीत्या
वापरला जातो. प्रत्यक्ष काळा पैसा हा केवळ नोटांच्या रूपातच असतो असाही गैरसमज
प्रचलित आहे. ’काळा’ हे विशेषण कर चुकवून केल्या गेलेल्या व्यवहारांमधून
कमावलेल्या उत्पन्नाला मुख्यत: लावले पाहिजे. असे व्यवहार बॅंकेमार्फतही केले
जातात तसेच रोख नोटांमार्फतही केले जातात. किरकोळ स्वरूपाचे काळे उत्पन्न मिळवून
देणारे व्यवहार मुख्यत: रोखीतून केले जात असल्याने काळे उत्पन्न रोखीतूनच कमावले
जाते असा एक गैरसमज आहे. जे काही काळे उत्पन्न मिळवले जाते त्याची साठवणूक रोख
नोटांच्या रूपातच केली जाते असाही एक गैरसमज आहे. काळ्या उत्पनाच्या साठवणुकीचे
हमखास वापरले जाणारे उपाय म्हणजे जमीन, सोने आणि अशा इतर स्थावर व जंगम
मालमत्तेमधल्या गुंतवणुकी. एकूण जो काही पैसा कुठल्याही वेळी रोख स्वरुपात चलनात असतो
त्यापैकी साधारण सहा एक टक्के रोख पैसा हा काळे उत्पन्न साठवण्यासाठीची गुंतवणूक या
स्वरुपात असतो असा एक अंदाज आहे. त्यामुळे नोटबंदीमुळे केवळ एकूण नोटांच्या सहा टक्के
इतक्या रकमेच्याच काळ्या उत्पन्नावर आघात झाला असे काही तज्ञांचे मत आहे.
नोटबंदीच्या निमित्ताने असेही लक्षात आले की आपल्या अर्थव्यवस्थेमध्ये अशी भरपूर
क्षेत्रे आहेत ज्यामध्ये मोठ्या प्रमाणात रोखीने व्यवहार केले जातात. हे व्यवहार
रोखीमधून होण्याची विविध कारणे आहेत. बॅंकिंग सुविधा मर्यादित लोकांनाच उपलब्ध
असणे हे यातले महत्वाचे कारण आहे. रोख व्यवहार म्हणजे काळे व्यवहार असे म्हणणे
अपुरे आहे. रोखीने व्यवहार करणे हा एकंदर सामाजिक आणि आर्थिक सवयीचा भाग आहे. जगातल्या
आर्थिकदृष्ट्या विकसित देशांची विकसनशील आणि अविकसित देशांशी तुलना केल्यास असे
लक्षात येते की विकसित देशात रोखीने व्यवहार करण्याचे प्रमाण तुलनेने सर्वात कमी
आहे. रोखीने होणारे व्यवहार कमी होणे ही अर्थव्यवस्थेच्या बरोबरीने विकास पावणारी
प्रक्रिया आहे. बॅंकिंगच्या सोयीसुविधांची उपलब्धता, साधी साक्षरता, अर्थसाक्षरता,
वीजपुरवठा, इंटरनेटचा प्रसार यासारख्या मूलभूत गोष्टींमध्ये सुधारणा होत जातात
तसतसे रोखीचे व्यवहार कमी होण्यासाठीचे पोषक वातावरण तयार होते. या मूलभूत
गोष्टींमध्ये काहीही बदल न करता रोखीचे व्यवहार इतर कुठल्याही कृत्रिम मार्गाने
कमी करता येणे अशक्य आहे. यावरूनच हे लक्षात येईल की रोखीचे व्यवहार होणे ही अनेक
बाजू असलेली वस्तुस्थिती आहे आणि काळ्या उत्पन्नाच्या निर्मितीमध्ये वापर होणे ही
या रोखीच्या व्यवहारांच्या अनेक बाजूंपैकी एक बाजू आहे. तसेच हेही लक्षात येईल की रोखीचे
व्यवहार कमी करणे व व्यवहारातल्या नोटांचे दर्शनीमूल्य कमी करणे ही एक संथपणे
घडवून आणण्याची प्रक्रिया असणार जिचा वेग मुख्यत: मूलभूत सोयीसुविधांच्या विकासावर
अवलंबून असेल. अर्थक्रांतीच्या मांडणीत अर्थव्यवस्थेतील नोटांचे दर्शनीमूल्य किमान
असणे</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"> (<span lang="HI">उदारणार्थ; मोठ्यात मोठी नोट पन्नास रूपयांची असावी</span>) <span lang="HI">असा एक मुद्दा आहे ज्याबद्दल तत्वत: फारसे दुमत असायचे कारण नसावे</span>.
<span lang="HI">अर्थातच नोटांचे दर्शनीमूल्य किमान किती असावे यावर तांत्रिक अंगाने
अभ्यासपूर्ण चर्चा होणे आवश्यक आहे</span>. <span lang="HI">तसेच ही प्रक्रिया केवळ कृत्रिम
मार्गांनी घडवून आणली जाणारी आणि त्यामुळेच हिंसक असू नये असेही म्हणता येईल</span>.
<span lang="HI">रोखपूर्ण व्यवहार ते कमीरोख व्यवहार या प्रवासात बॅंकिंगच्या तसेच डिजिटल
व्यवहारांपासून वंचित असलेल्या व सामाजिक आणि आर्थिक दृष्ट्या कमजोर असणार्या
नागरिकांच्या आयुष्यावर कायम स्वरूपाचे दुष्परिणाम होणार नाहीत याची काळजी घेणे ही
अतिशय महत्वाची अशी पूर्वअट असायला हवी.</span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">अर्थक्रांतीच्या मांडणीत
अमूक झाले की तमूक होईलच अशा स्वरूपाची ठाशीव विधाने धडधडीतपणे केलेली आढळतात.
किंबहुना अशा विधानांमुळेच अर्थक्रांतीची मांडणी सर्वसामान्यांना अतिशय आकर्षक आणि
मोहक वाटते. अर्थक्रांतीच्या पुस्तिकेत आरबीआयच्या आकडेवारीचा हवाला देऊन असे सांगितलेले
दिसते की भारतात बॅंक मनी हा करन्सी मनीच्या तुलनेत फारच कमी आहे तर अमेरिकेत तो करन्सी
मनीच्या पाचपट आहे</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">. <span lang="HI">पुढे हेही सांगितले जाते की बॅंक मनी कमी असल्यामुळे
पत संवर्धन कमी होते आहे</span>. <span lang="HI">पतसंवर्धन (</span>credit
expansion) <span lang="HI">म्हणजे बॅंकांमधला पैसा डिपॉझिट आणि कर्जे या रुपात फिरत
राहिल्याने होणारा पैशाचा गुणाकार</span>.<span lang="HI"> याचाच अर्थ इथे असा तर्क लावला जातो की रोखीतला
पैसा बॅकेत आला की आपोआपच पतसंवर्धन होईल</span>. <span lang="HI">हे फारच सोपे</span>,
<span lang="HI">ढोबळ आणि विनाधार गृहीतक झाले</span>. <span lang="HI">पतसंवर्धन नेमके
कशामुळे होते हा गुंतागुंतीचा आणि अनेक घटकांवर अवलंबून असलेला विषय आहे</span>. <span lang="HI">समजा दहा गरीब लोकांकडे प्रत्येकी दहा हजार असे एकूण एक लाख रुपये रोख स्वरूपात
आहेत</span>. <span lang="HI">उद्या या सगळ्यांची खाती उघडली जाऊन हे सगळे एक लाख रुपये
समजा बॅंकेत त्यांच्या खात्यात जमा झाले तर याचा परिणाम म्हणून या दहा जणांना बॅंकेकडून
प्रत्येकी एक लाख रूपयांची कर्जे मिळतील असे नाही. अशी कर्जे मिळवण्यासाठी या
लोकांकडे तारण ठेवण्यासाठी तेवढी मालमत्ता असेल तरच त्यांना कर्जे मिळतील. या
पैशाचा वापर बॅंक हे दहा लोक सोडून इतरांना कर्जे देण्यासाठी करू शकेल की नाही हे
परत इतर अनेक घटकांवर अवलंबून राहील. केवळ हा पैसा बॅंकेत जमा झाला की आपोआप काही
पटीत त्याचे पतसंवर्धन होईल असा तर्क लावणे विनाधार आणि चुकीचे आहे. एर्न्यांदो दे
सोतो (</span>Hernando de Soto) <span lang="HI">नावाच्या जागतिक पातळीवर गौरवल्या गेलेल्या
लॅटिन अमेरिकन अर्थशास्त्रज्ञाने त्याच्या</span> The Mystery of Capital; Why
Capitalism triumphs in the west and fails every where <span lang="HI">या अतिशय
गाजलेल्या पुस्तकात भांडवलशाही पश्चिमेतर देशात का नीट वाढत नाही याचे विवेचन
केलेले आहे. त्याच्या मांडणीचा केंद्रीय मुद्दा थोडक्यात सांगता येऊ शकतो जो
आपल्या पतसंवर्धनाच्या चर्चेशी निगडीत आहे. सोतोच्या मते पश्चिमेतर अविकसित
देशातील गोरगरीब बचत करण्यात कमी पडत नाहीत. त्याच्या मते खरी अडचण कुठे असेल तर
ती त्यांच्याकडे कर्जे मिळवण्यासाठी कायदेशीर स्वरूपाच्या स्थावर मालमत्ता नसणे ही
आहे. सोपे उदाहरण म्हणून तो झोपडपट्ट्यांमध्ये राहणार्या आणि छोटेखानी घराच्या
स्वरूपातली किमती स्थावर मालमत्ता बाळगणार्या पण अशा मालमत्तेचे कायदेशीर अधिकार
नसलेल्या लोकांचे उदाहरण देतो. विकसित पाश्चिमात्य देशांमध्ये सुकर आणि सुरक्षित
मालमत्ता हक्क प्रदान करणारी संरचना आहे जी अविकसित देशात नाही हे त्याच्या
मांडणीचे मुख्य सूत्र आहे. सोतोचे म्हणणे जर विचारात घेतले की हे लक्षात येते की ’पतसंवर्धन’
तसेच ’भांडवलनिर्मिती’ या अनेक गुंतागुंतीच्या घटकांवर अवलंबून असणार्या गोष्टी
आहेत. त्यामुळे पतसंवर्धनाबद्दलची तसेच आपोआप कर्जाचे दर कमी होण्याबद्दलची
अर्थक्रांतीवाल्यांची सोपी गृहीतके कुचकामी आहेत असे म्हणावे लागते. </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">अर्थक्रांतीच्या बॅंक व्यवहार
कराबद्दल इतरही अनेक आक्षेप घेतले जातात</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;">. <span lang="HI">आदर्श करप्रणालीमध्ये समतेचे तत्व हे एक
महत्वाचे तत्व मानले जाते. या तत्वानुसार कराची आकारणी ही करदात्याच्या
उत्पन्नासापेक्ष असायला हवी. प्रत्यक्ष कर हे उत्पन्नसापेक्ष असते. भारतात
प्रत्यक्ष कराचे अप्रत्यक्ष करांशी असलेले प्रमाण २०००-०१ साली ३६:६४ असे होते.
२०१४-१५ साली हेच प्रमाण ५६:४४ असे झालेले आहे. यावरून असे दिसते की भारतीय
करप्रणाली समतेच्या तत्वाकडे प्रवास करत आहे. बॅंक व्यवहार कर आल्यावर मात्र हे
प्रमाण ०:१०० असे संपूर्ण व्यस्त होते.
बॅंक व्यवहार करप्रणाली ही शंभर टक्के समतेच्या तत्वाविरुद्ध असणारी
करप्रणाली आहे. बॅंक व्यवहार कराचा परिणाम क्षेत्रनिहाय वेगवेगळा होणार. अशी
क्षेत्रे ज्यामध्ये बॅंकव्यवहारांचे प्रमाण जास्त आहे त्यांचे या करामुळे तुलनेत
नुकसान होऊ शकते. तसेच ज्यांचे नफ्याचे प्रमाण (</span>margin)<span lang="HI"> फारच
कमी असते अशा उद्योग आणि व्यवसायांना बॅंक व्यवहार करामुळे इतरांच्या तुलनेत जास्त
नुकसान होऊ शकते. क्षेत्रनिहाय आणि व्यवसायनिहाय परिणामांचा पूर्वाभ्यास केला जाणे
यामुळेच आवश्यक ठरते. अशा अभ्यासानंतरच कराच्या योग्यायोग्यतेचे मूल्यमापन होऊ
शकते. जी एस टीच्या निमित्ताने राज्यांच्या आणि स्थानिक स्वराज्य संस्थेच्या
स्वायत्ततेचा तसेच केंद्रीय पद्धतीने गोळा होणार्या कराचा सुयोग्य वाटपाचा मुद्दा
किती गुंतागुंतीचा आणि कज्जे निर्माण करणारा हे सिद्ध झालेले आहे. बॅंक व्यवहार
करप्रणाली आणल्यास हे मुद्दे आणखी तीव्र होण्याची शक्यता असेल. या व यासारख्या
अनेक मुद्द्यांची सविस्तर चर्चा, समीक्षा आणि अभ्यास होणे आवश्यक आहे. याप्रकारचा
अभ्यास न करता अतिशय प्राथमिक पातळीवरची, सोपी आणि विनाधार गृहीतके ठाशीवपणे आणि
धडधडीतपणे मांडणारी, विपरीत तर्क वापरणारी आणि म्हणूनच लोकांवर भुरळ पाडणारी अशी
मांडणी सातत्याने करणे संयुक्तिक नाही. सध्या सोशल मीडियाच्या अतिवापरामुळे आधीच
एकंदर वैचारिक विश्व संकुचित आणि उथळ होत चालले आहे. अशा परिस्थितीत
अर्थक्रांतीसारख्या समाजावर दूरगामी परिणाम करू शकणार्या कल्पनांचा विनाभ्यास आणि
विनाधार सुळसुळाट होणे हे धोक्याचे आहे. </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div dir="ltr" style="background-color: white; color: #222222; font-family: arial, sans-serif;">
(पूर्वप्रसिद्धी: बिगुल <a data-saferedirecturl="https://www.google.com/url?hl=en-GB&q=https://goo.gl/B7UWvI&source=gmail&ust=1490337412420000&usg=AFQjCNEbLu6WVFCVU43dsh9JVHN7bUI3BQ" href="https://goo.gl/B7UWvI" style="color: #1155cc;" target="_blank">https://goo.gl/<wbr></wbr>B7UWvI</a>)</div>
<div class="yj6qo ajU" style="background-color: white; color: #222222; cursor: pointer; font-family: arial, sans-serif; margin: 2px 0px 0px; outline: none; padding: 10px 0px; width: 22px;">
<div aria-label="Show trimmed content" class="ajR" data-tooltip="Show trimmed content" id=":13r" role="button" style="background-color: #f1f1f1; border: 1px solid rgb(221, 221, 221); clear: both; line-height: 6px; outline: none; position: relative; width: 20px;" tabindex="0">
<img class="ajT" src="https://ssl.gstatic.com/ui/v1/icons/mail/images/cleardot.gif" style="background: url("//ssl.gstatic.com/ui/v1/icons/mail/ellipsis.png") no-repeat; height: 8px; opacity: 0.3; width: 20px;" /></div>
</div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-72910520095977914622017-01-20T22:37:00.001-08:002017-01-20T22:42:45.062-08:00नोटबंदीचे समर्थन: एक तपासणी (१७/१२/१६ रोजीचे टिपण)<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="background: white; line-height: 115%; margin-bottom: 2.05pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 0in;">
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">नोटबंदीचा निर्णय जाहीर होऊन महिन्यापेक्षा जास्त काळ झाला. अजूनही
या निर्णयाबद्दलच्या टोकाच्या चर्चा चालू आहेत. एकूण निर्णयाची व्याप्ती आणि प्रभाव
पाहता हे स्वाभाविक आहे. यानिमित्ताने होणाऱ्या चर्चा मात्र एकतर </span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;"><span lang="MR">इकडची किंवा तिकडची अशी बाजू अटीतटीने मांडणाऱ्या दिसताहेत. पैकी नोटबंदीचे
समर्थन करणाऱ्यांना उद्देशून काही मुद्दे मांडण्याचा प्रयत्न खाली करत आहे.</span></span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">1) आपल्याला प्रिय
असलेल्या नेत्याने</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">, <span lang="MR">आपल्याला
आवडणाऱ्या पक्षाने किंवा आपल्या विचारसरणीशी मिळतीजुळती विचारसरणी असलेल्या
सरकारने घेतलेल्या निर्णयाचे आपण समर्थन केलेच पाहिजे अशी काही भावनिक आवश्यकता
आपल्याला वाटते काय</span>? <span lang="MR">अशा भावनिक आवश्यकतेपोटी तर आपण या
निर्णयाचे समर्थन करत नाही ना</span>? <span lang="MR">आपल्या प्रिय आणि आदरणीय अशा
व्यक्तीने घेतलेल्या महत्वाच्या निर्णयांचीे तरी आपण चिकित्सा करू शकलो पाहिजे की
नाही</span>? <span lang="MR">चिकित्सा करणे</span>, <span lang="MR">चिकित्सक असणे ही
जागरूक नागरिक आणि मतदार असण्याची एक महत्वाची अट नाहीय का</span>? <span lang="MR">या
पार्श्वभूमीवर बघता आपण जे नोटबंदीचे समर्थन करतो आहोत ते पुरेशा चिकित्सेनंतर करत
आहोत काय</span>? <span lang="MR">की आपण केवळ भावनिक होऊन प्रतिक्रिया देतोय आणि मत
बनवतोय</span>? <span lang="MR">आपले प्रिय नेते जे सांगताहेत ते आपण पुरेसे तपासून
घेत आहोत की नाही</span>? <span lang="MR">असे करताना आपण त्याबद्दलचे टीकेचे मुद्दे
नीटपणे ध्यानात घेत आहोत काय</span>? <span lang="MR">आपल्या </span></span><span lang="HI" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;">प्रि</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">य</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">/</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">आदरणीय
व्यक्तीने घेतलेल्या निर्णयाबद्दल टीकात्मक मत बाळगण्याचा अधिकार आपण भावनिकतेपोटी
गमावत तर नाहीय ना</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">2) <span lang="MR">नोटबंदीचा निर्णय अनेक बाजू असणारा एकंदर
अर्थव्यवस्थेशी संबंध असणारा</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">असा
गुंतागुंतीचा निर्णय आहे हे आपल्याला पटते काय</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">? <span lang="MR">अशा गुंतागुंतीच्या</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">निर्णयाच्या
स्वाभाविकच काही जमेच्या बाजू असतात तशाच काही उण्या बाजू</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">असतात.
या निर्णयाच्या सगळ्या उण्या बाजू आपल्याला माहीती आहेत काय</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">3) </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">नोटबंदीबद्दलच्या
प्रतिक्रिया साधारणपणे तीन वर्गात मोडणार्या आहेत -</span></div>
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;"><div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">अ) निर्णय योग्य पण अंमलबजावणी सदोष</span></div>
<span lang="MR"><div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">ब) निर्णय सदोष आणि अंमलबजावणीही सदोष</span></div>
</span>
<span lang="MR"><div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">क) निर्णय योग्य आणि अंमलबजावणीही योग्य</span></div>
</span>
<span lang="MR"><div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">आपली प्रतिक्रिया कुठल्या वर्गात बसते</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">?</span></div>
</span></span><br />
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">4) <span lang="MR">नोटबंदीबद्दल
विरोधी मत बाळगणार्यांबद्दल आपले विचार काय आहेत</span>?</span><span lang="HI" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">त्यांच्याबद्दलच्या
आपल्या भावना काय आहेत</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">? <span lang="MR">खालीलपैकी
कोणत्या वर्गात</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">या विरोधी मतवाल्यांना आपण टाकत
आहोत</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">?</span></div>
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;"><div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"><span lang="MR">अ) हे विरोध करतात म्हणजे ह्यांचा काळ्या पैशाला पाठिंबा आहे. हे
काळा</span></span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">पैसेवाले आहेत.</span></div>
</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;"><div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"><span lang="MR">ब) हे आमच्या प्रिय/आदरणीय नेत्याचे किंवा पक्षाचे विरोधक असल्यानेच
असे</span></span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">मत बाळगतात.</span></div>
</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;"><div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">क) हे प्रतिस्पर्धी पक्षाचे समर्थक असल्याने अशी मते व्यक्त करतात.</span></div>
<span lang="MR"><div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"><span lang="MR">ड) यांनी मांडलेले विचार मी तटस्थपणे आणि भावनेच्या आहारी न जाता</span></span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">समजावून
घेतले. त्यासाठी गरज भासल्यास थोडा अभ्यासही केला. दोन्ही</span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">बाजूची
मते आणि आकडेवार्या तपासल्या. गरज भासल्यास काही तज्ञांशी</span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">चर्चाही
केली आणि त्यानंतर मी माझे मत बनवले. मला असे आढळले की विरोधी</span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">मतवाल्यांची
मते चुकीची/सदोष/अपुरी आहेत.</span></div>
</span></span><br />
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">5) <span lang="MR">अमर्त्य सेन
(नोबेल पारितोषिक विजेते</span>, <span lang="MR">कुठल्याही पक्षाशी बान्धिलकी</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">नसलेले</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">, <span lang="MR">भारतीय अर्थव्यवस्थेचे अभ्यासक)</span>, <span lang="MR">कौशिक बसू ( </span></span><span lang="HI" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;">पुर्वी</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">
जागतिक</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">बॅंकेत अर्थशास्त्रज्ञ</span><span lang="HI" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> तसेच</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">
भारत सरकारचे अर्थविषयक सल्लागार)</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">, <span lang="MR">बिमल</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">जालान ( माजी आरबी आय गव्हर्नर)</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">, <span lang="MR">अरूणकुमार (भारतातले काळा पैसा या</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">विषयावरचे
तज्ञ</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">, <span lang="MR">काही दशकांपासून या विषयावर </span></span><span lang="HI" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;">सं</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">शोधन
करताहेत</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">, <span lang="MR">काही</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">पुस्तके
या विषयावर लिहिली आहेत) या व यासारख्या इतर तज्ञांची मते आपण नीट ध्यानात घेतली
आहेत काय</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">? <span lang="MR">या सगळ्यांनी निर्णयावर टीका केलेली आहे. या
टीकेचे मुद्दे आपण तपासलेत काय</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">6) <span lang="MR">सरकार ही
जनतेसाठी काम करणारी आणि त्यासाठी जनतेने निवडून दिलेली</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">यंत्रणा
आहे. हे सरकार जे निर्णय घेते त्याची योग्ययोग्यता तपासली जाणे</span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">आणि
त्याची समीक्षा होणे ही लोकशाहीसाठीची एक आवश्यक बाब नाहीय का</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">? <span lang="MR">असे असताना सरकारच्या एखाद्या निर्णयाबद्दल</span>,
<span lang="MR">या निर्णयाला पाठिंबा देणारे ते</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">सगळे
काळा पैसा विरोधी आणि बाकीचे सगळे काळा पैसा समर्थक अशी विभागणी केली जाणे योग्य
आहे काय</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">? <span lang="MR">आमचा निर्णय बरोबरच आहे हे सिद्ध करण्यासाठी
मोठ्ठा आटापिटा करणे आणि विरोधी मतांचा कसलाही आदर न करता त्याबद्दल
सहानुभूतीशून्य वैरभाव बाळगणे योग्य आहे काय</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">7) <span lang="MR">काळा पैसा
म्हणजे काय हे आपण समजावून घेतले आहे काय</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">8) <span lang="MR">काळा पैसा बाहेर
येणे म्हणजे काय हे आपण समजावून घेतले आहे काय</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">9) <span lang="MR">काळा पैसा बाहेर
आला असे आपल्याला वाटते काय</span>? <span lang="MR">कशावरून</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">10) <span lang="MR">काळा पैसा
बाहेर येईल असे आपल्याला वाटते काय</span>? <span lang="MR">कशावरून</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">11) Centre for Monitoring Indian
Economy <span lang="MR">या संस्थेच्या अभ्यासानुसार </span><span lang="MR">नोटबंदीच्या निर्णयाची अंदाजे किंमत </span>1.28 <span lang="MR">लाख
कोटी इतकी आहे. या किंमतीच्या तुलनेत या रकमेपेक्षा जास्तीचा फायदा होणे आवश्यक
आहे असे आपणास वाटते काय</span>? <span lang="MR">असा जास्तीचा फायदा होणार आहे हे
आपल्याला पटले आहे काय</span>? <span lang="MR">कशाच्या आधारे</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%;">12) <span lang="MR">डिजिटल/कॅशलेस
इकॉनॉमीच्या दिशेने वाटचाल करण्याबद्दल दुमत असल्याचे दिसत नाही. पण ही वाटचाल
झटके देणारी</span>, <span lang="MR">हिंसक आणि आपल्याच काही वंचित बांधवांच्या
आयुष्यांवर गंभीर दुष्परिणाम करणारी असावी की सर्वसमावेशक</span>, <span lang="MR">न्याय्य
आणि रास्त (</span>fair) <span lang="MR">असावी</span>? <span lang="MR">सध्याची
वाटचाल कुठल्या प्रकारची आहे असे आपल्याला वाटते</span>?</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in; text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="background-attachment: initial; background-clip: initial; background-image: initial; background-origin: initial; background-position: initial; background-repeat: initial; background-size: initial; line-height: 150%; margin: 2.05pt 0in 0.0001pt;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">13) </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt;">विरोधी मत व्यक्त करणार्यांबद्दल तिरस्काराची/द्वेषाची
भावना आपल्या </span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"><span lang="MR">मनात निर्माण होते काय</span>? <span lang="MR">होत असल्यास ती योग्य
आहे काय</span>? <span lang="MR">सरकारच्या एखाद्या निर्णयाबद्दल वेगवेगळी मते असणे
स्वाभाविक असल्याने विरोधी मत</span></span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;"> </span><span lang="MR" style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">बाळगणार्यांशी
निर्वैर संवाद असायला हवा असे आपल्याला वाटते काय</span><span style="color: #1d2129; font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif; font-size: 11pt; line-height: 150%;">?</span></div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="line-height: 150%; text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-90356288649147583952016-11-03T01:59:00.000-07:002016-11-03T21:22:36.698-07:00शासनव्यवस्थेतील बदलांची आवश्यकता आणि वाटचाल: आयकर विभागातील स्थिती<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">भारतीय उपखंड हा हजारो वर्षांचे अतिशय मनोहर असे बहुपेडी सामाजिक-सांस्कृतिक
एकत्व असलेला प्रदेश आहे. या प्रदेशापैकी बहुतांश भौगोलिक क्षेत्रावर पसरलेले भारत
म्हणजेच इंडिया हे नेशनस्टेट त्यामानाने अगदीच नवे आहे. आणि या नेशनस्टेटची
(ज्याला राष्ट्र हा समानार्थी शब्द आपण वापरूयात) निर्मिती जरी १५ ऑगस्ट १९४७ साली
सुरु झालेली असली तरी ही प्रक्रिया विविध पातळ्यांवर अजूनही चालूच आहे. नव्या
राष्ट्राच्या शासनव्यवस्थेचा समग्र पाया रचणार्या घटनेच्या निर्मितीची
प्रक्रियादेखिल काही वर्षे चाललेली होती. केन्द्र आणि राज्य पातळीवरच्या विविध
शासनव्यवस्था आणि उपव्यवस्था तसेच निवडणूक आयोग, नियंत्रक आणि महालेखापरीक्षक (</span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Controller and Auditor of India)<span lang="HI"> सारखी
घटनात्मक उपांगे ही घटनेतल्या तरतुदींमधून उर्जा घेऊन वेगवेगळ्या पातळ्यांवर विकास
पावत गेलेली दिसतात. या विविध शासनांगापैकी बर्याचशा अंगांची निर्मिती
स्वातंत्र्यपूर्व काळात असणार्या त्यांच्या स्वरुपाच्या आधारेच करण्यात आलेली होती.
या कामी आयत्याच उपलब्ध असलेल्या आणि आपल्याच देशात काही दशकांपासून उत्क्रांत होत
असलेल्या व्यवस्था आणि रचनांचा उपयोग केला जाणे हे त्यावेळी स्वाभाविक आणि
संयुक्तिक होते. नव्याच रचना विणीत बसण्यासाठीचा वेळही तेंव्हा नव्हता. शिवाय
पूर्णत: नवे खरोखरी आवश्यक आहे की हाताशी आहे तेच चालणारे आहे याचाही निवाडा करणे
आवश्यक होतेच. स्वातंत्र्योत्तर काळात या सगळ्या शासनव्यवस्था आणि उपव्यवस्था हळू
हळू विकसित झालेल्या दिसतात. जुन्या वसाहतवादी वारशाच्या जोखडातून मुक्त होऊन जुने
आपल्याजोगे विणणे तसेच वेगाने बदलणार्या सभोवतालच्या वातावरणानुसारही बदल घडवून
त्यासाठीचे विणकाम करणे अशा दुहेरी प्रक्रिया विविध व्यवस्थांना कराव्या लागताहेत. </span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">भारत देश स्वतंत्र झाल्यानंतर मोठ्या काळासाठी आपली अर्थव्यवस्था मिश्र
स्वरूपाची होती आणि शासनाची धोरणे आणि एकंदर वर्तणूक समाजवादी पठडीतली होती.
नव्वदच्या दशकामध्ये आणि त्यानंतर खाऊजा प्रक्रियांचा परिणाम म्हणून जरी शासनाच्या
भूमिकेत महत्वाचे बदल झालेले असले तरीही शासनव्यवस्था आजही समाजजीवनाच्या सगळ्याच
अंगांना व्यापून आहेत आणि म्हणूनच महत्वाच्या आहेत. या शासनव्यवस्थांचा विचार या
व्यवस्थांचे एक महत्वाचे अंग असलेल्या आयकर विभागाच्या व्यवस्थेच्या अनुषंगाने
करण्याचे या लेखात योजिले आहे. असे करण्याचे एक कारण म्हणजे मी स्वत: गेली वीस
वर्षे आयकर विभागात कार्यरत आहे. शिवाय कुठल्याही शासनव्यवस्थेचे चालचलन तपासायचे
असेल तर त्या शासनाची करसंकलनाचे काम करणारी व्यवस्था तपासावी असे म्हणतात<sup>१</sup>. </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">व्यवस्था हा शब्द सिस्टीम या इंग्रजी शब्दाला प्रतिशब्द म्हणून वापरण्यात
येतो. हा शब्द ढोबळमानाने विविध गोष्टींसंदर्भात वापरला जात असल्याने सुरुवातीसच
या शब्दाची/संकल्पनेची नीट फोड करणे भाग आहे. ’व्यवस्था’ ही संकल्पना जे विविध
विषय आणि गोष्टी निर्देशित करण्यासाठी वापरली जाते ते ध्यानात घेता व्यवस्थेमध्ये
(इथे शासनव्यवस्था) अनेक गोष्टींचा समावेश होईल. यात व्यवस्था ज्या संघटनेमार्फत
चालवली जाते त्या संघटनेची रचना, अशा संघटनेच्या चलणुकीचे यमनियम, अशा
संघटनेसाठीची मार्गदर्शक तत्वे, या व्यवस्थांना निर्धारित करणारी भारतीय घटनेमधल्या
तरतुदी, या व्यवस्थांचे नियमन करणारे संसदेने पारित केलेले कायदे तसेच पूर्वीपासून
अस्तित्वात असलेले कायदे, न्यायसंस्थांद्वारे विविध निकालांद्वारे निर्देशित
केलेली तत्वे या व यासारख्या इतर सगळ्याच बाबींचा समावेश व्यवस्था या संकल्पनेत
करावा लागेल. </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">आयकर विभागाचाच जर विचार केला तर असे लक्षात येते की भारताच्या इतिहासात
पूर्वापार काळापासून विविध प्रकारचे कर गोळा करण्याची पद्धत जरी अस्तित्वात असली
तरी ज्याला आधुनिक अर्थाने आयकर/प्राप्तिकर (</span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Income tax<span lang="HI">) म्हणतात तो मात्र भारतात ब्रिटीश काळातच पहिल्यांदा
१८६० साली अस्तित्वात आला. आणि आत्ता ऐकायला विचित्र वाटते पण विशेष म्हणजे हा
कायदा आणण्यामागचा हेतू १८५७ च्या युद्धात झालेल्या खर्चाची भरपाई करणे हा होता.
त्यामुळे या कायद्याच्या अंमलबजावणीला तेंव्हा भारतीय जनतेकडून मोठा विरोध झालेला
होता. गोडसे भटजींच्या ’माझा प्रवास’मध्ये या विरोधाची मोठी रंजक हकिकत आहे.
सुरुवातीच्या काळात आयकर गोळा करण्यासाठी स्वतंत्र संघटना नव्हती. आयकर विभाग खर्या
अर्थाने पूर्ण स्वरूपात १९२२ पासून अस्तित्वात आला. अशा प्रकारे आयकर कायद्याला
दीडशेएक वर्षांचा तर आयकर विभागाला शंभरेक वर्षांचा इतिहास आहे. </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">अशा प्रकारे वसाहतकाळातला मोठा वारसा घेऊन वाटचाल करणार्या आयकर विभागामध्ये
स्वातंत्र्योत्तर काळात भरपूर बदल झालेले दिसतात. कर गोळा करणे हे कुठल्याही शासन
व्यवस्थेचे सगळ्यात महत्वाचे कार्य असल्याने शासनव्यवस्थांतर्गत परिवर्तनाची पावले
सगळ्यात आधी या व्यवस्थांमध्ये दिसणेही तसे स्वाभाविक आहे. पण हे बदल काय
स्वरूपाचे आहेत, काय प्रकारे झाले, हे बदल पुरेसे आहेत काय आणि आणखी कोठले
महत्वाचे बदल होणे बाकी आहे हे समजून घेणे महत्वाचे आहे. विशेष म्हणजे ऑगस्ट २०१३
मध्ये </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Tax
Administration Reforms Commission<span lang="HI"> (</span>TARC) <span lang="HI">या
नावाची एक समिती एकुणातच भारतातील कर व्यवस्थापनचा सखोल अभ्यास करून त्यासंदर्भात
शिफारसी करण्यासाठी गठित करण्यात आली होती. पार्थसारथी शोम यांच्या अध्यक्षतेखाली
काम करणार्या या समितीचे अहवालही मागच्या वर्षी सादर झालेले आहेत. या समितीने
अतिशय खोलवरचा आणि व्यापक अभ्यास करून बर्याच महत्वाच्या शिफरसी केलेल्या आहेत.
या समितीच्या शिफारसींचा आधार या लेखातही घेण्यात आलेला आहे. </span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><o:p></o:p></span><span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">मूलभूत रचनेचा विचार करता आपली आयकर व्यवस्था ही भूमीआधारित आहे. म्हणजे आयकर
अधिकार्यांमध्ये मूलभूत कामाची जी वाटणी होते ती साधारणपणे भूमीआधारित (</span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">territorial) <span lang="HI">आहे. एखाद्या अधिकार्याला
विशिष्ठ भागातल्या आयकरासंदर्भातल्या सगळ्याच जबाबदार्या पार पाडाव्या लागतात.
उदाहरणार्थ आयकर अधिकारी पंढरपूर ह्याचे ज्युरिसडिक्शन पंढरपूर शहर असे असते.
पंढरपूर शहरातल्या आयकराशी संबंधित जवळपास सगळ्याच गोष्टी तो हाताळत असतो. ही तशी
जुनी समजली जाणारी व्यवस्था आहे. इतर विकसित देशात कामाची विभागणी ही अनेक
वेगवेगळ्या घटकांच्या आधारे केली जाते. व्यवसायविशेषानुसार विभागणी हा असाच एक
प्रकार झाला. त्याअंतर्गत रियल एस्टेटच्या केसेस एकाकडे जातील, किरकोळ किराणा
व्यापार्याच्या केसेस दुसर्याकडे जातील इत्यादि. असे केल्याने जास्त
कार्यक्षमरित्या काम करता येते असा विकसित देशातल्या करव्यवस्थापनांचा अनुभव आहे.
याच्याशीच संबंधित दुसरे मुद्दे म्हणजे विशेषीकरणाला (</span>specialization) <span lang="HI">प्रोत्साहन देणे. सुरुवातीची सहासात वर्षे सर्वसाधारण कामाचा अनुभव घेतल्यानंतर
अधिकार्यांनी कुठल्यातरी एखाद्या क्षेत्रात विशेषीकरण करावे अशी </span>TARC <span lang="HI">ची शिफारस आहे. करव्यवस्थापनाचे काम अतिशय तांत्रिक स्वरूपाचे आहे आणि
विविध क्षेत्रात होत असलेले सूक्ष्मातिसूक्ष्म असे नवनवे बदल लक्षात घेऊन धोरणे
आखण्यासाठी आणि अंमलबजावणी करण्यासाठी असे विशेषीकरण आवश्यक आहे असे </span>TARC <span lang="HI">चे म्हणणे आहे.</span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">आपल्या इथे करनिर्धारणाचे काम करण्याची पद्धतही व्यक्तिकेन्द्रित आहे. आयकराचे
विवरणपत्र करदात्याकडून भरले गेल्यानंतर जवळपास ९७-९८ टक्के विवरणपत्रे तशीच
स्वीकृत केली जातात. निवडकच काही टक्के विवरणपत्रांची छाननी (</span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Scrutiny) <span lang="HI">होते. हे छाननी करण्याचे काम
जवळपास सगळ्याच विकसित देशात एकेका अधिकार्याकडून न केले जाता गटपातळीवर केले
जाते. वेगवेगळ्या क्षेत्रातली तीनचार तज्ञ मंडळी अशा कुठल्याही केसवर एकत्र काम
करतात आणि एखादा वरिष्ठ अधिकारी सुरुवातीपासून शेवटापर्यंत त्यावर देखरेख करतो.
आपल्या इथे मात्र हे काम करण्याची जबाबदारी एकाच अधिकार्यावर असते. शिवाय छाननीचे
काम प्रचंड प्रमाणावर केले जात असल्याने अशा अधिकार्यांवर कामाचा मोठा बोजा असतो.
त्यामुळे करनिर्धारणाच्या प्रक्रियेचा दर्जा तितका बरा नसतो. त्यामुळे अधिकार्यांकडून
पारित केल्या जाणार्या करनिर्धारणाच्या आदेशांविरोधात मोठ्या प्रमाणात अपिले दाखल
केली जातात. याचा परिणाम म्हणून एकंदरच व्यवस्थेवरचा विविधा कामांचा बोजा मोठ्या
प्रमाणात वाढतो. अधिकार्यांनी केलेल्या
करनिर्धारणाचा परिणाम म्हणून करदात्यांकडून जी काही अधिकचा कर भरण्याची मागणी केली
जाते त्यापैकी येणे असलेली रक्कम २०१४-१५ या सालासाठी साधारणपणे सात लाख कोटी इतकी
होती<sup>२</sup>. यावरूनही एकंदर
व्यवस्थेच्या परिणामकारकतेच्या दृष्टीने काही एक अंदाज येऊ शकतो. </span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">भारतात आयकर विभागाच्या संगणकीकरणाला १९९४ पासून सुरुवात झाली. भारतासारख्या
खंडप्राय देशात विविध प्रदेशांमध्ये अक्षरश: चक्रावून टाकणारे वैविध्य सर्वच
बाबतीत दिसून येते, मग ती कार्यसंस्कृती असो वा भौतिक सोयीसुविधा असोत. असे
असतानाही आयकर विभागात संगणकीकरण आणि माहीती तंत्रज्ञानाअंतर्गत ज्या काही सुधारणा
झाल्यात त्या उल्लेखनीय आणि अभिमानास्पद अशा आहेत. भारतभरातली सगळीच कार्यालये
सध्या संगणकीय नेटवर्कने जोडलेली आहेत. बरेचसे काम ऑनलाईन होते. इ-फायलिंग,
इ-पेमेंट याबाबतच्या सुविधासुद्धा अत्याधुनिक आहेत आणि लोकांच्याही अंगवळणी
पडलेल्या आहेत. याबाबतीत भारताने मारलेली मजल जागतिक पातळीवरही नोंद घ्यावी अशी
आहे. संगणकीकरण आणि माहीती तंत्रज्ञानाचे उपयोजन या फारच सामर्थ्यवान प्रक्रिया
आहेत. प्रचलित आणि रूढ व्यवस्थांना परिवर्तित करण्याची सुप्त ताकद या प्रक्रियांमध्ये
दिसते. कामाच्या आणि व्यवहाराच्या जुन्या रचना जाऊन नव्या येण्याची संधी यामुळे
निर्माण होऊ शकते. एक छोटे उदाहरण देऊन हा मुद्दा स्पष्ट करता येइल.
संगणकीकरणपूर्व काळात रेल्वे रिझर्वेशनसाठी शहरानुसार वेगवेगळ्या खिडक्या असत.
मुंबईचं काढायचं तर खिडकी क्रमांक अमुक दिल्लीसाठी तमुक वगैरे. पण संगणकीकरणानंतर
ही बारकी रचना बदलली. कुठल्याही खिडकीवर कुठलेही रिझर्वेशन मिळू लागले. शिवाय
हळूहळू ही प्रक्रिया वेगवानही झाली. नंतर इंटरनेटवरुन बुकींग, इ-तिकीट, इत्यादी
पुढचे टप्पेही पार केले गेले. रेल्वे रिझर्वेशनच्या प्रक्रियेतला मनस्तापही कमी
झाला आणि सेवेचा दर्जाही वाढला. आयकर विभागातही पूर्वी देशभरातले शेकडो अधिकारी
आपापल्या भागातल्या करदात्यांचे रिफंड्स हाताने काम करून काढत असत. आता हे सगळे
काम बेंगलोरच्या </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Centralised
Processing Centre <span lang="HI">मध्ये एकाच ठिकाणी संगणकाद्वारे केले जाते. हे
काम इन्फोसिस या खाजगी कंपनीला आऊटसोर्स करण्यात आलेले आहे. आता करदात्यांना
त्यांच्या हक्काच्या पैशाचा परतावा मिळवण्यासाठी विभागाच्या कार्यालयात जाण्याची
आवश्यकता नाही. ते काम आता एकाच ठिकाणी जास्त चांगल्या प्रकारे, वेगाने आणि
बिनबोभाट पार पडते. रिफंड निघाल्यानंतर त्याची सूचना एसेमेस द्वारे करदात्याला
त्याच्या मोबाईलवर दिली जाते. इमेलसुद्धा केला जातो. रिफंडची रक्कम करदात्याच्या
खात्यात थेट ट्रान्स्फर केली जाते. </span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><o:p></o:p></span><span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">असे जरी असले तरी संगणकीकरण आणि माहीती तंत्रज्ञानाची उपलब्धता याचा सगळ्याच
अंगांमध्ये वापर करून घेण्यास आणखी भरपूर वाव आहे. </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">TARC <span lang="HI">मध्ये सांगितल्याप्रमाणे कर गोळा करण्याचे उद्दिष्ट
ठरवण्याच्या कामी (</span>Revenue forcasting)<span lang="HI"> नव्या
तंत्रज्ञानामुळे जो प्रचंड डेटा उपलब्ध होतो आहे त्याचा पुरेसा वापर केला जात
नाही. तसेच करबुडव्यांना शोधण्यासाठीही उपलब्ध माहीतीचे/डेटाचे जे काही पृथ:करण/विश्लेषण
होणे आवश्यक आहे</span> (Risk assessment),<span lang="HI"> त्यावर जे संशोधन होणे
आवश्यक आहे ते पुरेसे केले जात नाही. पार्थसारथी शोम यांच्या मते इंग्लंडातील
करव्यवस्थापन, करधोरण निश्चित करणे आणि त्यासाठीच्या कायद्याच्या तरतुदी करणे
याकामी ४०० अर्थशास्त्री आणि इतर तज्ञांचा उपयोग करते तर भारतात हेच काम केवळ २०
तज्ञांच्या मार्फत केले जाते<sup>३</sup>.
भारत आणि ब्राझील या समतुल्य देशातल्या करविषयक आकडेवारीचा दाखला घेतल्यावरही अशा
मुलभूत सुधारणांची आवश्यकता पटते.
देशांतर्गत गोळा केला जाणारा एकुण कर आणि त्या देशाचे सकल घरेलु उत्पादन
यांचे गुणोत्तर (</span>Tax GDP ratio) <span lang="HI">हा एक महत्वाचा निकष
यासंदर्भात पाहता येतो. २००८-०९ सालासाठी ब्राझीलचे हे गुणोत्तर ३७.४% असे होते तर
भारतासाठी हे केवळ १७.५% इतकेच होते<sup>४</sup>.
तसेच एकूण लोकसंख्येपैकी आयकर भरणार्या लोकांचे प्रमाण पाहता ब्राझीलमध्ये २०१३
साली लोकसंख्येच्या १३.२३% लोक आयकर भरत होते तर भारतात केवळ २.६४% लोक आयकर भरत
होते<sup>५</sup>.</span><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><span lang="HI"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">करव्यवस्थापनामधल्या सुधारणांमध्ये व्यवस्थेत काम करणार्या लोकांच्या
मानसिकतेमधला बदल हा सुद्धा एक महत्वाचा घटक आहे. वसाहती वारशाचा आणि आपल्या
समाजातल्या अंगभूत सरंजामी मूल्यांचा परिणाम म्हणून करव्यवस्थापनात काम करणार्यांची
करदात्यांच्याप्रति असणारी दृष्टी/मानसिकता तितकी मैत्रीपूर्ण नाहीय.
करव्यवस्थापनामध्ये अंतर्भूत असलेला सेवेचा भाव अधिकारी आणि कर्मचार्यांमध्ये
तितका रूजलेला नाही. आपले काम हे मुख्यत: करदात्यास त्यांचे कर भरण्याचे काम
अधिकाधिक सुखावह आणि सोपे कसे होईल हे पाहण्याचे आहे ही जाणीव अजूनही करव्यवस्थापकांमध्ये
पुरेशी रूजलेली नाही. माहीती तंत्रज्ञान आणि संगणकीकरणामुळे अशा मानसिकता निर्माण
करण्यास पुरेशी भूमी तयार झालेली आहे आणि करव्यवस्थापनाचा आपल्या एकंदर कामामध्ये
असलेला सेवेची भूमिका ओळखण्याकडे प्रवास होत आहे. ब्रिटीश काळातल्या एकंदरच व्यवस्थाबांधणी
मध्ये व्यवस्थेअंतर्गत लोकांवरचा अविश्वास तसेच व्यवस्थाबाह्य नागरिकादि
घटकांप्रति अविश्वास असे परस्पर-अविश्वासाचे दुहेरी पदर होते. स्वातंत्र्योत्तर
काळात हे परस्पर-अविश्वासाचे तत्व व्यवस्थांमधून निपटून काढण्याची एक मोठीच
आवश्यकता आहे. हे काम इतर व्यवस्थांप्रमाणेच आयकर विभागामध्येही चालू असलेले
दिसते. </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">समारोप करताना असे म्हणता येते की वसाहती वारशाचा मोठे अंश बाळगणार्या आणि
त्याचबरोबर स्थानिक सरंजामी मूल्यांचाही अंतर्भाव असणार्या आयकर व्यवस्थेमध्ये
स्वातंत्र्योत्तर काळात मोठ्याच परिवर्तनांची आवश्यकता होती. आयकर विभागाच्या
संघटनेच्या संरचनेमध्ये, आयकर कायद्यामध्ये तसेच आयकर विभाग-व्यवस्थेच्या इतर
उपांगांमध्ये विविध बदलांच्या प्रक्रिया सुरू असलेल्या दिसतात. संगणकीकरण आणि
माहीती आणि तंत्रज्ञानाचा या सगळ्या प्रक्रियांमध्ये महत्वाचा वाटा आहे. असे जरी
असले तरी नुकत्याच सादर झालेल्या </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">TARC <span lang="HI">रिपोर्टमधल्या ठळक बाबी लक्षात घेता अजूनही एकंदर
व्यवस्थापरिवर्तनाच्या संदर्भात आयकर व्यवस्थेला मोठा पल्ला गाठावा लागणार आहे.<o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">संदर्भ: १. Page-5, </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Recommendations and feedback report of TARC.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"> <span lang="HI">२. </span>Page-384,
Challenges of Indian Tax Administration, edited by Rajiva Ranjan Singh.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: .5in; text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">३. </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Page-58, Tax Shastra: Administrative Reforms in India, United Kingdom and
Brazil by Parthasarathi Shome.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-left: .5in; text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">४. </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Page-10, ibid.<o:p></o:p></span></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin-left: .5in; text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">५. </span><span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;">Page-148, Challenges of Indian Tax Administration, edited by Rajiva Ranjan
Singh.<o:p></o:p></span><br />
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><br /></span>
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"> (पूर्वप्रसिद्धी: हेमांगी, दिवाळी-२०१६)</span><br />
<span style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-26335424274442256632016-10-16T08:07:00.002-07:002016-10-16T08:25:22.338-07:00फरश्या<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">सलग चौथ्या दिवशी तो घरात बसलेला होता. फरश्या फोडण्याचे आवाज चालूच होते.
घरभर सगळीकडे सिमेंट आणि वाळू मिश्रित धूळ झालेली. फोडलेल्या फरश्या बाहेर घेऊन
जाणार्यांच्या पावलांच्या सिमेंटयुक्त ठश्याने घरातच बाहेरपर्यंत जाणार्या
वेगळयाच पाउलवाटा तयार झाल्या होत्या. एरव्ही ऐटीत आपापल्या ठिकाणी असणारं सामान
कसंबसं जुन्या बेडशिटा आणि चादरींच्या खाली माना मुडपून बसलेलं होतं. धुळीचा आाणि
सततच्या आवाजांचा वेढा गेल्या काही दिवसांपासून पडलेला होता. बायकोनं सतत
स्वयंपाकघराचा बालेकिल्ला मात्र धुळीपासून शाबूत ठेवला होता.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">गेल्या कित्येक दिवसांपासून घरातल्या चार खोल्यांपैकी दोन खोल्यातल्या फरश्या
फुगून वरती यायला लागल्या होत्या. काही ठिकाणी फरश्यांना भेगा पडून त्या फुटायला
लागल्या होत्या. फुटणार्या फरश्या चालताना पायाला लागून दुखापती होण्याची शक्यता
वाढत चालली होती. एवढी वर्षे साथ देणार्या फरश्यांनी अचानक जमीन सोडायला सुरुवात
केली होती. </span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">फरश्यातलं समजणार्या माणसाला बोलावलं तर तो म्हणाला की फरश्या बदलाव्या
लागतील. सोसायटीतल्या जवळपास सगळयाच घरांमध्ये हा प्रॉब्लेम आहे</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">बर्याच घरातल्या तर मीच बदलल्यायत असेही तो
म्हणाला. बाजारात तर्हतर्हेच्या नव्या फरश्या आहेत. हव्या तशा तुम्ही निवडू शकता.
लेबरचा खर्च तसा विशेष नाही पण एकूण एस्टिमेट फरश्यांच्या क्वालिटीवर अवलंबून असेल
असेही तो म्हणाला.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">तीन दिवसांपूर्वी फोडाफोडीला सुरुवात झाली. आधी एका खोलीतल्या फरश्या सगळया
फोडून काढणार आाणि मग तिथं नवीन बसवणार आणि मग दुसर्या खोलीत पण तसंच. </span>”<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">याच फरश्या नीट काढून त्यातल्याच चांगल्या परत
वापरता येणार नाहीत काय</span>?“ <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">त्यानं विचारलं होतं. </span>”<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">नाही साहेब या एकदा काढल्या की त्यांचा काही
उपयोग नाही. म्हणून काढतानाच आम्ही या फोडून काढत असतो</span>“ <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">फरशीवाला म्हणाला होता.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">पहिल्या खोलीतलं सगळं सामान एकेक करून हलवलं. भिंतीवर आज्जीचा फोटो होता. जुना</span>,
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">नऊवारी साडी</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">नाकात नथ</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">गळयात बोरमाळ</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">मोहनमाळ आणि कसले कसले दागिने. इतक्या वर्षांनंतर
तो काढला तर भिंतीवर चौकोनी डाग दिसायला लागला. खरंतर तो चौकोन सोडता सगळी भिंत
डागाळलीये असं त्याला वाटून गेलं. फरशीवाला म्हणाला देखील फोटो काढला नाही तरी
चालेल म्हणून. पण त्याला वाटलं</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">नको उगीच धूळ बसायला.
त्यानं तो कापडात गुंडाळून इतर सामानात ठेवून टाकला. त्याच्या आकाराच्या बिनडागी
चौकोनाचा हक्क भिंतीवर शाबूत ठेवून निवांत पडला होता तो फोटो इतर सामानांच्या
गलबतात.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">जड कपाटं त्या खोलीतून हलवताना तो नेहमीच्या काळजीनं म्हणाला फरशीवाल्याच्या
मजुरांना की सावकाश सरकवा</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">फरश्यांना चरे जातील. तर
ती पोरं हसून म्हणाली</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">कशाला काळजी करता</span>,
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">आता फुटणारच आहेत त्या फरश्या.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">घरच्या फरश्या बदलायच्या आहेत हे काही आठवडाभराची रजा घेण्यासाठीचं कारण होऊ शकत
नाही हे बायकोनं सुचवल्यामुळं त्याच्या आधीच लक्षात आलं. त्यामुळं चांगली
आठवडाभराची रजा आजारपणाखातर त्यानं काढली. आजारी असणार्या बायकोनं त्याला फरश्या
बदलताना त्याचं घरी असणं नेमकं पटवून सांगितलं होतं.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">याच्याआधी काही त्यानं कामावरून रजा घेतली नव्हती असं नाही पण ते रजा घेणं
म्हणजे एका धावत्या चक्रावरून दुसर्या धावत्या चक्रावर गेल्यासारखं असे. आय टी
क्षेत्रात असल्यामुळे चक्रं बदलण्याचं चक्र तसं त्याला परिचयाचं होतं. किंबहुना
तेच ते चक्र फार दिवस रुचायचं नाही त्याच्या पायांना. बायको मात्र त्याची वेगवेगळी व्हिजिटिंग कार्डस आणि फोन नंबर्स सांभाळत वैतागली होती. तशी तीही त्याच्याइतकीच शिकलेली
असली तरी तिला चक्रहीन आवडत असल्यानं हाउसवाइफच होती. मुलगी पुरेशी मोठी झाल्याशिवाय
काही मी या चक्रात पडणार नाही असं तिनं ठरवलेलं होतं.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">फरशीवाला म्हणत होता की सगळयाच खोल्यातल्या फरश्या बदलून घ्या. एकंदरीतच सगळया
घराचं रिनोव्हेशन कसं करता येईल याचा छोटा आराखडाही फरशीवाल्याने सादर केला. हे
ऐकून त्याचे डोळे लकाकले होते. पण बायकोनं ठाम विरोध केला. म्हणून तो बेत जमीन
नाही पकडू शकला. फरशीवाला म्हणत होता की सोसायटीतल्या जवळपास सगळयांनीच त्यांच्या
घराचं <span style="font-family: "arial unicode ms", sans-serif;">रिनोव्हेशन </span>केलंय आणि आता तुमचं घर पण जुनं झालंय इत्यादी. पण त्याची डाळ
काही शिजली नाही. शाहिस्तेखानाच्या चारच बोटांप्रमाणे केवळ दोनच खोल्यातल्या फरश्यांवरच
भागल्यामुळं बायकोनं मात्र सुस्कारा टाकला होता.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">पूर्णवेळ नुसतंच घरी बसायला लागल्यामुळं तो कंटाळून गेला होता. दिवसभराचा वेळ
त्याला आग्रहानं विनाकारण वाढून ठेवलेल्या ताटासारखा वाटत होता. सुरुवातीला एकेक
तासाएवढा वाटणारा घास नंतर एकेका सेकंदाइतका मोठा होत चालला होता. कसंबसं ढकलणं
चाललं होतं. एरव्ही घरी असताना सतत मालकाच्या मुठीची सवय असणारा रिमोट एका कोपर्यात
निष्प्राण पडलेला होता. सतत प्रकाशमान टीव्ही जुन्या चादरीत मुटकुळं करून बसला
होता. त्याचं राज्य फरशीवाल्या मजुरांनी काबीज केलं होतं आणि त्याची प्रजा दयनीय
झाली होती. </span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">दोन दिवस बिनटीव्हीचे आणि निव्वळ बसून काढल्यानंतर मात्र त्याला काळाचं
दिवस-रात्रींमधूनचं सरपटणं जाणवायला लागलं. दिवसभरात प्रकाशानुसार बदलणारे घराचे
रंग दिसायला लागले. दुपारच्या वेळचा शांततेचा टिपेचा सूर तर त्याला थेट त्याच्या
लहानपणीच्या गावाकडच्या घरात घेऊन गेला. या सुराच्या पारंबीला लांबकळत त्यानं उडी
मारली तर तो त्यांच्या गावातल्या चौसोपी वाड्याच्या मधल्या चौकात जाऊन उभा राहिला.
तिथं जुन्या काळयाकुट्ट आणि पावलांच्या अनंत स्पर्शांनी मऊ झालेल्या दगडी फरश्या
त्याला दिसायला लागल्या. त्या फरश्यांमधले सगळे छोटे खड्डे</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">ज्यांचा उपयोग लहानपणी गोट्या खेळताना गलीसारखा व्हायचा</span>,
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">त्याला तोंडपाठ आठवले. त्याच्या लक्षात आलं की
हल्ली गावाकडं जाणं फारच कमी आणि प्रसंगानुरूप झालंय. गावाकडचा वाडा तसाच आहे आणि फरश्याही
तशाच. पण इतक्या सगळया गावाकडच्या फेर्यांमध्ये तिथल्या फरश्यांकडे आपलं कधीच
लक्ष गेलेलं नाहीये. आणि तरीही त्या इतक्या चोखपणे शिल्लक आहेत आपल्या स्मृतीत. </span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">फोडलेल्या फरश्यांचे तुकडे पोत्यात भरून मजूर चाललेले होते एकेक. इतक्या फेर्या
झाल्या तरी तुकडे संपत नव्हते. त्याला वाटले</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">फरश्यांना झालेल्या पायाचे स्पर्श घेऊन जायचे झाले तर किती
फेर्या होतील</span>? <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">पण मुलगी मात्र सगळया फरश्या
काढलेल्या बघून खूश झाली. मस्त सॅंडपिटच तयार झालंय म्हणाली. आता याच्यावर फरश्या
बिरश्या घालू नका. हे असंच असू दे असं ती म्हणाल्यावर सगळेच हसायला लागले.
प्रतिक्षिप्त प्रतिक्रियेने तोही हसला. पण नंतर त्याला प्रष्न पडला</span>, <span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">मोठेपणी हिला कुठल्या फरश्या आठवतील</span>?<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">आठ वर्षांपूर्वी दहा लाखात घेतलेल्या त्याच्या या घराची किंमत आता चौपट पाचपट
झाली होती. त्याच्याप्रमाणे आय टी कंपनीत काम करणार्या त्याच्या मित्रांनी मधल्या
काळात त्याच्या घराच्या दीडपट दुप्पट मोठी घरं घेतली होती. पण त्यानं मात्र नवव्या
मजल्यावरचं हे घर काही बदललं नव्हतं. सतत बदलणार्या त्या शहरात घरांच्या किंमती
प्रचंड वेगानं वाढत चाललेल्या होत्या. पूर्वीच्या काळी लग्नगडी असत तशी कित्येक
सुटाबुटातली माणसं या शहरात घरगडी झालेली होती.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">घर घेतलं तेंव्हा काही घराच्या फरश्या त्याला आवडल्या नव्हत्या. गुळगुळीतपणाची
पुरेशी सवय नसल्यानं त्याला त्या आवडत नव्हत्या. फरश्या कशा धरून ठेवणार्या आणि
घरगुती असायला हव्यात असे त्याला वाटायचे. पण नंतर एकंदरच त्याला गुळगुळीतपणाची
सवय पडत गेली होती.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">पण हे चार दिवस मात्र मुळीच गुळगुळीत नव्हते. त्याच्या संज्ञा अनवाणी व्हायला
लागल्या होत्या. त्याच्या लक्षात आलं की कित्येक वर्षांनतर तो बायकोबरोबर कारणाशिवाय
निवांत असा बसलाय. त्याला तीव्रपणे जाणवलं की बायकोचा चेहेरा दहा वर्षांपूवी
लग्नाआधी कोर्टशिप करताना जसा दिसे तसा नाही राहिला आता. थोडा रापल्यासारखा झालाय.
वय वाढल्याच्या खुणा दिसताहेत. पण हे काही त्यानं बायकोला सांगितलं नाही.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">दुपारी उठून त्यानं चहा केला तर उकळलेल्या चहाच्या रंगीत पाण्याकडे तो कितीतरी
वेळ पाहात बसला होता. पहिल्यांदाच तो चहाच्या पाण्याचा रंग ताजेपणाने पाहात होता.
त्यात दूध घातल्यानंतर चहाच्या पाण्यात ढगांचे लोटच्या लोट भांडंभर पसरत गेलेले
त्याला दिसले. मुलीला खाण्यासाठी म्हणून डाळिंब फोडलं तर त्याला आतले डाळिंबाचे
खुबीनं कोंदणात बसवल्यासारखे नाजूक गुलाबी पारदर्शक दाणे खूपच बहारदार वाटले. </span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">इतक्या वर्षांत पहिल्यांदाच त्यानं त्याच्या प्रोफेशनल वाटचालीकडं आणि एकूणच
वाटचालीकडं त्रयस्थपणानं बघितलं आणि तो अस्वस्थ झाला. फिरत्या चक्रावरून जमिनीवर
उतरल्यावर वाटतं तसं त्याला वाटायला लागलं. त्याचा गोंधळ उडाला. </span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">फरशीवाल्या मजुरांनी सांगितलं की आता एक खोली पूर्णच तयार झालीय आणि दुसरी
खोलीही अर्धी झालीय. आता आणखी एका दिवसात दुसरीही खोली पूर्ण होईल आणि मग सामानही
खोल्यांमध्ये हलवता येईल. </span><br />
<span style="font-family: "arial unicode ms" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "arial unicode ms" , sans-serif;">हे ऐकून त्याला परत एकदा हुशारी आली. चला उद्यापर्यंत बसणार एकदाच्या सगळया फरश्या.
रेखीव दिनक्रमाच्या फरश्या एकदा परत पायाखाली आल्या की लोंबकळता जीव स्थिर होईल
आणि चार दिवस उनाड झालेल्या नाड्या परत संथ होतील असं म्हणून त्यानं टीव्हीच्या
रिमोटची शोधाशोध सुरू केली. </span><br />
<span style="font-family: "arial unicode ms" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "arial unicode ms" , sans-serif;"> (पूर्वप्रसिद्धी: परिवर्तनाचा वाटसरू) </span><br />
<span style="font-family: "arial unicode ms" , sans-serif;"><br /></span>
<span style="font-family: "arial unicode ms" , sans-serif;"> </span></div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-2454324185357728902016-10-16T07:39:00.000-07:002016-10-19T00:31:52.338-07:00कोळसा घोटाळा: सनदी अधिकार्यांची जबाबदारी आणि व्यवस्थासुधारणेची आवश्यकता <div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="MsoNormal" style="tab-stops: 157.05pt; text-align: justify;">
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">कोळसा खात्यातील माजी सचिव श्री हरिश चंद्र गुप्ता यांच्या वर सीबीआयच्या ट्रायल
कोर्टात खटला चालू आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">कोळसा घोटाळ्यानंतर अनेक सनदी अधिकार्यांवर</span><span lang="HI" style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">पुढार्यांवर आणि खाजगी
कंपनीतल्या अधिकार्यांवर खटले दाखल झाले होते</span><span lang="HI" style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">२००८</span><span lang="HI"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">साली निवृत्त होण्यापूर्वी दोन वर्षे कोळसा मंत्रालयात
सचिवपदी असलेले गुप्ता या खटल्यातले एक प्रमुख आरोपी आहेत</span><span lang="HI" style="font-family: "Times New Roman","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">.</span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"> काही दिवसांपूर्वी गुप्ता यांनी न्यायालयात जामिनासाठी
अर्ज करण्यास नकार दिल्याने खळबळ उडाली होती. जामीन वगैरे प्रकाराकामी वकील
नेमण्यासाठी आपण आपल्या जवळची निवृत्तीनंतरची मर्यादित गंगाजळी खर्च करू इच्छित
नाही असे त्यांचे म्हणणे होते. सनदी
अधिकार्यांच्या वर्तुळात गुप्ता यांची एक प्रामाणिक अधिकारी अशी ओळख असल्याने
अनेक आजीमाजी सनदी</span><span lang="HI"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">अधिकारी तसेच सनदी अधिकार्यांच्या संघटनेने
गुप्तांना पाठिंबा व्यक्त करणारी आणि अशा घटनांमुळे एकंदर सनदी अधिकार्यांच्या
मनोबलावर विपरीत परिणाम होऊ शकतो असे सूचित करणारी निवेदने केली. यानिमित्ताने एकंदर
भ्रष्टाचार, शासकीय निर्णयप्रक्रियेत सहभागी असलेल्यांची जबाबदारी</span>, <span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">आणि यासंदर्भातल्या सध्याच्या व्यवस्था याबद्दलच्या चर्चेस
चालना मिळाली. माध्यमांमध्ये याविषयावर लिहिल्या आणि बोलल्या जाणार्या
लेखचर्चांमध्ये तथ्ये कमी आणि मते जास्त असा प्रकार दिसला. याविषयाबद्दलची तथ्ये
नजरेस आणणे आणि यानिमित्ताने उपस्थित होणार्या व्यापक मुद्द्यांचा निर्देश करणे
या हेतूने थोडक्यात काही मांडण्याचा प्रयत्न आहे.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">कोळसा घोटाळा बाहेर येण्याची सुरुवात मार्च २०१२ मध्ये झाली जेंव्हा नियंत्रक
आणि महालेखापरीक्षकांचा (</span>Controller and Auditor of India<span style="font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: "Arial Unicode MS"; mso-bidi-language: HI;">) </span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-language: HI;">(<span lang="HI">सीएजी</span>)</span> <span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">सरकारकडून केल्या जाणार्या कोळसाखाणीच्या वाटणीद्दलचा (</span>Coal block
allocation) <span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">अहवाल संसदेत मांडण्यापूर्वीच फुटला. या अहवालात
सरकारने २००४ ते २००९ या काळात केलेल्या कोळसाखाण वाटपाबद्दल ताशेरे ओढलेले होते.
कोळसाखाणींचे वाटप स्पर्धात्मक बोलीच्या आधारे न केल्याने खाजगी कंपन्यांचा अव्वाच्या
सव्वा फायदा झाला आणि सरकारचे १.८६ लाख कोटी रुपयांचे नुकसान झाले असा निष्कर्ष
अहवालात नोंदवला होता. त्याचवेळेस देशभर अण्णा हजारे आणि मंडळींचं भ्रष्टाचार
विरोधी आंदोलन चालू होतं. कोळसा घोटाळ्याने देशातलं राजकीय वातावरण ढवळून निघण्यात
कशी भर पडली हा अगदी ताजा इतिहास आहे. त्यानंतर सर्वोच्च न्यायालयात दाखल झालेल्या
जनहित याचिकांमुळे ह्या सगळ्या मामल्याची कसून तपासणी सुरु झाली आणि ऑगस्ट २०१४
मध्ये सर्वोच्च न्यायालयाचा ऐतिहासिक निर्णय आला ज्यात सरकारतर्फे करण्यात आलेले
२१४ कोळसा खाणींचे वाटप रद्द करण्यात आले. ही घडामोड समजण्यासाठी
कोळसाखाणीविषयीच्या धोरणाची थोडी ऐतिहासिक पार्श्वभूमी समजावून घेणे आवश्यक आहे.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-language: HI; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;">कोळसा खाणी राष्ट्रीयीकरण
कायदा – १९७८ अन्वये भारतात कोळसाखणनाचे अधिकार केवळ सार्वजनिक क्षेत्रासाठी राखीव
होते. या नियमास काही अपवाद होते. लोखंड, पोलाद, उर्जा आणि सिमेंट क्षेत्रातल्या
खाजगी कंपन्यांना त्यांच्या स्वतःच्या वापरासाठी लागणारा कोळसापुरवठा करण्यासाठी
खणनाचे अधिकार देता येणार होते. तसेच जिथे रेल्वेसेवा नाही अशा दुर्गम भागातल्या
ठिकाणी खणनाचे अधिकार खाजगी कंपन्यांना देण्याची तरतूद होती. हे खणनाधिकार विविध
सरकारी तसेच खाजगी कंपन्यांना मोफत देण्यात येणार होते. त्यावेळेस होणारा कोळसाखणनाचा
खर्च आणि कोळशाची बाजारातली किंमत लक्षात घेऊन हे मोफत खाणी देण्याचे धोरण ठेवलेले
होते. जुलै १९९२ मध्ये सरकारने खाजगी कंपन्यांकडून येणारे प्रस्ताव तपासून त्यांना
ठराविक खाणींमध्ये खणनाधिकार देण्याचा निर्णय घेण्यासाठी तपासणी समिती नेमली. २००४
सालापर्यंत समितीने कुठल्या आधारांवर प्रस्तावांची तपासणी करावी आणि निर्णय
घ्यावेत यासाठीचे स्पष्ट निकष निर्धारित केलेले नव्हते. १९९३ साली या संदर्भात
बनवलेली मार्गदर्शक तत्वे ढोबळ होती. नंतर २००५, २००६ आणि २००८ साली ही मार्गदर्शक
तत्वे सुधारण्यात आली. १९९३ ते २०१० यादरम्यान एकुण २१८ खाणींचे कोळसाखणनासाठी
वाटप करण्यात आले. पैकी १०५ खाणी खाजगी कंपन्यांना देण्यात आलेल्या होत्या. २०००
च्या पहिल्या दशकामध्ये कोळशाच्या किंमती वेगाने वाढत चालल्या होत्या आणि त्यामुळे
कोळसा खाणीच्या वाटपाच्या प्रक्रियेत सुधारणांची आवश्यकता होती. त्यामुळेच २००४ साली
कोळसा खाणींचे वाटप स्पर्धात्मक निविदा पद्धतीने दर आकारून करण्याची संकल्पना
कोळसा मंत्रालयाद्वारे मांडली गेली. कोळसा खाणींचे वाटप स्पर्धात्मक पद्धतीने दर
आकारून करणे हे लोखंड, पोलाद, सिमेंट आणि उर्जा या क्षेत्रातली स्पर्धा निरोगी
राहण्यासाठी तसेच सरकारला मोठ्या प्रमाणात रास्त मोबदला मिळण्यासाठी आवश्यक होते
असे तज्ञ मंडळींचे मत दिसते. पण सरकारला असे धोरण निश्चित करायला आणि त्यासाठीची
कायदा दुरुस्ती करायला जवळपास आठ वर्षे लागली. फेब्रुवारी २०१२ मध्ये कायद्यामध्ये
आवश्यक ती दुरुस्ती करण्यात आली. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;">सीएजी च्या अहवालात एकूण
दोन महत्वाची समीक्षणात्मक निरीक्षणे नोंदवण्यात आलेली होती. एक म्हणजे सरकारने
स्पर्धात्मक निविदाद्वारे दर आकारून कोळसा खाणींचे वाटप करण्याचा निर्णय घेण्याची
तातडी असतानाही हा निर्णय घेण्यास खूपच विलंब लावला आणि दुसरे म्हणजे मधल्या काळात
तपासणी समिती कडून करण्यात आलेल्या कोळसा खाणीच्या वाटपामध्ये विविध अनियमितता
होत्या. या दोन्ही चुकांमुळे सरकारचे १.८६ लाख कोटी रुपयांचे आर्थिक नुकसान झाल्याचा
निष्कर्ष सीएजीने काढला. सीएजीची टीका दुहेरी होती. नव्या धोरणाची निर्मिती वेळेत न
करणे तसेच आहे ते धोरण दोषपूर्ण पद्धतीने राबवणे अशा दोन्ही मुद्द्यांच्या
संदर्भात सीएजीने टीका केलेली होते. मात्र हे प्रकरण जेंव्हा सर्वोच्च न्यायालयात
गेले तेंव्हा मात्र न्यायालयाने आपल्या निकालात धोरणनिश्चितीच्या मुद्द्याबाबत
हस्तक्षेप करण्याची गरज नाही असा निर्वाळा दिला. न्यायालयाच्या मते २००४ मध्ये
जेंव्हा स्पर्धात्मक पद्धतीने दर आकारण्याचा विषय निघाला तेंव्हा अनेक राज्य
सरकारांनी सुद्धा त्या धोरणास विरोध केला होता आणि असे काही धोरण ठरवावे किंवा
नाही यास अनेक पैलू होते. हे पाहता सदर निर्णय न्यायालयाने हस्तक्षेप करण्याइतका
असंयुक्तिक आणि मनमानी नसावा असे न्यायालयाचे मत पडले. मात्र न्यायालयाने २००४ ते
२०१० या कालावधीत सरकारने केलेल्या कोळसा खाणींच्या वाटपाची कठोर चिकित्सा केली
आणि वाटपाच्या प्रक्रियेतले विविध दोष दाखवून देत सरकारने केलेल्या २१८ पैकी २१४
खाणींचे वाटप रद्द केले. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;">सर्वोच्च न्यायालयाने
तपासणी समितीमार्फत घेतल्या गेलेल्या निर्णयांची सूक्ष्म पातळीवर चिकित्सा केलेली
दिसते. असे करताना न्यायालयाने तपासणी समितीने १९९३ सालापासून घेतलेल्या सगळ्याच
३६ बैठकांच्या कामकाजाचे परीक्षण केलेले दिसते. यासंदर्भात सर्वोच्च न्यायालयाच्या
२५ ऑगस्ट २०१४ च्या आदेशातील परिच्छेद क्र. १५५ मधील मह्त्वाचा भाग (अर्थानुसार
अनुवादित) उद्धृत करणे उचित ठरेल. न्यायालय म्हणते - “ सारांशाने सांगायचे झाल्यास तपासणी समितीच्या
१४-०७-९३ पासूनच्या ३६ बैठकांद्वारे तसेच दुसर्या मार्गाने घेण्यात आलेल्या
कोळसाखाण वाटपांमध्ये कायद्याच्या त्रुटीचे तसेच मनमानीपणाचे दोष आढळतात. तपासणी
समितीच्या निर्णयप्रक्रियेत कधीच सातत्य, पारदर्शकता, विचारपूर्वकता नव्हती. बरेच
निर्णय आधारासाठीच्या आवश्यक सामग्रीविना घेतले गेलेले होते. निर्णय घेताना
क्वचितच मार्गदर्शक तत्वांचा आधार घेतला गेला. बर्याचदा मार्गदर्शक तत्वांचे
उल्लंघनच केलेले आढळते. समितीसमोर आलेल्या प्रस्तावांमध्ये तरतम भाव करताना
कुठल्याही निरपेक्ष निकषांचा वापर केलेला नव्हता. एकंदर हाताळणी लहरी आणि वरवरची
होती. न्याय्य आणि पारदर्शी पद्धत अवलंबली नसल्यामुळे राष्ट्रीय संपत्तीचे
अन्याय्य पद्धतीने वितरण झाले. सामायिक लाभाचे आणि सार्वजनिक हिताचे मोठेच नुकसान
यामुळे झाले. म्हणूनच तपासणी समितीच्या ३६ बैठकांमध्ये करण्यात आलेल्या
शिफारसीनुसार करण्यात आलेले समस्त कोळसाखाणवाटप बेकायदेशीर होते.”<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;">सर्वोच्च न्यायालयाच्या
निर्णयानंतर कोळसाखाणींचे वाटप रद्द होणे, इत्यादि पुढच्या प्रक्रिया सुरू झाल्या
पण त्याबरोबरच या प्रकरणात दोषी असणार्या व्यक्तींवर खटले भरले गेले. कोळसा
खात्याचे सचिव म्हणून काही काळासाठी तपासणी समितीचे चेयरमन म्हणून काम करणारे श्री
गुप्ता यांच्यावरही भारतीय दंडविधान आणि भ्रष्टाचार प्रतिबंधक कायद्याच्या विविध
कलमांअंतर्गत सीबीआयच्या ट्रायल कोर्टात खटला भरला गेला. सध्या तुरुंगात असलेले
श्री गुप्ता यांची बाजू घेणार्यांमध्ये सध्याच्या नीती आयोगाचे चेयरमन श्री
अमिताभ कांत यांच्यापासून ते माजी मुख्य निवडणूक आयुक्त श्री कुरेशी यांचा समावेश
आहे. बाजू घेणार्यांचे एक म्हणणे असे आहे की या सगळ्या प्रकरणात श्री गुप्ता
यांना कसलाही वैयक्तिक लाभ झाल्याचा कुठलाही पुरावा नाही. असे असताना सामूहिक
निर्णय प्रक्रियेतला एक घटक म्हणून त्यांच्यावर असे खटले भरणे असंयुक्तिक आणि
एकंदरच प्रशासकीय व्यवस्थेत काम करणार्या सनदी अधिकार्यांचे मनोबल खच्ची करणारे
आहे. सनदी अधिकार्यांना बर्याचदा असे निर्णय घ्यावे लागतात ज्याचा संबंध खाजगी
कंपन्यांशी किंवा व्यक्तींशी असतो. अशा प्रसंगी जनहिताचा निर्णय जरी घेतला तरी
जनहित ही संकल्पना सापेक्ष असल्यामुळे भ्रष्टाचार प्रतिबंधक कायद्यातल्या
जनहितविरोधी निर्णयाविषयीच्या कलमाचा वापर करून अशा अधिकार्यामागे कारवाईचे
शुक्लकाष्ठ लावले जाऊ शकते. तेव्हा जोपर्यंत अशा निर्णयाद्वारे सदर अधिकार्याचा
काही लाभ झाल्याचे सिद्ध झाल्याशिवाय त्याच्यावर कारवाई केली जाऊ नये असे बर्याच
अधिकार्यांचे आणि संघटनेचे म्हणणे दिसते. भ्रष्टाचार प्रतिबंधक कायद्यामध्ये
सुद्धा या अनुषंगाने आवश्यक ते बदल केले जावेत असेही या लोकांचे म्हणणे आहे.
सर्वोच्च न्यायालयाने तपासणी समितीच्या कामात दाखवलेले गंभीर दोष लक्षात घेता आणि
सीबीआयने दाखल केलेल्या चार्जशीटमधले गंभीर आरोप पाहता गुप्ता यांच्याबाबत कोर्ट
काय निर्णय घेते हे येत्या काळात समजेलच पण यानिमित्ताने शासनकारभारातल्या
निर्णयप्रक्रियेच्या अनुषंगाने काही मूलभूत विचार होणे गरजेचे आहे असे दिसते. </span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;">कोळसा घोटाळ्याचा परिणाम
म्हणून कोळसा खाणींच्या वाटपाचे निर्णय रद्द होणे, अधिकारी, मंत्री, राजकीय
पुढारी, व्यावसायिक, इत्यादि मंडळींवर खटले भरले जाणे, काही राजकीय नेत्यांना आणि
पक्षांना त्याचा फटका बसणे, इत्यादि तात्कालिक परिणाम झालेले दिसतात. पण
त्याचबरोबर या निर्णयप्रक्रियेशी संबंधित शासकीय व्यवस्थांमध्ये आणि रचनामध्येही
मूलभूत सुधारणा या प्रकरणातून धडा घेऊन घडवून आणणे आवश्यक आहे. असे घोटाळे उघडकीला
आल्यानंतरच्या प्रतिक्रिया आणि पावले ही साधारणपणे अशा घोटाळ्यास कारणीभूत लोकांना
शिक्षा देण्याबद्दल किंवा अशा शिक्षा देणार्या दंडात्मक यंत्रणांच्या
मजबुतीकरणाबद्दल असतात. पण मुळात असे घोटाळे होऊच नयेत यासाठी व्यवस्थेच्या अंगातच
काय सुधारणा कराव्यात याबद्दल फारच कमी चर्चा होते किंवा कारवाई होते. कोळसा
खाणींच्या वाटपाची प्रक्रिया तपासणी समितीच्या उपव्यवस्थेमार्फत होत होती.
सर्वोच्च न्यायालयाने दाखवून दिल्याप्रमाणे या उपव्यवस्थेच्या कामकाजामध्ये गंभीर
त्रुटी होत्या. या त्रुटींचा निर्देश करण्याचे काम सीएजी या घटनात्मक निरीक्षक
संस्थेने केले. सीएजीच्या अहवालात यासंदर्भात पुढे काय पावले उचलली जावीत
याबद्दलच्या शिफारसीदेखिल आहेत. पण यानिमित्ताने एकंदरच शासकीय कार्यप्रणालीच्या
सर्वच क्षेत्रात अधिकाधिक पारदर्शकता, चोखपणा आणि जबाबदारी आणण्याची आवश्यकता
निर्माण झालेली आहे. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;">असे घोटाळे पुन्हा होऊ नयेत
यासाठी सर्वंकष संस्थात्मक परीक्षण केले जाणेही गरजेचे आहे. तपासणी समिती सारख्या
उपव्यवस्थेमार्फत जेंव्हा निर्णय घेतले जातात तेंव्हा अशा निर्णयांच्या
जबाबदारीबाबत नेमकी स्पष्टता असणेही आवश्यक आहे. </span><span style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-language: HI;">उदाहरणार्थ<span lang="HI">, </span>कोळसाखाण वाटपाच्या निर्णयाची नेमकी जबाबदारी
कोणाची याबद्दल उलटसुलट मते व्यक्त केली जाताना दिसतात. तपासणी समिती केवळ शिफारस करत
होती का निर्णय घेत होती हे सहज स्पष्ट असल्याचे दिसत नाही. एका माजी कोळसा खात्यातील
सचिवांचे असे म्हणणे दिसते की समिती केवळ शिफारस करीत होती आणि निर्णय मंत्री घेत होते
आणि त्यामुळे अंतिम जबाबदारी मंत्र्यांची आहे. सर्वोच्च प्रशासकीय पातळीवरच कामकाजाच्या
नियमाबद्दल आणि सहभागी लोकांच्या जबाबदारीबद्दल स्पष्टता नसणे ही काही बरी गोष्ट दिसत
नाही. त्यामुळे प्रशासकीय कामकाजाच्या नियमावलींमध्ये सुधारणा करणे, याबद्दलची</span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;"> आदर्श
मार्गदर्शक तत्वे ठरवूने घेणे आणि अशी मार्गदर्शक तत्वे पाळली जाताहेत की नाही हे
पाहण्यासाठीच्या अंगभूत अशा निरीक्षक उपव्यवस्था विकसित करणे याची आवश्यकता आहे.
कोळसा घोटाळ्याच्या तपासात हेही उघडकीला आले की कोळसा मंत्रालयातल्या काही
महत्वाच्या फाइल्स गहाळ झालेल्या आहेत. सर्वोच्च पातळीवरील इतक्या महत्वाच्या
निर्णयप्रक्रियेशी संबंधित फाइल्स आणि दस्तावेज गहाळ होणे ही काळजी वाटायला
लावणारी बाब आहे. महत्वाच्या निर्णय प्रक्रियांचे, डिजिटायझेशनच्या तंत्रज्ञानाचा
वापर करून, त्या त्या वेळी सविस्तर दस्तावेजीकरण करण्याच्या अद्ययावत पद्धती
निर्माण करणे यासारखी काही पावले उचलली जाऊ शकतात. </span><span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Arial Unicode MS","sans-serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-language: HI;">सर्वोच्च न्यायालयाने
नोंदवलेली निरीक्षणे आणि काढलेले निष्कर्ष अस्वस्थ वाटायला लावणारी आहेत. अशावेळी
अमूक व्यक्ती दोषी आहे की तमूक व्यक्ती दोषी आहे याबद्दलच्या वादापेक्षाही
व्यवस्थेमध्ये काही त्रुटी निर्माण झालेल्या होत्या हे कटूसत्य ध्यानात घेणे
आवश्यक आहे. भविष्यात अशा घटना टाळण्यासाठी व्यवस्थांमधल्या या त्रुटी दुरुस्त
करणे आणि महत्वाच्या प्रशासकीय व्यवस्था जास्तीत जास्त चोख आणि चिरेबंदी बनवण्यासाठी
प्रयत्न होणे ही काळाची गरज आहे.</span><span style="font-family: "Arial Unicode MS", sans-serif;"> </span></div>
</div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-28804451808898148732016-10-03T08:33:00.002-07:002016-10-03T08:35:38.063-07:00आर्थिक वर्तणुकीच्या ढासळत्या निर्देशांकाचे काय?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सध्या वेगवेगळ्या
प्रकारच्या आर्थिक घोटाळ्यांचे जणू काही पेवच देशभर फुटल्याचे दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">राज्यकर्त्यांचे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">प्रशासकीय
अधिकाऱ्यांचे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">कॉर्पोरेटवाल्यांचे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">व्यापाऱ्यांचे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">व्यावसायिकांचे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">असे अनेक आर्थिक घोटाळे बाहेर येताना दिसत आहेत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सर्वसामान्य नागरिक नावाचा जो काही एक कल्पित घटक असतो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यास यातना देणाऱ्या आणि सुन्न करणाऱ्या या घटना आहेत
असे एक ठोकळेबाज विधान सहज करता येऊ शकते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">पण गंमत
अशी आहे की अगदीच तळाचा रगडला जाणारा वर्ग सोडता</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">बाकी उरलेले सारेच ढिल्या आणि संशयास्पद आर्थिक वागणुकीचे
दोषी दिसतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">फरक प्रमाणाच्या आणि होणाऱ्या एकंदर
परिणामाच्या तीव्रतेच्या बाबतीत असतो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मनुष्य हा आर्थिक प्राणी
आहे असे म्हटले जाते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आर्थिक व्यवहार हे एकूण
समाजव्यवहारांचा एक महत्त्वाचा भाग असतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">किंबहुना
औद्योगिकीकरण</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">शहरीकरण आणि एकंदरीत आधुनिकीकरण यांचा
परिणाम म्हणून आर्थिक व्यवहारांना असणारे महत्त्व वाढत गेलेले दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">जसजशी आर्थिक व्यवहारांची व्याप्ती आणि त्यांचे महत्त्व
वाढत गेले तसतसे आपोआपच त्यासाठीचे नियम</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">कानून</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मूल्ये विकसित होत गेल्याचे दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">ही प्रक्रिया सगळ्याच समाजांमध्ये समान पद्धतीने आणि
गतीने झालेली दिसून येत नाही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">प्रत्येक
समाजामध्ये असलेले या बदलांच्या प्रक्रियांचे वेगवेगळे स्वरूप हे त्याचे कारण
असणार</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">खासकरून आपल्या समाजामध्ये ह्या सगळ्या
प्रक्रिया बाहेरुन येऊन लागू झाल्याने आर्थिक व्यवहारांचे नवे सॉफ्टवेअर आले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">,</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> मात्र नियम</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">कानून</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मूल्ये यांची ऑपरेटिंग सिस्टीम मात्र जुनी अशी काहीशी
विचित्र परिस्थिती झाल्याचे दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आपल्या इथे कित्येक शतके
आर्थिक व्यवहारांचे वर्तुळ हे फारच थोड्या लोकांपुरते मर्यादित असे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आपले कुटुंबीय</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">विस्तारीत
कुटुंबाचे सदस्य</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">भावकीवाले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">ग्रामसमूहातले इतर सदस्य या मंडळींशीच तथाकथित आर्थिक
म्हणता येतील असे व्यवहार होत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यात
परत चलनाची भानगड फारशी नसायची</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">वस्तुरूप
देवाणघेवाणींनीच सारा आर्थिक व्यवहार व्यापलेला असे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">भरीस त्या व्यवहारांना इतरही तितकेच मातब्बर रंग व अर्थ
असत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">उदाहरणार्थ कुणबी आणि बलुतेदार यांच्यातल्या
देवाणघेवाणीस सांस्कृतिक तसेच धार्मिक अर्थही तितकेच महत्त्वाचे असत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">तो रोकडा आर्थिक व्यवहार कधीच नसे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">शेतकऱ्यासाठी शेती करणे ही आर्थिक कृती नसून एका
वेगळ्याच धार्मिक</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आध्यात्मिक</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सामाजिक पातळीवरचा तो व्यवहार असे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">किंबहुना रोकडा आर्थिक व्यवहार हा</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">प्रकारच तेव्हा अस्तित्वात नव्हता असे म्हणता येते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">वस्तुरूप देवाणघेवाणींमध्ये बांधिलकी त्या देवाणघेवाणीशी
कधीच नसे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">ती कायम त्यामागील सांस्कृतिक</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">धार्मिक नियमनाशी असे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">रोकडा आर्थिक व्यवहार जसा नव्हता तसेच त्यासोबतची आवश्यक
अशी त्याच्याशी असलेली बांधिलकी</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मूल्यव्यवहार</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">नियम इत्यादींचाही स्वाभाविक अभाव होता</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">गेल्या काही दशकांमध्ये
आपल्या इथे औद्योगिकीकरण</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">शहरीकरण आणि एकंदरीत आधुनिकीकरणाच्या
प्रक्रिया जरी सुरू झालेल्या असल्या तरी आर्थिक व्यवहारांबाबत आपण अजूनही आधुनिक
झालेलो नाहीत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आपली बांधिलकी अजूनही रोकड्या आर्थिक
व्यवहारांना नसून दुसऱ्याच कोठ्ल्या तरी गोष्टींना असल्याचेही बऱ्याचदा दिसून येते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">ही एक मोठीच गॅप म्हणा किंवा कसर म्हणा</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">राहिल्याची दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">जी एका
सार्वत्रिक ढिलेपणाला कारणीभूत आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मागे एकदा माझा एक
प्रामाणिक अधिकारी मित्र त्याचा अनुभव सांगत होता</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">तो त्याच्या एका नातेवाईकाच्या श्राद्धाच्या
कार्यक्रमाला गेला होता</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">ते नातेवाईक सुद्धा एक मोठ्या पदावरील
सरकारी अधिकारी होते निवर्तण्यापूर्वी</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">नोकरीतल्या
सर्कलमध्ये ते एक भ्रष्ट मार्गाने पैसा मिळवणारे म्हणून माहीत होते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">श्राद्धाचा कार्यक्रम गावी होता</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सगळी भावकी आणि ग्रामसमुदाय जमलेला होता</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">माझ्या मित्राच्या असे लक्षात आले की त्या सगळ्याच
लोकांमध्ये त्या नातेवाईकास जबरदस्त मान होता</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">अनेकजण त्यांनी कशी अमुक प्रसंगी तमुक प्रकारची मदत केली
असे किस्से सांगत होते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सरकारी नोकरीत मर्यादित पगार मिळत
असताना हे गृहस्थ इतके पैसे कोठून आणत याच्याशी त्यांची काही बांधिलकी नव्हती</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्या पैशाची वाटणी कशी केली जात होती ही बाब मात्र
निर्णायक महत्त्वाची ठरत होती</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">थोडक्यात
बांधिलकी वाटणीच्या तत्त्वाशी होती</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">पैसे
मिळवण्याच्या पद्धतीशी नव्हती</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">नोकरीच्या
सर्कलमध्येही ते एक नॉर्मल गृहस्थ म्हणूनच ओळखले जात असणार अर्थातच</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> पण या सर्कलमधल्या लोकांना हा गृहस्थ भरपूर पैसे खातो
हे जितके गडद माहिती होते तितकेही त्या गावातल्यांच्या गावी नव्हते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">ते पाहून मूळचा गावाकडचा असलेल्या माझ्या मित्राची ही
खिन्न खात्रीच झाली की भविष्यात त्याच्या श्राद्धाला फारसे लोक उपस्थित राहण्याची काही
शक्यता नाहीय</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">असो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">तर मुद्दा हा की रोकड्या आर्थिक व्यवहारातल्या
मूल्यांबद्दल फारशी पर्वा नसणे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">अर्थात वरती सांगितलेले
उदाहरण याचेही निदर्शक आहे की आपल्या मंडळींच्या संवेदनकक्षांचे वर्तुळ मर्यादित
असते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आपले कुटुंबीय</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">विस्तारीत कुटुंबाचे सदस्य</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">भावकीवाले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">उपजातभाई</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">जातभाई</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">बोलीभाषावाले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">भाषावाले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">गाववाले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">भागवाले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">शहरवाले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">प्रांतवाले अशा वर्तुळांचे अनंत पापुद्रे असतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">कांद्याच्या बाबतीत जसे सगळे पापुद्रे मिळूनच तो कांदा
तयार होतो तसेच भारतीय माणसाचे असते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">हे सगळे
पापुद्रेच त्याच्या असण्याला अर्थ देतात आणि कारणही पुरवतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यामुळे तो निसर्गत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">:</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">च या विविध वर्तुळांसंदर्भातच विचार करतो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यामुळे आर्थिक व्यवहारांना निव्वळ आर्थिक व्यवहार
म्हणून बघणे त्याला जमत नाही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यांचा
विचार कायम या वर्तुळांसंदर्भातच केला जातो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">एकुणातच अमूर्त गोष्टींची
समज कमी असल्याची अडचणही इथे भोवत असल्याचे दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">एखादी गोष्ट सगळ्यांनी मिळून ठरवल्याप्रमाणे
प्रामाणिकपणे करण्याचे जे काही अमूर्त मूल्य असते ते काही आपल्याला झेपत नाही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">कुणा व्यक्तीसाठी</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">समूहासाठी</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सगुण देवासाठी</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">देशासाठी</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">धर्मासाठी वगैरे म्हटलं की मग आम्हाला स्फुरण चढतं</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">म्हणजे काहीतरी मूर्त पाहिजे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">हीसुद्धा पापुद्र्यांच्या भानगडींशी नाते असणारीच भानगड
म्हणायची</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यामुळेच मग अमूर्त नियम शिरोधार्य
ठरत नाहीत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">असे नियम ठरवणारी कुणी व्यक्ती किंवा
देव वगैरे लागतात जे शिरोधार्य ठरणे सोपे जाते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यामुळे मग व्यवस्था बनवण्याचे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">शेकडो वर्षे बिनदिक्कत चालतील अशा संस्था उभ्या करण्याचे
काम जवळपास अशक्यप्राय होऊन बसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">याचा
परिणाम अर्थातच आर्थिक व्यवहारांची शिस्त पाळण्याच्या बाबत सुद्धा होतोच</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">वस्तुरूप देवाणघेवाणीचा
हॅंगओव्हर आहेर</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">हुंडा</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">काम झाल्याबद्दल देण्यात येणारे नजराणे यांच्या रूपातही
वावरताना दिसतो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मत देणे आणि त्यामार्फत योग्य
प्रतिनिधीची निवड करणे ही जी लोकशाहीची गाभ्याची गोष्ट आहे तीसुद्धा या
देवाणघेवाणीच्या भानगडीने विकृत झालेली दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आपण </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">’</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">’ </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">द्यायचे आणि त्याच्या बदल्यात काहीतरी घ्यायचे असा हा
सरळ वस्तुव्यवहार </span>(barter) <span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">असतो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> सरकारी कार्यातल्या कर्मचाऱ्यांमध्येसुद्धा आपण सेवा
देत आहोत हे मूल्य रुजवणे त्यामुळेच अवघड होऊन बसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सेवा पुरवत असताना त्याचवेळेस उलट्या बाजूनेही वस्तुरूप
किंवा मुद्रारूप परतफेडीची अपेक्षा केली जाते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">हे सगळ्यांच्या रक्तात असल्यासारखेच वाटते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">निव्वळ राजकारणी मंडळींच्या माथी फोडून हे सगळं
त्यामुळेच सुटणारं नाही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">पुढाऱ्यांच्या</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">बाबूमंडळींच्या बाबत जसे हे लागू आहे तसेच कॉर्पोरेट्सच्या
बाबतही लागू आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मोठमोठ्या कंपन्या अजूनही
कुटुंबियांच्या जबड्यात असतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आर्थिक
व्यवहारांना फारच छोट्या वर्तुळाच्या परिघातून बघितले जाते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">हे वर्तुळ एकंदर समाज वगैरे तर दूरच</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">शेअरहोल्डर्स पुरते सुद्धा नसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">कंपनीचे मूळ मालक आणि त्यांचे कुटुंबीय इतकेच हे वर्तुळ
मर्यादित असल्याचे बऱ्याचदा दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">
त्यामुळे खऱ्या अर्थाने कॉर्पोरेट गव्हर्नन्स आपल्याइथे अद्याप रुजलेला नाहीय</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">एकंदर समाजातच बऱ्यावाइटाचे
मूल्यमापन करताना आर्थिक वागणुकीला वगळण्यात आल्याचे दिसते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">प्राप्तिकर खात्याची धाड एकदा एका प्रतिष्ठित
व्यावसायिकावर पडली होती</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">धाडीच्या वेळी घरी सापडलेल्या बेहिशेबी
संपत्तीच्या आणि आर्थिक व्यवहारावरुन असे स्पष्ट होत होते की ते गृहस्थ इतर अनेक
व्यावसायिकाप्रमाणे दणकून करचुकवेगिरी करत होते आणि त्यांनी भरपूर मायाही जमा
केलेली होती</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्या सगळ्या पुराव्यांबद्दल चर्चा करत
असताना ते गृहस्थ सतत स्वत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">:</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">च्या
वेगवेगळ्या सामाजिक आणि सांस्कृतिक योगदानाबद्दल सांगत होते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">शेवटी वैतागून त्यांना विचारावे लागले की सदगृहस्था</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मग या आर्थिक व्यवहाराच्या गोष्टी तू नीट का नाही
केल्यास</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आणि जर या गड्ड्याच्याच गोष्टी जर तू
नीट करत नसशील तर बाकी टरफलांचं काय सांगतो आहेस</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">पण त्या गृहस्थांच्या लेखी आर्थिक व्यवहारांचा चोखपणा ही
काय फार महत्त्वाची गोष्ट अर्थातच नव्हती</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सर्वसाधारणपणे
सगळीकडेच हे चित्र दिसून येते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">बाहेर
समाजात प्रतिष्ठित असणारी</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">विविध
पारितोषिकांनी गौरवली गेलेली</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सांस्कृतिक</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">साहित्यिक</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">धार्मिक
आणि इतर जवळपास सगळ्याच क्षेत्रात दिग्गज असणारी माणसे देखिल दूषित अर्थव्यवहार
करताना दिसतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">काळ्या पैशाची साधी
व्याख्या करता येते</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">नोंद न होता फिरणारा पैसा</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">साहेब</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">पावती
केली तर वस्तू दहा रुपयांना मिळेल</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">बिनपावतीची
आठ रुपयाला असे दुकानदाराने सांगितल्यानंतर पंच्याण्णव टक्के लोक पटकन आठ रुपये
काढून दुकानदाराला देतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्याचक्षणी ते आठ रुपये जर तत्पूर्वी
पांढरे असतील तर काळे होतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">काळे
पैसे केवळ दूर कोठेतरी स्विस बॅंकेतच असतात असे नाही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> आपल्या इथे सुद्धा ते तितक्याच धक्कादायक पद्धतीने
अस्तित्त्वात असतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">अर्थात या परिस्थितीला केवळ लोकांची
मानसिकताच कारणीभूत आहे असे नाही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">अनेक
गुंतागुंतीचे घटक त्यासाठी कारणीभूत आहेत</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">
उधाणत्या भांडवली अर्थकारणात इंधनासारखी वापरली जाणारी हव्यासाची भावना असो की एकूण
प्रभावी गव्हर्नन्सचा अभाव असो असे अनेक घटक सांगता येऊ शकतात</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">परंतू तो एक वेगळाच विषय आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> मालमत्तांचे व्यवहार असोत की किरकोळ खरेदीविक्रीचे
व्यवहार असोत हा काळ्यापांढऱ्याची सरमिसळ असणारा प्रवाह सर्वव्यापी दिसतो</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">आर्थिक व्यवहारात चोखपणा
येणे ही यामुळेच केवळ उत्तम करप्रशासनामुळे साधता येणारी बाब नाहीय</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्यासाठी एकंदर मानसिकतेमध्ये</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">सर्वसाधारण दृष्टिकोणामध्ये आणि मूल्यसरणीमध्ये मूलभूत
दुरुस्त्या होणे आवश्यक आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">इंटेलिजन्स
कोशंट</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">इमोशनल कोशंट च्या धरतीवरच आपला
सिस्टीम कोशंट सुधारणे आवश्यक आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">चांगल्या
व्यवस्था निर्माण करणे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">, </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">त्या टिकवणे आणि व्यवस्थित चालवणे
यासाठीची सामूहिक क्षमता विकसित करावी लागणार आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">पापुद्र्यांच्या पलीकडे जाऊन अमूर्त मूल्यांशी आणि नियमांशी
बांधिलकी ठेवून आर्थिक वर्तन करण्यासाठीचे संस्कार नव्या पिढीवर होणे आवश्यक आहे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">तरच आर्थिक वागणुकीचा ढासळता निर्देशांक सुधारण्यास
सुरुवात होऊ शकेल</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">. </span><o:p></o:p></div>
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;"> </span><span style="font-family: "calibri" , "sans-serif"; line-height: 115%;"> </span><span lang="HI" style="font-family: "arial unicode ms" , "sans-serif"; line-height: 115%;"> पूर्वप्रसिद्धी:
दै. लोकसत्ता</span><span style="font-family: "calibri" , "sans-serif"; line-height: 115%;"> </span></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-88090539272508305452016-05-27T21:36:00.003-07:002016-10-03T08:29:35.591-07:00शहीद भगतसिंह समग्र वाड्मय: भगतसिंहांच्या अपरिचित पण विलक्षण आणि धगधगत्या विचारविश्वाची आणि व्यक्तिमत्वाची भेट घडवणारा मौलिक ग्रंथ.<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr">
</div>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>MR</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]-->
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वयाच्या
अवघ्या साडेतेविसाव्या वर्षी आपले जीवनपुष्प</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्राणप्रिय देशावर आनंदाने ओवाळून
टाकणार्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शहीद
भगतसिंहाची ओळख एक</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सशस्त्र क्रांतिकारक आणि निस्सीम देशभक्त म्हणून सगळ्याच
भारतीयांना आहे.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पण इतक्या कोवळ्या वयात आपले आयुष्य देशाच्या चरणी हसत हसत
अर्पण करणार्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शहीद</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहानी
आपल्या अल्पशा आयुष्यात सखोल चिंतन आणि मनन केलेले होते</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आणि विविध विषयांवर</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विविध पद्धतीने आपली मते व्यक्त केली
होती याची माहिती</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">फारच कमी जणांना असेल. वयाच्या तेराव्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वर्षीच भगतसिंहानी असहकार आंदोलनात</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">उडी घेतली होती. नंतर
वयाच्या सोळाव्या वर्षी घराचा आणि</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शिक्षणाचा त्याग</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करून ते स्वातंत्र्य चळवळीत पूर्ण वेळ
सहभागी झाले होते. आजोबा सरदार</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अर्जुनसिंह</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दोन्ही काका आणि वडील यांच्याकडून
भगतसिंहांना अन्यायाविरुद्ध</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सर्व शक्तीनिशी लढण्याचा तेजस्वी वारसा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मिळाला होता. त्यांनी वयाच्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सोळाव्या वर्षापासूनच
विविध टोपणनावांनी विविध नियतकालिकांमधून</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लेखन केले.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहानी वेळोवेळी केलेल्या आणि
नियतकालिकांमधून प्रकाशित झालेल्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समग्र</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लेखनाबरोबरच त्यांनी लिहिलेले इतर
प्रदीर्घ लेख</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">केलेली
भाषणे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रसृत केलेली
घोषणापत्रे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लिहिलेली
पत्रे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कारागृहात
विविध ग्रंथांचे वाचन</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करताना केलेल्या नोंदवहीतल्या शेकडो
नोंदी अशा अनेक दस्तऐवजांचे</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संपादन</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करून हा पाचशे नव्वद
पानांचा ग्रंथ सिद्ध केलेला आहे. मुळात हिंदी भाषेत</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">२००४ साली प्रकाशित</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">झालेल्या </span>'<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंह के दस्तावेज</span>' <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या संपादित ग्रंथामध्ये</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांच्या ७६
दस्त ऐवजांचा समावेश होता. या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दस्त
ऐवजांमध्ये आणखी काही</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दस्त ऐवजांची भर घालून दत्ता देसाई
यांनी २००७ साली</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांच्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जन्मशताब्दी वर्षात मराठीतल्या ग्रंथाची पहिली आवृत्ती</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संपादित केली होती.
या वर्षी २३ मार्च २०१६ रोजी </span>'<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शहीद
भगतसिंह समग्र</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वाड्मय</span>' <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
ग्रंथाची दुसरी विस्तारित आवृत्ती प्रकाशित झाली आहे. या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आवृत्तीत एकूण</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">१२३ दस्त ऐवजांचा समावेश आहे. हिंदी
खंडातही नसलेले एकूण ४३</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दस्त ऐवज या ग्रंथात समाविष्ट</span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">केलेले</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहेत. पुस्तकाच्या मलपृष्ठावर</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नोंदवल्याप्रमाणे
भगतसिंहांचे आजवरचे सर्व उपलब्ध लेखन एकत्र</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आणणारा हा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भारतातील एकमेव ग्रंथ आहे.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वयाच्या
अवघ्या सतराव्या वर्षीच गंभीर स्वरुपाचे लिखाण सुरू</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करणार्या भगतसिंहांचे पुढच्या
उण्यापुर्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सहा-साडेसहा
वर्षातले विविध</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विषयांवरचे लेखन स्तिमित करणारे आहे. त्यांच्या तीव्र</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आकलनक्षमतेचे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असामान्य वस्तुनिष्ठतेचे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वैचारिक प्रगल्भतेचे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मांडणीतील</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्पष्टतेचे आणि भाषेवरील प्रभुत्वाचे
मोहक दर्शन</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
लेखनामधून होते.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संपादकाने अनुक्रमणिकेत नोंदवल्याप्रमाणे या लेखनातील विषयांची</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वर्गवारी</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विद्यार्थी-युवकासांठी संदेश</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वातंत्र्यासाठीच्या उठावांचा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इतिहास</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राजकीय कार्याबद्दलचे लेखन</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आमूलाग्र</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समाजक्रांतीचा विचार</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">क्रांतिकारी नैतिकता</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भाषा</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">साहित्य व समाज</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आंतरराष्ट्रीय विचार</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">क्रांतिकारी चिंतन व अभ्यास आणि
व्यक्तित्व दर्शन अशी करता येते. यातून या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सगळ्या लेखनाचा प्रदीर्घ पट आणि आवाका</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दिसून येतो.</span><span lang="MR"> </span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शहीद
भगतसिंहांनी </span>’<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आजादी
की भेंट शहादते</span>’ <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
शीर्षकाची एक</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लेखमाला
</span>'<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">किरती</span>’ <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नावाच्या नियतकालिकात लिहिली होती
ज्यामध्ये त्यांनी विविध</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">चौतीस शहिदांच्या बलिदानाचा परिचय
वेगवेगळ्या लेखांद्वारे करुन</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दिला
होता.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ह्या
लेखांमधून त्या सगळ्या शहीदांची भगतसिंहांनी केलेली वर्णने वाचताना</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अंगावर शहारे येतात.
शहीदांच्या हौतात्म्यातील सौंदर्यावर फिदा झालेली</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांची कविप्रतिभा या लेखांमध्ये
बहरून आलेली</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दिसते.
स्वत: भगतसिंह</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">हौतात्म्यास ज्या चैतन्यमयी निश्चलतेने सामोरे गेले ते पाहता
त्याच्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कितीतरी</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आधी लिहिलेल्या या लेखांमध्ये त्यांनी
त्या हुतात्म्यांच्या समर्पण</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भावाने ओतप्रोत अशा भावभावनांचे</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अगदी तशाच प्रकारे केलेले वर्णन अनोखे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहे. डॉ अरुडसिंह
यांच्यावरील लेखाची सुरुवातच ते अशी</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करतात </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देशप्रेमाने</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वेडे होऊन जळत्या
दिव्याच्या पहिल्याच ज्वाळेत भस्म होणार्या एखाद्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मस्त</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पतंगाप्रमाणे त्यांनी आपले सर्व काही
स्वाहा केले</span>”. <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">श्री
मेवासिंह</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">यांच्यावरील
लेखात ते लिहितात </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शेवटी
तो क्षणदेखील येऊन ठेपला. अहा! बघा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तरी</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तो ध्येयवेडा किती उत्साहाने फाशीच्या
तख्ताकडे चालला आहे!</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भीती
आणि</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">काळजी
यांचा लवलेशही त्याच्या आसपास नाही</span>”. <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भाई बालमुकुंद यांच्यावरील</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लेखात ते</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लिहितात </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भाई बालमुकुंदांना फाशी झाली. असे
सांगितले जाते</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">की</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्या दिवशी त्यांच्या
आनंदाला</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पारावार
राहिला नव्हता. शिपायाच्या हातातून</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">हात सोडवून घेत ते स्वतः फाशीच्या
तख्तावर जाऊन</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पोहोचले.
अहा! असे धाडस या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">क्रांतिकारकांशिवाय अन्य कुठे असेल. मृत्यूबाबत एवढी उपेक्षा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दाखवण्याचे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">धाडस सर्वसामान्य लोक करूच शकत नाहीत</span>”.
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">हुतात्म्यांच्या समर्पणांचे गुणगाण</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करणारी ही</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वर्णने वाचताना असे प्रतीत होते की
भगतसिंह एक प्रकारे स्वतःच्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भावी हौतात्म्याची पूर्वतयारीच करत</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">होते. त्यांच्यात ओतप्रोत असलेली</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देशासाठी प्राणाची
आहुती देण्याची तीव्र समर्पणेच्छा या लेखांमधून</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दिसते.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांची ही तीव्र समर्पणेच्छा
त्यांनी वयाच्या सोळाव्या वर्षी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">घरच्यांचा लग्नाचा आग्रह</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">डावलताना वडिलांना लिहिलेल्या पत्रातही
दिसून</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">येते.
पत्रात ते लिहितात </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">माझे
जीवन भारतीय</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वातंत्र्याच्या
उच्च</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ध्येयासाठी
अर्पण करण्यात आलेले आहे. त्यामुळे आरामदायी व प्रापंचिक</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सुखांचे</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आकर्षण यांना माझ्या जीवनात काहीच स्थान
नाही. तुम्हाला आठवत</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असेलच</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">की
लहान होतो तेव्हा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आजोबांनी
माझ्या मुंजीच्या वेळेस जाहीर केले</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">होते</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">की मला देशसेवेसाठी अर्पण करण्यात आले
आहे.</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">म्हणूनच मी त्यावेळची</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रतिज्ञा पूर्ण करत
आहे</span>”. <span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
ग्रंथात समाविष्ट असलेल्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांच्या
</span>’<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मी नास्तिक का</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहे</span>’ <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ह्या त्यातल्या त्यात प्रसिद्ध लेखाच्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अनुषंगाने भगतसिंह हे नास्तिक</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">गृहस्थ होते इतपतच
माहिती सर्वसाधारणपणे वाचकांना असते. पण स्वच्छ</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आणि</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सुस्पष्ट अशा विश्लेषण शक्तीचे प्रत्यय
देणार्या ह्या लेखातून भगतसिंहांचा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नास्तिक असण्यामागचा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दृष्टिकोन त्याच्या खोली आणि रूंदीसकट
तर समजतोच</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शिवाय
त्यांच्या स्वतःकडेही तीक्ष्ण आणि परखड</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वस्तुनिष्ठतेने पाहण्याच्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">क्षमतेचाही दाखला
देतो. ते या लेखात म्हणतात </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पोकळ
ऐट हा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">माझ्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वभावाचा नक्कीच एक भाग आहे. माझ्या
सहकार्यांत मी एक एकाधिकारशहा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">म्हणून ओळखला जात होतो......काही मित्र
गंभीरपणे तक्रार करतात की मी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">माझ्या नकळत माझी मते दुसर्यांवर लादतो.
आणि माझे</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रस्ताव
मान्य करून</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">घेतो.
त्यात काही अंशी तथ्य आहे हे मी नाकारत नाही.</span>” <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नास्तिकतेबद्दलचे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विवेचन</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करताना त्यांनी श्रद्धेच्या सकारात्मक
बाजूचीही पुरेशी दखल घेतलेली</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दिसते. त्यांची स्वतःच्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नास्तिकतेबद्दलची भूमिका त्यामुळेच
सहृदय</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समतोल</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आणि शास्त्रकाट्याच्या
कसोटीवरून सिद्ध झालेली</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वाटते.
ते म्हणतात </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मला</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ठाऊकच आहे सध्याच्या
माझ्या परिस्थितीत (फाशीची शिक्षा होउन</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कैदेत</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असतानाच्या) माझी जर देवावर श्रद्धा
असती तर माझे आयुष्य सुसह्य झाले</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असते</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">माझ्या मनावरचा भार</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कमी झाला असता. उलट</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देवावर विश्वास नसल्याने</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">परिस्थिती जास्तच
बिकट</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">रुक्ष आणि असह्य झाली</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहे. थोड्याशा गूढवादाच्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्पर्शाने ती काव्यमय
झाली असती. पण माझ्या प्राक्तनाला सामोरे जाताना</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अशा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रकारच्या कोणत्याही मादक कैफाची मदत
मला नको आहे. मी वास्तववादी आहे.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विवेकाच्या जोरावर माझ्यातल्या नैसर्गिक
प्रवृत्तीवर मात करण्याचा माझा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रयत्न आहे</span>”. <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">किती प्रांजळ आणि प्रगल्भ उद्गार आहेत
हे.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देशासाठी
प्राणाची आनंदाने आणि उत्साहाने आहुती देण्याचा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">निर्णय भगतसिंहांनी अगदीच अंत:प्रेरणेने
पण तरीही एका पातळीवर नियोजनपूर्वक</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">घेतला असणार असे वारंवार लक्षात येते.
तसे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">च</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> देशाच्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वातंत्र्याविषयी</span><span lang="MR">
</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्यांनी खोलवरचा
विचार केला होता आणि त्यांच्या त्याबद्दलच्या विचारांना</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अभ्यासातून</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आलेली पक्की बैठक होती असेही दिसते. ते
म्हणतात </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रथमदर्शनी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मी एखाद्या
दहशतवाद्यासारखे वागलो आहे</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असे
दिसते. पण मी दहशतवादी नाही. मी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">एक असा क्रांतिकारक आहे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">की ज्याच्या एका दीर्घकालीन</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कार्यक्रमाविषयी काही</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">निश्चित आणि ठोस अशा
कल्पना आहेत</span>”. <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असेंब्ली
बॉम्ब केसमध्ये दिलेल्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जबानीत</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्यांनी क्रांती म्हणजे काय याची
व्याख्या केलेली आढळते </span>– “<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">क्रांती</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">म्हणजे सध्या
अस्तित्वात असणारी</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समाजव्यवस्था
संपूर्णपणे उलथवून टाकून</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तिच्या जागी समाजवादी व्यवस्था
प्रस्थापित करणे. या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ध्येयाच्या
पूर्तीसाठी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आपले
ताबडतोबीचे उद्दिष्ट आहे </span>– <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सत्ता
हस्तगत करणे. वस्तुस्थिती अशी आहे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">की</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राज्यसंस्था म्हणजे शासकीय यंत्रणा हे
सत्ताधारी वर्गाच्या हातातले</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वतःचे हितसंबंध राखण्यासाठी व</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जोपासण्यासाठी वापरायचे एक हत्यार आहे.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आम्हाला ते हिसकावून
घेऊन आमच्या ध्येयपूर्तीसाठी</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वापरायचे
आहे</span>”. <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांच्या </span>’<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">युवा राजकीय कार्यकर्त्यांना पत्र</span>’
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या दस्त ऐवजाबद्दल</span><span lang="MR">
</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांची</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पुतणी श्रीमती वीरेंद्र संधू यांनी </span>“<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">हा शास्त्रीय समाजवादी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विचाराने भारतासाठी
क्रांतिकारक कार्यक्रमाचा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्राथमिक
आराखडा मांडण्याचा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देशातील पहिलाच प्रयत्न असावा</span>” <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असे म्हटल्याचे पुस्तकात नमूद केलेले</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहे.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंह शास्त्रीय समाजवादाच्या
विचाराने संपूर्णपणे भारलेले जरी असले तरी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ते जर अधिक काळ</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जगले असते तर त्यांनी त्या विचारांचा
नंतर भारतीय संदर्भात</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वतंत्रपणे विचार केला असता आणि</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वतःच्या प्रखर चिकित्सावादी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दृष्टिकोनाच्या
साहाय्याने पुढचा वैचारिक प्रवास केला असता असे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्यांचे</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समग्र लेखन वाचल्यानंतर प्रतीत होत
राहते.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पुस्तकाच्या
</span>’<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">क्रांतिकारी चिंतन व
अभ्यास</span>’ <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या विभागात</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तुरूंगात असताना
भगतसिंहांनी सुरुवातीस सुट्या</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कागदावर
नोंदवलेली आणि</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नंतरच्या काळात तुरुंगाधिकाऱ्यांनी रीतसर उपलब्ध करून दिलेल्या
वहीत केलेली</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">टिपणे
दिलेली आहेत. या नोंदींमध्ये १०७ लेखकांची नावे आणि अवतरणे आढळतात.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संपादकांच्या भाषेतच</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सांगायचे झाल्यास </span>“<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">यातून भगतसिंहांचे वैविध्यपूर्ण</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सखोल आणि जागतिक पातळीवरील साहित्याचे
वाचन आपल्यासमोर येते. बालमजुरीचा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">निषेध करणार्या छोट्या कवितेपासून ते
राज्यसंस्था आणि</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मानवी</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अधिकारापर्यंतचे
विविध पैलू जसे यात दिसतात</span>; <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तसेच
भारत</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अमेरिका</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ब्रिटन</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ऑस्ट्रेलियाबाबतची</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आर्थिक आकडेवारी</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संपत्तीच्या वाटपातील विषमता</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कष्टकर्यांच्या शोषणाचे आकारमान व
भांडवली</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पद्धतीमुळे
या समाजांमध्ये</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">होणारा विनाश हे जाणून घेण्यापासून ते मार्क्सची मूल्य
संकल्पना</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समजून</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">घेण्यापर्यंतची भगतसिंहांची धडपड
त्यातून जाणवते.... </span>“<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">चिकित्सकपणा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आणि स्वतंत्र
विचारशक्ती हे दोन गुण क्रांतिकारकांसाठी अपरिहार्य आहेत</span>” <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सांगणारे भगतसिंह </span>“...<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भारतीय क्रांतीचे बौद्धिक अंग हे नेहमीच</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कमकुवत</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राहिले....यासाठीच क्रांतिकारकाने
अभ्यास व चिंतन-मनन ही आपली पवित्र</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जबाबदारी मानली</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पाहिजे</span>” <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असे जेव्हा तळमळीने सांगतात</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तेव्हा त्यामागे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्यांची स्वतःची अल्पवयातील एवढी प्रचंड</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ज्ञानसाधना असते</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">हे विसरता येत</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नाही.</span>” <span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पुस्तकामध्ये
मूळच्या हिंदी आणि इंग्रजी दस्तऐवजांचा मराठीतील</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अनुवाद अर्थवाही आणि सुलभ पद्धतीने</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">केलेला दिसतो. पुस्तकाची विषयवार</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">केलेली विभागणीही</span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समर्पक आहे. जिथे जिथे आवश्यक आहे तिथे
संदर्भासाठी</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पार्श्वभूमी
समजावून सांगण्यासाठी तसेच</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">खुलासेवजा
माहिती देण्यासाठी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संपादकांनी संक्षिप्त प्रास्ताविके केलेली दिसतात. या
प्रास्ताविकांमधून</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अनेक ठिकाणी त्यांनी भगतसिंहांच्या विचारविश्वाचे तसेच
व्यक्तिमत्वाचे मर्म</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">उलगडून दाखवलेले दिसते. भगतसिंहांचे अनेक अप्रकाशित दस्तऐवज
कष्टाने गोळा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">करून
त्यांचे अनुवाद करवून घेवून त्यांचे नेटकेपणाने संपादन करून हा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">महत्वाचा ग्रंथ सिद्ध
केला गेलेला आहे.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांचे
सर्व प्रकारचे समग्र लेखन एकत्रित उपलब्ध करून</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देणारे हे पुस्तक भगतसिंहांविषयीचे आपले</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आकलन मोठ्या प्रमाणात विस्तारते.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वरवर पाहता एक सशस्त्र
क्रांतिकारक आणि प्रेरणादायी हुतात्मा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अशीच ओळख</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असणार्या या थोर माणसाबद्दलचा आपला
दृष्टिकोन हे पुस्तक वाचल्यानंतर</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पूर्णपणे पालटतो. सशस्त्र क्रांतिकारक</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तीव्र समर्पणेच्छा असणारा हुतात्मा</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सूक्ष्म आणि बहुपेडी राजकीय जाण असणारा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मुत्सद्दी</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शास्त्रीय</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समाजवादाबद्दल चिकित्सक विचार करणारा
अभ्यासक</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जमिनीशी पक्की नाळ
असलेला</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कुशल
संघटक</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जनमानसावर गारूड
करण्याचा</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अंगभूत
करिश्मा असणारा नेता या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंहांच्या विविध</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">रूपांचे दिपवून टाकणारे दर्शन हे पुस्तक
वाचताना होते.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भगतसिंह जर आणखी जास्त काळ जगले असते तर</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भारताच्या समाजकारणाची आणि</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राजकारणाची दिशा
कदाचित पूर्णपणे वेगळी झाली असती असे वाटत</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राहते. अशी दिशा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देण्यासाठी आवश्यक असलेल्या अनेकविध
गुणांचा समुच्चय त्यांच्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">व्यक्तिमत्वामध्ये</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">होता याचा प्रत्यय हे पुस्तक वाचताना
तीव्रपणे येत</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राहतो.</span><span lang="MR"> </span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"><br /></span>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> (पूर्वप्रसिद्धी: सा. साधना)</span></div>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Mangal;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]--></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-21730638058661852702016-04-19T00:06:00.000-07:002016-04-19T05:44:02.689-07:00उस्मानाबाद जवळचे तेर गाव - ऐतिहासिक आणि पर्यटन दृष्ट्या महत्वाचे पण दुर्लक्षित ठिकाण<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>MR</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Mangal;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>MR</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]-->
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">उस्मानाबाद
जवळच्या तेर गावास </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">नुकतीच</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">
भेट दिली. इ.स. पूर्व </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">चार</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शे</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> पासून वस्ती असलेली
आणि इसवी सनाचे पहिले शतक</span><span lang="HI"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ते </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दुसरे –तिसरे शतक</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> या काळात बहरले</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ली</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> आणि नंतरही मध्ययुगापर्यंत महत्वाचे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ठिकाण असणारी समृद्ध
आणि सम्पन्न प्राचीन तगर नगरी. टॉलेमीने नोंद</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">घेतलेल्या आणि पेरिप्लस ऑफ एरिथ्रियन सी
या प्राचीन ग्रंथात पैठणनंतरचे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">महत्वाचे व्यापारी शहर म्हणून
उल्लेखलेल्या या गावात फिरण्याची संधी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मिळाली. अनेक पांढरीची टेकाडे तेरणा
नदीकाठी दिसतात ज्यांचे उत्खनन होणे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">बाकी आहे. जिथे उत्खनन झाले आहे ते नंतर
झाकून ठेवलेले आहे. पण जरा आतल्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">बाजूने फिरायला लागलो की प्राचीन
खापरांच्या तुकड्याचे खचच्या खच दिसायला</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लागतात आणि आपण दोनेक हजार वर्षे मागे
गेलो आहोत असा अद्भुत भास होउ लागतो.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इ. स. चौथ्या ते पाचव्या शतकातले
त्रिविक्रम मंदिर</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> (या मन्दिराच्या कालनिश्चितीबद्दल वेगवेगळी मते दिसतात)</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सहाव्या शतकातले</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">उत्तरेश्वर मंदिर</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्याच काळातले कालेश्वर मंदिर या वास्तू
बघण्यासारख्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहेत.</span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAdUFKj6XrN8qq5jdDPX5NHQAxfzDfqVynPAN37EwrWpx8P6SdsJHSnzjpVLxuW09kp5b2u33fV8qnO506gQgFu5YrlzVfVUEvSPRfnykMq6ZAU-9_yMj-P1kabFDby1CNPSsYWtluCI0/s1600/20160416_100149%255B1%255D.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAdUFKj6XrN8qq5jdDPX5NHQAxfzDfqVynPAN37EwrWpx8P6SdsJHSnzjpVLxuW09kp5b2u33fV8qnO506gQgFu5YrlzVfVUEvSPRfnykMq6ZAU-9_yMj-P1kabFDby1CNPSsYWtluCI0/s320/20160416_100149%255B1%255D.jpg" width="320" /></a></div>
(त्रिविक्रम मन्दिर)<br />
<br />
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्रिविक्रम मंदिर मूळचे विटा</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ंम</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ध्ये बांधलेले आणि</span> <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">चैत्याच्या आकाराचे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहे. त्यामुळे ही
वास्तू म्हणजे बौद्ध धर्मियांचा चैत्य होता असे म्हणतात.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> काही जणांनी हे
पल्लव शैलीतले हिन्दू मंदिर असावे असेही म्हटले आहे. </span><span lang="HI"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> </span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDt3X_naSZRLVIW3IlLp0hTyusxxr-S37oKBs5UkZdl2gVTBmGdcmkwMx5uFlfImXeuqRdgPqxvGKsLMzcwhk3RmCL_X7S_0nnzmQdmNo-gUCIReVusIUYZKP9dRJUa_lBDzcJmfFoMZo/s1600/20160416_100314.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDt3X_naSZRLVIW3IlLp0hTyusxxr-S37oKBs5UkZdl2gVTBmGdcmkwMx5uFlfImXeuqRdgPqxvGKsLMzcwhk3RmCL_X7S_0nnzmQdmNo-gUCIReVusIUYZKP9dRJUa_lBDzcJmfFoMZo/s320/20160416_100314.jpg" width="320" /></a></div>
(त्रिविक्रम मन्दिराचे चैत्य शैलीतले गजपृष्ठाकृती गर्भगृह)</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhS3ffTNE_aecKg-f4et0D_o8owE8Essah3rlbu9GhIdIdmVTshYODl9GmX-CrdIIkru42FYLZP7zBNIfEfiYnHkXRdzQErOa96eorPvp9sbnA4t449ZYl05RUTUm9WiR2kM4q60o_G8WY/s1600/20160416_095133.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhS3ffTNE_aecKg-f4et0D_o8owE8Essah3rlbu9GhIdIdmVTshYODl9GmX-CrdIIkru42FYLZP7zBNIfEfiYnHkXRdzQErOa96eorPvp9sbnA4t449ZYl05RUTUm9WiR2kM4q60o_G8WY/s320/20160416_095133.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
(त्रिविक्रम मन्दिराच्या मंडपाच्या छताच्या मध्यभागी असलेले प्राचिन लाकडी पुष्पवर्तुळ)<br />
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">उत्तरेश्वर
मंदिराचेही बांधकाम विटांचे आहे. विविध आकारातल्या आणि</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">डिझाइनच्या विटा मनोहारी आहेत. विटा</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ंम</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">धले कोरीव कामच जणू.</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> </span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-XS35rCrhkF_U4g6rIN7eo0E2BYLyS0ua9XeITas45whpuQhkDro0QjYcZ3fYj3dX7Gf4Cc8ltLybSNVdxq-jY7eCFPspP7taLX_9IGUM48xqb_igclVoLtT-GRgJ7al4dbHctKLeyhU/s1600/20160416_100938.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-XS35rCrhkF_U4g6rIN7eo0E2BYLyS0ua9XeITas45whpuQhkDro0QjYcZ3fYj3dX7Gf4Cc8ltLybSNVdxq-jY7eCFPspP7taLX_9IGUM48xqb_igclVoLtT-GRgJ7al4dbHctKLeyhU/s320/20160416_100938.jpg" width="320" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> (उत्तरे<span style="font-family: "mangal" , "serif";">श्वर मन्दिर समोरच्या बाजूने)</span></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"><span style="font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-68tAtpxRGnubd9XRPTZ_T5Jz1NsfHG0ARZTz56KlBZCOn9yFCs7KSmTL-1AT4eLGCNh3Enr1G_nPu-GpWpjroUbZvyj-f6WQ4R1BXOtk70Q2BXi_Nq8qtJPPv9jgsvwgz4FXMKAwyTM/s1600/20160416_101755.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-68tAtpxRGnubd9XRPTZ_T5Jz1NsfHG0ARZTz56KlBZCOn9yFCs7KSmTL-1AT4eLGCNh3Enr1G_nPu-GpWpjroUbZvyj-f6WQ4R1BXOtk70Q2BXi_Nq8qtJPPv9jgsvwgz4FXMKAwyTM/s320/20160416_101755.jpg" width="320" /></a></div>
(शिखरावरील जुने विटकाम, उत्तरेश्वर मन्दिर)</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAtVXDwatXoRg-JEhzgRkpgB0R57VKJOMyQnbHJLxFyl06o0rl52bAIjvJYx7A_pS-ngofY2aOuCwOkIh0Q7ie7g77MYeZLX65ldDl0jRl8lqePow3SK-p5Qx5Xl6rmDZ86J1NwJ02Ukc/s1600/20160416_115117.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAtVXDwatXoRg-JEhzgRkpgB0R57VKJOMyQnbHJLxFyl06o0rl52bAIjvJYx7A_pS-ngofY2aOuCwOkIh0Q7ie7g77MYeZLX65ldDl0jRl8lqePow3SK-p5Qx5Xl6rmDZ86J1NwJ02Ukc/s320/20160416_115117.jpg" width="240" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
(उत्तरेश्वर मन्दिराच्या प्रवेश्द्वाराची चौकट. सध्या ही म्युझियममध्ये ठेवलेली आहे)<br />
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तेर हे संत</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">गोरोबा कुंभारांचेही गाव. </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संत गोरोबा
कंभारांचे मंदिर कालेश्वर मंदिराशेजारी आहे.</span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgy3cPctZBz4FGlrPahAsXSHha9HdeZO1Cqlp9yoColiw_72IimRacQCxTwx805mwggpxP8dqEGGdte-lHUkk4dMp3FbHCyTllo-w2T68IzT7YVvWNT1QKiFL01WETO1JrBz0ZRnN54hzU/s1600/20160416_111135.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgy3cPctZBz4FGlrPahAsXSHha9HdeZO1Cqlp9yoColiw_72IimRacQCxTwx805mwggpxP8dqEGGdte-lHUkk4dMp3FbHCyTllo-w2T68IzT7YVvWNT1QKiFL01WETO1JrBz0ZRnN54hzU/s320/20160416_111135.jpg" width="320" /></a></div>
(गोरोबा काका कुंभार समाधी मन्दिर आणि कालेश्वर मन्दिराचे सामायिक प्रवेश्द्वार)<br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqk8RZxyQanDdxcW8S_rR0NMABuJ0wXFF38kUDxme0wjCyMWROdis8aPjKbbXkk7MchmhJs56_2D4RZcAHlfJxz_SA3RaPU1ZW6yvpcSiqBXUCjTCxl4lGS9uR7hN3cdd_Kevgu6Hy0BE/s1600/20160416_110923.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqk8RZxyQanDdxcW8S_rR0NMABuJ0wXFF38kUDxme0wjCyMWROdis8aPjKbbXkk7MchmhJs56_2D4RZcAHlfJxz_SA3RaPU1ZW6yvpcSiqBXUCjTCxl4lGS9uR7hN3cdd_Kevgu6Hy0BE/s320/20160416_110923.jpg" width="320" /></a></div>
(कालेश्वर मन्दिर बाजूने काढलेला फ़ोटो)<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD1hTI0aVI4rrKS-AUtKXKnyPn6gkVBlEgNtzqG4yo-ZnGYYq54PKgcab1o8Zkp_qpiqIUQXXJJzavYe7p9zxDpm554fW_Sp_vnhkbcsoark98DavM-49faXS9v8Dk5sq4b-awAOTPpNw/s1600/20160416_110640.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiD1hTI0aVI4rrKS-AUtKXKnyPn6gkVBlEgNtzqG4yo-ZnGYYq54PKgcab1o8Zkp_qpiqIUQXXJJzavYe7p9zxDpm554fW_Sp_vnhkbcsoark98DavM-49faXS9v8Dk5sq4b-awAOTPpNw/s320/20160416_110640.jpg" width="320" /></a></div>
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> (कालेश्वर मन्दिराचे द्राविड पद्<span style="font-family: "mangal" , "serif";">धतीचे </span>शि<span style="font-family: "mangal" , "serif";">खर जवळून)</span></span><br />
<br />
<span style="font-family: "mangal" , "serif";">टे</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राकोटा</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पॉटरी</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विटा इत्यादि मातीकामातल्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इतक्या सुंदर कलाकृती
असणारया गावात पूर्वी कुंभारांची मोठी वस्ती असणेही</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वाभाविक. भारताच्या पूर्व
किनारपट्टीवरील </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">गावे (मच्छलीपट्टणम)</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> ते पैठणमार्गे भडोच या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सातवाहनकालीन व्यापारी महामार्गावरचे
तगर उर्फ तेर हे महत्वाचे शहर होते.</span> (<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">काही विद्वानांच्या मते प्राचीन तगर म्हणजे जुन्नर तर काहीजण
कोल्हापूर</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असेही
म्हणतात. पण एकुणात तेर गाव हे जास्त प्रबळ दावेदार समजले जाते)</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">रामलिंगण्णा
लामतुरे या गावक</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">र्या</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ने</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वत:च्या हौसेपोटी
तेर परिसरात सापडणारया शेकडो प्राचीन वस्तूंचा संग्रह</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">केला. त्यांचा खाजगी संग्रह त्यांनी
नंतर सरकारला सुपूर्त केला. हे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संग्रहालय पाहण्यासारखे आहे. </span><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEMNNZgL5e9ErLNr0Ka4nOGOz2AatwFwaroeOB3AkwaMUUwAUpVd1UpjmzpCHLXxs3ey811Q5a4e1y-UeGuXmQqLEq8nrMUZUs6M316TRZ9EvmCUp3ZgZwTroe1NLnR8qILPHRheBt1HE/s1600/ter+museum+banner.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEMNNZgL5e9ErLNr0Ka4nOGOz2AatwFwaroeOB3AkwaMUUwAUpVd1UpjmzpCHLXxs3ey811Q5a4e1y-UeGuXmQqLEq8nrMUZUs6M316TRZ9EvmCUp3ZgZwTroe1NLnR8qILPHRheBt1HE/s1600/ter+museum+banner.jpg" /></a></div>
(फोटो: इंटरनेटवरुन)<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
संग्रहालयातही सुधारणा करायला भरपूर वाव</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आहे. आता इथे साधे ब्रॉशरसुद्धा उपलब्ध
नाहीय. संग्रहालयातल्या प्राचीन</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">रोमन व्यापाराच्या अनेक खुणा बाळगणारया
विविध वस्तू मात्र आवर्जून बघाव्यात</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अशा आहेत. वस्तून्मधले वैविध्य
वाखाणण्याजोगे आहे. अत्यंत बारीक कलाकुसर</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असलेले लाइमस्टोनमधले बारके साचे</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">उत्कृष्ठ दर्जाचे टेराकोटा आर्टिफॅक्ट्स</span>
(<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मद्याच्या सुरया</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">छोटे दिवे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इत्यादी)</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सातवाहनकालीन नाणी</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लज्जागौरीची</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अनेक सुंदर सुंदर टेराकोटा आणि दगडातली
शिल्पे (रा. चिं. ढेरे यांच्या मते</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लज्जा गौरी ही प्राचीन काळातली </span>fertility
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">शी संबंधित उपास्यदेवता होती)</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जैन तीर्थंकरांच्या सुंदर मुर्ती</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्राचीन बौद्ध स्तुपाचे दगडी अवशेष</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">उत्तरेश्वर मंदिरातल्या दरवाजाची अपूर्व
असे कोरीव काम असलेली लाकडी चौकट</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अशा नाना सुंदर वस्तू इथे आहेत.</span><br />
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">लज्जाग<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ौरीच्या अनेक छोट्या टेराकोटाच्या मुर्ती तेरच्या म्यु<span style="font-family: "mangal" , "serif";">झियमम<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ध्ये सापडतात. ड<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ॉ. ह. <span style="font-family: "mangal" , "serif";">धी. </span></span>सांकलिया यांच्या मते <span style="font-family: "mangal" , "serif";">ही <span style="font-family: "mangal" , "serif";">मूळची विदे<span style="font-family: "mangal" , "serif";">शी देवता इजिप्तम<span style="font-family: "mangal" , "serif";">धून रोमन संपर्काच्या काळात, <span style="font-family: "mangal" , "serif";">ख्रिस्तोत्तर पहिल्या एक दोन <span style="font-family: "mangal" , "serif";">शतकात <span style="font-family: "mangal" , "serif";">भारतात <span style="font-family: "mangal" , "serif";">आली. <span style="font-family: "mangal" , "serif";">शहरी व्यापाराचा परिणाम म्हणून <span style="font-family: "mangal" , "serif";">धार्मिक, सांस्क्र<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ुतिक कल्पना, <span style="font-family: "mangal" , "serif";">श्रद्<span style="font-family: "mangal" , "serif";">धा यांचेही <span style="font-family: "mangal" , "serif";">आदानप्रदान हो<span style="font-family: "mangal" , "serif";">णे स्वा<span style="font-family: "mangal" , "serif";">भाविक असते</span></span>. <span style="font-family: "mangal" , "serif";">भारतातल्या </span>मूळच्या सुप्रजन<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ना</span>वि<span style="font-family: "mangal" , "serif";">षयीच्या <span style="font-family: "mangal" , "serif";">धार्मिक समजुती <span style="font-family: "mangal" , "serif";">आणि देवकल्पनेवर ह्या व्यापाराच्या <span style="font-family: "mangal" , "serif";">परिणामातून <span style="font-family: "mangal" , "serif";">आलेल्या <span style="font-family: "mangal" , "serif";">नव्या देवता<span style="font-family: "mangal" , "serif";">आकाराचे <span style="font-family: "mangal" , "serif";">आरोपण <span style="font-family: "mangal" , "serif";">होउन लज्जाग<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ौरी<span style="font-family: "mangal" , "serif";"> हा प्रकार सुरु <span style="font-family: "mangal" , "serif";">झाला असावा<span style="font-family: "mangal" , "serif";"> असे म्हणतात.</span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span> त्यामुळेच या देवतामुर्ती <span style="font-family: "mangal" , "serif";">मु<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ख्यत<span style="font-family: "mangal" , "serif";">: प<span style="font-family: "mangal" , "serif";">श्चिम <span style="font-family: "mangal" , "serif";">आणि दक्<span style="font-family: "mangal" , "serif";">षिण <span style="font-family: "mangal" , "serif";">भारतात (peninsular india) <span style="font-family: "mangal" , "serif";">खासक<span style="font-family: "mangal" , "serif";">रुन सातवाहन कालीन व्यापारी मार्गावरील <span style="font-family: "mangal" , "serif";">ठिकाणांम<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ध्ये सापडतात.</span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इतक्या सगळ्या अपूर्व अशा प्राचीन इतिहासाची साक्ष देणार्या
गोष्टी असूनही तेर गावाची एक पर्यटन स्थळ म्ह्णून असलेली स्थिती दयनीय आहे. माहिती
सांगणार्या </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">गाइडची
व्यवस्था नाही</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">,</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">
</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">गावात फ़िरताना </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मंदिरांची</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">, महत्वाच्या
वास्तूंची</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> दिशा दाखवणारे फलक
नाहीत.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">, म्युझियममध्ये माहितीपर पुस्तिका नाहीत,</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> </span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">गावकर्यांना
इथल्या ऐतिहासिक वारशाबद्दल ममत्व नाही. </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तेर गाव जर युरोपात असते तर त्याचे किती कौडकौतुक झाले असते.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">किती देखणे म्युझियम
गावात उभे राहिले असते किती सोयीसुविधा असत्या आणि</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जगभरचे पर्यटक आकर्षित झाले असते.</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आपल्याइथली डिफॅक्टो व्यवस्था अजूनही
सरंजामी सत्राप</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पद्धतीचीच आहे. म्हणजे राज्य/प्रदेश पातळीवरचा एक म्होरक्या
(उदा. साहेब</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वगैरे)
आणि मग उपप्रदेश पातळीवरचे आणि खाली जिल्हा पातळीवर आणि तालुका</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पातळीवर.
ह्यांच्यापैकी कुणालाही ऐतिहासिक दृष्टी किंवा टुरिझमच्या अंगाने</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">व्हिजन असण्याची
शक्यता नाहीय. आणि या दांडगटांना वगळून काही करता येणे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कठीण आहे. शिवाय वेगवेगळ्या
डिपार्टमेंट्सध्ये समन्वयाचा अनुभव असतो. </span>ASI<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> </span><span style="mso-spacerun: yes;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">बद्दल तर न बोललेलेच बरे. तेरमध्ये
त्रिविक्रम मंदिराचे रिस्टोरेशन करताना</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विटकामाच्या भिंतींवरून बाहेरुन
चुन्याच्या भिंती उभ्या केल्या आहेत.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">त्यामुळे या वास्तूचे अतिशय शोचनीय
विदृपीकरण झाले आहे. अशीच परिस्थेती</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कालेश्वर मंदिराची आहे.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आपल्या
इथे ऐतिहासिक दृष्टीचा दुष्काळ आहे. धार्मिक</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सांस्कृतिक क्षेत्रातले मेनस्ट्रीम मधले
धुरीण अजूनही मध्ययुगीन दृष्टी</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">बाळगुन आहेत तर बहुजन मंडळी गेल्या काही
शतकात सापडलेल्या नव्या आयकॉन्सचे</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दैवतीकरण करण्यात मग्न आहेत. अशात मग
आपल्या सम्पूर्ण प्रदेशाचा जवळपास</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तीनचार शतके सुवर्णकाळ असलेल्या सातवाहन
काळाबद्दल सर्वांनी मिळून आत्मीयता</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आणि अभिमान बाळगणे तर फारच दुरापस्त
गोष्ट झाली.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> सातवाहन काळ ही एकमेव राजवट अशी आहे की जिचे अवशेष महाराष्ट्राच्या सगळ्या
विभागांमध्ये (खानदेश, मराठवाडा, विदर्भ, पश्चिम महाराष्ट्र, कोकण) सापडतात. शिवाय
या लोकांचे मूळ महाराष्ट्रात होते आणि हल्ली मराठी भाषेचे मूळही या राजवटीच्या
काळात शोधले जाते आहे. </span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अशा
वेळी टर्कीसारख्या इस्लामी देशात</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जिथे
कित्येक शतके</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इस्लामी
साम्राज्याचे गंडस्थळ होते</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तिथे
पुरातत्वशास्त्रास भरपूर महत्व</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">देउन आपल्या कारकीर्दीत सम्पू</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">र्ण</span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> तुर्कस्तानात उत्खननाची मोहीम हाती
घेणारया</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">केमाल
पाशाची आठवण होते. हल्ली इस्लामिक नेते सातव्या शतकाच्या मागे सहसा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">जाउ धजत नाहीत. पण
केमाल पाशाने उत्खननातुन उजागर झालेला टर्कीचा इ. स.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पूर्व सहाव्या सहस्त्रकापासूनचा इतिहास
वंदनीय मानला. उत्खननात सापडलेल्या</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तिसरया सहस्त्रकातल्या ब्रॉंझच्या
काळविटाच्या शिंगासारख्या सुंदर</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मोटिफच्या शिल्पाकृतीची अंकाराच्या
प्रमुख चौकात त्याने उभी केलेली प्रचंड</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मोठी प्रतिकृती बघण्यासारखी आहे.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
पार्श्वभूमीवर आपल्या इथे या विषयाची होणारी परवड</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पराकोटीची आहे. तेरमध्येच अडुसष्ठ साली
केलेल्या उत्खननात प्राचीन बौद्ध</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्तुपाचे अवशेष मिळाले होते. सव्वीस
मीटर व्यास असलेला हा स्तुप अद्वितीय</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">होता (सांची स्तुपाचा व्यास </span>36 <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मीटर). स्तुपाची बांधणी एका मोठ्या
चक्रात</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दुसरे
लहान चक्र अशी होती. दुर्दैवाने या अवशेषांचा आता ठावठिकाणाही</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">राहिलेला नाही. हा
भाग आता नांगरटीखाली आहे. अवशेषांचे फोटोच फक्त आहेत.</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आणि हळहळ. तेरमध्ये काही नदीकाठच्या
पांढरीच्या टेकाडांवर (</span>archeological mounds) <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">सध्या वस्ती आहे. या टेकाडांच्या
नदीकडेच्या बाजूला जवळपास दहा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पंध्रा फुट खोलीचे उभे छेद बघायला
मिळतात. यात जुन्या वस्तींचे थर</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वेगवेगळी
खापरे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इ. बघायला मिळतात. </span><br />
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8E7Px-xHx_4ntfeQtLIUY5B8q0G6hwj7_lt_w8mGrzEu3LpdyngjUkpXSJJTvP5tRfG2dYuYvih4foLeds22ya0UerbJu292qJ3CydxCsy1hDRQrsJUzM4bxD8lu0JwaAWAeqpmVD9oc/s1600/20160416_103811.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8E7Px-xHx_4ntfeQtLIUY5B8q0G6hwj7_lt_w8mGrzEu3LpdyngjUkpXSJJTvP5tRfG2dYuYvih4foLeds22ya0UerbJu292qJ3CydxCsy1hDRQrsJUzM4bxD8lu0JwaAWAeqpmVD9oc/s320/20160416_103811.jpg" width="320" /></a></span></div>
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> (<span style="font-family: "mangal" , "serif";">पां<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ढर्या टेकाडाची नदीकडेची बाजू)</span></span></span><br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"><span style="font-family: "mangal" , "serif";"><span style="font-family: "mangal" , "serif";"><br /></span></span></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxnSlxQfTSyChA5eFLrlmUsmDLJmxOBu195MJY1MD7D5vWXiURMGQpFnbhaDRhw14YuSUyb0mBkFtDa74aPkZR1flGJV8QxsH6yagvEo_ehGAkcz4428YV7rZv18kFOGHgEmUhyLCCcwQ/s1600/20160416_103934.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxnSlxQfTSyChA5eFLrlmUsmDLJmxOBu195MJY1MD7D5vWXiURMGQpFnbhaDRhw14YuSUyb0mBkFtDa74aPkZR1flGJV8QxsH6yagvEo_ehGAkcz4428YV7rZv18kFOGHgEmUhyLCCcwQ/s320/20160416_103934.jpg" width="320" /></a></div>
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"><span style="font-family: "mangal" , "serif";"><span style="font-family: "mangal" , "serif";"> (पां<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ढर्या टेकाडाचा नदीकडेचा छेद जवळून. <span style="font-family: "mangal" , "serif";">खापरांचे <span style="font-family: "mangal" , "serif";">थर दिसताहेत)</span></span></span></span></span></span><br />
<br />
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मी
अशा एका टेकाडाच्या नदीकडेच्या भागात</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">फिरलो. हा परिसर म्हणजे अक्षरश:
हागणदारी होती. फिरताना जमीनीवरची स्वच्छ</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">भारत रांगोळी तुडवली तर जाणार नाही ना
याची काळजी घ्यावी लागत होती. असा</span><span lang="MR"> </span><span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">एकूण आनंदी आनंद आहे...</span></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तेर
सोलापुराहून नव्वदेक किलोमीटर अंतरावर आहे. उस्मानाबादहून पंचविसेक किलोमीटर.</span><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> म्युझियममधल्या
कर्मचार्यांकडून नीट माहिती घेतल्यासच गावातल्या इतर स्थळांना भेट देता येते. मी
फ़िरत असताना इथल्या कर्मचार्याची मला खूप मदत झाली.</span><br />
<br />
<span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">(<span style="font-family: "mangal" , "serif";">संदर्<span style="font-family: "mangal" , "serif";">भ<span style="font-family: "mangal" , "serif";">: तेर<span style="font-family: "mangal" , "serif";">, <span style="font-family: "mangal" , "serif";">शां. <span style="font-family: "mangal" , "serif";">भा<span style="font-family: "mangal" , "serif";">. देव, प्रका<span style="font-family: "mangal" , "serif";">शक - पुरातत्व व वस्तुसंग्रहालये वि<span style="font-family: "mangal" , "serif";">भाग, <span style="font-family: "mangal" , "serif";">सातवाहनकालीन महारा<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ष्ट्र, रा. <span style="font-family: "mangal" , "serif";">श्री. मोरव<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ंचीकर, लज्जाग<span style="font-family: "mangal" , "serif";">ौरी, रा. चि. <span style="font-family: "mangal" , "serif";">ढेरे, <span style="font-family: "mangal" , "serif";">The history and inscription<span style="font-family: "mangal" , "serif";">s of the Satavahanas and the Western K<span style="font-family: "mangal" , "serif";">shatrapas<span style="font-family: "mangal" , "serif";"> by V. V. Mirashi)</span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span></span> </span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Mangal;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]--></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-14367229377918100012015-12-24T00:46:00.000-08:002015-12-24T01:09:02.258-08:00मनमोहक भंडारदरा परिसर<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<!--[if !mso]>
<style>
v\:* {behavior:url(#default#VML);}
o\:* {behavior:url(#default#VML);}
w\:* {behavior:url(#default#VML);}
.shape {behavior:url(#default#VML);}
</style>
<![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves>false</w:TrackMoves>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>MR</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Mangal;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>MR</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]-->
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
वीकेंडला भंडारदरा परिसरात सहलीला गेलो होतो.</span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> अहमदनगर
जिल्ह्यातल्या अकोले तालुक्यातला हा भाग.</span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> सह्याद्रीत आजपर्यंत जे फिरलो त्यापैकी सगळ्यात जास्त मनमोहक
असा हा परिसर वाटला. नगर</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पुणे
आणि ठाणे या जिल्ह्यांच्या सीमा जिथे भिडतात अशा ठिकाणी एकीकडे अलंग</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मदन</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">कुलंग आणि कळसूबाई अशी जबरदस्त
डोंगररांग आणि दुसरीकडे बेलाग रतनगडाकडून हरिश्चंद्रगडाकडे जाणारी डोंगररांग आणि
यांच्या मध्यात जवळपास पन्नासेक किलोमीटरचा परीघ असलेला भंडारदरयाचा आरस्पानी
जलाशय धारण करणारे प्रवरेचे उगमानजीकचे विस्तीर्ण खोरे. ह्या खोऱ्याचे मैदान इतके
विस्तीर्ण आहे की लदाख मधल्या अतिदूर पसरलेल्या मैदानी खोऱ्यांची आठवण व्हावी.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">या
परिसरात बघण्यासारख्या</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अनुभवण्यासारख्या
गोष्टी इतक्या आहेत की आठवडाही कमी पडेल. देशातल्या सगळ्यात जुन्या धरणांपैकी एक
असलेले</span> 1926 <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">साली
बांधून पूर्ण झालेले विल्सन धरण हेही प्रेक्षणीय स्थळ आहे. धरणाशेजारी असलेले
इरिगेशनचे गेस्टहाउस हेही</span> <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रेक्षणीय
आहे. भरपूर मोठा कॅम्पस असलेल्या या ठिकाणी अगदी सहजपणे आम्हाला </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">स्वर्गीय नर्तक (</span>paradise
flaycatcher<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">)</span>, <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">हळद्या (</span>golden oriole<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">)</span>,<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> सुतार (</span>woodpecker<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">)</span>, <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तांबट (</span>barbet<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">) </span><span style="mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">इत्यादी पक्षी दिसले. या गेस्टहाउसचे लोकेशनही फार सुंदर आहे.
इथून सकाळी आणि संध्याकाळी जलाशयाची आणि पर्वतरांगांची विहंगम दृश्ये दिसतात. या
गेस्टहाउसमध्ये बॉबी सिनेमातल्या हम तुम एक कमरेमे बंद हो या गाण्याचं शूटिंग झाले
होते अशी माहिती तिथल्या माणसांनी सांगितली. गेस्टहाउसची सध्याची परिस्थिती फारशी
बरी नाही. खरं तर एक ऐतिहासिक आणि सुंदर वास्तू म्हणून सुद्धा या वास्तूचं जतन
केलं गेलं पाहिजे.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">धरण
दगडी बांधकामाचे साधारण पाचशे मीटर लांब आणि ब्याऐशी मीटर उंच आहे.</span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> धरणातला एकूण
पाणीसाठा अकरा टीएमसी इतका आहे.</span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">
धरणाचे पाणी सोडण्यासाठीची रचना सौंदर्यदृष्टी दाखवून केलेली आहे. एक गेट असे
ठेवले आहे की तिथून सोडले जाणारे पाणी मोठ्या गोलाकार पाषाणावरून खाली कोसळावे.
अशा कोसळणाऱ्या प्रपाताचा एक छोटा धबधबाच तयार होतो. नवा मानवनिर्मित धबधबा.
इंग्रज अधिकाऱ्यांनीच या धबधब्याचे </span>Umbrella waterfall <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असे नामकरण केलेले आहे. धरणाच्या
खालच्या बाजूला दोनेक किलोमीटर अंतरावर रंधा धबधबा नावाचा स्तिमित करणारा धबधबा
आहे. हा धबधबा बघण्यासाठीची व्यवस्थाही छान केलेली आहे. बेसाल्टच्या काळ्या
पाषाणाला अर्धवर्तुळाकृती आकारात खोदत खोलवर अरुंद दरीत कोसळणारा धबधबा मन प्रसन्न
करतो.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">धरणाच्या
भिंतीच्या डाव्या बाजूपासून सुरू होउन संपूर्ण जलाशयाला फेरी मारून धरणभिंतीच्या
उजव्या बाजूला परत येऊन मिळणारा पन्नासेक किलोमीटरचा रस्ता डोळ्याचे पारणे फेडणारा
आहे. या रस्त्याने बावीसेक किलोमीटरवर रतनवाडी गाव आहे. जलाशयात पुरेसे पाणी असेल
तर इथे छोट्या लॉंचमधूनही जाता येते. रतनवाडीला अमृतेश्वराचे अतिशय सुंदर मंदिर
आहे. ठाण्याच्या शिलाहारांपैकी असलेल्या झंझ राजाने हे शिवालय बांधले असे म्हणतात.
या झंझ राजाने अशी बारा शिवालये गोदावरी भीमा नद्यांच्या खोऱ्यातल्या सह्य परिसरात
वेगवेगळ्या नद्यांच्या उगमापाशी बांधली. गोदावरीच्या उगमाशी त्र्यम्बकेश्वर</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">वाकी नदीच्या उगमाशी त्रिंगलवाडीला</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">बाम नदीच्या उगमाशी बेलगावला</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तरहळ्याच्या धारणा नदीच्या उगमाशी</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्रवरेच्या उगमाशी रतनवाडीला अमृतेश्वर</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मुळा नदीच्या मंगळगंगा प्रवाहाच्या
सुरुवातीस हरिश्चंद्रगडावरचे हरिश्चंद्रेश्वराचे तर पायथ्याशी खिरेश्वर गावात
पुष्पावतीच्या आर</span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">ंभी</span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">
नागेश्वराचे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पूर
गावात कुकडी नदीच्या उगमाशी कुकडेश्वराचे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">मीना नदीच्या उगमाशी पारुंड्याला ब्रम्हनाथाचे</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">घोडनदीच्या उगमाशी वचपे गावात
सिद्धेश्वराचे आणि भीमाशंकरच्या शेजारी भवरगिरीला भीमेच्या सान्निध्यात अशी ही बारा
शिवालये आहेत. (संदर्भ: आडवाटेवरचा महाराष्ट्र</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">प्र.के. घाणेकर). </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पण नंतरच्या काही
इतिहास संशोधकांनी या गृहीतकाला आक्षेप घेतलेला दिसतो. त्यांच्या मते अमृतेश्वराचे
मंदीर बाराव्या-तेराव्या शतकातले असावे आणि यादव राजांपैकी कुणीतरी किंवा
त्यांच्या मांडलिक राजांनी बांधलेले असावे. </span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तसे छोटेखानी आणि सुबक असलेले हे मंदिर</span>
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">खरंच फार सुंदर आहे. मंदिराचे शिखर
विशेष सुंदर आहे. बेसाल्टच्या दगडात बांधलेले असले तरी यावरील कोरीवकाम नाजूक आहे.
बांधणी हेमाडपंथी पद्धतीची आहे. मंदिराच्या पश्चिम दरवाजावर अतिशय प्रमाणबद्ध आणि सौंदर्यपूर्ण
अशी दोन मिथुनशिल्पे आहेत. </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">विशेष म्हणजे मंदिराला दोन दरवाजे आहेत. एक दरवाजा नाथ
सिद्ध योग्यांसाठी होता असे म्हणतात.</span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";"> मंदिराच्या जवळच एक घाटदार चौरस आकाराची दगडात बांधलेली सुदर
पुष्करणी आहे. पुष्करणीच्या कडेच्या भिंतींमध्ये दहा कोनाडे आहेत ज्यात सुबक
विष्णुमूर्ती आहेत. </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">पूर्वी इथे विष्णूच्या दहाही अवतारांच्या मूर्ती होत्या असे
सांगितले जाते. विष्णुमुर्तींपैकी </span><span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">एक
शेषशायी विष्णूची मूर्ती विशेष सुंदर आहे.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">समोरच्याच
रतनगडातून प्रवरा नदी उगम पावते. प्रवरेच्या कोवळ्या प्रवाहाच्या काठावर वसलेले
रतनवाडी गाव सुंदर आहे. पावसाळ्यात इथले सौंदर्य विशेष खुलत असणार. इथे आदिवासी
विकास विभाग आणि एम टी डी सी यांच्या संयुक्त विद्यमाने आदिवासी गावकऱ्यांना
(महादेव कोळी) सुंदर पर्यटन निवासस्थाने बांधून हस्तांतरित केलेली आहेत. विशेष
म्हणजे ही योजना इथे कार्यान्वित झालेली दिसते. बरेचसे पर्यटक या निवासस्थानांचा
लाभ घेतात असे दिसले. अशा निवासस्थानाच्या मालकाला भाड्यापोटीच्या उत्पन्नाबरोबरच पर्यटकांच्या
आहाराच्या</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तंबू वगैरे
पुरवण्याच्या कामातूनही उत्पन्न मिळते. रतनवाडी परिसरात</span> <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">अशी साताठ निवासस्थाने असावीत. सरकारची
ही स्थानिकांना रोजगार देणारी तसेच पर्यटनाला चालना देणारी योजना मला भारी वाटली. सरकारच्या
अशा दुर्गम भागातही चांगल्या चालू असलेल्या योजना बघितल्या की माझे तर डोळे भरून
येतात. आणि अशा कामात सहभागी असणाऱ्या सहकारी मंडळींबद्दल अभिमान वाटतो.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">रतनवाडी
पासून जवळच घनदाट झाडीच्या आत एक भूगर्भशास्त्रीय चमत्कार म्हणावे असे अद्भुत स्थळ
लपलेले आहे. इथे बेसाल्टच्या पाषाणाला जवळपास वीस पंचवीस फूट रुंद</span> <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">तीनेकशे फूट खोल आणि काही किलोमीटर्स
लांब इतकी भेग गेलेली आहे. यातून जी एक अरुंद घळ तयार झालेली आहे तिला साम्रधची घळ
(</span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">संधान व्हॅली असेही एक नाव</span>) <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">असे
म्हणतात. साम्रध हे जवळच्याच गावाचे नाव. या घळीत उतरून आतमध्ये चालणे हा एक
अविस्मरणीय अनुभव होता. </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: HI; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">आतमध्ये मोठमोठे पाषाणखंड विखरुन पडलेले आहेत. या खडकांच्या
आणि दगडगोट्यांच्या मधून वाट काढत खाली उतरणे तसे जिकीरीचे आहे. पण जसजसे खाली
उतरत जावे तसे शब्दश: निसर्गाच्या कुशीत गेल्याचा मन निववणारा अनुभव मिळतो. पूर्ण
खाली उतरल्यानंतर एके ठिकाणी छातीएवढ्या पाण्यातून वाट काढत जावे लागते. काहीजण
इथे दिवसभरासाठी किंवा मुककामासाठीही येतात.</span><span style="mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI;"></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">रतनवाडीपासून
पुढे गेल्यानंतर खोऱ्याच्या पश्चिम टोकाला घाटघर गावाजवळ एक छोटेखानी धरण आहे.
इथेच कोकणकडा आहे जिथून खाली कोकणात गेलेल्या सह्यपर्वताचे रुद्रसुंदर दृश्य
दिसते. कोकणकड्याच्या निम्म्यावर एक छोटेखानी धरण बांधलेले आहे. घाटघर धरणातले
पाणी डोंगराआतल्या बोगद्यातून जाणाऱ्या पाइपवाटे खालच्या धरणापर्यंत नेवून वीज
निर्मिती केली जाते. खालच्या धरणाशी </span>reverse turbine <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">यंत्रणा आहे जिचा उपयोग करून विजेची गरज
नसतानाच्या वेळी वीज वापरून पाणी परत वरच्या धरणात सोडले जाते. असेच आणखी पाचेक
किलोमीटर पुढे गेल्यानंतर घाटनदेवी नावाच्या ठिकाणावरून कोकणकड्याचे यापेक्षाही
जास्त सुंदर दृश्य दिसते.</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">दोन
मुक्कामांसाठी राहूनही तिथल्या ब-याच गोष्टी बघायच्या राहिल्या. कळसुबाइचा ट्रेक</span>,
<span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">रतनगडचा तसेच अलंग कुलंग आणि मदन यांचे
ट्रेक ह्या जवळपास प्रत्येकी एखादा अर्धा दिवस द्यावा अशा गोष्टी आहेत. जलाशय
भरलेला असताना बॅकवाटर्स मधले नौकानयनही बहारदार असते असे म्हणतात. इकडे
येण्यासाठी जुलै ते डिसेम्बर हा सगळ्यात उत्तम कालावधी आहे असे म्हटले जाते.
राहण्यासाठी इरिगेशन गेस्टहाउस शिवाय फॉरेस्टचे गेस्टहाउस</span>, <span lang="MR" style="font-family: "Mangal","serif"; mso-ascii-font-family: "Times New Roman"; mso-hansi-font-family: "Times New Roman";">एम टी डी सी तसेच आनंदवन नावाचा एक
खाजगी रिसॉर्ट असे ऑप्शंस आहेत. </span></div>
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Mangal;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]--></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-64688893613280870242015-04-25T10:22:00.000-07:002015-04-25T10:22:01.190-07:00’कोर्ट’ या नव्या मराठी चित्रपटाबद्दल<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:WordDocument>
<w:View>Normal</w:View>
<w:Zoom>0</w:Zoom>
<w:TrackMoves/>
<w:TrackFormatting/>
<w:PunctuationKerning/>
<w:ValidateAgainstSchemas/>
<w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid>
<w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent>
<w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText>
<w:DoNotPromoteQF/>
<w:LidThemeOther>EN-US</w:LidThemeOther>
<w:LidThemeAsian>X-NONE</w:LidThemeAsian>
<w:LidThemeComplexScript>MR</w:LidThemeComplexScript>
<w:Compatibility>
<w:BreakWrappedTables/>
<w:SnapToGridInCell/>
<w:WrapTextWithPunct/>
<w:UseAsianBreakRules/>
<w:DontGrowAutofit/>
<w:SplitPgBreakAndParaMark/>
<w:DontVertAlignCellWithSp/>
<w:DontBreakConstrainedForcedTables/>
<w:DontVertAlignInTxbx/>
<w:Word11KerningPairs/>
<w:CachedColBalance/>
</w:Compatibility>
<m:mathPr>
<m:mathFont m:val="Cambria Math"/>
<m:brkBin m:val="before"/>
<m:brkBinSub m:val="--"/>
<m:smallFrac m:val="off"/>
<m:dispDef/>
<m:lMargin m:val="0"/>
<m:rMargin m:val="0"/>
<m:defJc m:val="centerGroup"/>
<m:wrapIndent m:val="1440"/>
<m:intLim m:val="subSup"/>
<m:naryLim m:val="undOvr"/>
</m:mathPr></w:WordDocument>
</xml><![endif]--><br />
<!--[if gte mso 9]><xml>
<w:LatentStyles DefLockedState="false" DefUnhideWhenUsed="true"
DefSemiHidden="true" DefQFormat="false" DefPriority="99"
LatentStyleCount="267">
<w:LsdException Locked="false" Priority="0" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Normal"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="heading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="9" QFormat="true" Name="heading 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 7"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 8"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" Name="toc 9"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="35" QFormat="true" Name="caption"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="10" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" Name="Default Paragraph Font"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="11" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtitle"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="22" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Strong"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="20" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="59" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Table Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Placeholder Text"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="1" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="No Spacing"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" UnhideWhenUsed="false" Name="Revision"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="34" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="List Paragraph"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="29" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="30" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Quote"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 1"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 2"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 3"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 4"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 5"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="60" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="61" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="62" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Light Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="63" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="64" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Shading 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="65" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="66" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium List 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="67" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 1 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="68" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 2 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="69" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Medium Grid 3 Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="70" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Dark List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="71" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Shading Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="72" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful List Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="73" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" Name="Colorful Grid Accent 6"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="19" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="21" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Emphasis"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="31" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Subtle Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="32" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Intense Reference"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="33" SemiHidden="false"
UnhideWhenUsed="false" QFormat="true" Name="Book Title"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="37" Name="Bibliography"/>
<w:LsdException Locked="false" Priority="39" QFormat="true" Name="TOC Heading"/>
</w:LatentStyles>
</xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]>
<style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-priority:99;
mso-style-qformat:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin-top:0in;
mso-para-margin-right:0in;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0in;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
mso-bidi-font-size:10.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:Mangal;
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
</style>
<![endif]-->
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">काल मी कोर्ट सिनेमा
बघितला. हा अल्ट्रारिअॅलिस्टिक म्हणता येईल असा सिनेमा आहे. साठच्या दशकातले रिअॅलिस्टिक
जॉनर मधले सिनेमे सुद्धा फिल्मी वाटावेत इतका ह्या सिनेमातला रिअॅलिझम कडकडीत
आहे. कसलाच एनहान्सर कुठल्याही मूलद्रव्यात न मिसळता हा चित्रपट तयार केला गेला
आहे अशी प्रचिती येते. यासाठी दिग्दर्शकाने टिपिकली बॉलिवुडी गाणी तर सोडाच पण
कसलेही पार्श्वसंगीत चित्रपटात वापरलेले नाही. दीर्घकाळ चालणारे आणि भरपूर
दृश्यात्मक आवाका आणि खोली असणारे स्थिर पद्धतीचे शॉट्स खुबीने वापरलेले आहेत. आत्यंतिक
डीजनरेट झालेली स्थानिक पातळीवरची न्यायव्यवस्था ह्यावर चित्रपटाचा मुख्य रोख आहे.
व्यवस्थेवर रोख असल्यामुळे चित्रपटातली पात्रे ही प्रातिनिधिक आहेत. त्यांचे
व्यक्तिगत रागलोभविकार यांचा त्यांच्या वर्तणुकीवर होऊ शकणारा परिणाम दिग्दर्शकाने
शून्यावर ठेवलेला आहे. सगळीच चाकोरीत चालणारी साधी, नॉर्मल माणसे. या
अतिचिरफाळलेल्या समाजात आपापल्या समूहांमध्ये/गटांमध्ये त्यातल्या गुणदोषासकट
राहणारी. आंबेडकर म्हणत त्याप्रमाणे आपापल्या वेगवेगळ्या बिळात राहणारी. पण ही
सगळी जण ज्या (न्याय)व्यवस्थेचे भाग आहेत, ज्या व्यवस्थेला चालवत आहेत ती व्यवस्था
मात्र कमालीची किडलेली आहे. जुन्या कलोनियल वारशातून आलेल्या आणि कालबाह्यतेची
वाळवी लागलेली प्रोसिजर्स आणि रीती पाळणार्या आणि तसल्याच कायद्यांवर चालणार्या
या उपव्यवस्थेचे दारूण दर्शन कमालीच्या निर्ममतेने चित्रपटातून घडते.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"> <span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="mso-bidi-language: HI;"></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">कुठल्या एका वर्गावर किंवा
गटावर टीका करणे इतका मर्यादित हेतू हा चित्रपट नक्कीच साध्य करू इच्छित नसावा.
चित्रपटाची नजर व्यवस्था पातळीवर रोखलेली आहे असे जाणवत राहते. आपापल्या बिळात
रममाण असणार्या विविध लोकांचा व्यवस्थाअंतर्गत टोकाचा इनडिफरन्स चित्रपटभर सतत
ठिबकत राहतो. व्यवस्थेत काम करणारी माणसेही या व्यवस्थेला निमूटपणे सहन करताहेत
हेही पोहोचवले जाते. इन्व्हेस्टिगेटिंग ऑफिसर असलेला पोलीसही दमनकारी प्रक्रियेचा
नटबोल्ट म्हणून ऑपरेट होत असताना सुद्धा एका वेगळ्या पातळीवर दयनीय वाटायला लागतो.
सेशन कोर्टाचा जज असो किंवा पब्लिक प्रॉसिक्युटर असो दोघेही आपापली कामे ठरवून
दिल्याबरहुकूम आणि आर्थिक भ्रष्टाचाराशिवाय करणारे लोक आहेत. पण आजूबाजूच्या
वस्तुस्थितीपासून हे दोघेही कोरडेपणाने इन्सुलेटेड आहेत. हे खास असे भारतीय
पद्धतीचे इन्सुलेशन भेदकपणे अंगावर येते. चित्रपटातल्या सगळ्याच घटनांमध्ये जवळपास
सगळ्याच लोकांचा खास भारतीय असा सहनशील निमूटपणा सतत जाणवत राहतो.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">दोन्ही वकील आणि शेवटी जज
या तीनही महत्वाच्या पात्रांच्या आतल्या व्यक्तिगत तसेच मूल्यात्मक बाजू
दिग्दर्शकाने व्यवस्थित दाखवल्या आहेत. पण आरोपी असलेल्या लोकशाहिराच्या या आतल्या
बाजू दाखवणे दिग्दर्शकाने टाळलेले दिसते. आणि हीच या चित्रपटाची मर्यादादेखिल आहे.
लोकशाहिरास शासनव्यवस्थेविषयी असणार्या तीव्र संतापामागील कारणांचा तपास घेण्याचा
काही प्रयत्न दिसत नाही. शिवाय शासनव्यवस्था या माणसावरती सतत विविध पद्धतीने झडप
का घालते आहे याचेही कुठलेच शोधन केलेले दिसत नाही. खरेतर या दोन्ही गोष्टी अतिशय
कळीच्या आहेत. अगदीच वास्तवातल्या उदाहरणांचा मागोवा घेतला तर कबीर कला मंचच्या काही
लोकांवर माओवादी/नक्षली मंडळींशी संधान असल्याचे गंभीर आरोप होते. माओवादी/नक्षली/टोकाचे
कडवे डावे या लोकांनी आदिवासीबहूल भागांमध्ये वर्षानुवर्षे दमनकारी पद्धतीने
स्वतःच्या व्हेस्टेड इंटरेस्टचे जाळे पसरवून बस्तान बसवल्याची सर्वसाधारण धारणा
आहे. हिंसेवर मोनोपॉली बाळगणारी शासनव्यवस्था आणि आपली घटनाबाह्य उद्दिष्टे साध्य
करण्यासाठी हिंसेचा वापर करणार्या टोकाच्या कडव्या डाव्या संघटना यांच्यातले
परस्परसंबंध गुंतागुंतीचे आणि गहिरे आहेत. या सगळ्या अवघड गुंतागुंतीपासून
दिगदर्शकाने त्याच्या कथावस्तूला इन्सुलेट केलेले आहे. एका ठराविक विषयवस्तूवरचा
(स्थानिक न्यायव्यवस्था) तीव्र रोख ढळू नये यासाठी त्याने असे केले असावे असे समजून
घेता येते. पण असे केल्याने मांडणीत एक मोठाच अपुरेपणा आलेला आहे असे वाटते.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">हल्ली सोशल मीडीयाच्या
अतिरेकामुळे लोकांच्या संवेदना त्रुटीत आणि चिंचोळ्या झालेल्या आहेत. अटेंशन
स्पॅन्स वरचेवर कमी होत चाललेले आहेत. इलेक्ट्रॉनिक मीडीयामध्ये चालणार्या सतत
कुठल्यातरी व्यक्तिला इन्स्टंट पद्धतीने हीरो किंवा व्हिलन बनवून मोकळ्या होणार्या
पोरकट चर्चांमुळे लोकांच्या विचारक्षमतेवर विपरीत परिणाम होत आहेत. एखाद्या
गोष्टीच्या मुळाशी असलेल्या व्यवस्थांचे विविध पापुद्रे शांतपणे आणि खोलात जाऊन
पाहण्याची रीत नाहीशी होत चाललेली आहे. अशा वेळी एक तरूण दिग्दर्शक तशी रीत
जागवणारा एक सुंदर प्रयत्न करतो हे फारच दिलासादायक आहे. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span><span style="mso-spacerun: yes;"> </span><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="mso-bidi-language: HI;"></span></div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-31331585797031184182015-04-25T10:18:00.001-07:002015-04-25T10:18:31.757-07:00’इंडियाज डॉटर’ ह्या निर्भयावरच्या डॉक्युमेंटरीबद्दल<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
निर्भयावरची डॉक्युमेंटरी सणसणीत थोबाडीत मारते. ही थोबाडीत खासकरुन मॅडिसन
स्क्वेअरवर आणि सिडनीच्या ऑल फोन्स एरिनावर जमलेल्या गर्दीच्या उन्मादी
मानसिकतेला घायाळ करणारी आहे. हे आपलेच बांधव जे बायकामुलींबद्दल मध्ययुगीन
मानसिकता बाळगतात, ज्यांचे पालनपोषण सामाजिक, आर्थिक, सांस्कृतिक
वंचितावस्थेत झालेले आहे, जे महासत्ताक भारतीयांना अनऑर्गनाइज्ड सर्व्हिस
सेक्टरमध्ये नोकर म्हणून हवे आहेत पण सहनागरिक म्हणून नको आहेत, जे
त्यादिवशी बसमध्ये एकविसाव्या शतकातल्या ऍस्पिरेशनल भारतातल्या एका उमलत्या
आणि उड्डाणोत्सुक तरुणीवर अमानवी अत्याचार करत होते. <br />
<br />
निर्भयाच्या गोष्टीद्वारे सगळ्याच समाजाने निर्माण केलेले शहाजोग मिथक
डॉक्युमेंटरी मोडते. असे मिथक की ज्यामध्ये बलात्कारी लोक हे मुळापासूनच
दुष्ट आणि पाशवी आहेत. आयते आणि सुटसुटीत खलनायक आहेत. बलात्कारयांच्या
पाशवीपणाची आजुबाजूच्या परिस्थितीत असणारी लालतांबडी लसलशित मुळे
डॉक्युमेंटरी दाखवते. अशी मुळे जी ओढायला गेल्यानंतर आपल्या सगळयांनाच
हादरे बसतील. सगळीकडेच कमी अधिक प्रमाणात झिरपुन असलेल्या पुरुषसत्ताक आणि
स्त्रियांबाबत मागास दृष्टिकोण बाळगणाऱ्या प्रतिगामी मानसिकतेच्या
व्याप्तीचे दर्शन डॉक्युमेंटरीतुन होते. मिडियाने ठराविक प्रतिमेत
कोंडलेल्या खलनायकाला डॉक्युमेंटरी मोकळा करते आणि खलत्वाच्या सर्वव्यापी
सावल्यांची चुणूक दाखवते.<br />
महासत्तेच्या महास्वप्नांमध्ये महामश्गुल असलेल्या महामानवांना
डॉक्युमेंटरी बघुन होणाऱ्या निराळ्याच महावेदना सुद्धा समजावून घेता येऊ
शकतात. आपल्या भरारीस उत्सुक गौरवशाली समाजाचा पाणउतारा केला जातोय असे
त्यांना वाटतेय. सगळ्याच समस्या जीडीपीच्या वाढीतून आणि त्याच्या होणाऱ्या
पाझरातून सुटणाऱ्या नाहीत आणि आपल्यातल्या अनेकानेक उणीवांवर आपल्याला मात
करावी लागणार आहे हे त्यांनीही समजावून घेणे आवश्यक आहे. अशावेळेस जर कुणी
उणीवा दाखवण्याचे काम करत असेल तर त्याचे मोल ध्यानात घेतले पाहिजे.<br />
<br />
ज्यांचे कान आयपॉडने आणि डोळे आयफोनने बंद झालेले आहेत अशा समृध्दिमग्न
भारतियांना ही थोबाडीत बसणे आवश्यक आहे. आपल्या वैयक्तिक समृद्धीचे कमळ
ज्या चिखलात उगवलेले आहे तो चिखल किती खोलवर आणि किती दूरवर पसरलेला आहे
याची जाणीव यामुळे निर्माण होण्याची शक्यता आहे.<span class="HOEnZb"><span style="color: #888888;"><br /></span></span></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-72971700877251164382014-08-22T22:42:00.000-07:002014-08-22T23:08:37.257-07:00माझ्या वडलांच्या काही प्रेरक आठवणी<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">माझे वडील श्री. रावसाहेब
बलभीमराव गायकवाड म्हणजे आमचे सर्वांचे तात्या हे एक वेगळे व्यक्तिमत्व होते. अंगभूत
चांगुलपणा, सचोटी आणि समोरच्या माणसाचे दुःख जाणून घेण्याचा कळवळा याच्या जोरावर
त्यांनी त्यांच्या ब्यांऐंशी वर्षाच्या आयुष्यात</span><span lang="HI" style="mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">शेकडो माणसे जोडली. उत्तर
सोलापूर तालुक्यातल्या कोंडी गावात त्यांचा जन्म झाला. शिक्षण घेणे, गावातून शहरात
येणे आणि सरकारी नोकरी करणे या तिन्ही गोष्टी त्यांनी त्यांच्या घराण्यात
पहिल्यांदाच केल्या. त्या अर्थाने नवी पायवाट चोखाळण्यासाठी लागणारे धाडस आणि
आत्मविश्वास त्यांच्याकडे होता. सरकारी सेवेत निवड झाल्यानंतर जेंव्हा दूर
कोकणातल्या दापोली गावात रुजू होण्यासाठी ते जायला निघाले तेंव्हा त्यांच्या कोंडी
गावातल्या घरी हलकल्लोळ उडाला होता. आता काही आपला पोरगा परत येणार नाही याच
विचाराने सगळ्यांचा विलाप चालू होता. त्यावेळेस त्यांचे वडील त्यांच्या पाठीशी उभे
राहिले आणि त्यांनी सगळ्यांना धीर दिला. मुळात कुणबिकीची वहिवाट सोडून गावात
किराणा दुकानाचा व्यवसाय करणारे वडील बलभीमराव गायकवाड यांच्याकडूनच त्यांना वेगळे
धाडस करण्याचा वारसा मिळाला होता. </span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">तात्या जुन्या आठवणी सांगत
त्याप्रमाणे आपल्या गावापासून, गणगोतापासून दूर आणि वेगळेच हवापाणी असणार्या
कोकणातल्या गावात नोकरीसाठी म्हणून राहताना सुरुवातीला त्यांना मानसिक त्रास झाला.
पण नंतर मात्र ते त्यांच्या नोकरीत चांगलेच रमले. महाराष्ट्र शासनाच्या आरोग्य
खात्याच्या कुष्ठरोग नियंत्रण पथकात त्यांनी गावपातळीपासून ते जिल्हापातळीवर कामे
केली. खेड्यापाड्यातले कुष्ठरोगी शोधून काढणे आणि त्यांचा अक्षरशः पिच्छा पुरवून
त्यांना गोळ्याऔषधे देणे आणि उपचार करणे असे काम त्यांनी आणि त्यांच्या टीमने
एखाद्या मिशनसारखे केले. गावातली माणसे सकाळ उलटली की कामावर जात आणि उपलब्ध नसत.
शिवाय त्यांना गोळ्याऔषधे खाण्याचा कंटाळा असे. यावर उपाय म्हणून तात्या आणि
त्यांच्या टीममधली माणसे पहाटे लवकर उठूनच घरून निघत आणि सकाळी लवकरच गावात हजर
होत. गावोगावी सकाळच्या वेळी केल्या जात असलेल्या अशा व्हिजिटचा मोठा परिणाम
कुष्ठरोग निर्मूलनाच्या कामावर झालेला असणार आहे. तात्यांच्या निवृत्तीनंतर
त्यांच्या निरोप समारंभाच्या कार्यक्रमाला मी हजर होतो. त्यावेळेस तिथल्या त्यांच्याबरोबर
काम करणार्या इतर कर्मचार्यांनी तात्यांबद्दलच्या सांगितलेल्या आठवणी फारच हृद्य
आणि तात्यांच्या कामावरच्या निष्ठेचा उलगडा करणार्या होत्या. तात्यांनी त्यांच्या
सहकार्यांना गावातली व्हिजिट न चुकवण्याबद्दल बोलताना असे सांगितले होते की
व्हिजिटच्या दिवशी तुम्ही मेलात तरी तुमचा मुडदा व्हिजिटसाठी पोहोचला पाहिजे.
सरकारी नोकरीत काम करतानासुद्धा कामाबद्दल इतकी निष्ठा आणि जिव्हाळा बाळगण्याची
त्यांची वृत्ती विलक्षण म्हणावी अशीच होती. मला स्वतःला सरकारी नोकरीत काम करताना
त्यांची ही वृत्ती अत्यंत प्रेरणादायी वाटते.</span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">गावात पाळेमुळे असणार्या
एकत्र कुटूंबात जडणघडण झाल्यामुळे आणि शिक्षण घेऊन बाहेर पडणारे कुटूंबातले पहिलेच
सदस्य असल्यामुळे शिक्षणरुपी वाघिणीचे दूध कुटूंबातल्या इतर सदस्यांपर्यंत
पोहोचवण्यासाठी त्यांनी बरेच प्रयत्न केले. परिणामी वेगवेगळ्या ठिकाणच्या शहरातल्या
आमच्या घरात कायमच एक किंवा दोन चुलतभावंडे शिक्षणासाठी राहत असत. पोटची चार मुले,
बाहेरची दोघेतिघे आणि नवरा नोकरीत पूर्ण रमलेला अशा स्थितीत माझी आईच संसाराचा
गाडा एकहाती चालवत असे. आपल्याला जे मिळाले ते आपल्यापैकी इतरांनाही मिळावे आणि ’शहाणे
करूनी सोडावे सकळ जन’ अशी वृत्ती दोघांकडेही समान असल्यामुळे आमच्या घरी शिक्षणाची
पाणपोयी सतत चालू राहिली.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">एकूण आठ भाऊ आणि एक बहीण अशा
त्यांच्या मोठाल्या एकत्र कुटूंबाचा वडिलांना भारी अभिमान होता. महाराष्ट्रातल्या
वेगवेगळ्या ठिकाणी नोकरीनिमित्ताने फिरताना त्यांचा जीव मात्र त्यांच्या गावातल्या
गोतावळ्यात गुंतलेला असे. फिरतीची नोकरी करता करता फिरण्याची आवड निर्माण झाल्याने
त्यांनी वेगवेगळ्या भागात राहणार्या पाहुण्यारावळ्यांशी कायमच जिवंत संपर्क ठेवला
होता. या सगळ्या पाहुण्यारावळ्यांच्या नावांची आणि पत्त्यांची अद्ययावत अशी
मास्टरलिस्ट त्यांच्याकडे कायमच उपलब्ध असे. एकत्र कुटूंबातल्या एकूण एकोणीस
मुलींची लग्ने जमवणे आणि नंतर लग्न करून देण्याची जबाबदारी स्वतःकडे घेऊन लग्नाचे
इव्हेंट मॅनेजमेंट रीतसर करणे या कामात ते अग्रभागी होते. या सगळ्या अनुभवामुळे
त्यांच्याकडे लग्न लावून देण्यासाठी मार्गदर्शक अशी एक लांबलचक यादीच सिद्ध झाली
होती. लग्न लावून देण्याची जबाबदारी नव्यानेच पार पडणारे बरेच जण त्यांच्याकडे ही
यादी न्यायला येत. या यादीत वाजंत्री, घोडेवाला पासून ते पूजेच्या वेळी वाटण्यासाठी
लागणारी चिल्लर नाणी इथपर्यंत सगळ्याच गोष्टींचा समावेश असे. </span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">त्यांनी स्वतः शिक्षणाचा
परीसस्पर्श अनुभवला असल्यामुळे आणि मूळच्या वेगळे काहीतरी करण्याच्या स्वभावामुळे
त्यांनी आम्हा मुलांच्या शिक्षणाला अनन्यसाधारण महत्व दिले. चांगल्या आणि निरोगी
वाढीसाठी आवश्यक अशी मोकळीक आणि स्वातंत्र्यही दिले. याचाच परिणाम म्हणून
नव्वदच्या दशकात मार्गदर्शनाच्या पुरेशा सोयीसुविधा नसतानाही सोलापुरसारख्या
भागातल्या एकाच कुटूंबातल्या दोन भावंडांनी देशात प्रतिष्ठेच्या समजल्या जाणार्या
सिव्हिल सर्व्हिसेसच्या परीक्षेत यश मिळवण्याची किमया होऊ शकली. १९९३ सालच्या
युपीएससीच्या परीक्षेत माझी भारतीय राजस्व सेवेत निवड झाली तर १९९७ सालच्या
परीक्षेत माझा धाकटा भाऊ सुशीलची भारतीय रेल्वे ट्रॅफिक सेवेत निवड झाली. मधला भाऊ</span><span lang="HI" style="mso-bidi-language: HI;"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">समीर मराठी साहित्य या
विषयात शिवाजी विद्यापीठात सुवर्णपदक मिळवून सर्वप्रथम आला तर मोठी बहीण उर्मिलाने
तिच्या कर्णबधिर मुलीला अथक प्रयत्नांनी इतर नॉर्मल मुलामुलींसारखे शिक्षण
देण्याचे काम केले. या सगळ्या कामात अर्थातच आमच्या आईचाही सिंहाचा वाटा होता. </span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">साठीत नोकरीतून निवृत्त
झाल्यानंतर त्यांच्या आयुष्याचा वेगळा अध्याय त्यांनी सुरू केला. माझ्या मधल्या
भावाच्या नुकत्याच सुरू झालेल्या औषधाच्या दुकानाची निम्मी जबाबदारी त्यांनी
निवृत्तीनंतरच्या काळात घेतली. दुकानाची जबाबदारी आणि इतर सामाजिक कामे यामुळे ते
नोकरीच्या काळात होते तितकेच व्यस्त निवृत्तीनंतरच्या काळातही असत. सकाळी लवकर
उठून फिरण्याचा व्यायाम करून तयार होता होता त्यांची दिवसभराच्या कामाची लांबलचक
यादी तयार झालेली असे. दुकानात काम करणार्या कामगारांच्या बारिकसारिक घरगुती
अडचणींमध्ये मदत करण्यापासून ते चौकातल्या व्यापार्यांची संघटना बांधणे अशी
वेगवेगळी कामे ते अतिशय आवडीने करत. व्यवहारातली सचोटी, वागण्यातली ऋजुता आणि
हिशोबातला चोखपणा यामुळे ते व्यापार्यांच्या वर्तुळातही लोकप्रिय होते. </span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">तात्या सश्रद्ध जरी असले
तरी अंधश्रद्ध नव्हते. ईश्वर आपल्या पाठीशी आहे ही त्यांची ठाम समजूत होती. “गॉड
इज ऑलमायटी” हे त्यांचे आवडते वाक्य होते. ईश्वराप्रती आपली श्रद्धा प्रकट
करण्यासाठी त्यांना फारशा कर्मकांडांची गरज भासत नसे. जे का रंजले गांजले, त्यासी
म्हणे जो आपुले, तोचि साधू ओळखावा, देव तेथेची जाणावा ह्या संतोक्तीतल्या देवाच्या
संकल्पनेचेच त्यांनी जास्त अनुसरण केले.</span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><span style="mso-spacerun: yes;">
</span><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">वयाच्या ऐंशीव्या
वर्षापर्यंत त्यांची तब्ब्येत खणखणीत होती. मला एकही गोळी किंवा औषध नाही असे ते
अभिमानाने सांगत असत. मूळची चांगली प्रकृती आणि जोडीला नियमित व्यायाम यामुळे
हल्लीच्या कुठल्याही लाईफस्टाईल डिसिझपासून ते मुक्त होते. एकदा त्यांना त्यांच्या
उत्तम प्रकृतीचे रहस्य काय असे विचारले असता त्यांनी त्यामागची त्रिसूत्री
सांगितली होती. ती म्हणजे सतत कार्यमग्न असणे, शिस्तबद्धता आणि जीवनाबद्दलचा
सकारात्मक दृष्टीकोन. या त्रिसूत्रीचे पालन केल्याने त्यांना अतिशय आनंदी आणि
प्रसन्न असे दीर्घायुष्य लाभले आणि त्यांची प्रकृती निरोगी राहिली. त्या त्या
मौसमात मिळणारी फळे आवर्जून खाणे, सर्व प्रकारच्या भाज्यांनी युक्त असा चौरस आहार
घेणे हेही त्यांच्या निरोगी प्रकृतीचे एक कारण होते. युरोपच्या सफरीवर गेलेले
असताना वयाच्या ऐंशीव्या आपण एका दमात आयफेल टॉवर चढून गेलो होतो ही गोष्ट ते
अतिशय अभिमानाने सांगत. आपण सहज शंभरी पार करू अशी त्यांची आशावादी कांक्षा होती.
पण दुर्देवाने दीडेक वर्षापूर्वी एका अपघातात त्यांच्या डोक्याला इजा होऊन मेंदूत
रक्तस्त्राव झाला आणि त्यांची इच्छा अपूरी राहिली. अपघातानंतरची दीडेक वर्षे
मूळच्या चांगल्या तब्ब्येतीच्या आणि दुर्दम्य इच्छाशक्तीच्या जोरावर त्यांनी
चांगलीच झुंज दिली. शेवटी वीस जून </span><span style="mso-bidi-language: HI;">2014
</span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">रोजी त्यांची प्राणजोत मालवली.</span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;">आज जरी ते शरीररुपाने
आमच्यात नसले तरी त्यांच्या अनेक निरलस कृतींनी शेकडो लोकांच्या आयुष्यात त्यांनी
जो प्रकाश निर्माण केला त्यांच्या स्मृतींच्या रुपाने ते नेहमीच आमच्यात असतील.
सरकारी नोकरी सेवाभावी आणि मिशनरी वृत्तीने करणे, जीवनाविषयी नेहमी स्वीकारशील आणि
सकारात्मक दृष्टीकोन बाळगणे, नेहमीच समोरच्या व्यक्तीतल्या चांगल्या गोष्टींना
महत्व देणे आणि आजूबाजूच्या लोकांच्या अडचणीत त्यांना मदत करण्यासाठीची कृतीशील करुणा
अंगी असणे ही त्यांची वैशिष्ट्ये आम्हा सगळ्यांना नेहमीच प्रेरणा देत राहतील.</span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3YD9l19WGtEVp85OcHnHnxOhwgx7B9mS4PJtrwHj0PTUPNPq8jZhu4o4qxZ-37FnSFYLyXDb0w0VPu5BdQbiMmYiLIkqHG4FpbtGGJ0xjpq81Ws9JUnRsVJ4RMMOTRI2K8mx8AmpkaPA/s1600/tatya.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3YD9l19WGtEVp85OcHnHnxOhwgx7B9mS4PJtrwHj0PTUPNPq8jZhu4o4qxZ-37FnSFYLyXDb0w0VPu5BdQbiMmYiLIkqHG4FpbtGGJ0xjpq81Ws9JUnRsVJ4RMMOTRI2K8mx8AmpkaPA/s1600/tatya.jpg" height="202" width="320" /></a></div>
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-bidi-language: HI; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-hansi-font-family: Calibri; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></span><span class="Apple-style-span" style="font-family: Mangal, serif; font-size: 13px; line-height: 14px;"> मल्हार आणि यशोदा या दोन नातवंडांबरोबर तात्या </span></div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-22628539796327544242012-11-27T21:37:00.002-08:002018-10-23T09:49:33.733-07:00Life of Pi पाहताना<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"></span><br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 10pt;">
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><span lang="HI" style="font-family: "mangal" , "serif"; line-height: 115%;">मितींच्या जबड्यातून विस्फारत अनंताकडे</span><span style="mso-bidi-language: HI;"><o:p></o:p></span></span></div>
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">
</span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">विरघळत जाते अवघे थिएटर</span>
<br />
<br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">नाचतात थुईथुई भानांचे कण</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">निखळताना वास्तवाचे विक्राळ नांगर </span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">सुरु होतो प्रशांत प्रवास</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">प्रपाती लाटांच्या प्रच्छन्न हेलकाव्यांवरून</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">उजळवत चुकार कोपरे</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">आयुष्यभराच्या गुहेतले आदिम.</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">रेंगाळतो मोरपंखी तृणपात्यावर</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">महासागराचा निळासावळा दवबिंदू</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">प्रकटतो सृष्टीचा प्रकांड सांधा</span><br />
<span style="font-family: "verdana" , sans-serif;"><br /></span><span style="font-family: "verdana" , sans-serif;">प्रकाशताना खोल पाताळझरे</span><br />
<br /></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-14722683659205940332012-10-28T05:33:00.003-07:002012-11-07T20:18:05.544-08:00Shell Companies, अर्थात खोका कंपन्या<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
गेले काही दिवस विविध टीव्ही चॅनेल्सवरून ’shell companies’ नावाचा शब्दप्रयोग ऐकण्यात येतोय. अमूक एका कंपनीत shell companies मधून investments झाल्यात वगैरे. मराठी वर्तमानपत्रात आर्थिक व्यवहारांबद्दलच्या बातम्या तितक्या सविस्तर आणि सखोल पध्दतीने येत नाहीत. एका मराठी वर्तमानपत्रात बातमी देताना shell कंपनीबाबत मृतवत कंपनी असा उल्लेख केलेला आढळला आणि गंमत वाटली. मराठीत shell कंपनीसाठी असा वेगळा शब्द नाही. हिंदीत ’खोका कंपनी’ असा सार्थ शब्द आहे. मराठीत हिंदीतला आयता ’खोका कंपनी’ हा शब्द वापरता येतो. नाहीतर शब्दश: अनुवाद करायचा झाल्यास कवच कंपन्या असे म्हणता येऊ शकते. <br />
<br />
<br />
खोका कंपन्या म्हणजे अशा कंपन्या ज्यांच्या मार्फत काही व्यापार-व्यवसाय-उदीम चालत नाही, ज्यांची काही जिंदगी (assets) नसते, पण त्यांच्या मार्फत बर्याचदा इकडून तिकडे पैसे फिरवण्याचे उद्योग होत राहतात. खोका कंपन्या या नेहमीच काळेबेरे करण्यासाठी निर्माण होतात असे नाही. एखादी खरीखुरी कंपनीसुध्दा तिच्यामार्फत चालणारा उद्योग-व्यवसाय काही कारणाने बंद पडल्यास खोका कंपनीत रुपांतरीत होऊ शकते. एखादी अशी कंपनी की जिची जिंदगी (assets) विकली गेलीय, व्यापार-उदीम बंद आहे पण ती विसर्जित झालेली नसल्याने निव्वळ टरफलासाठी पडून आहे, तिला खोका कंपनी म्हणून वापरले जाऊ शकते.<br />
<br />
पण बहुदा खोका कंपन्या या तयार केल्या जातात. एखादा आर्थिक गैरव्यवहार करण्यासाठीचे अंग असणारा सूत्रधार मनुष्य घरबसल्या कागदोपत्री अनेक कंपन्यांची निर्मिती करतो. कंपन्यांचे memorandum of association बनवणे, त्यांचं रजिस्ट्रेशन करणे, या व यासारख्या कायदेशीर बाबींची पूर्तता केली जाते. डायरेक्टर्स म्हणून कुणी ऑफिसातलाच शिपाई, क्लार्क, ड्रायव्हर वगैरे इमानी आणि विश्वासू प्रकारातल्या व्यक्तींची नेमणूक होते. सूत्रधार माणसाकडे अशा अनेको कंपन्या असतात. एखाद्याला काळा पैसा पांढरा करायचा असल्यास हा सूत्रधार त्याला या खोका कंपन्यामार्फत मदत करू शकतो. उदाहरणार्थ एखाद्याकडे एक कोटी काळे रुपये रोख असतील तर तो ते पैसे सूत्रधारास देईल. बदल्यात सूत्रधार आपले चारपाच टक्के कमिशन कापून घेऊन आपल्याच एखाद्या खोका कंपनीतून त्याला उरलेल्या रकमेचा चेक देईल. सूत्रधाराच्या खोका कंपनीकडून झालेल्या चेकच्या पेमेंटला हवा तो पांढरा रंग देता येऊ शकतो. चेकने दिलेले पैसे म्हणजे खोका कंपनीकडून कर्जाऊ दिलेली रक्कम आहे असे दाखवले जाऊ शकते किंवा ती शेअर इन्व्हेस्टमेंट आहे असे दाखवता येऊ शकते. सूत्रधाराकडे वेगवेगळ्या प्रकारच्या मागण्या होत असतात. काहींना चेक देऊन रोख रक्कम हवी असते. अशांना आलेली रोख रक्कम सूत्रधार देऊ करतो आणि बदल्यात त्यांच्याकडून आपल्या एखाद्या खोका कंपनीत चेकने पैसे वळते करू शकतो. <br />
<br />
सूत्रधार या अनेक खोका कंपनींचे अनेकानेक बॅंक अकौट्स ऑपरेट करत असतो. या बॅंक अकौंट्सची स्टेटमेंट्स टिपिकल आणि मजेदार असतात. मोठमोठ्या रकमांचे चेक्स सतत या अकौंट्समधून येजा करत असतात. बॅलन्स मात्र किरकोळच असतो. सराईतांना अशी अकौंट्स बघितली तरी ती खोका कंपन्यांची असल्याचे लक्षात येऊ शकते. सूत्रधार वापरत असलेल्या गुपित डायरीतल्या नोंदीसुध्दा मजेदार असतात. पान-पान भर त्यात कुणाकडून किती आले आणि ते कसे त्याला दिले याच्या सांकेतिक भाषेतल्या नोंदी असतात. शिवाय नव्या स्थापावयाच्या कंपन्यांच्या संभाव्य नावांसाठीचा उहापोहसुध्दा काही पानांवर बघायला मिळतो. इतक्या सगळ्या खोट्या कंपन्या तयार करायच्या म्हणजे तसे सोपे काम नसते. इतकी नावंसुध्दा कुठून आणणार? अब्जावधींचे व्यवहार करणारा सूत्रधार स्वतः मात्र फार श्रीमंत नसतो. या सगळ्या उपद्व्यापात त्याला काही कमिशनच तेवढे मिळते. मी तो हमाल भारवाही अशीच त्याची स्थिती असते. <br />
<br />
एखादा घोटाळा उघडकीला आल्यानंतरच बर्याचदा खोका कंपन्यांची चर्चा होते आणि त्यांची तपासणी सुरु होते. मग कळते की कंपनीचा दिलेला पत्ता खोटा आहे, कंपनीचा काही व्यवसायच नाही, कंपनीचा डायरेक्टर झोपडपट्टीत राहतो, इत्यादी. पण हे साधारणपणे हिंदी सिनेमात सगळे झाल्यावर पोलीस लोक येतात तसेच असते. अर्थात संगणकीकरण, माहीती तंत्रज्ञानाचा वापर इत्यादी गोष्टींचा परिणाम म्हणून थोडे थोडे धक्के बसताहेत. Registrar Of Companies च्या वेबसाईटवर पन्नास रुपये भरल्यास कुणालाही कुठल्याही कंपनीची इत्यंभूत माहिती मिळते. या सोयीमुळे एकप्रकारे छोटी क्रांतीच झालीय असे म्हणता येईल. विविध खात्यांकडे प्रचंड प्रमाणात उपलब्ध असणारा डाटा जर इंटिग्रेट केला आणि त्या त्या खात्याला उपलब्ध झाला तर आणखी मोठी क्रांती होऊ शकते. तंत्रज्ञानाचे असे कितीतरी फायदे पेंडींग आहेत. पण आपल्या देशात हे सगळे हळू हळूच होणार. किंबहुना ’हळू हळू होईल’ हे आपल्या देशासाठीचे समर्पक बोधवाक्य ठरू शकते. यात अनुप्रास आहे, वास्तववाद आहे आणि आशावादही आहे. <br />
<br />
खोका कंपन्या ही जगभरच्या फायनॅन्शिअल रेग्युलेटर्सना आणि आर्थिक घोटाळ्यांना आळा घालणार्यांना छळणारा घटक आहे. अमेरिकेतसुध्दा यांचा उपद्रव कसा रोखावा यासाठीचे प्रयत्न तिथल्या रेग्युलेटरी बॉडीज करत असतात. विकसनशील देशांमध्ये भांडवली बाजारसुध्दा विकसनशील असतो. कार्पोरेट गव्हर्नन्स अविकसित असतो. रेग्युलेटरी बॉडीज विकसनशील असतात. म्हणजे त्यांचे शील विकास पावत असते. बर्याच ठिकाणी तर रेग्युलेटर्सच खोका रेग्युलेटर्स असतात. Shell कंपन्यांमधले Shell हे विशेषण तसे साक्षात्कारी स्वरुपाचे आणि अनेक ठिकाणी लागू पडणारे आहे. उदाहरणार्थ Shell Institutions, Shell Organisations वगैरे. म्हणजे कागदोपत्री अस्तित्व असणार्या संस्था, संघटना आणि व्यवस्था. नुस्त्याच टरफलासारख्या, दिशाभूल करण्यासाठीच्या. या संस्था संघटनांचे कागदावरचे नियम एक असतात आणि खरोखरचे वेगळे. यांचा खरा पत्ता फार कमीजणांना माहीती असतो. यांचे सूत्रधार कोण असतात आणि त्यांच्या डायर्यांमध्ये काय नोंदी असू शकतात हा खरेच रोचक विषय असू शकतो. <br />
<br />
<br />
<br /></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-7794766978425333862012-10-06T00:57:00.001-07:002012-10-06T00:57:49.754-07:00गोष्ट मेंढा गावाची<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
मागच्या महिन्यात मिलींद बोकील यांनी लिहिलेले "गोष्ट मेंढा गावाची" हे पुस्तक प्रकाशित झाले (मौज प्रकाशन). पुस्तकात बोकीलांनी मेंढा (लेखा) या गडचिरोली जिल्ह्यातल्या गावात गेल्या काही दशकांमध्ये स्वयंशासनाचा जो प्रयोग झाला त्याचे फार सुंदर वर्णन केले आहे. "दिल्ली-मुंबईत आमचे सरकार, आमच्या गावात आम्हीच सरकार" अशी घोषणा घेऊन सर्वसहमतीने गावचा कारभार चालवणे अशी प्रक्रिया मेंढ्यात बर्याच काळापासून चालू होती. गावातलेच देवाजी तोफा हे गृहस्थ आणि मोहन हिराबाई हिरालाल हे सर्वोदयी कार्यकर्ते हे या चळवळीचे धुरीण. २००६ साली लोकसभेत मंजूर झालेल्या आणि २००८ साली नियमावलीसहित तयार झालेल्या वनहक्क कायद्यानुसार गावातल्या वनसंपदेवरचे सामुहिक हक्क मिळवणारे मेंढा हे भारतातले पहिले गाव (ऑगस्ट २००९). त्यानंतर गावाने आपल्या मालकीच्या बांबूची विक्री रीतसर लिलाव वगैरे करून व्हॅट भरून PAN, TAN वगैरे काढून केली. मे-जून २०११ मध्ये २१,५०,००० रुपयांची बांबूविक्री झाली आणि २०११-१२ या सालातल्या बांबूविक्रीसाठीची निविदा एक कोटी शहाण्णव हजारांची झाली. <br />
<br />
<br />
<br />
मेंढा गावाने स्वतः होऊन शिक्षण, ग्रामविकास यासंदर्भातल्या योजनासुध्दा गावपातळीवर राबवल्या आहेत. बोकील पुस्तकात म्हणतात त्याप्रमाणे "मेंढा गावाच्या प्रक्रियांचे सारांशाने वैशिष्ट्य म्हणजे त्यातून त्यांनी सत्ता (पॉवर) या विषयाच्या चर्चेला हात घातलेला आहे". बोकील पुढे म्हणतात, "मेंढा गावातल्या प्रक्रिया मूलतः राजकीय प्रक्रीया आहेत. त्यांच्याकडे सर्वंकष राजकीय आणि सामाजिक चर्चेला खाद्य पुरवणार्या संकल्पना म्हणून बघायला पाहिजे. मेंढा हे त्या अर्थाने नवीन संकल्पना मांडणारे गाव आहे. गावाचा कारभार गावाने बघण्याचा मुद्दा असो, दिल्लीतले सरकार आपले आहे असे म्हणण्याचा असो वा आपल्या जंगलावर आपला ताबा हवा असे म्हणण्याचे असो; मेंढा गावाने आपल्याला विचार करण्यासाठी हा सगळा ऐवज पुरवलेला आहे".<br />
<br />
<br />
नोव्हेंबर २०११ मध्ये मी, सतीश खंडारे आणि प्रकाश पोटे मेंढा गावी गेलो होतो. तेथे देवाजी तोफा यांना भेटणे आणि त्यांच्याकडून त्यांचे विचार आणि अनुभव ऐकणे हा अविस्मरणीय अनुभव होता. सोबत तेंव्हा मेंढा गावच्या ग्रामसभेच्या कार्यालया<var id="yiv1498567342yui-ie-cursor"></var>समोर काढलेला फोटो जोडला आहे. फोटोत माझी मुलगी यशोदा, प्रकाश, सतीश, देवाजी आणि मी आहोत.<br />
<br />
<div class="separator" style="border-bottom: medium none; border-left: medium none; border-right: medium none; border-top: medium none; clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGyE3au-itGTFXGwYEInqNhJHPUePiuUXrRxgcbC4Mfs-Tii9ECiRK3tYg9Cq83RwBZmQ0sGeNqeLZfu35vUgTy6zUOTt1vtqOHeprfppew-9MJLWz5BaUWI3Tc3shyphenhyphenOZeWCVclV77e_0/s1600/DSC00123.JPG" imageanchor="1" style="clear: left; cssfloat: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" mea="true" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjGyE3au-itGTFXGwYEInqNhJHPUePiuUXrRxgcbC4Mfs-Tii9ECiRK3tYg9Cq83RwBZmQ0sGeNqeLZfu35vUgTy6zUOTt1vtqOHeprfppew-9MJLWz5BaUWI3Tc3shyphenhyphenOZeWCVclV77e_0/s320/DSC00123.JPG" width="320" /></a></div>
<br />
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-81045432974544474302012-09-10T09:38:00.002-07:002012-09-10T09:50:09.249-07:00हिंदू: जगण्याची समृद्ध अडगळ – दुःखद अस्वस्थता निर्माण करणारे अंतःप्रवाह<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<b><span lang="HI" style="font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;"><span style="font-size: x-small;">हिंदू: जगण्याची समृद्ध अडगळ – दुःखद अस्वस्थता निर्माण करणारे अंतःप्रवाह </span></span></b><b><span style="font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: EN-US;"><o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<b><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 12.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">’मुक्तशब्द’च्या मार्च २०११ च्या अंकातील
रवींद्र इंगळे चावरेकर यांचा “हिंदू: जगण्याची समृद्ध अडगळ – सामाजिक अंतःप्रवाहाचा
ऐतिहासिक अनुबंध” हा लेख वाचला. या लेखाद्वारे हिंदू कादंबरीतील अंतःप्रवाह उघड
करण्याचे काम लेखकाने यशस्वीरीत्या केलेले दिसते. या अंतःप्रवाहांमधून नेमाडेंच्या
कादंबरी-चतुष्ट्य लिहिण्यामागे असलेल्या भूमिकेचेसुद्धा सूचन होते. चावरेकरांची
मांडणी वाचल्यानंतर हिंदू वाचल्यावर मनात निर्माण झालेले काही प्रश्न आणि मुद्दे
आणखी ठळक व्हायला मदत झाली. त्यापैकी काहींची चर्चा खाली केलेली आहे. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">१. सिंधुसंस्कृती – तिचा ऱ्हास – वैदिक संस्कृती
व सिंधुसंस्कृती यांमधील परस्परसंबंध – सिंधुसंस्कृती ते आत्ताची खेडी यातील
सातत्त्य हे सगळे विषय खरे तर गुंतागुंतीचे आणि तज्ञ मंडळींमधील हाणामाऱ्यांचे
आहेत. असे असताना याबाबत काही ठाम विधाने करीत त्यांचा वापर कादंबरीत करणे याचा
अर्थ स्वतःच्या अंतिम विधानाला / भूमिकेला अनुरूप असा </span>construct <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">निर्माण करणे असा आहे. हा </span>construct<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> प्रचलित इतिहास संशोधनाच्या कसोटीवर न टिकणारा आहे. यातली काही गृहीतके केव्हाच
बाद झालेली आहेत. बाद-गृहीतकांची काही उदाहरणे दाखवता येतात.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">अ) वैदिकांमुळे सिंधुसंस्कृतीची वाताहत झाली
किंवा ऐतखाऊ आर्यांनी सिंधुसंस्कृती बुडवली : चावरेकरंनी त्यांच्या लेखात
अंतःप्रवाहापैकी एक म्हणून हे विधान जरी सांगितलेले असले तरी ते कादंबरीत कुठेच
निवेदकाच्या तोंडी येत नाही. उलट खंडेराव
नागरी संस्कृतीमध्येच तिच्या नाशाची बीजे असतात असे म्हणताना दाखवलाय. पण
कादंबरीतल्या एकंदर मांडणीवरून चावरेकर म्हणतात तसा या विधानाचा अंतःप्रवाह म्हणून
सुगावा लागतो हे मात्र खरे. तांत्रिकदृष्ट्या अशा विधानाची लेखक म्हणून थेट
जबाबदारी येवू न देता ते विधान अदृश्य पद्धतीने करणे यात मात्र लेखक यशस्वी
झाल्याचे दिसते. सदर विधानाचा प्रतिवाद करणे म्हणजे खरेतर वेळेचा अपव्यय ठरावा.
कारण आता हे जवळपास सर्वमान्य झाले आहे की आर्यमंडळी सिंधुसंस्कृतीच्या नाशास वा
ऱ्हासास कारणीभूत नव्हती. बदललेले हवामान हा घटक जरी खळबळजनक मांडणीसाठी निरुपयोगी
असला तरी तोच ऱ्हासास कारणीभूत असल्याचे गृहीतक हल्ली प्रचलित आहे. खरेतर
सिंधुसंस्कृती नैसर्गिक कारणांनी ऱ्हास पावत असतानाच म्हणजे साधारण इ. स. पूर्व
२००० – १५०० मध्ये आर्यांचे भारतात आगमन झाल्याचे म्हटले जाते. त्यामुळे
कादंबरीच्या कल्पित वास्तवात मोहेंजोदडो शहरात आर्यमंडळीच्या आगमनाचा जो काल्पनिक
प्रसंग आहे तो वास्तवाशी मेळ न खाणारा आहे. आर्यमंडळी येईपर्यंत नगरे ओस पडून
ग्रामीणीकरणाची प्रक्रिया सुरू झालेली होती.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">ब) सिंधु आणि हिंदू या दोन वेगवेगळ्या संस्कृती
आहेत असे नेमाडे गृहीत धरताना दिसतात आणि आपली नाळ यांपैकी सिंधुसंस्कृतीशी
जोडतात., इति चावरेकर : सिंधुसंस्कृती – ताम्रपाषाण संस्कृती – त्यानंतर परत काही
काळासाठी भरभराटीला आलेली नागर संस्कृती – मध्ययुगीन संस्कृती या सर्व खंडांमध्ये
खरे तर उगम आणि ऱ्हास अशा लाटा दिसतात. नेमकं सातत्य कोणत्या गोष्टींचं राहिलं
असावं हा गुंतागुंतीचा मुद्दा आहे. वैदिक संस्कृतीला बाजूला सारून थेट सिंधुसंस्कृतीशी
जोडून घेणे ही पॉलिटिकल कृती वाटते, सोयीचा </span>construct<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> निर्माण
करण्यासाठीची. गंमत म्हणजे नेमाडे हिंदुत्ववाद्यांकडून वापरल्या जाणाऱ्या हिंदू या
</span>construct<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> ला आधुनिक</span>,
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">कृत्रिम</span><span lang="HI"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">आणि</span><span lang="HI"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">हास्यास्पद मानतात पण त्यांचे स्वतःचे गावातल्या
कृषीसंस्कृतीस सिंधुसंस्कृतीशी जोडणे हे सुद्धा तसेच आधुनिक</span>, <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">कृत्रिम</span><span lang="HI"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">आणि</span><span lang="HI"> </span><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">हास्यास्पद आहे.
भाषेवरच्या जवळपास मांत्रिक म्हणता येईल अशा प्रभावाच्या जोरावर जरी ते ही सिंधुसंस्कृतीशी
जोडणी बेमालूमपणे साधत असले तरी ती ते घेत असलेल्या भूमिकेचे कारण म्हणूनच येते हे
स्पष्ट आहे. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">२. जाणिवांचे पुरातत्वातील स्थान, जाणिवांचा
इतिहास, जाणिवांचा अर्थ इत्यादि विषयांवर कादंबरीत रंगतदार चर्चा आढळते. अशा एका
चर्चेच्या वेळचे खंडेरावाचे टोकदार अंतिम स्वरुपाचे भाष्य आणि त्यावरील मंडीची
दुजारावजा प्रतिक्रिया या फार महत्वाच्या आहेत, एकूण आशयसूत्रांचा उलगडा
करण्यासाठी. हे भाष्य आणि प्रतिक्रिया खालीलप्रमाणे – </span><o:p></o:p><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">“...नाहीतर नुस्ती भौतिक संस्कृती केवळ बौध्दिक
आकलनाखाली आणून आपल्या देशासारख्या प्रदीर्घ भूतकाळाचा अर्थ कसा लावायचा?
जाणिवांना स्थळाच्या आणि काळाच्या पलीकडे काही अस्तित्व असतं का नाही? वैयक्तिक
जाणिवा ह्या सामाजिक असतात, ऐतिहासिक असतात फार काय वांशिकही असतात असं
मानसशास्त्रज्ञ आता म्हणायला लागले आहेत. </span><o:p></o:p><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">खंडेराव, अरे नुस्तं बोलायला लागले आहेत. अर्थात
हे प्रस्थापित झाले पाहिजे</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">मंडीही म्हणाली की, मानवी मेंदुतली रहस्यमय
केंद्रं बाहेरच्या कुठल्यातरी ऊर्जेशी जोडली गेलेली असावीत असं संशोधन चाललं आहे.
मलातर लिपींची मुळंसुद्धा जाणिवांमध्ये असतात की काय असाही विचार करावासा वाटायला
लागला आहे.”<b><sup>(१)</sup></b></span><o:p></o:p><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><b><sup><br /></sup></b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">जाणिवांचे सामाजिक, ऐतिहासिक, वांशिक असणे हा
एकूण नेमाड्यांच्या मांडणीतला कळीचा मुद्दा आहे. त्याच्या जोरावरच ते मोरगावातल्या
संस्कृतीची नाळ थेट आणि केवळ सिंधुसंस्कृतीशी जोडू पाहताहेत. चावरेकरांनी दिलेल्या
अंतःप्रवाहाच्या यादीत हा मुद्दा सुटलेला दिसतो. अशाप्रकारच्या सामाजिक, ऐतिहासिक,
वांशिक आणि रहस्यमय जाणिवेद्वारे नेमाडे खंडेरावामार्फत जे घडवून आणतात त्यात
मात्र सोयिस्करपणापायी पत्करलेली विसंगती दिसून येते. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">थेट आणि केवळ सिंधुसंस्कृतीशी नाळ जोडणे यामध्ये
गडबड आहे. अतिशय प्रगत अवस्थेला पोहोचलेली आणि अनेक मोठ्या शहरांचा समावेश असलेली
अशी ती संस्कृती होती. सिंधुकालीन भारत हे राष्ट्र असावे असेही मत काही तज्ञांनी
मांडले आहे.</span><b><sup><span style="font-size: x-small;"><span lang="HI" style="font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;">(</span><span lang="HI" style="font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;">२</span><span lang="HI" style="font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;">)</span></span></sup></b><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> असे असताना खंडेराव त्याच्या रहस्यमय जाणिवांद्वारे
केवळ सिंधुसंस्कृतीतल्या खेड्यापर्यंतच पोहोचताना दिसतो. नागरी संस्कृतीबद्दलची,
ती नष्टप्राय असते, एवढीच तोकडी जाणीव बाळगताना दिसतो. सिंधुकालीन खेड्यात आढळणाऱ्या वस्तू (</span>artefacts) <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">जरी आत्ताही आढळताना दिसल्या आणि एक प्रकारची सलगता
त्याबाबतीत दिसली तरी तीच सलगता जाणिवांच्या बाबत गृहीत धरणे हे धोकादायक आहे.
निव्वळ मराठी भाषेत आढळणाऱ्या शब्दांचा जरी धांडोळा घेतला तरी ही भाषा बोलणाऱ्यांच्या
जाणिवांवर कुठले कुठले प्रभाव पडले असतील आणि त्याच्याने त्या कशा संस्कारित होत
गेल्या असतील याची प्रचीती येवू शकते.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">थेट आणि केवळ सिंधुसंस्कृतीशी जोडणे हा
नेमाडेंचा युटोपिया आहे. शिवाय खंडेरावाला (म्हणजे खरेतर नेमाडेंना)
सिंधुसंस्कृतीशी जोडले जाण्याची जी जाणीव प्राप्त झालीय ती सुद्धा संस्कारित जाणीव
आहे. विविध शहरांमध्ये, मुंबईसारख्या महानगरामध्ये आणि त्यानंतर साहेबाच्या
लंडनमध्ये राहिल्यानंतर, देशोदेशीचे साहित्य वाचल्यानंतर, लॅटिन अमेरिकन साहित्य
चळवळी, राल्फ लिंटनसारख्या मानववंशशास्त्रज्ञाची मांडणी या गोष्टींचा संपर्क
आल्यानंतर या सगळ्या प्रभावांच्या परिणामातून निर्माण झालेली ती जाणीव आहे. निव्वळ
मोरगावात बसून ती जाणीव आली असती का हा प्रश्नच आहे. जरी भावडूच्या रूपात ही
शक्यता नेमाडेंनी हिंदूत दाखवलेली असली तरी ती केवळ कादंबरी या वाङ्मय प्रकारात
उपलब्ध असलेल्या सोयीमुळे आहे एवढेच म्हणता येईल.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">याच संदर्भात जाणवणारी आणखी एक गंमत म्हणजे
सिंधुसंस्कृतीच्या द्राविडी कनेक्शनबद्दल असणारे अर्थपूर्ण मौन. हल्ली बरेच संशोधक
सिंधुलिपीचा उलगडा जुन्या तामिळ भाषेमार्फत करताना दिसतात. सिंधुभागातली मूळची
द्रविड मंडळी रेटत रेटत दक्षिणेत ढकलली गेली असावीत अशीही मांडणी केली जाते.
नेमाडेंच्या आधीच्या कादंबऱ्यांमध्ये “आपण खरे तर द्रविडच आहोत” असे उदगार असतात
नायकाचे. पण इथे मात्र हा संदर्भच पुसलेला दिसतो. ग्रामसंस्कृतीची सिंधुसंस्कृतीबरोबरची
गौरवपूर्ण जोडणी करण्यावर फोकस ठेवताना विषयांतर होवू नये म्हणून असे मौन बाळगले
असावे.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">३. युरोपीय बायकांच्या लैंगिकदृष्ट्या मुक्त
असण्यावर टाळ्याघेऊ भाष्य करणाऱ्या भावडूमध्ये ही क्रांतिकारक जाणीव मोरगावात
बसल्या बसल्या येणे या रहस्याची फोड करणेही तसे कठीण दिसते. एरव्ही समीक्षक म्हणून
खोट्या कादंबऱ्यांची चिरफाड करताना नेमाडेंनी अशा प्रकारांवर टीका केलेली दिसते. मराठी
समाजात तोलून धरण्यासाठी आवश्यक पाश्चात्त्य पद्धतीची स्त्रीपुरुष संबंधीची
व्यासपीठे नसताना आणि आर्थिक व्यवस्था प्रगत नसताना “स्त्री-पुरुषांतील प्रेम” या
कल्पनेच्या फडके-खांडेकरांच्या कादंबऱ्यातल्या वापरावरचे नेमाड्यांचे भेदक भाष्य
यासंदर्भात आठवण्यासारखे आहे.</span><b><sup><span lang="HI" style="font-family: Mangal, serif; line-height: 115%;"><span style="font-size: x-small;">(३)</span></span></sup></b><span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> भावडूला खंडेरावाकडून ही जाणीव प्राप्त
झाल्याचे सूचनही कादंबरीत आढळत नाही. क्रांतिकारक आणि पुरोगामी विचार मांडतोय या
सबबीखाली भावडूस ही खास सवलत दिली गेली असावी. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">४. ’खंडेराव’ आणि ’विठ्ठल’ या दोन पशुपालक
संस्कृतीतल्या थोर वीरांची नावे बाळगणारा नायक पशुपालक संस्कृतीचा गौरव वगैरे तर
सोडाच पण फारसे उल्लेख करतानासुद्धा आढळत नाही. किंबहुना सिंधुसंस्कृती ते मोरगाव
या प्रवासातली खंडेरावाची फास्ट लोकल पशुपालक संस्कृतीच्या बिचाऱ्या स्टेशनांवर
थांबत नाही. खिडकीत बसलेल्या खंडेरावाच्या नजरेलादेखील ही स्टेशने पडल्याचे दिसत
नाही.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">खरे तर ही पशुपालक संस्कृतीची स्टेशने
सिंधुसंस्कृती ते मोरगाव या प्रवासातली आहेत की यांची वेगळीच लाईन आहे हाही एक
मुद्दा आहेच. तुटपुंज्या स्त्रोतांमुळे आणि अपुऱ्या संशोधनामुळे याबद्दल कुठलीच
पटण्याजोगी गृहीतके आढळत नाहीत. रहस्यमय जाणिवांना कादंबऱ्यात जरी स्थान असले तरी
इतिहासात नसल्याने स्त्रोतांची आणि पुराव्यांची कसर अशी जाणिवांद्वारे भरुन काढणेसुद्धा
शक्य नाही. रा. चिं. ढेरे यांनी त्यांच्या “शिखर शिंगणापूरचा शंभूमहादेव” या
पुस्तकातून व इतर काही लेखातून केलेल्या मांडणीप्रमाणे सबंध दख्खन पठारावरच्या
पशुपालक – शेतकरी समाजांमध्ये एकात्मता आहे<b>.<sup>(४)</sup></b> त्यामुळे
दख्खनच्या पठारावरच्या कृषिसंस्कृतीचा विचार करताना पशुपालक संस्कृतीला आणि
त्यातून प्राप्त होणाऱ्या जाणिवांना वगळून चालणार नाही.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">५. खंडेरावाचीच थियरी वापरायची तर ऐतिहासिक आणि
वांशिक जाणिवांच्या द्वारे केवळ सिंधुसंस्कृतीपर्यंत न थांबता त्याने तिच्या
पल्याडही जायला हवे होते. ही अर्थातच परत लेखकाने केलेली सोयिस्कर निवड ठरते.
अन्यथा मानवी संस्कृतीच्या एकंदर इतिहासात शेतीचा शोध लागून दहा हजार वर्षेच
झालेली आहेत. त्याआधी लाखो वर्षे मानव शिकार करुन अन्न मिळवीत असे. लाखो
वर्षांच्या इतिहासापेक्षा काही हजार वर्षांचा इतिहास जाणिवांच्या बाबत प्रबळ ठरावा
हे आश्चर्याचे आहे. कुणबी कुटुंबपसाऱ्यातल्या सगळ्याच गोष्टी कृषीजाणिवांद्वारे
समजावून घेणे तसे कठीण आहे. बऱ्याच गोष्टी या लाखो वर्षातल्या इतिहासातून प्राप्त
होणाऱ्या जाणीवज्ञानाद्वारे समजावून घेता येवू शकतात. त्या एकूण जगण्यात टोळीजाणिवांचा
प्रभावही तितकाच असतो. किंबहुना बरेचसे क्रौर्य आणि रानटीपणा याद्वारे समजावून
घेता येवू शकतो. कुळाचे महत्त्व, देवके, भावकी, शेताच्या बांधाच्या भांडणावरुन
कुऱ्हाडी घालणे, सूडप्रवृत्ती इत्यादि अनेक गोष्टींना समजावून घेण्यासाठी
सिंधुसंस्कृतीच्याही फारच पल्याड जावे लागते. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">६. आणखी एक महत्त्वाचा अंतःप्रवाह चावरेकरांच्या
नजरेतून सुटलेला दिसतो, जो नेमाड्यांच्या एकूण प्रकल्पाबाबत आणि पुढच्या दिशेबाबत
माहिती पुरवतो. हिंदूतला खालील उतारा त्यादृष्टीने उपयोगाचा आहे. चौधरी खंडेरावाला
सांगताहेत –</span><o:p></o:p><br />
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">“एक लक्षात घे की कुठ्लीही श्रमिक सोसायटी सामूहिकच
असते. अग्रेरियन कृषी सोसायटी तर अतीच. मुळात शेतीत स्वार्थाचं अर्थशास्त्र असतं.
बौध्दिक सोसायटीत तुला हवी असणारी व्यक्तिबाजी चालते. हे पुन्हा कृषी-बिगरकृषी
समाजरचनेशी – नागरी आणि ग्रामीण समाजरचनेशी संबंधित आहे. शहरात राहून शेती करणंच
शक्यच नाही. खेड्यात मात्र दोन्ही प्रकारची समाजरचना शक्य आहे. बुध्दकाळातही
आपल्या बुद्धिमंतांना हे शक्य झालं नाही. खेड्यात बौध्दिक जीवन शक्य आहे.
ज्ञानासाठी एक मिनिमम सुबत्ता लागते. पण इंग्रजांनी आपल्या शेतीला आणि शेतीशी
संबंधित सगळ्या घटकांना – खेडी असोत, शेतकरी वर्ग असो, शेतमजूर असोत – सर्वांनाच
इतकं शोषून घेतलं आहे की अजून शतकभर तरी खेड्यांचा आणि ज्ञानाचा संगम अशक्य आहे<b>.</b>”<b><sup>(५)</sup></b></span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><b><sup><br /></sup></b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">अर्थात नेमाडेंच्या कादंबरीत प्रत्येक विषयावर
इतकया उलटसुलट चर्चा आणि विचार असतात की अंतःप्रवाह वगैरे शोधण्याचा दावा करणे
कठीण ठरते. </span><o:p></o:p><span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt; line-height: 115%;">पण एकंदर वाचनातून अखेरीस येणाऱ्या प्रचीतीवरून अंतःप्रवाहाचा
अंदाज बांधता येतो.</span><br />
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">एकंदर, शहरे, नागरी संस्कृती या नाशवंत आणि
ग्रामसंस्कृती, कृषीसंस्कृती चिरंतन असा एक अक्ष दिसतो. नागरी समाज-संस्कृती या
मुळातच (</span>essentially) <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">वाईट आणि कृषी / ग्रामीण समाज-संस्कृती तुलनेने चांगल्या
असाही एक अक्ष दिसतो. सध्याच्या कृषी / ग्रामीण संस्कृतीतले वैदिक प्रदूषण निपटून
टाकून आणि त्यात ज्ञानादि घटक टाकून नेमाडेंची आदर्श स्थिती निर्माण होत असावी असे
दिसते. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">ज्ञान हा अर्थव्यवस्थेचा </span>factor <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">असतो (अर्थात ज्ञान अर्थव्यवस्थेला प्रभावितही करीत असते). केवळ सुबत्ता
आल्याने खेड्यांचा आणि ज्ञानाचा संगम साधता येईल हे न पटणारे आहे. इथे पुन्हा
ज्ञान म्हणजे काय? बौध्दिक जीवन म्हणजे काय? याचे स्पष्टीकरण नाही. रूढ अर्थ जरी
घेतले तरी तथाकथित ऐतखाऊ लोकांच्या असण्याशिवाय बौध्दिक जीवन किंवा ज्ञान कसे
येणार हा प्रश्नच आहे. हे म्हणजे सूर्यही हवा आणि अंधारही हवा असा काही विचित्र
हट्ट दिसतो. समाजरचना आणि अर्थरचना काही एक विशिष्ठ पद्धतीची असल्याशिवाय खरे तर
बौध्दिक जीवन, ज्ञान इत्यादि गोष्टीची अपेक्षा बाळगता येत नाही. पण जुन्याच
अर्थ-समाजव्यवस्थेत नव्या अर्थ-समाजव्यवस्थेतल्या गोष्टी कशा येवू शकतात याचा काही
मासला कादंबरीत तरी आढळत नाही. </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">नवी काही मूल्ये हवीत, बौध्दिक जीवनही हवे पण
जुनी रचना काही टाकायची नाही असा काहीतरी द्राविडी प्राणायाम लेखकाच्या
विचारसृष्टीत दिसतो. यामागे लेखकाचे काही पीळदार आणि चिवट ग्रह असावेत असा संशय
येतो. कृषिव्यवस्था, ग्रामरचना अख्खीच्या अख्खी हवी असा आग्रह अशा ग्रहांमुळेच येत
असावा. त्याऐवजी जी काही तयार होईल ती रचना पण कृषी, ग्रामीण व्यवस्थेद्वारा
प्राप्त झालेल्या किंवा एकंदरच भारतीय संस्कृतीतून प्राप्त होणाऱ्या मूल्यांचा,
संकल्पनांचा आग्रह असे का असू नये? </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">उदाहरणार्थ, वैविध्य, सहिष्णुता, सर्वधर्मसमभाव
यासारखी मूल्ये आणि देवराई सारख्या संकल्पना यांची भलामण किंवा पुरस्कार करणे असे
का होवू नये? ही मूल्ये आणि संकल्पना काही रचनासापेक्ष, भूमिसापेक्ष किंवा
संस्कृतिसापेक्ष नाहीत. त्यामुळे त्यांचा पुरस्कार करताना भलत्यासलत्या कसरती
करायची गरज पडणार नाही.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">नागरी संस्कृती, व्यक्तिवादाचे मूल्य,
औद्योगिकीकरण, आधुनिकीकरण याविषयीसुध्दा लेखकाचा आकस दिसून येतो. यातून काहीतरी
सुखवस्तू गुळगुळीतपणा येणार, मोलाच्या बऱ्याच गोष्टी हरपणार असा लिरिकल पातळीवर
जाणारा विलाप दिसून येतो. तथाकथित पुरोगामी समजल्या जाणाऱ्या गोष्टींचीसुध्दा
क्रूर खिल्ली उडवलेली दिसते. यामागे, अंतिमतः या सगळ्या बाद आणि निकृष्ट गोष्टी
आहेत असा पक्का ग्रह कार्यरत असावा असे वाटते. हा खास भारतीय म्हणता येईल असा
स्थितीवादी, एककल्ली सूर दुःखद अस्वस्थता निर्माण करणारा आहे.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">७. नेमाडेंच्या आधीच्या कादंबऱ्यात दिसून येणारा
बहुआवाजीपणा हिंदूमध्ये कमी झालेला दिसतो. नागरी संस्कृतीच्या चांगल्या गोष्टींकडे
जाणीवपूर्वक दुर्लक्ष केल्याचा संशय येतो. बिढारमध्ये मिस्त्रींकडे पारशी
विद्यार्थी जमलेले असताना चांगदेव तिथे जातो तेंव्हा निवेदक म्हणतो – “चांगदेवला
या सगळ्या सुसंस्कृत तीव्र बुध्दिमत्तेच्या मित्रांबद्दल अतिशय प्रेम वाटायला लागलं.
असं कुठ्ल्याही गोष्टीवर आतून बाहेरून विचार करणं सुसंस्कृत असल्याचं लक्षण
असतं..”<b><sup>(६)</sup></b> बिढारमध्येच हॉस्पिटलात प्रचंड आजारी असताना तिथल्या
नर्समुली पाहून चांगदेवच्या मनात येतं – “त्या लोकांनी जगात कायम स्वरुपाचं
काहीतरी केलं आहे. ग्रेट लोकं आहेत जीवनावर अलोट प्रेम असणारी तिकडची संस्कृती
......ख्रिस्ती धर्मातूनच युरोप उभा राहिला. तमाम युरोप चळवळीत, शास्त्रांमागे
ख्रिस्ती तत्त्वं आहेत. कम्युनिझममध्ये अर्थशास्त्रीय ख्रिस्ती धर्म आहे, फ्रेंच
राज्यक्रांतीमध्ये लोकतंत्री ख्रिस्ती जोष आहे, ह्या हॉस्पिटलांच्या पायाखाली
दयेची ख्रिस्ती भूमिका आहे”<b><sup>(७)</sup></b></span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"><b><sup><br /></sup></b></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify; text-justify: inter-ideograph;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">निरनिराळ्या गोष्टी उलट्या सुलट्या पाहणे आणि
त्यातल्या सुध्दा तरतऱ्हेच्या गोष्टींबद्दल रंगून जाऊन भन्नाट प्रकारे मर्मग्राही
रसग्रहण करणे असं कमी होताना दिसतं. हे तर सोडाच, पण गावगाड्यातल्या इतर घटकांच्या
दृष्टिकोणातून एकंदर गोष्टींकडे पाहणे, हेसुध्दा होताना दिसत नाही. गावगाड्याची
बरीचशी वर्णने एकरंगी कुणबीकेंद्रित जाणिवेने बाधित झालेली दिसतात. गावाकडच्या
वैताग गोष्टींमुळे संतापलेला आणि धड इकडचाही नाही आणि धड तिकडचाही नाही अशी अवस्था
असल्याने गाव-शहर दोन्हींबद्दल मनसोक्त बोलणारा संतप्त तरुण ते
कुणबीकुटुंबपसाऱ्याबद्दल नॉस्टॅल्जिक झालेला आणि त्याचे जोरदार गौरवीकरण करणारा
पितृसत्ताकी बाप असा लेखकाचा प्रवास झाल्याचे दिसते.</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> </span> <span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;"> संदर्भ:</span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">(१) पृष्ठ २३,
हिंदू: जगण्याची समृद्ध अडगळ</span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;">(</span><span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;">२)
शिरीन रत्नागर, इन्क्वायरीज इंटु दि पोलिटिकल ऑर्गनायझेशन ऑफ हराप्पन सोसायटी</span><span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;"> </span><span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;"> </span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="HI" style="font-family: "Mangal","serif"; font-size: 10.0pt; mso-ansi-font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-font-family: Calibri; mso-hansi-font-family: Calibri;">(३) पृष्ठ २००, टीकास्वयंवर </span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;">(४) मिलिंद
बोकील, पृष्ठ १६, कातकरी: विकास की विस्थापन</span><span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;"> </span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;">(५) पृष्ठ ४२६, ४२७, हिंदू: जगण्याची समृद्ध अडगळ</span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;">(६)
पृष्ठ ४७, बिढार</span><span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;"> </span></div>
<div class="MsoNormal">
<span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;">(७) पृष्ठ ७२, ७३, बिढार</span><span style="font-family: Mangal, serif; font-size: 10pt;"> </span></div>
<div class="MsoNormal">
<o:p></o:p></div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-66262867022827118412012-08-02T09:12:00.003-07:002013-06-15T21:28:09.841-07:00गो.पु. देशपांडे लिखित सत्यशोधक नाटकातील जोतिबा फुल्यांच्या बांधकामाची चिकित्सा आणि पुढची चर्चा<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
गो.पु. देशपांडे लिखित सत्यशोधक नाटकातील जोतिबा फुल्यांच्या बांधकामाची चिकित्सा आणि पुढची चर्चा<br />
<br />
<br />
<span style="font-size: small;">१. बांधकाम आणि चिकित्सा:</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />गो. पु. देशपांडे यांनी सत्यशोधक या जोतिबा फुल्यांवर लिहिलेल्या नाटकाचा पहिला प्रयोग हिंदीत दिल्लीमध्ये १०/९/९२ रोजी आणि मराठीत कोल्हापुरात ६/१०/९३ रोजी झाला. नाटकाची मराठी लेखी आवृत्ती १९९६ साली प्रकाशित झाली. प्रत्येक साहित्यकार आपल्या साहित्यकृतीत काही एक बांधकाम करत असतो. वाचकागणिक ते बांधकाम वेगवेगळे प्रतीत होऊ शकत असले तरी साहित्यकाराच्या बांधकामाचा काही एक अंदाज बांधता येऊ शकतो. गोपुंनी नाटकामध्ये केलेले जोतिबा फुल्यांचे बांधकाम समजावून घेऊन पुढची चर्चा करण्याचा प्रयत्न सदर लेखाद्वारे करण्याचे प्रयोजन आहे. असे करताना नाटकाची लिखित संहिताच केवळ विश्लेषणासाठी समोर ठेवलेली आहे. विविध काळात झालेल्या नाटकाच्या विविध मंचनाचे संदर्भ घेतलेले नाहीत. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />नाटकातली सूत्रधारवजा पात्रे सुरुवातीलाच नाटकाविषयी खुलासा करतात की हे नाटक नसून एक प्रकारचा सत्यशोधकी जलसा आहे. सत्यशोधकी जलसा म्हणजे “सत्यशोधक समाजाने आपल्या विचारांचा प्रचार करण्यासाठी नाटकाचा घाट वापरुन निर्माण केलेला प्रकार” असाही खुलासा पुढे आहे१. संहितेतच सुरुवातीस नमूद केले आहे की नाटकात “जोतिबांचे अल्पसे दर्शन घडवण्याचा इरादा आहे”२. “त्यांच्या विचाराकडे, कर्तृत्वाकडे तुमच्या आमच्या जमान्यात वळून बघण्यासाठीचे नाटक आहे”३. शिवाय “इतिहासाकडे डोळसपणे पाहण्याचा प्रयत्न आहे”४. नाटकाच्या सुरुवातीलाच उद्दिष्टांविषयी येणारे हे खुलासे महत्त्वाचे आहेत. संहितेचा भाग असलेल्या या सुरुवातीच्या खुलाशांच्या जोडीनेच संहितेबाहेरील असलेल्या गोपुंच्या जोतिबांवरच्या लेखाचाही संदर्भ घेणे उपयोगाचे आहे. मूळ इंग्रजीत असलेल्या या लेखाचा मराठी अनुवाद सत्यशोधक नाटकाच्या २०१२ साली प्रकाशित झालेल्या दुसर्या आवृत्तीत “भारतीय समाजातील वर्ण / वर्गाचे विश्लेषण” या शीर्षकाने समाविष्ट करण्यात आलेला आहे५. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />नाटकाचा घाट हा चरित्रनाटकाचा आहे. चरित्रनाटक असल्याने ते मुख्यतः चरित्र सांगताना पाळावयाच्या अटींनी आकारित होणे अपेक्षित आहे. एकंदर नाटकाच्या सुरुवातीचे खुलासे आणि नाटकात निवेदकाकडून होणारे काळाचे वास्तववादी उल्लेख पाहता (ब्राह्मण पंतोजीचा पोवाडा जून १८६९ च्या सत्यार्थदीपिकेत छापला होता आणि त्यावर प्रकाशकांनी काय टीपा जोडल्या होत्या आणि त्यावर फुल्यांनी काही प्रतिक्रिया दिलेली नव्हती याचा सविस्तर उल्लेख निवेदकामार्फत होतो. शिवाय या टीपांचे विश्लेषण कसे करावे याचेही मार्गदर्शन निवेदक करतात६) सदर चारित्रनाटकाचा घाट हा वास्तववादी प्रकारातला आहे असे कळते. यामुळे चरित्र सांगतानाच्या अटी जास्त धारदार आणि बांधणार्या ठरतात. या अटींचा परिणाम म्हणून नोंदवलेल्या गेलेल्या घटना आणि त्यांचा काळ, जसा की जन्म, मृत्यू वगैरे, यांची authenticity राखणे आवश्यक बनते. म्हणजे त्या दाखवताना वेगळ्याच प्रकारे आणि वेगळ्याच काळात दाखवता येत नाहीत. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />चरित्रविषयाबद्दलची नोंदणूक जितकी कमी तितके लिहिणार्याचे स्वातंत्र्य जास्त. (हल्लीच्या प्रत्येक क्षण आणि क्षण डिजिटाईज करायच्या काळात अतिरेकी नोंदणूक होऊन चरित्रलेखन दुष्कर होत जाणार). दुसरे म्हणजे चरित्रनाटकात व्यक्तीचे विचार दाखवण्याबाबत मात्र तुलनेने जास्त वाव असणार. त्यातही त्या व्यक्तीने स्वतः भरपूर विचार मांडलेले असतील आणि ते नोंदवले गेलेले असतील तर तो वाव त्या प्रमाणात कमी होणार. नोंदवलेल्या घटनांच्या बाबत जशी एक सक्ती निर्माण होते तशी सक्ती नोंदवलेल्या विचारांबाबतसुध्दा होते. त्या त्या बारक्या विषयाबाबत मग तुम्ही त्या त्या पात्राच्या तोंडी वेगळेच विचार नाही घालू शकत. अर्थातच extrapolation साठी काही प्रमाणात वाव असणार. एखाद्या मुद्द्यावर नोंदवलेले विचार नसतील तर त्याचा आडाखा बांधता येऊ शकतो. एखाद्या विषयावरचे नोंदवलेले विचार फारच तुटपुंजे आणि काही एक पक्का निष्कर्ष काढण्यासाठी जो काही एक critical mass पाहिजे असते तिथपर्यंत न जाणारे असतील तर तिथेही थोडा वाव मिळतो. पण तो वाव reasonability च्या चौकटीत घेणेच अपेक्षित असणार. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />चरित्रनाटक करताना ठराविक अवकाशाची मर्यादा असल्यामुळे नाटककाराला घटनांची आणि विचारांची निवड करणे भाग पडते. नाटककार चरित्रनाटकाद्वारे त्या व्यक्तीविषयीचे चित्र रंगवतो असे म्हटले तर घटनांची आणि विचारांची निवड हा त्याच्या हातातला कुंचलाच म्हणावा लागेल. या कुंचल्याद्वारेच चित्र रंगवण्याचे काम होणार. लेखक निवडत असलेल्या घटना आणि विचारांच्या एका एका विटेनेच नाटकातल्या चरित्रविषयाचे बांधकाम आकारित होणार. ही निवड अर्थातच लेखकाच्या बोध अबोध हेतूंनी, जाणिवांनी, <b>जीवनदर्शनाने</b>, विचारांनी, ग्रहआग्रहांनी आणि अर्थातच तात्कालिक प्रयोजनांनी प्रभावित होणार. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />नाटकाच्या नवीन आवृत्तीस प्रस्तावनादेखील आहे. यात लेखकाने नाटक लिहिण्यामागील उद्देशाच्या अनुषंगाने काही लिहिले आहे. जोतिबांविषयी देशपातळीवरच्या अज्ञानाचा प्रश्न सोडवण्याचा प्रयत्न जरी हे नाटक करत नसले तरी जोतिरावांच्या कर्तृत्वातले <b>मुख्य आणि क्रांतिकारी</b> भाग नाटकात मांडले आहेत असे लेखक प्रस्तावनेत सांगतो. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />जोतिबांच्या कर्तृत्वातले मुख्य आणि क्रांतिकारी भाग मांडायचे झाल्यास अग्रक्रम निःसंदिग्धपणे त्यांच्या समाजरचनेवरच्या जहाल विद्रोही हल्ल्याला द्यायला हवा. गोपु स्वतःच त्यांच्या लेखात सांगतात की फुले समाजसुधारक होते किंवा काय याचे उत्तर नाही असे असून फुले क्रांतिकारक होते आणि त्यांनी स्वतःची अशी एक सर्वंकष विचारव्यवस्था निर्माण केली७. फुल्यांचे गाभ्याचे योगदान आंबेडकरांनी Who were Shudras या त्यांच्या पुस्तकात फुल्यांना वाहिलेल्या अर्पणपत्रिकेत नेमकेपणाने दिसून येते. आंबेडकर म्हणतात, “To the greatest shudra of modern India who made the lower classes of Hindus conscious of their slavery to the higher classes and who preached the gospel that for India social democracy was more vital than independence from foreign rule.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />फुल्यांच्या या क्रांतिकारत्वाचे अनेक पदर दिसून येतात. एकतर त्यांच्या विचारांचा आणि कार्याचा संपूर्ण रोख शूद्रातिशूद्र आणि स्त्रियांच्या मानसिक गुलामगिरीचे धार्मिक आणि सांस्कृतिक मूलाधार नष्ट करण्यावर होता. शूद्रातिशूद्र आणि स्त्रियांना त्यांच्या मनुष्यत्वापासून आणि जगण्याच्या खर्या गाभ्यापासूनच पारखे करणार्या गुलामगिरीपासून मुक्ती मिळवणे हे त्यांच्या उद्दिष्टाच्या केंद्रस्थानी होते. एकदा हे केंद्र लक्षात घेतले की जोतिबांनी आयुष्याच्या वेगवेगळ्या टप्प्यांवर हाती घेतलेली कार्ये ही ती मुक्ती मिळवण्यासाठीची साधने होती हे लक्षात येते. ग्राम्शीने (Antonio Gramsci) सांस्कृतिक वर्चस्ववादाची (hegemony) संकल्पना वापरुन केलेली मांडणी जोतिबांच्या क्रांतीचा स्वभाव समजावून घेण्यासाठी उपयोगाला येऊ शकते. सांस्कृतिकदृष्ट्या hegemony लादण्यासाठीचे भाषा हे मुख्य साधन असते हे लक्षात घेतले की जोतिबांनी संस्कृतविरोधात केलेली मराठीची पाठराखण समजावून घेता येते. वरवर पाहता सुधारकांशी समकक्ष वाटणारी कार्ये म्हणजे वर्चस्ववादी रचनेचे एकेक दास्यत्वकारक बुरूज ढासळवण्यासाठी केलेले नेमके हल्ले होते हेही लक्षात येते. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />फुल्यांच्या क्रांतिकार्यामागील विचारव्यूह नीट अभ्यासल्यास हेही लक्षात येते की फुल्यांचा ब्राम्हणांवरील हल्ला हा शूद्रातिशूद्र आणि स्त्रियांच्या दास्यत्वाच्या संपूर्ण यंत्रणेवर नियंत्रण ठेवणार्याण ब्राह्मणवर्गावरचा हल्ला होता. गोपुंनी त्यांच्या लेखात फुल्यांच्या या द्वैवर्णिक मांडणीचा गौरवपूर्ण खुलासा केलेला आढळतो. “दडपणूक करणारी भौतिक आणि वैचारिक व्यवस्थाच मोडून टाकायच्या चळवळीचे नेतृत्व शूद्रातिशूद्र करतील. हे आवश्यकच नव्हे तर शक्यदेखील आहे असे एकोणिसाव्या शतकात सांगणारे फुले हे एकमेव विचारवंत होते”८ असेही ते म्हणतात.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />या पार्श्वभूमीवर गोपुंनी ’सत्यशोधक’च्या संहितेत बांधलेले फुले कसे आहेत, वरती चर्चिलेल्या क्रांतिकारकत्वाचा आढळ त्यांच्यात कसा आणि कितपत होतो, हे पाहणे आवश्यक ठरते. परत परत शोधून आणि बारकाईने वाचूनही या गड्ड्याची गोष्ट असलेल्या क्रांतिकारकत्वाचा विशेष मागमूस नाटकातल्या फुल्यांमध्ये आढळत नाही. उलट जितके बारकाईने शोधावे तितक्या नसण्याच्या खुणा सापडत राहतात. त्यातल्या त्यात निवेदकाने गायलेला ब्राह्मण पंतोजीवरच्या पोवाड्याचा भाग आणि त्यावरचे विवेचन आणि गुलामगिरी पुस्तकासंबंधीचा फुले-गोवंडे संवाद या ठिकाणी क्रांतिकारकत्वाचा आविष्कार बघायला मिळेल अशी स्वाभाविक अपेक्षा निर्माण होते.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />पंतोजीच्या पोवाड्याच्या भागात सुध्दा बराचसा भर हा पोवाडा छापताना संपादकांनी टाकलेल्या टीपांच्या खुलाश्यांवर आहे९. नंतर महाअरी या शब्दाचा अर्थ सांगताना लेखक काही एक मुद्द्याचे बोलतो. ब्राह्मण्याविरुद्धची लढाई महारांना लढायची आहे, त्यांनी त्यांचे लढाऊपण जिवंत ठेवायला पाहिजे हे सांगण्याचे काम जोतिबांनी केल्याचे निवेदक सांगतो. निवेदक इतका खुलाशाच्या मूडमध्ये असताना येथेच ब्राह्मण्य या शब्दाच्या लेखकाला अभिप्रेत असलेल्या अर्थाचाही खुलासा करणे आवश्यक होते. गोपुंनी त्यांच्या लेखात या संकल्पनेचा खुलासा केलेला दिसतो. ब्राह्मण्य ही ब्राम्हणांच्या वर्चस्वाला वैचारिक अधिष्ठान देणारी, चिरंतनत्व आणि पावित्र्य बहाल करणारी <i>धार्मिक</i> रचना आहे१० असे गोपुंनी बांधलेले दिसते. गोपुंची ही व्याख्या अनोखी असल्यामुळे तिचे नीट स्पष्टीकरण केले जाणे गरजेचे होते. अन्यथा द्वैवर्णिक मांडणीमध्ये एक ध्रुव जर शूद्रातिशूद्र वर्गाचा असेल तर दुसरा ब्राह्मण वर्गाचा असणार. ब्राह्मण वर्ग असे न म्हणता ब्राह्मण्य असे म्हटल्याने नेमका काय फरक पडतो हे कळणेही गरजेचे होते. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />गुलामगिरी पुस्तकाबद्दलच्या चर्चेतही अशीच स्थिती आहे. नाटकातले जोतिबा गोवंड्यांना म्हणतात, “मी आपल्या शेतकर्याला बळिराजा असे म्हणतो त्याचे कारण तेच आहे. वामन-बळी यांच्यातल्या संघर्षाचे स्मरण त्याला राहिले पाहिजे. नसले तर करून दिले पाहिजे. हिंदुस्थानचा अवघा इतिहास वर्णजाती संघर्षाचा इतिहास आहे.”११ या बोलण्यातून काही स्फुरण निर्माण होते न होते तोच जोतिबा त्या दमातच पुढे “धर्मावर हल्ला करायचा तर तो धर्म नष्ट करायचा म्हणून नसतो. धर्म चांगला कळावा म्हणून आणि धर्माला आधुनिक करता यावं म्हणून करायचा असतो, करावा लागतो.”१२ असे म्हणून वळसा घेतात. गोपुंनी मांडलेल्या द्वैवर्णिक विचारव्यूहाचाच आधार घ्यायचा झाल्यास फुल्यांच्या धर्मावरील हल्ल्याचे उद्दिष्ट जसे केवळ धर्म नष्ट करणे हे नव्हते तसेच धर्मसुधारणा असेही नव्हते तर शोषित वर्गाची स्थिती पालटणे हे होते. धर्मावरील फुल्यांना अभिप्रेत असा हल्ला केवळ instrumental स्वरुपाचा होता. साधनरुप होता, साध्यरूप नव्हता. पण गोपुंचे फुले मात्र धर्म चांगला कळावा म्हणून किंवा त्यात आधुनिकता यावी म्हणून धर्मावर हल्ला करावा म्हणतात. धर्मावरील हल्ल्यातून धर्मापलिकडचे स्त्रिया आणि शूद्रातिशूद्रांची गुलामगिरी नष्ट करण्याचे उद्दिष्ट असल्याचे ते सांगत नाहीत. मोघमपणाचे स्टिअरिंग व्हील वापरुन वळसा घेतात.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />दक्षिणा प्राईज कमिटीची बक्षिसे मराठी भाषेतील पुस्तकांना द्यावीत यासाठी काढलेल्या मोर्चाचा प्रवेश नाटकात विस्ताराने, ठसठशीत आणि सचित्र पध्दतीने आलेला दिसतो१३. या प्रवेशातही फुल्यांच्या या मोर्चाला समर्थन देण्याच्या कृतीचे अन्वयार्थ वेगळेच लावले गेलेले दिसतात. येथे जोतिबा म्हणतात, “संस्कृतचं इतकं करण्याचं नाहीतर दुसरं काय कारण आहे? लोकभाषांना मागे सारण्यासाठी संस्कृत, फारशी, अरबीचे बडेजाव आपल्याकडे माजविले आहेत.”१४ संस्कृतचा बडेजाव हा ब्राम्हणी वर्चस्ववादाच्या बृहद्प्रकल्पाचा एक भाग आहे आणि म्हणून फुले त्यास विरोध करतात असे लेखकाला म्हणायचे दिसत नाही. मराठीचा पुरस्कार ही द्वैवर्णिक लढाईत आवश्यक ठरणारी एक बाब असल्याचे येथे ठसवले जात नाही. केवळ “लोकभाषांचा अभ्युदय हा शूद्रातिशूद्रांचा अभ्युदय आहे”१५ असे मोघमपणे बोलताना नाटकातले फुले दिसतात. नंतर सावित्रीशी बोलत असताना जोतिबा “आपण मराठीचे गीर्वाण करतो आहोत”१६ असे तेजस्वी वाक्य बोलतात. पण पुढे आपल्याला याचा अभिमान असायला हवा असे म्हणतात आणि त्यावर कडी म्हणजे विष्णुशास्त्री चिपळूणकरांच्या मराठीविषयक अभिमानाशी या अभिमानाला जोडून आणखी एक वळसा घेतात. म्हणजे मराठीविषयक भूमिकेची जोड बृहद्पातळीवरील द्वैवर्णिक लढ्याशी न बसता भाषिक अभिमानाच्या मुद्द्याशी बसते. अशाप्रकारे मराठीचे समर्थन करण्याची कृती साधनरुप बनता बनता साध्यरुप बनते. अर्थात हा प्रसंग १८४९ साली घडला होता हे लक्षात घेतले आणि फुल्यांची द्वैवर्णिक संघर्षाची विद्रोही मांडणी हळूहळू उत्तरकाळात घडत गेली असणार असे गृहीत धरले तर लेखकाने मराठीच्या पुरस्कारामागील जोतिबांचे हेतू संमिश्र दाखवले असतील असे समजावून घेता येऊ शकते.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />परंतु लेखकाने नाटकातले फुले रंगवताना आणि काळानुरूप घडणार्या प्रसंगामागील त्यांचे विचार उघड करताना फुलेंच्या विचारांचा ऐतिहासिक प्रवास (historical progression) होताना दाखवलेला दिसत नाही. २१ वर्षाचे फुले ते ५७ वर्षाचे फुले (नाटकातल्या फुल्यांचा काळ १८८५ सालापर्यंतचा आहे) असा काही ऐतिहासिक प्रवास नाटकात दिसत नाही. १८४९ मध्येच नाटकातले फुले सारभूत फुलेविचार मांडायला लागलेले दिसतात. काळाच्या बाबतीत एकंदरच लेखक गाफील राहिलेले दिसतात. १८४९ सालच्या मराठी भाषासमर्थनाच्या प्रवेशातच नाटकातले फुले वासुदेव फडक्यांना उपदेश केल्याचे सांगतात१७. फडक्यांचा जन्म १८४५ सालचा, म्हणजे ते तेंव्हा ४ वर्षांचे बाळ असणार. बालहत्त्याप्रतिबंधक गृहाच्या स्थापनेच्या प्रवेशात स्थापना होण्याच्या प्रसंगाच्या आधीच्या प्रसंगात फुले गोवंड्यांना गुलामगिरीचा मसुदा वाचायला देतात१८. बालहत्त्याप्रतिबंधकगृहाची स्थापना १८६३ सालातली आणि ’गुलामगिरी’ १८७३ सालातले. मधल्या बारा वर्षाच्या काळात फुल्यांची ’छत्रपती शिवाजी राजे भोसले यांचा पोवाडा’, ’ब्राम्हणांचे कसब’, ’विद्याखात्यातले पंतोजी यांचा पोवाडा’ इतकी पुस्तके येऊन गेलेली होती. आणि गंमत म्हणजे १८६३ साली मिळालेल्या मसुद्याबद्दल गोवंडे १८७१ सालात मसुदा न रुचल्याने नाराज असल्याचे सावित्रीबाई जोतिबांना सांगतात१९. गोवंड्यांचा हा नंतरचा प्रसंग फुले रानडेंना त्यांच्या विधवा बहिणीच्या पुनर्विवाहाबद्दल (रानडेंचे मेव्हणे वारतात ते १८७१ साली) बोलतात त्या प्रसंगानंतर येतो. नाटकातल्या या प्रवेश क्रमांक ८ मध्ये काळाचे इतरही घोळ आहेत. या प्रवेशात सुरुवातीलाच रानडे आणि फुले आधी १८८५ सालातल्या मे महिन्यातल्या रानड्यांच्या भाषणाला ऑक्टोबर १८८५ साली फुल्यांनी ’इशारा’ पुस्तिकेद्वारे दिलेल्या उत्तराचा उल्लेख करुन चर्चा करताना दिसतात२०. म्हणजे काळ साधारण ऑक्टोबर १८८५ नंतरचा असायला हवा. पण लगेच पुढे त्याच दमात फुले रानडेंच्या विधवा बहिणीच्या पुनर्विवाहाबद्दल वर्तमानकालीन पध्दतीने बोलतात. तुम्ही बहिणीचा पुनर्विवाह करणार की नाही असे विचारतात. म्हणजे काळ १८७१ सालचा आहे असे समजावून घ्यावे लागते. पण इथेच फुले असेही म्हणतात की खरं तर तुमच्या दुसर्या विवाहाच्या वेळेलाच भेटणार होतो (जो खरंतर दोन वर्षांनंतर म्हणजे १८७३ साली होणार असतो)</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />काळाची ही अतिवास्तववादी हाताळणी लेखकाने नेमक्या कोणत्या योजनेअंतर्गत केली असावी हे समजत नसल्याने हा एकंदर गाफीलपणाचा प्रकार असावा असेच म्हणावे लागते. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />फुल्यांची भाषा त्यांच्या रांगड्या आणि आक्रमक स्वभावाला साजेशी अशी होती असे सगळ्याच अभ्यासकांनी म्हटले आहे. नाटकातल्या भाषेवर काही भाष्य करण्याऐवजी नाटकातला नमुना उतारा, फुल्यांनी नेमक्या त्याच मुद्द्यावर लिहिलेला एखादा उतारा आणि गं. बा. सरदारांचे फुल्यांच्या भाषेबद्दलचे अवतरण एवढे दिल्यानेही भाषेबद्दलचा मुद्दा स्पष्ट होवू शकतो.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />रानडेंच्या “पूर्वीच्या तीस वर्षांपेक्षा हल्ली शेतकर्यांची स्थिती बरी आहे” या टिप्पणीचा फुल्यांनी इशारा या पुस्तिकेद्वारे लेखी समाचार घेतला होता. नाटकात रानडे फुल्यांना राणीचे राज्य आल्यामुळे शेतकर्यांची स्थिती सुधारली हे माझे म्हणणे तुम्हाला कबूल कसे नाही असे खोचकपणे विचारतात. तर नाटकातले फुले खालीलप्रकारे उत्तर देतात –</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />“रावसाहेब, माझ्या विचारांचा आणि आचारांचा एवढा सरळसोट अर्थ तुम्ही लावू लागलात? माझ्या शत्रूंना माझे लिखाण समजत नाही. माझा क्रोध आणि त्यापाठची परिस्थिती व भोग त्यांना उमगत नाहीत, त्याचे काय आश्चर्य! पण रावसाहेब, तुम्ही माझे ज्येष्ठ मित्र, तुम्हालाही कळेना-”२१</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />आणि हा इशारा पुस्तिकेतला उतारा (ज्यामध्ये नाटकातल्या रानडेंच्या नंतरच्या खोचक प्रश्नाला सुध्दा आधीच उत्तर दिलेले होते) – </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />“परंतू आर्य ब्राम्हणातील दुजा नूतन शंकराचार्याचे तोलाचा विद्वान लहान मोठ्या सभात उड्या मारुन प्रतिपादन करत फिरतो की, “पूर्वीच्या तीस वर्षापेक्षा हल्ली शूद्र शेतकर्यांची स्थिती बरी आहे”. या त्याच्या धाडसाविषयी मात्र नवल वाटते,.......या हतभागी देशात पाठवलेल्या धर्मोपदेशकांच्या शिक्षणावरुन अज्ञानी शूद्र शेतकर्यांतच्या स्थितीत कोठे थोडासा पालट पडत चालला आहे. <b>म्हणजे या तीस वर्षात शूद्र शेतकर्यांवरील आर्य ब्राम्हणांचा जुलूम काही अंशी कमी झाला, हे उघडपणे कबूल करण्याची लाज वाटून तो मोघमपणे म्हणतो</b> की “पूर्वीच्या तीस वर्षापेक्षा हल्ली (शूद्र) शेतकर्यांची स्थिती बरी आहे”. अहो हे धूर्त, आमचे अज्ञानी शूद्र शेतकर्यांची “सोजरी” भाषा अजाणत्या गव्हर्नर जनरलसारख्या कामगाराची समजूत काढण्याकरिता वापरून, हमेशा कशीतरी वेळ मारून नेतात”२२ (जाड ठसा माझा)</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />गं. बा. सरदार फुल्यांच्या भाषेविषयी म्हणतात – </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />“इंग्रजी व संस्कृत या दोन्ही भाषांचे दडपण झुगारून लोकजीवनाच्या दृढ संपर्कातून जोतीरावांनी मिळवलेली <b>ही भाषा</b> <b>सौम्यता, संकोच, आर्जव, सूचकता व संदिग्धता कटाक्षाने टाळते.</b> स्वाभाविकता, रोखठोकपणा, आक्रमकता, साधेपणा, स्पष्टता, अर्थबोधकता, सडेतोडपणा, मर्मभेद व प्रभावी प्रत्ययकारिता या गुणांना जवळ करते”२३ (जाड ठसा माझा) </span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> राष्ट्रभक्ती, राष्ट्रप्रेम या संदर्भात नाटकातले फुले थोडक्यात का होईना बोलताना दिसतात. जेंव्हा अण्णासाहेब चिपळूणकर जोतिबांना तुम्ही राणीचे राज्य आले हे चांगलं झालं असं कसं म्हणता असं विचारतात तेंव्हा “परकी सत्ता टिकत नसते, फक्त ती सत्ता कधी व केंव्हा संपायची हे आपल्या हातात नसते. त्याची वेळ यावी लागते. म्हणून घाई नको एवढेच माझे म्हणणे. राणीच्या राज्याला विरोध करायची वेळ अजून आलेली नाही”२४ असे फुले म्हणतात. नंतर गोवंडे फुल्यांना तुम्ही १८५७ च्या बंडाबाबत शांत कसे होतात असे विचारतात तेंव्हा फुले म्हणतात, “त्या बंडाचा ब्रिटिश सरकार निकाल लावणार हे मला स्वच्छ दिसत होतं. राष्ट्रभक्ती मलाही कळते. म्हणूनच वासुदेव फडक्याला मी नेहमी मदतच केलेली आहे. कुणाच्या राष्ट्रप्रेमावर मी कधी हल्ला केला आहे मला सांगा”२५ पुढे लोखंड्यांशी टिळकांबद्दल बोलताना फुले म्हणतात की परकीय सत्तेबाबतचा त्यांचा राग मला समजतो.२६</span></div>
<span style="font-size: small;"><br />वासुदेव फडक्यांना फुल्यांनी मदत केली होती या तथ्याला पुरेसे आधार नाहीत. त्यामुळेच फुल्यांवर लिहिणार्या कुठल्याच अभ्यासू संशोधकाने या तथ्यास मान्यता दिलेली दिसत नाही. धनंजय कीर त्यांच्या फुलेचरित्रात फुल्यांनी फडक्यांना मदत केल्याच्या दाव्याचा उल्लेख करतात आणि अशा शक्यतेस नाकारतात२७. काही जणांनी वासुदेव फडक्यांच्या पत्नी ताई फडके यांच्या आठवणींचा हवाला दिलेला आढळतो२८. राष्ट्रभक्ती, राष्ट्रप्रेम या गैरऐतिहासिक आणि फुल्यांच्या विचारव्यूहात न बसणार्या संकल्पना फुल्यांच्या संवादात घालणे आणि वासुदेव फडक्यांना मदत करण्याच्या क्षीण धाग्याला लोंबकळणे या गोष्टी लेखकाने का केल्या असतील हे समजावून घेण्यासाठी गोपुंच्याच फुल्यांवरच्या लेखाची मदत घ्यावी लागते. या लेखात गोपु म्हणतात, “फुल्यांनी वासुदेव बळवंत फडक्याचे महत्त्व ध्यानात घेतलेले दिसत नाही. त्याचा दुर्दैवी परिणाम असा झाला की फुले, त्यांचे सहकारी आणि अनुयायी साम्राज्यवादाविषयी वरचेवर बोटचेपी भूमिका घेत गेले आणि अंतिमतः ते राष्ट्रीय चळवळीसमोर निष्प्रभ झाले”२९. याच लेखात पुढे गोपुंनी केलेली टिप्पणी एकंदर नाटकातले गोपुंनी केलेले जोतिबा फुल्यांचे बांधकाम समजावून घेण्यासाठी कळीची आहे. गोपु म्हणतात, “व्यवस्था बांधणार्या माणसाशी कसे जोडून घ्यायचे असते? आजच्या समस्यांच्या संदर्भात त्या व्यवस्थेचा अर्थ लावून ते करायचे असते. <b>साम्राज्यवादाविषयी त्यांनी स्वीकारलेल्या बोटचेप्या भूमिकेपासून दूर गेल्याशिवाय फुल्यांचा सृजनशील अर्थ लावणे दुरापास्त आहे”</b>३०(जाड ठसा माझा). </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />याचाच अर्थ असा करावा लागतो की राष्ट्रवाद, साम्राज्यवाद या आणि इतरही संदर्भातले फुल्यांचे बांधकाम करताना नाटकात करण्यात आलेले विपर्यास हे लेखकाने बुद्ध्याच केलेले आहेत आणि तो लेखकाच्या फुल्यांचा सृजनशील अर्थ लावण्याच्या उपक्रमाचा भाग आहे. साम्राज्यवादाबाबतची संधानात्मक भूमिका वगळून व्यवस्थेवरचा घणाघाती आणि जहाल विद्रोही हल्ला underplay करणे, मराठीबाबतच्या अभिमानास विष्णुशास्त्री चिपळूणकरांच्या मराठी अभिमानाशी जोडणे, तथाकथित राष्ट्रवादी धारेतल्या वासुदेव फडके, विष्णूशास्त्री चिपळूणकर, रानडे, टिळक यांच्याशी संबंधित प्रसंगांची / विचारांची निवड, मिशनरी प्रभाव, इतर तोलामोलाच्या सहकार्यांची साथ (लोखंडे आणि घोले यांचे उल्लेख विपरीत संदर्भात येतात) याचा अनुल्लेख, हेसुध्दा मग या सृजनशील अर्थ लावण्याच्या उपक्रमाच्या उजेडात समजावून घ्यावे लागते. पण हे जर खरे असेल तर मात्र लेखकाने चरित्रनाटकाच्या आवश्यक अटींचे उल्लंघन केले असे म्हणावे लागते. सृजनशील अर्थच लावायचा होता तर मग चरित्रनाटकाऐवजी दुसरा तशी मोकळीक देणारा घाट लेखकाने निवडायला हवा होता. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;">२. पुढची चर्चा:</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />साम्राज्यवादाविषयीची फुल्यांची भूमिका त्यांच्या केंद्रीय आणि गाभ्याच्या विचारव्यूहाच्या संदर्भातच समजावून घेतली पाहिजे. सुरुवातीलाच सांगितल्याप्रमाणे स्त्रिया आणि शूद्रातिशूद्रांच्या गुलामगिरीचे धार्मिक आणि सांस्कृतिक मूलाधार उद्ध्वस्त करणे हे फुल्यांचे काळानुरूप विकसित होत गेलेले केंद्रीय उद्दिष्ट दिसते. फुल्यांच्या समस्त विचारांचा आणि कृतींचा व्यूह या केंद्रीय उद्दिष्टांच्या अनुषंगाने आकारित झालेला दिसतो. साम्राज्यवादाला विरोध स्वाभाविकपणेच या विचारव्यूहात बसत नव्ह्ता. उलट परक्या सत्तेशी सहकारात्मक आणि समर्थक संधानाची आवश्यकता या विचारव्यूहात निर्माण होते. फुल्यांचे म्हणणेच असे होते की “सत्तेबाबत आधीच पराधीन झालेल्या आणि त्यात आर्यभटांनी ज्ञानहीन करुन टाकलेल्या शूद्रातिशूद्रांना वरचढ समाज घटकांच्या दुष्ट व सर्वांगीण सामाजिक-आर्थिक-धार्मिक-शैक्षणिक वर्चस्वातून मुक्त केल्याखेरीज म्हणजेच त्यांची अपहृत सत्ता त्यांना पुन्हा मिळवून दिल्याखेरीज इंग्रजी राजवटीचे इथले नियत कार्य पूर्ण होऊच शकणार नाही”३१. पण एकदा का सृजनशील अर्थ लावण्याचे ठरवून हा व्यूह बदलायचा ठरवला की आपोआपच मूलभूत स्वरुपाचे बदल होणे अटळ बनते आणि याआधीच्या उतार्यांमध्ये केलेल्या चर्चेप्रमाणे विपर्यास केले जातात.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />साम्राज्यवादाविषयीची फुल्यांची भूमिका त्यांनी उभ्या केलेल्या शूद्रातिशूद्रांच्या चळवळीच्या महत्वाकांक्षी प्रकल्पाच्या अनुषंगानेही समजावून घेता येऊ शकते. अठराशे ऐंशीच्या दशकाचा विचार करता शूद्रातिशूद्रांची चळवळ म्हणण्यापेक्षा ब्राम्हणेतर चळवळ म्हणणे जास्त योग्य ठरते. रोझालिंड ओ हॅन्लन यांनी नमूद केल्याप्रमाणे १८८२ च्या नंतर फुल्यांचा रोख शूद्रातिशूद्रांच्या चळवळींच्या तुलनेत सत्यशोधक समाजाची समतानिष्ठ आणि मानवतावादी मूल्ये कृषकजातींच्या मार्फत साधण्यासाठीच्या कामाकडे किंचितसा वळलेला दिसतो३२. हॅन्लनबाई पुढे जे म्हणतात ते आपल्या चर्चेच्या दृष्टीने महत्वाचे आहे. ते थेट इंग्रजीत देणेच योग्य होईल. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />“…very substantial differences (which) existed between radical non-brahmans such as Phule, Bhalekar and Lokhande, and their adversaries amongst the early nationalists. Non-brahmans hoped for a long period of benevolent paternal rule under the British government, during which the lower caste community would have time to acquire the skills and resources which were needed if they were to take up their rightful place as natural leaders of Maharashtrian society.”३३</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />वरील चर्चेच्या पार्श्वभूमीवर गोपुंची आधी उद्धृत केलेली दोन्ही अवतरणे परत एकदा तपासणे आवश्यक आहे. पहिल्या अवतरणानुसार ते म्हणतात की साम्राज्यवादाविषयी बोटचेपी भूमिका घेतल्यामुळे फुले आणि सहकारी राष्ट्रीय चळवळीसमोर निष्प्रभ झाले. फुले आणि सहकार्यांची सत्यशोधक चळवळ निष्प्रभ होण्याची बीजे, चळवळीच्या साम्राज्यवादाविषयीच्या भूमिकेमध्ये होती की चळवळीच्या स्वरुपातच आणि फुल्यांच्या मृत्यूनंतरच्या तिच्या प्रवासात होती हे तपासणे बिकट असले तरी इंटरेस्टिंग आहे. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />“स्त्री-शूद्रातिशूद्रांचे सत्यशोधक चळवळीमार्फत संगठन करताना ब्राम्हणेतर जातींमधील विग्रहाचा मुद्दा जोतिबांनी बहुधा जाणूनबुजून नजरेआड केला होता. ब्राम्हणांनी ज्यांना ’शूद्र’ म्हणून हिणवले त्या ब्राम्हणेतर जातिगटांनी या ’शूद्र’पणाच्या आधारे एकत्र यावे आणि संपूर्ण वर्णव्यवस्था निकालात काढावी या दृष्टीनेच एका बाजूने स्वतःला ’खासा मराठा’ म्हणवणार्यांचा ’क्षत्रियत्वा’चा दावा पोकळ आहे हे सांगत असतानाच दुसर्या बाजूने क्षत्रिय (मूळ रहिवासी) या अर्थाने सर्व शूद्रातिशूद्र हेच खरे क्षत्रिय ठरतात, असा दुहेरी युक्तिवाद जोतिबांनी केला होता”.३४ पण ब्राम्हणेतर जातींमधील विग्रहाच्या मुद्द्याने फुले गेल्यानंतरच्या काही वर्षातच डोके काढलेले दिसते. “सत्यशोधक समाजात फूट पडल्यानंतर स्थापन झालेला जो गट सत्यधर्म समाज या नावाने वावरु लागला त्याने १८९५ मध्ये पुण्यात भरवलेल्या आपल्या सभेच्या जाहिरातीत या सभेला महार, मांग, चांभार, ढोर म्हणवून घेणार्यास येण्याची परवानगी नाही असे स्पष्ट छापले होते”३५ </span><br />
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;">समस्त ब्राम्हणेतर शूद्रातिशूद्र जातींची फळी उभी करण्यामागच्या फुल्यांच्या उदात्त हेतूंविषयीची खोल जाणीव त्या चळवळीत सामील झालेल्या सगळ्याच लोकांमध्ये कितपत पाझरलेली होती हा तपासण्याचाच मुद्दा आहे. “मानवधर्माच्या आध्यात्मिक पातळीवर फुले जसे स्थिर होते तसे आणखी किती स्थिर होते? तात्पर्य काय, की विस्थापितांचे लढे हे शाश्वत नैतिक तत्वाचा आधार बळ प्राप्त करण्यासाठी घेत असले तरी ते हितसंबंधी लढेच असतात”३६.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />समता, मानवता, व्यक्तिस्वातंत्र्य यासारखी मूल्ये, त्या मूल्यांसाठीचे भौतिक आणि सांस्कृतिक आधार नसताना लोकांमध्ये कशी रुजवली जाऊ शकतात ह्या समस्येलाही चळवळीला भिडावे लागले असणार.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />शिवाय ब्रिटीश संपर्काने प्रज्वलित झालेल्या आधुनिकीकरणाच्या विविध प्रक्रियांचा परिणाम होवून जातींच्या स्वरुपामध्ये आणि वर्तनामध्ये कसकसे बदल होऊ शकतील याचा अंदाज एकोणिसाव्या शतकाच्या उत्तरार्धात असणेही कठीण होते. जातींचा सेक्युलर लाभ मिळवण्यासाठीच्या हितसंबंधी गटाकडे होऊ घातलेला प्रवास तेंव्हा नुकताच सुरू झालेला होता. जो वरचेवर चक्रवाढ गतीने वेगवान होत जाणार होता.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />जातींच्या नंतरच्या या प्रवासात हे सिध्द होत गेले की आपल्या समाजात खरीखुरी संरचना (defacto structure) ही जातिगटाचीच असणार. प्रशासनव्यवस्था, न्यायव्यवस्था, भांडवली अर्थव्यवस्था यासारख्या अनेक आधुनिक व्यवस्था आपल्या देशात नैसर्गिक गतीने उत्क्रांत झालेल्या नाहीत तर बाहेरुन कलम केलेल्या आहेत. ह्या व ह्यासारख्या इतर सर्वच आधुनिक व्यवस्थांसाठी असणारी संरचनात्मक गरज स्वाभाविकच जातींच्याकडून भागवली गेलेली दिसते. वारे जास्त दाबाकडून कमी दाबाकडे वाहावेत तशी ही प्रक्रिया झालेली दिसते. टोळीव्यवस्था असणार्या आफ्रिकन देशात बाहेरून आयात केलेली सांसदीय लोकशाहीची व्यवस्था मूळ धरू शकली नाही त्यास मुख्यतः सांसदीय लोकशाही समर्पक पध्दतीने कार्यरत राहण्यासाठी असणार्या संरचनात्मक सामग्रीचा अभाव भरून काढण्यात आलेले अपयश हे कारण होते. त्यामानाने भारतात जातींकडून संरचनात्मक गरज भागवली गेल्याने सांसदीय लोकशाही व्यवस्था बर्यापैकी तग धरून असल्याचे दिसते. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />अनेक आधुनिक व्यवस्थांनी संरचनात्मक कसर भरून काढण्यासाठी जातीचा आधार घेतलेला असल्यामुळे; या व्यवस्थांमध्ये शिरकाव करून घेण्यासाठी, त्यांचा वापर करून घेण्यासाठी; तसेच त्यांच्यापासून फायदे वसूल करून घेण्यासाठी वरचेवर जातींचा आधार घेतला गेला. अडचणींच्या प्रसंगी झेलून घेण्यासाठी आपापली जातच शेवटी उपयोगाला येणार असल्याची अनुभवसिध्द समज हळूहळू विकास पावत गेलेली दिसते. यासंदर्भात एम. एन. श्रीनिवास यांच्या एका निबंधातली अवतरणे मूळ इंग्रजीतच उद्धृत करणे उपयोगाचे होईल. “In fact what are called castes today are more accurately described as congeries of agnate sub-castes which have come together to compete more effectively with other similar formations for better access to such scarce political resources as political power, economic opportunities, government jobs and professional education”३७ </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />या उजेडात उत्तरप्रदेशात मायावतींचा दलित जाती आणि ब्राह्मण जाती यांची मोट बांधण्याचा आणि महाराष्ट्रातील भीमशक्ती आणि शिवशक्ती यांच्या एकत्रीकरणाचा प्रयोग लक्षात घेता येऊ शकतो. विविध जातींची एकत्र मोट बांधून सत्ताकारण करण्याच्या फुल्यांनी निर्मिलेल्या संकल्पनेचा आत्तापर्यंतचा विपरीत प्रवास हाच एकप्रकारे त्या संकल्पनेवरचे टीकात्मक भाष्य आहे. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />अशाप्रकारे फुले आणि सहकार्यांची चळवळ निष्प्रभ होण्याची कारणे चळवळीच्या स्वरुपातच असल्यामुळे साम्राज्यवादाविरोधात चळवळीचा असलेला दृष्टिकोण हा तसा गौण मुद्दा होता. परंतु प्रत्यक्ष सत्यशोधक चळवळ जरी नंतर निष्प्रभ झाली तरी फुल्यांनी त्यांच्या प्रचंड खटाटोपाद्वारे सर्जनशील विध्वंसाची जी जबरदस्त ऊर्जा महाराष्ट्रात निर्माण केली तिचा उपयोग पुढे येणार्या सगळ्याच विद्रोही चळवळींना झाला. याबाबतीत जोतिबा फुल्यांच्या कर्तृत्वाला हिमालयाचीच उपमा देता येऊ शकते, ज्यातून वंचितांसाठीच्या विविध चळवळींच्या बारमाही नद्या उगम पावत राहिल्या.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />गोपुंचे दुसरे अवतरण फुल्यांनी निर्माण केलेल्या व्यवस्थांचे आजच्या समस्यांच्या संदर्भात अर्थ लावण्याबद्दलचे आहे. असे करताना साम्राज्यवादाला दुर्लक्षून चालणार नाही आणि फुल्यांचा सृजनशील अर्थ लावणे आवश्यक आहे असेही त्यांना म्हणायचे दिसते. जागतिकीकरणाच्या आणि साम्राज्यवाद तलम आणि अमूर्त स्वरुपात तीव्रतर होण्याच्या सध्याच्या काळात फुल्यांच्या विचारांचा आशय तेव्हढा घेऊन तो सृजनात्मक पध्द्तीने राबवला गेला पाहिजे असे काही गोपुंचे म्हणणे असावे. त्यांच्या लेखात ते म्हणतात, “द्वैवर्णिक भाषेत बोलायचे तर स्थानिक ब्राह्मण वॉशिंग्टन ब्राम्हणांनी घालून दिलेल्या नियमांनी खेळत आहेत आणि शूद्रातिशूद्रांनी स्थानिक आणि आंतरराष्ट्रीय ब्राम्हणांच्या आघाडीकडे दुर्लक्ष करुन त्यांचा खेळ पाहत बसायचे धोरण स्वीकारले आहे”३८. गोपुंची ब्राम्हण्याची व्याख्या लक्षात घेता (ब्राह्मण्य ही ब्राम्हणांच्या वर्चस्वाला वैचारिक अधिष्ठान देणारी, चिरंतनत्व आणि पावित्र्य बहाल करणारी धार्मिक रचना आहे) त्यांना असे म्हणायचे दिसते की सध्याच्या काळात ब्राम्हण्याची संकल्पना बदललेली आहे. तसेच वर्चस्वाला अधिष्ठान देणार्या रचनेचे रूप पालटलेले आहे आणि या रचनेचे नियम सध्या वॉशिंग्टन ब्राह्मण घालून देत आहेत आणि स्थानिक ब्राम्हणांनी आंतरराष्ट्रीय ब्राम्हणांशी हातमिळवणी केली आहे.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />आधीच्या उतार्यांमध्ये उल्लेखलेली जातींची हितसंबंधी गटात रुपांतर होण्याची प्रक्रिया सध्याच्या काळात पूर्णत्वाला गेलेली आहे हे लक्षात घेता आणि राज्यसत्ता, ब्युरोक्रसी आणि इतर अनेक महत्वाच्या क्षेत्रात झालेले elites चे caste wise diversification लक्षात घेता गोपुंचे म्हणणे समजावून घेता येऊ शकते. आणि मग जोतिबा फुल्यांनी त्यांच्या काळात उघडलेल्या अनेक आघाड्या त्यांच्या तेंव्हाच्या संदर्भातल्या विचारव्यूहातून मोकळ्या करून घेऊन त्यांच्याशी आत्ताच्या नव्या संदर्भात नव्या द्वैवर्णिक संकल्पनेअंतर्गत जोडून घेता येऊ शकते. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />फुल्यांनी निर्मिलेल्या व्यवस्थांचा आजच्या काळाच्या संदर्भात अर्थ लावण्याचा मुद्दा तसा महत्वाचा आहे. फुल्यांचा काळ आणि आजचा काळ यादरम्यानच्या काळात काय काय बदलले आणि काय काय टिकून राहिले याचा विचार केल्यास असा प्रयत्न करता येऊ शकतो. शोषित आणि वंचितांचा वर्ग अजूनही त्याच जातिजमातींचा असल्याचे दिसून येते. शेतकर्यांची स्थिती सुध्दा फुल्यांच्या काळात होती तशीच दयनीय असल्याचे दिसते. क्षेत्रानुसार विचार करायचा झाल्यास विषमता, दारिद्र्य, अंधश्रध्दा, योग्य शिक्षणाचा अभाव या सगळ्याच क्षेत्रात तितकीच भयावह परिस्थिती असल्याचे दिसते. शोषितांचा आणि वंचितांचा जातिवर्ग साधारणपणे तोच दिसत असला तरी शोषकांच्या जातिवर्गात वैविध्य आलेले दिसते. राज्यसत्ता पूर्वीच्या अभिजनांकडून म्हणजे ब्राह्मणवर्गाकडून इतर जातींकडे (फुल्यांच्या शब्दात शूद्रांकडे) सरकलेली दिसते. त्यातही त्या त्या प्रांतातल्या संख्येने बळजोर जातींच्या ती जास्त ताब्यात दिसते (हरियाणा – जाट, महाराष्ट्र – मराठा-कुणबी, कर्नाटक – वोक्कलिगा, लिंगायत, आंध्र – कम्मा, रेड्डी). प्रशासनामध्येही फुल्यांच्या काळात ब्राम्हणांची जी एकाधिकारशाही होती ती राहिलेली नाही. शिक्षणाच्या क्षेत्रात सुध्दा असेच झालेले दिसते. मीडिया, दृकश्राव्य माध्यमे, कला क्षेत्रे आणि इतर काही क्षेत्रात ब्राह्मण जातीचे प्राबल्य दिसते. विविध क्षेत्रात नव्याने दाखल झालेले विविध जातीचे अभिजन धार्मिक-सांस्कृतिक बाबी वगळता इतर महत्वाच्या बाबतीत जातमुक्त होऊन एकंदर अभिजन वर्गाचे निर्जात सदस्य असण्यात जास्त रममाण झालेले दिसतात. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />फुल्यांच्या बर्याचश्या लेखनातून सर्वच महत्वाची क्षेत्रे ब्राह्मण वर्गाच्या ताब्यात असल्याबद्दलची गुदमरवणारी जाणीव व्यक्त होते. ब्राह्मणवर्गाच्या सर्वव्यापी ताब्यामुळे ब्रिटिश सत्तेचा जो उपयोग शूद्रातिशूद्रांना एकंदर गुलामगिरीतून मुक्त होण्यासाठी व्हायला पाहिजे तो होत नाही असेही त्यांना वाटत होते. नंतरच्या काळातल्या प्रदीर्घ प्रवासात ह्या बर्याचशा क्षेत्रात इतर जातिवर्गांच्या अभिजनांचा शिरकाव होऊनही फुल्यांना अपेक्षित परिवर्तन का घडू शकले नाही ही चिंतनाची बाब आहे. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br />’शेतकर्याचा असूड’ मध्ये शेतकर्यांच्या स्थितीचे अतिशय खोलात जाऊन हृदय पिळवटून टाकणारे वर्णन करताना फुल्यांनी असे मत व्यक्त केलेले दिसते की सरकारी नोकर्यांमध्ये शेतकरी वर्गातल्यांची भरती केल्यास शेतकर्यांची नाडणूक कमी होईल. गंमत म्हणजे गेली अनेक दशके शेती खात्यातच नव्हे तर इतर जवळपास सगळ्याच खात्यांमध्ये भरती होणार्यांच्या जातपार्श्वभूमीत मोठे बदल झालेले आहेत. एक काळ तर असा होता की महाराष्ट्र लोकसेवा आयोगाकडून प्रशासनात विविध पातळ्यांवर निवड होणार्यांवमध्ये जास्तीत जास्त उमेदवार हे राहुरी कृषी विद्यापीठातून येत, जे स्वाभाविकच कृषक जमातीचे असत. पण तरीही परिस्थितीत काही बदल झाल्याचे दिसत नाही. शेतकरी संघटनेच्या शरद जोशी यांनी या मंडळींना काळे इंग्रज असे संबोधल्याचे दिसते. शिवाय फुल्यांच्या द्वैवर्णिक मांडणीतून प्रेरणा घेऊन भारत विरुध्द इंडिया अशी द्वंद्वात्मक मांडणी त्यांनी केलेली दिसते. फुल्यांना राणीचे राज्य जसे emancipatory वाटायचे तसा शरद जोशींना WTO चा पाया घालून देणारे ऑर्थर डंकेल काही काळ emancipatory वाटत होते. अर्थातच ही फुलेविचारांची शरद जोशींनी केलेली सृजनशील फेरमांडणी होती असे म्हणता येऊ शकते. आणि ही मांडणी फुल्यांच्या साम्राज्यवादाबद्दल soft असण्याशी संवादी होती असेही म्हणता येऊ शकते.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br />इसवी सनाच्या पहिल्या सहस्त्रकामध्ये ख्रिश्चॅनिटी, इस्लाम ह्यासारख्या एकदैवतवादी धर्माची संस्थापना होण्याच्या प्रक्रियेद्वारा तेंव्हा अस्तित्वात असलेल्या नानाविध जमातीतील यातुधार्मिक वैचारिकांना (magico-religious worldviews) एकच एक समान अशी वैचारिका (worldview) पुरवण्याचे कार्य पार पाडले गेले. जे काही घडले त्यास कुणी सांस्कृतिक वसाहतीकरणाची प्रक्रिया असेही म्हणू शकेल. जे घडले त्यामागची आर्थिक व राजकीय कारणेही कुणी सांगू शकेल. भारतात मात्र अशा प्रकारची एकच एक समान वैचारिका पुरवण्याची किंवा आहे त्या वैचारिकांना एका व्यापक चौकटीत बसवण्याची प्रक्रिया कधीच घडली नाही. यादिशेने वेगवेगळ्या काळात जे प्रयत्न केले गेले त्यांपैकीचा एक महत्वाचा प्रयत्न म्हणूनसुध्दा फुलेंच्या सत्यशोधक समाजाच्या चळवळीकडे बघता येऊ शकते. इतर अनेक प्रयत्नांप्रमाणे फुलेंचा हा प्रयत्न यशस्वी झाला नाही. परिवर्तनाच्या अशा प्रयत्नांमध्ये जरी सलगता नसली तरी जुने तसेच ठेवायचे आणि जुन्यात शक्य तितके कमी बदल करुन नवे जितपत आवश्यक तितपतच पांघरायचे ही अगदी प्राचीन काळापासूनची खास भारतीय सवय मात्र सलगपणे आजपावेतो दिसून येते. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;">संदर्भ</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> १ ते २१, २४, २५, २६, २९, ३०, ३८ : सत्यशोधक, गो. पु. देशपांडे, दुसरी आवृत्ती, २०१२. {१-पान १९, २ - पान १८, ३ - पान १८, ४ – पान १९, ५ – पान ६६, ६ – पान २७, ७ – पान ७३, ८ – पान ८३, ९ – पान २७, १० – पान ६७, ११ – पान ४२, १२ – पान ४२, १३ – पान ३२, १४ – पान ३५, १५ – पान ३५, १६ – पान ३५, १७ – पान ३४, १८ – पान ४२, १९ – पान ५४, २० – पान ५०, २१ – पान ५०, २४, – पान ३४, २५ – पान ४३, २६ – पान ६०, २९ – पान ८२, ३० – पान ८२, ३८ – पान ८२. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;"> २२ - महात्मा फुले समग्र वाङ्गमय, संपादक य. दि. फडके, पाचवी आवृत्ती, पान ३८५</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> २३ – महात्मा फुले व्यक्तित्त्व आणि विचार, गं. बा. सरदार, पान १५५.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> २७ – Mahatma Jotirao Phule, Father of the Indian Social Revolution, Dhananjay Keer, Popular Prakashan, पान १५५</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> २८ – महात्मा फुले यांचे नवदर्शन, एक तौलोनिक अभ्यास, लेखक: रा. ना. चव्हाण, संपादक रमेश चव्हाण, प्रकाशक: रा. ना. चव्हाण प्रतिष्ठान अक्षर श्रद्धांजली, पान ८१.</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> ३१ - महात्मा जोतीराव फुले, वारसा आणि वसा, भा. ल. भोळे, चौथी आवृत्ती, साकेत प्रकाशन, पान १७३</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> ३२ – Caste Conflict and Ideology, Mahatma Jotirao Phule and Low caste Protest in Nineteenth-Century Western India, Rosalind O’ Hanlon, paperback edition 2nd Impression, 2012, page 257</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> 33 – कित्ता, पान ३०५</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> ३४ - महात्मा जोतीराव फुले, वारसा आणि वसा, भा. ल. भोळे, चौथी आवृत्ती, साकेत प्रकाशन, पान १६</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> ३५ – शाहू छत्रपती आणि लोकमान्य, य. दि. फडके, पान २३७</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> ३६ – चौकटीबाहेरचे चिंतन, निवडक वसंत पळशीकर, पान २३७</span><br />
<span style="font-size: small;"><br /> ३७ – An Obitury on caste as a system, M. N. Srinivas, National Institute of Advanced Studies, Banglore येथे वाचलेला निबंध, १९९९. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<span style="font-size: small;"><br /></span>
<br />
<span style="font-size: large;"></span></div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-47513731111363860682012-02-16T17:21:00.000-08:002012-02-16T17:21:11.139-08:00Introduction to the book "Selected Essays of Dr S S Kalbag on Education, Technology & Rural Development"<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<div style="text-align: justify;">
In the post independence period India has been a witness to many educational experiments as well as theories which are based on the principles such as “learning while doing”, “learning through productive work”, etc. Many of these experiments and theories have borrowed ideas from the “programme of basic education” propagated by Gandhiji. However these experiments and theories lacked confidence in the use of science & technology and were suffering from disconnect with the real needs of the rural masses. Dr. Shrinath Sheshagiri Kalbag, a scientist turned educationist, exhibited confidence and conviction of a rare quality about the relevance and usefulness of the new technological developments in education based on productive work. </div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag was a quintessential scientist with extraordinary commitment to the people at grassroots. He was very much pained by the great divide between haves and haves not in the Indian society. He always tried to diagnose it from the perspective of a scientist and an educationist. His observation that the poor people in India are severely handicapped with regard to some basic intellectual skills and are therefore unable to use the available knowledge that flows past them was very accurate and original. He further observed that all sections of the society do not receive knowledge uniformly in our knowledge distribution system, i.e. education system. Dr. Kalbag has illustrated this point by giving the example of the green revolution where the fruits of the new technological development couldn’t reach to all the farmers due to lack of intellectual and psychological preparedness for the same. He also speaks about the lack of industrial culture in agriculture and suggests the remedy of a good education system for that problem. He thought of education as a knowledge distribution system or technological delivery system. He has also emphasized that the education system is the only effective system to achieve delivery of technology. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag invented an education system based on the principles of “learning while doing”, “multi skill training”, “two-way link between school and community” and “instructor as entrepreneur”. He invented this new system by using his own past experience as well as experiences based on various experiments conducted by him in Vigyan Ashram. He called it his invention and termed it as “Rural development through education system”. His vision was to see this invention spread all over India in all the schools. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag was born on the 23rd of October in the year of 1928 in Mumbai. He was the youngest son of Sheshagiri N. Kalbag who had migrated to Mumbai from his native place Karwar in 1903. He completed his B.Sc. from the (Royal) Institute of Science. Thereafter he joined the Department of Chemical Technology (UDCT) completing his B.Sc. Tech. with distinction, standing first among all the disciplines. After completing his M.Sc. Tech. on Electrolytic oxidation of Soaps, in the year 1952, a project he himself had formulated, he joined the food technology department in the University of Illinois, USA. Here he researched upon polarographic studies of Fat Oxidation and Fatty Esters of Sugars as Emulsifying Agents. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
After earning Ph D with all “A” grades, he decided to return to India in spite of the offers from his Professor Dr. Kummerow. This made such a powerful impact impact on Prof. Kummerow that almost thirty years later; Dr. Kummerow visited Pabal to see what work their ex-student had done and was doing. Not just this but they also offered help in significant matters such as passing on information. After returning to India, Dr. Kalbag joined the Central Food Technological Research Institute, a CSIR laboratory in Mysore for a brief period. In CFTRI, he showed his initiative and innovative ability by developing a number of new designs of equipment and processes. He left CFTRI to join Hindustan Lever Ltd. in their new research unit as a research scientist in 1963 and rose to be the head of the Engineering Sciences Group. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Thanks to his work in CFTRT and Hindustan Lever, Dr. Kalbag earned a large number of patents, several of which are in commercial use. While working with Hindustan Lever, he took an active part in professional bodies and was the chairman of the Indian Institute of Chemical Engineers, Western Region. He was elected fellow to the Indian Academy of Sciences (founded by Sir C.V.Raman) in recognition of his work in the field of technology. He was also a Fellow of the Institution of Engineers (India).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
At the age of 27 while finishing with his PhD in USA, Dr. Kalbag decided to continue with his “Grihasthashrama” for the next 27 years, enter the phase of “Vanaprasthashram” and then devote the rest of his life to the service of mankind. Acting in accordance to this resolution he took an early retirement from Hindustan Lever in 1982 at the age of 54 and started working on his ideas on education.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Actually he was planning for his future endeavor in the field of education even before quitting the job in Hindustan Lever. He had conducted a survey among street urchins in Mumbai under the aegis of the Homi Bhabha Centre for Science Education, TIFR. The kids were smart and could manage a range of tasks efficiently, yet they did not do well in the schools they attended, because the syllabus did not match their skills. The need for change in curriculum realized due to such experiences lead him to J P Naik and Chitra Naik of the Indian Institute of Education (IIE), Pune. In 1981, he along with his wife Meera visited the villages where the “Universalisation of Primary Education” (UPE) program was conducted by IIE. He decided to join the Indian Institute of Education, Pune after this visit and subsequent discussions. He was supposed to start his program on his own, individually, but under the auspices of the IIE. It was agreed upon that he would bring his own project funds and would have complete autonomy in carrying out his program.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Later on he started his search for a suitable place to begin his work. He purposefully selected Pabal, a village in Pune district, which was sufficiently away from the city and was falling in drought prone area. Initially he stayed in the dalit basti of Pabal village and interacted with the villagers. Later on he moved to a hillock near the village, which was most suitable for his ashram like institution. He submitted a formal project to the Department of Science and Technology in 1981. Work in Vigyan Ashram commenced in January 1983. His wife Meera Kalbag was also a founder member of the Vigyan Ashram and consistently accompanied him in his work till his sad demise in 30th July 2003. However the mission started by Dr. Kalbag continues to be followed by his able disciples with similar zeal till date. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
The roots of many of his favourite ideas and passions can be traced back to his student days. He daily conducted adult literacy classes for factory workers for nearly two years and acted as a social volunteer in his college days. During the two years of his stay in Chicago, he used to spend weekends at Ranches in nearby rural areas to observe and study the life of rural folks, the farmers especially, there. He had a scientific bend of mind even during his school days. His interest in the practice of science led him to, jointly set up with his brother, a laboratory, as also, later, a workshop, for his own projects. Here he prepared, as development work, tartaric acid, hippuric acid, synthetic detergents, soaps etc. He made a petrol gas generator, set up a jet pump, revamped septic tanks and did many such jobs. His other interests led him to spend 12 vacations, trekking in the Himalayas, camping, yachting and making home movies. These traits of deep social commitment, scientific temper and spirit of adventure were to develop beautifully in the “vanaprasthashram” phase of his life.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag documented his thoughts on the “New education system” in the articles written for specific occasions, papers presented in seminars and speeches delivered at various functions. These write-ups (hereafter referred as articles) were available in typewritten forms as well as printouts from his personal computer. Dr. Kalbag left behind more than 70 such articles. Dates and references were not mentioned on many of these articles. Many of these were written on identical subjects. In some of the articles, certain key issues (such as “learning while doing”) were repeated since the articles were written on similar subjects on different occasions. Liberty has been taken to delete such repetitions in few of the articles. Few repetitions are left untouched since they are integrally connected with the other issues elaborated in the article. At times two or more articles are fused into a single, complete, full fledged article. Articles were selected to give a broad idea of the range of his thoughts and also to present the core areas of his thoughts. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Being a true technologist and a person who has thought about education as a delivery or distribution system, Dr. Kalbag has also used language as a tool to transmit his thoughts in these articles. His language is as cost effective as his other inventions. It is simple, robust and to the point. His spirit of exploration can be seen in the new meanings given by him to well known terms such as knowledge, learning, etc. which need not strictly adhere to the standard meanings attached to these terms. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A man of the calibre of Dr. Kalbag lived in a drought prone village for a long period spanning over 20 years. He engaged in a continuous dialogue with the rural people. He understood the finer elements of the rural needs and the rural situation. He tried to utilise the insights gained from this dialogue while developing his “invention” of “new education system”. The general idea about his mission was clear to him from the beginning. He wanted to equip rural people with capacities, which would help them in exploiting the gains from the new technological developments. He had said, “India lagged behind when industrial revolution came; we are still to catch up with it. We cannot afford to miss the information technology revolution. On the contrary we should use it to catch up with industrial revolution as well”. (Ref: Chapter19, “Development opportunities”)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr Kalbag was not a formally trained educationist. He developed the ideas which sprang from his own experience as a student and a practising scientist. During this process he found that his ideas based on his own experiences were supported by the theories developed by Piaget on cognition and learning. In one article named “Rural development through education system” (Ref: Chapter 2) he has explained Piaget’s theory in his own language. Reference to the Piaget theory also occurs in few of the other articles on education. He says, “the Piaget Theory of learning suggests that one cannot learn in the classroom unless and until, one has learnt the prerequisite 'concepts' by experience in the real life, that is, the natural way.” (Ref: Chapter 3, “Learning while doing”) He was convinced that “it has major implications for all education and for science education in particular.” (Ref: Chapter 10, “Science through technical education”)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag has also quoted Gandhiji while discussing the core principle of “learning by doing”. Main purpose for quoting Gandhiji seems ‘to draw support from the great man who has deep influence on the minds of Indian people’. He has also detected mistakes committed in the implementation of the Gandhian programme of basic education in independent India. He has narrated these mistakes in his article “Work education in schools, from concept to implementation with a specific reference to rural vocationalisation” (Ref: Chapter 7) as follows</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
1) Because of the choice of activities given in schools, the programme gave an impression to the society at large as being divorced from the direction of Science and Technology and therefore, retrograde.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
2) The ruling elite did not opt for it and created the impression that Basic Education was for the Masses and the normal 'academic' education was for the Classes.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
3) Ideology was more stressed than the performance of the system.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
4) Performance indicators were not monitored to judge the results of any educational experiment.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Interestingly, these mistakes pointed out by Dr. Kalbag also underline the difference between his own design and the implemented version of the Gandhian programme of basic education.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Varieties of skills to be learned by students in school education were dealt in length by Dr. Kalbag. He was of the opinion that “varieties of skill are necessary to energise the mind just as a variety of exercises are required to tone all the body muscles”. For him “the skills were means to concretise one’s ideas and inventions”. Many people have apprehensions that the thrust on skill learning can reduce the learning to the level of vocational education. Though such apprehensions emerge more strongly in respect of rural education, he was very clear about the role of multi skill training in his education system. He did not advocate the skill training for making the students master craftsmen but to give them enough exposure to know the skills; it’s suitability to their aptitude and also to facilitate technological literacy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag elaborates the importance of imparting the attitude and skills necessary for entrepreneurship through education in many of the articles. He says, “Entrepreneurship is not just self-employment. It implies innovation and uncovering new opportunities”. (Ref: Chapter 20, “Self-employment and agriculture, random experiences and thoughts”) The unique concept of “instructor as entrepreneur” developed by him was influenced by this thought. He also tried to address problems of unemployed dropouts through this concept, which was also one of the characteristic and adventurous features of his programme. He says, “We have a large population of dropouts who need to be usefully employed. There are no salaried jobs to give them. But there are many jobs to be done for the community as also reconstruction jobs, which can be made by small enterprises… We appoint a trained 'drop-out' as an instructor in the school. He operates his business with the school facilities and gives hands-on training to students. He gets the surplus from the operation, the community gets service at a modest cost and students get a good education”. (Ref: Chapter 7, “work education in schools…. vocationalisation”) </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
One of the crucial features of Dr. Kalbag’s education system is the organic link between the school and the community. He always spoke about the school surrounded by community and not just a school in isolation. He envisaged a vibrant and symbiotic relationship between school and community. A school would provide various kinds of services to the community and the students would get an opportunity to exercise their skills in real life situations, thereby learning the practical and economical aspects attached to the skills. He thought about community services as an economic transaction between the school and the community necessary to make the community a stakeholder in the proper functioning of the school and to make the school little independent financially.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
This feature of the school and community link is also one, which is difficult to implement through state machinery. Various developmental schemes by government having a specific degree of community participation as an important condition for their implementation are failed miserably. There are varieties of reasons for this phenomenon, which need not be discussed here. However Dr. Kalbag was confident that such a link could be established since the niche of rural service sector has remained untouched by the commercial forces, which are now targeting rural markets. He was of the opinion that the schools should use this service opportunity for providing paid services to the rural community which will cement the link with the community and will also allow to cover a portion of cost of education.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
It is a well-known fact that the schools run by state machinery are in a pathetic state everywhere. There is no dearth of reports, studies and analysis proving this fact. Various schemes and programmes including those concerning education by welfare state are never seen as means to achieve certain goals. These are treated as an end in themselves. The schemes and programmes are actually perceived as big bread and everybody including the power elites in the village community wants to have a larger bite of it. A strange kind of dependency on the state for almost everything in the public sphere is developed in people over the period. The local initiative has almost come to an end in the post independence period. In spite of such a depressing scenario, the fact remains that the vast population in rural areas has no other option than the state run schools. Dr. Kalbag wanted to implement his education system through state run schools because of this reality. He designed his courses keeping in mind the constraints of funds and collective initiative.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag employed the discipline and methodology of a scientist while designing the educational course. He collected feedbacks on the performance of the courses developed by him such as “Introduction to Basic Technology” (IBT) and “Diploma in Basic Rural Technology” (DBRT) regularly. Feedbacks were in the form of hard data as well as critical analysis. The comparative data in respect of few schools about marks scored by the students opting for IBT and other students was gathered for a brief period. The data proved that the overall performance of the students opting for IBT course was better than those students who had refrained from opting for IBT. While analysing the performance of instructors he says, “One of the major problems was that the instructors, who were a product of the educational system we want to drastically change, could not be changed through just a one-year practical course. It is much easier to impart technical training than to give a new outlook. What is hoped, and it is only a hope (there has been no study to check it), is that the practical, real life work will bring them to use their natural logical method of thinking and that this will happen, with some persistent persuasion, not only in their technical work but also in other everyday life.” (Ref: Chapter 2, “Rural development through education system”) He relentlessly used such feedbacks to improve the educational system, which he was devising. The process was similar to that of the designing of a prototype usually employed by scientists. He says, “I feel like an inventor. My invention is the education system that integrates education and development, one that is close to everyday life and which costs so little to implement. My vision is that one day I will see this invention spread all over India in all schools”. (Ref: Chapter 1, “Perspective plan for Vigyan ashram”)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Though the education system developed by Dr. Kalbag at Vigyan ashram is specifically devised for secondary education, he also discussed guidelines for school education from lower primary to higher secondary level. (Ref: Chapter 7, “work education in schools…. vocationalisation”) He wrote about “information referral system” which will form a vertical connection from the field through school, community polytechnic upto highest technological institutes such as IITs. Dr. Kalbag was national chairman of the “Committee on community polytechnic scheme” formed in 1987, which recommended the steps to be taken to form a nationwide “information referral system”. As per this system, the students in the village schools would collect data about local problems and local needs. Such data would be transmitted upwards to the higher technical institutions such as IITs, through community polytechnic. Community Polytechnic would function as a trainer for the school and would also work on the data gathered from school. Wherever needed the higher technical institutions would utilise their human resource to work on such problems, which could not be solved at lower levels. Thus a system was envisaged, in which the creative energies of all the people in the chain would get employed for the solution of local problems.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
The idea of providing upward connection to the rural areas by using information technology is in vogue nowadays. But Dr. Kalbag had spoken about it way back in 1987 and in a more comprehensive manner. He had sensed the role of information technology in establishing vertical connection between rural areas and higher institutions very early. He had thought of various elements appearing in the recently announced schemes such as “PURA” few decades ago.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
He has written at length about the revolutionary role of information technology in education. (Ref: Chapter 6, “Information technology can make a breakthrough in education”) He thought Information Technology would be useful in speeding up communication and imparting training at lesser costs. He has elaborated on the ways of tackling the main concerns such as quality, finance and coverage while using information technology in education. He suggested to connect all the schools with Internet and to use multimedia computers and computer based lessons on a regular basis. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Since he was not happy with the existing methodology of preparing computer lessons, he entered in to the business of making computer lessons way back in 1997 by following his own principle of “learning by doing”. He said, “Many of the computer lessons I have seen in USA, UK and India are nothing but normal text lessons put on the computer screen with some colour, pictures, and sound, (music or reading the text). This is followed by the usual questions. This is not our idea of a computer lesson. We have to make use of the computer potential, to implement those ideas in education, which were not practical till now”. (Ref: Chapter 6, “Information technology can make a breakthrough in education”) The thoughts expressed by him under the topic “New pedagogy in computer lessons” in the above referred article, are not only original but also provide important insights for developing interactive computer lessons.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
He was using computer (spectrum) in Vigyan Ashram since its inception. He had also started using Internet through dial up connection in year (1995) in which it became available in India. The needs to explore use of internet in education as well as for rural development lead him to search for alternative solution to the dial up internet connectivity. In Dec 2001, he collaborated with a company incubated by IIT Chennai tenet group providing Internet connectivity using Wireless in local loop technology. It was a commercial venture undertaken by Vigyan ashram. It has not only solved the connectivity problems of Vigyan ashram but 60 villages in remote areas of Rajgurunagar also got their first telephones and the Rajgurunagar taluka got internet connectivity for the first time. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag found quite a few people sharing his thoughts on significance of “most advanced technologies” for “least developed areas”. Dr. Neil Gershenfeld, Director of Centre of Bits and Atoms of Massachusetts Institute of Technology, (MIT), USA is one amongst them. Neil Gershenfeld speaks about “road beyond digital revolution” and transition from personal computer to personal fabricator, which would not just make mechanical structures, but fully functioning systems including sensing, logic, actuation, and displays. Out of the six fabrication laboratories (FABLAB) installed by the Center of Bits and Atoms of MIT all over the world, one is in Vigyan ashram. FABLAB, an idea developed by Neil Gershenfeld, is basically a collection of set of computerized high-tech tools, which can be used to fabricate instruments of any utility and configuration. Neil Gershenfeld admits that the concept of FABLAB was partly inspired by the thoughts of Dr. Kalbag and the experiment of Vigyan ashram. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
The articles written by Dr. Kalbag on science and technology are also very significant for two reasons. Firstly they demonstrate a very different and rare point of view towards the role of science and technology in rural development. Secondly they provide useful insights for understanding his idea of education.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
He was completely unhappy about the technological divide existing between “India” and “Bharat”. He sensed this divide on two levels. The first one was in respect of capacities of rural people and the other was in respect of the energies of research in science and technology being utilised for the betterment of the life of the rural people. As far as the first one is concerned he has noted skill deficiencies of rural youth educated from the existing schools in one of his article. These are as follows</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
1. Language: Apart from not knowing the sophisticated concepts & terms even in their own language, many have difficulty in understanding a chain of instructions. They can absorb only one or two at a time. (They need low flux density).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
2. Lack of ability to measure common units of length, area, volume, weight, temperature, time etc. Manipulation of these numbers involving simple arithmetic calculations (viz. conversion of units, direct and inverse proportions, calculation of rate, concentrations etc)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
3. Inability to keep any records</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
4. Non-familiarity with many operations that need minimum effort for training.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Such observations have shaped Dr. Kalbag’s experiments on education in which he tried to develop processes and sub processes to overcome such deficiencies. This aspect is elaborated in his articles such as “Skill development as base for education” (Ref: Chapter 9), “Technology delivery through the education system” (Ref: Chapter 8) and “Developing scientific temper” (Ref: Chapter 13). He starts from skill deficiencies and finishes with the need for the development of scientific temper. He says that the process of rational thinking is natural to all human beings and is based on the experiences of the individual. He further calls scientific temper as refinement of this process which can be brought about by catering adequate experiences to the students through education based on the principle of learning by doing.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
As far as the utilisation of energies of the research in science and technology for the betterment of rural life is concerned, Dr. Kalbag’s thoughts were very positive, full of conviction and unusual. He says, “When we say rural development, there is a connotation about low-level technology, voluntary agencies and "sacrifice”. The term rural development connotes many things but not science or modern technology.” (Ref: Chapter 14, Rural areas: Goldmine of opportunities for creative scientists”) He was of the firm opinion that rural development in the true sense has been a largely unexplored field for scientists and technologists where they can apply the simplest of science and get good results. He further identifies the attitude due to which such feelings are not shared by scientists and technologists when he says, “We commonly start with techniques invented by others and then look for a problem to apply them. There must be an equal thrill in taking up a problem from real life and then inventing a technique to tackle it. But we do not do much of this in our laboratories.” (Ref: Chapter 14, Rural areas: Goldmine of opportunities for creative scientists”)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
He had identified various fields such as energy and transport, workshop services, animal husbandry, agriculture, home and health, food preservation, water and construction in rural areas. He felt there is ample scope for an adventurous and creative mind to apply science and technology in these fields. The excitement of a creative scientist is almost palpable if we lend an ear to his loud thinking about typical rural problems, which have remained unattended for centuries. While discussing about the age-old bullock cart he says, “The bullock cart is not an efficient system. If we get rid of the bullocks we will have more fodder for the milch cattle. But today the bullock cart is essential. A pair of wheels for the bullock cart costs Rs. 2000 and more. But the axles are not standardized. Steel wheels of identical size cost half the price, but they are not widely available and the skill of making a wheel is not as common as the wheel itself. The pneumatic wheeled cart is at par in cost with the conventional, but air and tube services are not common. Mechanisation of the "bullock" cart is possible and viable but workshop services need to spread fast.” (Ref: Chapter 14, Rural areas: Goldmine of opportunities for creative scientists”)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag wanted school education to develop the orientation for problem solving and to encourage the spirit of invention and exploration amongst the students. He knew that “there are needs of rural areas that are distinctly different from urban needs. These needs could be met by inventions and formulations for local needs”. (Ref: Chapter 17, “Science and technology project for rural areas”) He was convinced that “even the dullest, can indulge in problem solving and make little inventions”. (Ref: Chapter 4, “Problem solving orientation in education”) Dr. Kalbag has spoken about “invention” in many of the articles. At many places it actually means innovation. He has used the terms “discovery” and “invention” in an exploratory manner in his writings. His thoughts about invention and innovation are reflected in his design of courses at Vigyan Ashram. He developed a concept of “idea prize” in Vigyan Ashram. Any student who gets any novel idea, which can be useful in solving any kind of problem is supposed to submit his idea in his own language. Such ideas are rated according to the innovation and problem solving abilities involved and the student gets a cash prize for the ideas as per the rating. Many of the students of Vigyan ashram developed indigenous innovations catering to the local needs. An affordable and portable ERM machine, a multipurpose minitractor called mechbull and geodesic dome (Discussed in detail in Chapter 23, “Low cost housing-vigyan ashram approach”) are a few examples of such innovations.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag has extensively used terms such as “productivity”, “cost reduction”, etc., while discussing about projects for rural development. It is interesting to see the use of these terms, otherwise used exclusively in corporate domain, in the discussions on rural projects. Some how the rural development is always treated as a holy cow by welfare state where the concepts such as “productivity”, “cost reduction”, “capital intensive technology” connected to so called unholy ideas such as “profit making”, “luxury”, etc. are not given an entry. Dr. Kalbag thought of productivity as an ability to increase the assets with the given resources. He spoke about productivity of simple operations like digging wells, building a bund, even sweeping and cleaning, making pits etc. (Ref: Chapter 17, “Science & technology projects for rural areas”) He saw cost reduction as a means to achieve wider availability of existing service or product.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag has also written on diverse subjects such as evolution of human beings, trials on bio diesel as energy resources, water crisis, environmental education, etc. The articles by name “Environmental education in technical and vocational education” (Ref: Chapter 11) and “Biomass energy systems, proceedings of the international conference” (Ref: Chapter 25) are in the form of review of existing works by other authors. In the article “Trials of Karanja and Jatropha as energy sources” (Ref: Chapter 14) he explains in detail the experiments conducted by him in Vigyan Ashram about the use of oil extracted from Karanja and Jatropha as fuel. His ideas about education and rural development also get reflected in these articles. He explains these subjects from his own perspective. He tests his ideas while reflecting freely on these subjects. In an article on “the water crisis” (Ref: Chapter 21) he starts at civilisation level, analyses the water crisis from all India perspective, elaborates separately in respect of peninsular India and then lays down the strategy for tackling the water crisis in all regions of India. He emphasises the need for collection of data at village level and underlines the role, which can be performed by schools in collecting such data. At the end, he finishes with minute suggestions for water conservation to be practised by individuals at personal level. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag was completely convinced that the new developments in science and technology hold the keys for the problems of rural development. As a true technocrat, he does not discuss the sociological or historical impediments in rural development. Occasionally he mentions few benevolent features of Indian culture in support to his arguments. The thoughts such as “viability of the present model of capitalist economy for a country with vast population like India” are innocently absent in his writings. Since the articles were written with a utilitarian intent of putting forward his core ideas, such thoughts might not have found any mention in the articles. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dr. Kalbag rarely takes the luxury of reflecting on philosophical issues. In one of the articles titled “Why India needs Vipassyana” (Ref: Chapter 27) he submits his thoughts on real causes of misery and the significance of vipassyana in a distilled form. In another article he reflects about the journey beyond eradication of poverty. He says, “Assuming this eradicates poverty, brings prosperity, shall we be happy and peaceful? No. Already we see that the world cannot support spending of its resources in the way the present prosperous society is spending. It is not just a question of the environment. Are the people actually happy? Do they have the peace of mind? Neither the rich, nor the poor are happy. Neither the ‘materialist’ west nor the ‘spiritual’ India /east are happy. It is not the Western Model or the eastern. We have all, by and large, lost the Art of Living. We are confused about what the quality of life means. We do not know how to progress in S & T and yet live a frugal and happy life”. (Ref: Chapter 12, “Vigyan Ashram, where do we go from here”) This shows the inner Indian ness of the man who constantly spoke about science, technology and development. Interestingly he himself has demonstrated a way of leading such happy and frugal life at Vigyan Ashram. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-40843215238477353902012-02-08T01:12:00.000-08:002012-02-08T01:12:33.179-08:00पहारेकरीच हवेत की व्यवस्था सुधारायची आहे?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
भारतातल्या शासनाच्या आणि प्रशासनाच्या व्यवस्था आणि उपव्यवस्था ( systems and subsystems of governance ) जर बोलायला लागल्या तर अतिशय ह्रदयदावक अशा शोककथा ऐकायला मिळतील. एकतर त्यांचा उगम ब्रिटीशकालीन आहे. हा देश हस्तगत करणे आणि तो आपल्या आधिक्याखाली ठेवत त्यावर राज्य करणे अशा दुहेरी हेतूने आणि दीडेकशे शतकांच्या प्रक्रियेमधून या व्यवस्था आणि उपव्यवस्थांचा जन्म झाला. या व्यवस्था, उपव्यवस्थांची जातकुळी, रचना आणि वीण जुन्या ब्रिटीशपूर्व व्यवस्था, उपव्यवस्थांपेक्षा पूर्णपणे वेगळी होती. जुन्यांच्या जागेवर या नव्या व्यवस्था, उपव्यवस्थांना आणणे आणि त्यांना मुळाबरहुकुम राबवणे हे एक मोठेच दिव्य होते. स्वातंत्र्यपूर्व काळातली दीडेकशे वर्षे आणि स्वातंत्र्योत्तर काळातली साठेक वर्षे यातल्या घडामोडींचा धांडोळा घेतला आणि या व्यवस्था आणि उपव्यवस्था रुजण्याच्या पध्दती बघितल्या तर ते दिव्य पुरेसे पार पडलेले नाही असेही दिसते.<br />
<br />
<br />
बाहेरील व्यवस्था आपल्या इथे कलम करण्याच्या प्रक्रियेमध्ये आणि एकूणच समाजकारण, संस्कृतीकारण आणि अखेरीस सत्ताकारण करण्यासाठी नवेच जाळे विणण्याच्या प्रक्रियेमध्ये आपल्या इथे असलेल्या देशी व्यवस्था नष्ट झाल्या. जुन्या मुख्यत्वेकरून विकेंद्रित, प्रादेशिक आणि स्थानिक स्वरुपाच्या देशी व्यवस्थांपासून ते नव्या व्यवस्थापर्यंतचा प्रवास नैसर्गिक गतीने, उत्क्रांतीच्या पद्धतीने झाला असता तर गोष्ट निराळी होती. पण तसे झाले नाही. आधीच्या व्यवस्था नष्ट होणे किंवा निकामी होणे आणि नव्याच इथल्या मातीतून उत्क्रांत न झालेल्या व्यवस्थांचे रोपण होणे असे झाले.<br />
<br />
परिणामी या सगळ्याच आधुनिक व्यवस्था भारतीयांनी कधीच शंभर टक्के मनापासून स्वीकारलेल्या दिसत नाहीत. पूर्ण टाकणेही नाही आणि पूर्ण स्वीकारणेही नाही, अशी खास भारतीय प्रतिक्रीया या व्यवस्थांना देण्यात आलेली दिसते. कुठल्याही सरकारी कार्यालयाचे उदाहरण घेतल्यास असे दिसते की कामकाजाच्या सविस्तर नियमावल्या असतात. हे सगळे कागदावरच ठेवून प्रत्यक्षात सगळे कसे भारतीय पद्धतीनेच राबवायचे ह्या कलेमध्ये मात्र सगळेच वाकबगार असतात. महाभारतातल्या मयसभेसारख्या या मयसंघटनाच जणू असतात. कागदावरच्या नियमाप्रमाणे समोर फरशा आहेत म्हणून नागरीक पाऊल टाकेल तर तिथे प्रत्यक्षातील खर्याक नियमाप्रमाणे असते व बिचारा नागरीक पाण्यात पडून गटांगळ्या खाऊ शकतो. पण गंमत अशी की नागरीकांनाही संघटनेचे आणि एकूण नियमांचे मयस्वरूप माहीती असते आणि त्याप्रमाणे तेही वागत असतात. अशाप्रकारे परकीयांनी लादलेल्या व्यवस्था निव्वळ पांघरायच्या आणि आतमध्ये मात्र खास भारतीय पारंपारिक मूल्यांनी प्रभारित व्यवस्था प्रचलित ठेवायच्या अशी ही सगळी गंमत असते.<br />
<br />
मुळात जन्मच काहीशा अनौरस परिस्थितीत झाल्याने या व्यवस्था आणि उपव्यवस्थांना कुणी वाली नाही. या व्यवस्था चालवणारे लोक आणि या व्यवस्था ज्यांच्यासाठी चालवल्या जातात ते लोक यांच्यापैकी कुणाचेच या व्यवस्थांशी आतड्याचे नाते नाही. एकप्रकारची inherent परकेपणाची वृत्ती दिसून येते. आणि याचाच परिणाम म्हणून अराजकतावादी प्रकारच्या हाकांना आणि हल्ल्यांना जनतेकडून सहज आणि मोठ्ठा प्रतिसाद मिळताना दिसतो. कोणीही यावे आणि टीका आणि टिंगल करावी अशी अवस्था व्यवस्थांची झालेली आहे. याबद्दल खेद आणि खंत अर्थातच आतड्याचं नातं नसल्याने कुणालाच नाही. <br />
<br />
एक चमकदार उदाहरण द्यायचे झाल्यास नुकत्याच चर्चेत आलेल्या संसदीय व्यवस्थेंतर्गत स्थायी समिती नामक उपव्यवस्थेचे देता येईल. कुठलेही विधेयक मंजूर करण्याच्या प्रक्रियेतली ही एक महत्त्वाची संस्था आहे. जनलोकपालधुरळ्यामुळे ती प्रकाशात आली. एरव्ही अशी काही एक महत्त्वाची समिती असते हे काही जनमानसात फारसे पाझरलेले नव्हते. या धुरळ्यामुळे हे सुध्दा समोर आले की अरुणा रॉय यांनी माहीतीच्या अधिकाराचे विधेयक पारित करुन घेताना दीडशेपेक्षा जास्त सुधारणा या स्थायी समितीच्या माध्यमातून घडवून आणल्या होत्या. अरुणा रॉय यांच्यासारख्या विद्वान आणि लढाऊ बाण्याच्या व्यक्तीने स्थायी समितीचा जोरदारच वापर करुन घेतल्याचे हे उदाहरण आहे. मात्र जनलोकपालच्या समर्थक मंडळींनी मात्र स्थायी समितीचा वापर करुन घेण्याचा मार्ग श्रेयस्कर मानला नाही. त्यांनी या एकंदर व्यवस्थेबद्दल अविश्वास व्यक्त करुन व्यवस्थाबाह्य उपायांवर भर दिला. अरुणा रॉय यांनी स्थायी समिती या संस्थेचा हा जो काही प्रभावी वापर केला त्याची मौलिकता जनमानसात फारशी पाझरल्याचेही दिसत नाही. उलट जनलोकपालवाद्यांच्या व्यवस्थाबाह्य प्रक्रियांचा अराजकतावादी आग्रह जनतेला जास्त भावल्याचे दिसले.<br />
<br />
व्यवस्थाबाह्य प्रक्रियांचा वापर करुन साधावयाचे उद्दिष्ट काय आहे? तर एकंदर व्यवस्थेत भर टाकणारी आणखी एक उपव्यवस्था निर्माण करण्याचे. या नव्या व्यवस्थेचे रंग, रुप, मांडणी, मोडणी, गुणसूत्रे कशी? तर जुन्याच व्यवस्थांसारखी. एकावर लक्ष ठेवणारा दुसरा, दुसर्याावर लक्ष ठेवणारा तिसरा, एकाच्या चुका काढणारा दुसरा, दुसर्यामच्या चुका काढणारा तिसरा, अशा प्रकारातली. सूक्ष्म पातळीवर विचार केल्यास खरे उद्दिष्ट असायला हवे ते आत्ता या घडीला उपलब्ध असलेल्या व्यवस्था लोकांच्या दृष्टीने फलदृप होण्याचे. त्या व्यवस्था आणि अनेकानेक उपव्यवस्था लोकांना गोड लागण्याचे. या सध्या गोड लागत नाहीत या प्रश्नाची अनेक सोपी आणि अवघड उत्तरे आहेत. सोपी उत्तरे काम करणार्याच लोकांवर दोषारोप करणारी आहेत तर अवघड उत्तरे व्यवस्था आणि लोक यांचे संबंध, व्यवस्था आणि व्यवस्थाचालक यांचे संबंध, व्यवस्थेचे स्वरुप यावर भर देणारी असतील. अंमलबजावणीच्या दृष्टीने पाहिले असता खरं तर सोपी उत्तरे अवघड आहेत आणि अवघड उत्तरे सोपी आहेत. <br />
<br />
इन्कमटॅक्सच्या रिफंडचे उदाहरण घ्यायचे झाल्यास, रिफंड देण्याची बारकी व्यवस्था लोकांना गोड लागण्याचे अनुभव फारसे नाहीत. व्यवस्थेत काम करणारे लोक भ्रष्टाचार करतात असाही सर्वसामान्य अनुभव असल्याचे दिसते. पहारा करणार्याय यंत्रणा हव्यात हे सोपे उत्तर झाले, वर केलेल्या चर्चेप्रमाणे. पण अशा यंत्रणा आधीच अस्तित्वात नाहीत काय? तर असे दिसून येते की अशा एक नाही तर अनेक पहारेकरी यंत्रणा / पद्धती इन्कमटॅक्स डिपार्टमेंटमध्ये अस्तित्वात आहेत. इंटर्नल ऑडिट, रेव्हेन्यू ऑडिट, व्हिजिलन्स व्यवस्था आणि ओंबुड्समन अशा चार पहारेकरी यंत्रणा / पद्धती / व्यवस्था अस्तित्वात असल्याचे दिसते. म्हणजेच सोपी उत्तरे पूर्वीच वापरली गेल्याचे दिसते. पण ही खर्या अर्थाने अवघड असल्याने परिणामकारक झाल्याचे दिसत नाही. मग अवघड उत्तरांचे काय? तर यांचाही वापर सुरु झालेला दिसतोय पण कूर्मगतीने. इन्कमटॅक्स डिपार्टमेंट्च्या संगणकीकरणाची प्रक्रिया सुरु होवून दशकापेक्षा जास्त काळ लोटला. या प्रक्रिया आत्ताशा मुळे धरु लागल्या आहेत. या प्रक्रिया परिपूर्ण पद्धतीने कार्यान्वित झाल्या की करदात्यांचा रिफंड त्यांच्या खात्यात इलेक्ट्रॉनिक पद्धतीने भरला जाणार आहे. शिवाय रिफंड देण्याचे काम बेंगलोरच्या सेंट्रलाइज्ड प्रोसेसिंग सेंटर मध्ये इन्फोसिस या कंपनीला आणि स्टेट बॅंकेला आउटसोर्स केले गेल्याने करदाता आणि आयकर ऑफिस यांच्या थेट संबंधाची आवश्यकताही नाहीशी झाली. अशा प्रकारे अवघड पण सोप्या उत्तराद्वारे रिफंडविषयक व्यवस्था लोकांसाठी गोड होवू शकते. चार पहारेकर्यां च्या भरीस पाचवा पहारेकरी नेमण्याची आवश्यकता नाही. अर्थात यासाठी सर्वांमध्ये या आपल्या व्यवस्था आहेत ही भावना असायला हवी (owning up of the systems) आणि मग त्यामध्ये आवश्यक ते लोककेंद्री बदल घडवायला हवेत. <br />
<br />
रेशनव्यवस्थेचे उदाहरण घ्यायचे झाल्यास इथे तर या व्यवस्थेच्याच अंतर्बाह्य चिकीत्सेची गरज असल्याचे रेशनव्यवस्थेबद्दलच्या समस्त वादचर्चा लक्षात घेतल्यास दिसून येते. फूडस्टॅम्पचा पर्याय सुचवणारी मंडळी रेशनव्यवस्थेच्या आवश्यकतेलाच प्रश्नचिन्ह लावतात. लोकांना थेट फूडस्टॅम्पच वाटले आणि बाजारातून बाजारभावाने धान्य घ्यायला लावले तर काळाबाजार आणि इतर सगळ्या भ्रष्टाचारावर तोड निघेल असे त्यांचे म्हणणे असते. नीतीशकुमारांनी बिहारमध्ये गरीब मुलींना सायकलींना वाटताना सायकलींसाठीचे पैसे त्यांच्या पालकांना देऊन त्यांना बाजारातून सायकली मिळतील अशी योजना करुन दिली होती. विशेष म्हणजे मुलींना सायकली पुरवण्यासाठीची ही वेगळी पद्धत चांगलीच यशस्वी झाली. फूडस्टॅम्पच्या समर्थक मंडळींचेही असेच म्हणणे आहे. बर्या्चजणांचे असेही म्हणणे आहे की अन्नसुरक्षेचा मूळ प्रश्न सोडवण्यासाठीचा खरा उपाय सगळ्याच लोकांची क्रयशक्ती वाढवणे हा आहे. त्यांचे असे म्हणणे असते की तसे झाल्यास ना रेशनव्यवस्थेची गरज भासेल ना फूडस्टॅम्पची. <br />
<br />
कायदा व सुरक्षेची मुख्य जबाबदारी असणारी पोलीस व्यवस्था तर ब्रिटीशकालीन जडणघडणीच्या जास्तीत जास्त खुणा बाळगणारी शासनव्यवस्था आहे. भारतातली पोलीस व्यवस्था १८६१ च्या Police Act अन्वये अस्तित्वात आलेली आहे. १८५७ च्या बंडानंतर चारच वर्षात अस्तित्वात आलेल्या या Police Act मध्येच आत्ताच्या पोलीसव्यवस्थेच्या बर्या८चश्या दुखण्याचा उगम आहे. एकुण संघटनेची रचना, संघटनेच्या कार्यप्रणालीची नियमावली (manual), पोलीसांकडून अंमलबजावणी केले जाणारे Indian Evidence Act, Indian Police Act यासारखे कायदे हे सगळे ब्रिटीशकालीन वसाहती छाप असणारे आहे. पोलीस व्यवस्थेत आमुलाग्र सुधारणा सुचवणारे आयोगामागून आयोग आले आणि गेले पण प्रत्यक्ष सुधारणांचे प्रचंड मोठे घोंगडे कित्येक दशके भिजत पडले आहे. कायदा व सुव्यवस्था हा राज्यांच्या अखत्यारीतला विषय असल्याने अडचणी जास्तच गंभीर आहेत. २००६ साली तर सुप्रीम कोर्टाने सुद्धा काही बंधनकारक निर्देश दिलेले आहेत ज्यांचे पुरेसे पालन झालेले दिसत नाही.<br />
<br />
अशीच अवस्था इतर अनेक शासन व्यवस्था आणि उपव्यवस्थांची आहे. प्रवीण स्वामी या अभ्यासू पत्रकाराने इंटेलिजन्स ब्युरोविषयी असं लिहीलय की इंटेलिजन्स ब्युरोला जन्म देणार्या् इस्ट इंडिया कंपनीच्या राजकीय अधिकार्यां नी जनचळवळीकडे कायम एक धोका म्हणून बघितले. त्यांच्यासाठी शासन आणि सरकार या दोन्ही गोष्टींमध्ये एकरुपता होती. स्वातंत्र्योत्तर काळात या मानसिकतेत फारच कमी बदल झालेला आहे. केंद्र पातळीच्या शासनव्यवस्थांमध्ये बदलाच्या थोड्याफार शक्यता किंवा खुणा तरी दिसतात. राज्य पातळीवर तर त्याहीपेक्षा जास्त चणचण दिसून येते.<br />
<br />
खरे तर तंत्रज्ञानाच्या क्षेत्रातल्या, खास करुन माहीतीच्या आणि संगणकीकरणाच्या क्षेत्रातल्या विविध बदलांमुळे जीवनाची वेगवेगळी क्षेत्रे ढवळून निघालेली दिसताहेत. काम करण्याच्या आणि व्यवहारांच्या पद्धतीमध्ये या एकप्रकारच्या क्रांतीमुळे मूलभूत बदल घडून येताहेत. कामाच्या आणि व्यवहाराच्या जुन्या रचना जाऊन नव्या येण्याची संधी यामुळे निर्माण होत आहेत. एक छोटे उदाहरण देऊन हा मुद्दा स्पष्ट करता येइल. संगणकीकरपूर्व काळात रेल्वे रिझर्वेशनसाठी शहरानुसार वेगवेगळ्या खिडक्या असत. मुंबईचं काढायचं तर खिडकी क्रमांक अमुक दिल्लीसाठी तमुक वगैरे. पण संगणकीकरणानंतर ही बारकी रचना बदलली. कुठल्याही खिडकीवर कुठलेही रिझर्वेशन मिळू लागले. शिवाय हळूहळू ही प्रक्रिया वेगवानही झाली. नंतर इंटरनेटवरुन बुकींग, इ-तिकीट, इत्यादी पुढचे टप्पेही पार केले गेले. रेल्वे रिझर्वेशनच्या प्रक्रियेतला मनस्तापही कमी झाला आणि सेवेचा दर्जाही वाढला. यातला भ्रष्टाचारही कमी झाला अर्थातच. <br />
<br />
सर्वसामान्य माणसाची मूळ तक्रार आहे ती सेवा न मिळणे, पुरेशा दर्जाची न मिळणे किंवा मिळवताना मनस्ताप, छळवाद सोसावा लागणे याची. भ्रष्टाचार हा या स्थितीचा एक फार महत्त्वाचा कारक आहे यात काही शंका नाही. पण तो काही एकमेव निर्णायक कारक नाही. जुन्या अनौरस व्यवस्था आणि व्यवस्थांची जनसन्मुख नसणारी वीण हाही एक महत्त्वाचा कारक दिसून येतो. त्यामुळे स्थिती बदलायची असेल तर केवळ भ्रष्टाचाराला लक्ष्य करुन चालणार नसून व्यवस्थांची वीण बदलण्यालासुद्धा केंद्रस्थानी ठेवणे आवश्यक आहे. ही वीण बदलण्याचा परिणाम म्हणून भ्रष्टाचाराला आळा सुद्धा बसू शकतो. पण भ्रष्टाचारावर निव्वळ नव्या पहारेकरी व्यवस्थांमार्फत प्रहार करुन मात्र वीण बदलली जाणार नाहीय.<br />
<br />
जीवनाची सर्वच क्षेत्रे व्यापणार्या सगळ्याच शासन व्यवस्थांची कसून तपासणी होणे यासाठी आवश्यक आहे. त्यासाठी त्या कशा उगम पावल्या, का उगम पावल्या यापासून ते त्यांच्या सध्याच्या रचनेचा अभ्यास करणे, त्याची आवश्यकता तपासणे अशा गोष्टी होणे आवश्यक आहेत. याचा परिणाम म्हणून काहींची सध्या अजिबात गरज नाही असाही निष्कर्ष निघू शकतो. काही ठिकाणी नव्याच काही व्यवस्थांची गरज भासू शकते. काहींच्या रचनेमध्ये आमुलाग्र बदलाची गरज दिसू शकते. सरकारच्या वेगवेगळ्या खात्यांचा आणि त्यामधल्या वेगवेगळ्या डिपार्टमेंट्सचा असा अभ्यास किंवा तपासणी करणे हा खरंतर फारच मोठा सव्यापसव्य होईल. पण तो अतिशय आवश्यक आहे आणि आत्तापर्यंत कधीच झालेला नाहीय.<br />
<br />
काही तुरळक कमिट्या, आयोग यामार्फत त्रोटक कामे झाल्याचे दिसते. पण एकाद्या ऑर्गनायझेशनचा शास्त्रीय पद्धतीने मुळापासून अभ्यास झाल्याचे उदाहरण जवळपास नाही. त्या त्या ऑर्गनायझेशनमधल्या लोकांच्याच समित्या बनवून आणि बाहेरुन काही सल्लागार नेमून अशी तपासणी / अभ्यास करवून घेता येवू शकते. आयकर खात्याने संपूर्ण ऑर्गनायझेशनसाठी असा एक मोठा एक्सरसाइज केल्याचे उदाहरणही आहे. अर्थात आयकर खात्यातला अभ्यास संगणकीकरणाचे जास्तीत जास्त फायदे करण्यासाठी संघटनेच्या रचनेत कोणते मूलभूत बदल करावेत अशा विषयाचा होता. संगणकीकरणाच्या निमित्ताने इतरही सगळ्याच खात्यांमध्ये, विभागांमध्ये आणि संघटनांमध्ये असे अभ्यास होणे आवश्यक आहे. अशा अभ्यासातूनच मग तपासणी करता येवू शकते की एखाद्या शासकीय आश्रमशाळेत संडास बांधावा की नाही या निर्णयाची फाइल थेट मंत्र्यापर्यंत पाठवणे आवश्यक आहे की नाही. <br />
<br />
खात्याअंतर्गत असणार्याव रिपोर्टींगच्या पद्धती, अधिकार्यांीचे आणि कर्मचार्यांसच्या कामाच्या मूल्यमापनाच्या, त्यांचे गोपनीय अहवाल लिहिण्याच्या पद्धती, बदल्यांसाठीचे, बढतींसाठीचे नियम यांचा सखोल अभ्यास होवून त्यामध्ये बरेच बदल करणे आवश्यक आहे. बर्याशच सरकारी खात्यांमध्ये नागरी सेवेतून थेट निवड होवून येणार्याे अधिकार्यांकचा वरचष्मा आहे. खात्याअंतर्गत एकप्रकारची वर्णव्यवस्था असल्याचाच प्रकार बघायला मिळतो. थेट येणारे डायरेक्ट रिक्रुट अधिकारी आणि बाकीचे प्रमोटी अधिकारी यांच्यात समरसता नसते. सुरेश खोपडे यांच्यासारख्या अधिकार्यारने पोलीस खात्यात केलेल्या मोहल्ला कमिटी सारख्या महत्वाच्या प्रयोगांना पोलीस खात्याने आणि त्यातल्या डायरेक्ट रिक्रुट वरिष्ट अधिकार्यांलनी कसा थंडा प्रतिसाद दिला हे या पार्श्वभूमीवर पाहण्यासारखे आहे. <br />
<br />
सरकारी विभागांकडून, संघटनाकडून केल्या जाणार्या वेगवेगळ्या कार्यांच्या पद्धतीचा सखोल अभ्यास करणे, त्यांचे जर प्रमाणकीकरण (standardization) झाले नसेल तर ते करणे, एकूण जनतेकडून सरकारी नोकरांकडून सविस्तर फीडबॅक घेणे आणि सरतेशेवटी कामाच्या ज्या बारक्या बारक्या साखळ्या असतील त्यात बदल सुचवणे आणि त्यासाठीचे बदल सुचवणे आणि त्यासाठीच्या पद्धती सुचवणे असा एक मोठाच प्रकल्प हाती घेणे आवश्यक आहे.<br />
<br />
जनलोकपाल आंदोलनाच्या निमित्ताने जुन्या आणि नव्या मध्यमवर्गाने राजकीय प्रक्रियेत सहभागी होण्याचा इरादा दाखवून दिला आहे. राजकीय प्रक्रियेमधला सहभाग केवळ निवडणुकांमध्ये मतदान करण्यापुरता मर्यादित न ठेवता कायदे बनवण्याच्या प्रक्रियेतसुद्धा सामील होण्याची इच्छा यानिमित्ताने मध्यमवर्गाकडून व्यक्त झालेली दिसते. जनतेच्या एका मोठ्या वर्गाकडून असा प्रयत्न होणे आणि सरकारला त्याची दखल घ्यावी लागणे ही जनलोकपाल आंदोलनाची महत्त्वाची सकारात्मक बाजू आहे. संसदेचे कामकाज इतक्या बारकाईने आणि इतक्या मोठ्या प्रमाणात बघितले जाण्याची ही पहिलीचा वेळ आहे. ही जी सहभागाच्या इच्छेची उर्जा निर्माण झाली आहे ती मात्र केवळ कायदे बनवणे यापुरती मर्यादित न राहता जुन्या शासकीय व्यवस्थांमध्ये तसल्याच नव्यांची भर टाकणारी न राहता जुन्या व्य्वस्थांची संपूर्ण समीक्षा करणे, करवून घेणे यासाठीसुद्धा वापरली जाणे आवश्यक आहे.<br />
<br />
थोड्क्यात काय तर केवळ नव्या पहारेकरी व्यवस्था किंवा नव्या शिक्षा करणार्याप यंत्रणा उभारुन समस्या सुटणार नाहीत. यापेक्षाही महत्त्वाचे असे व्यवस्थांतर्गत बदल होणे आवश्यक आहे. जुन्या वसाहती मानसिकतेचा प्रभाव असणार्याप यंत्रणा मुळापासूनच दुरुस्त करणे आवश्यक आहे. बर्यााचश्या व्यवस्थांची तर मूळ वीणच पूर्णपणे बदलणे आवश्यक आहे. हे काम जुन्या व्यवस्थांच्या मुशीत घडलेल्या व्यवस्थाचालकांवर सोपवूनही चालणार नाही. सार्वजनिक जीवनात नव्याने सक्रिय होवू पाहणार्या नागरीक मंडळीचा यात सहभाग असणे फार आवश्यक आहे.<br />
<br />
पूर्वप्रसिद्धी: लोकसत्ता, परिवर्तनाचा वाटसरू<br />
<br />
<br />
<br />
</div>sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-27913958980515012692011-09-17T03:53:00.000-07:002011-09-17T04:09:44.280-07:00शेतकऱ्यांच्या आत्महत्या: एका वेगळ्या कोनातून<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">शेतकऱ्यांच्या
आत्महत्या अजूनही थांबलेल्या नाहीत. आत्महत्यांची कारणमीमांसा करणारे विचार वेगवेगळ्या
व्यासपीठांवर आणि माध्यमांमार्फत मांडले जात आहेत. आत्महत्यांचा अर्थ लावण्याचे आणि
त्यानुसार धोरणांना दिशा देण्याचे प्रयत्नसुद्धा वेगवेगळ्या व्यक्ती त्यांच्या आकलनानुसार
आणि अजेंड्यानुसार करत आहेत. मॅक्स वेबर या समाजशास्त्रज्ञाची मदत घेऊन बोलायचे झाल्यास
जो तो आपापल्या मूल्यचौकटीतून या घटनांकडे बघतो आहे. या बघण्याचे असे जितके जास्त कोन
मिळतील तितके आपण त्या घटनांच्या मुळाशी पोहचू शकू. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;"> शेतकऱ्यांच्या आत्महत्यांच्या कारणांचा आजवर घेतलेला
तपास पाहता असे लक्षात येते की ’ भांडवली शेती समर्पक पध्दतीने करता न येणे आणि भांडवली
शेती करण्यात आलेल्या अपयशाची नीट व्यवस्था लावता न येणे ’ या कारणाची संभवनीयता नीट
तपासली गेलेली नाहीये.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">इथे
सुरुवातीलाच हे लक्षात घेतले पाहिजे की आत्महत्यांची समस्या ही गरिबातल्या गरीब शेतकऱ्यांची
नाही. गरिबातल्या गरीब शेतकऱ्यांची परिस्थिती इतकी वाईट आहे की त्यांना मुळात भांडवली
पध्दतीची शेती करण्याचा पर्यायच उपलब्ध नाही. त्यामुळे तो पर्याय हाताळताना निर्माण
होणाऱ्या दुःखाला त्यांना सामोरं जावं लागत नाही. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">भांडवली
पध्दतीची शेती हा प्रकार पाश्चात्यांकडून आपल्याकडे पोहोचलेला आहे. त्याचे हार्डवेअर
आणि सॉफ्टवेअर हे पाश्चात्य मातीतच तयार झालेले आहे. प्रबोधन, औद्योगिक क्रांती, आधुनिकीकरण
इ. चा इतिहास पाठीशी असणाऱ्या पाश्चात्य समाजांमध्ये स्वाभाविक पध्दतीने आणि स्वाभाविक
गतीने भांडवली अर्थव्यवस्थेचा आणि तिचाच एक घटक म्हणून भांडवली शेतीचा उगम झाला. भांडवली
शेतीचे हार्डवेअर आणि सॉफ्टवेअर एकत्रित विकास पावलेले आणि परस्परानुरूप असे आहे. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">हायब्रीड
बी-बियाणांचा वापर, रासायनिक खते, कीटकनाशके यांचा वापर, यांत्रिकीकरण आणि या सगळ्यांसाठी
जास्तीच्या पैशाची गरज ही भांडवली शेतीच्या हार्डवेअरची काही प्रमुख लक्षणे सांगता
येतील. तर जमीन, पिके, पाणी यांच्याकडे निव्वळ उत्पादनाचे घटक म्हणून बघणे, शेतीची
प्रक्रिया आध्यात्मिक, भावनिक ऊर्जा देणारी प्रक्रिया न राहता मुख्यत्वेकरून आर्थिक प्रक्रिया
बनणे, शेती ही सबंध जगण्याला तोलणारी गोष्ट न राहता जगण्याच्या काही ठराविक भागांपुरतीच
उरणे, शेती करणाऱ्यांच्या संस्कृतीत, मनोभूमिकेमध्ये, सवयींमध्ये बदल होणे इत्यादी
भांडवली शेतीच्या सॉफ्टवेअरची प्रमुख लक्षणे म्हणता येतील. पैकी मनोभूमिकेमधील बदलांची
उदाहरणे म्हणून मनाचा खंबीरपणा, हिशेबी वृत्ती, खर्चाबद्दलचा संयम, लाभहानीच्या शक्यतांची
नेमकी महिती करून घेण्याची सवय ही सांगता येतील. सणासमारंभांची असणारी संख्या, त्यावर
खर्च होणारा वेळ व पैसा, त्याला असणारे महत्त्व हे कमी होणे, तसेच मानाच्या, प्रतिष्ठेच्या
कल्पनांमध्ये बदल होणे इत्यादी संस्कृतीतील बदलांची काही उदाहरणे म्हणून सांगता येतील.
आपल्या समाजात पाश्चात्यांकडून आलेल्या इतर सगळ्या आधुनिक गोष्टींचे जे झाले तेच भांडवली
शेतीचेही होत आहे, असे म्हणता येईल. भांडवली शेतीचे हार्डवेअर आपल्याकडे सहजी पोहोचलेले आहे, पण सॉफ्टवेअर अजून
सर्वत्र मुरलेले नाही. खेड्यांमध्ये तर या सॉफ्टवेअरचा मागमूसही दिसत नाही. याचा परिणाम
भांडवली शेतीत अपेक्षित यश न येण्यात आणि आलेल्या अपयशास नीट तोंड न देता येण्यात होऊ
शकतो. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">भांडवली
शेती ही आधी सांगितल्याप्रमाणे भांडवली अर्थव्यवस्थेचाच घटक आहे. तिचा उदय पाश्चात्य
समाजांमध्ये झालेला आहे. मॅक्स वेबरने सिध्द केल्याप्रमाणे भांडवलशाहीचा उगम युरोपात
अशाच समाजांमध्ये झाला जिथे समूहमनाची घडण भांडवलशाहीच्या उगमास प्रेरक अशी होती. प्रॉटेस्टंटांपैकी
काल्विनपंथीयांमध्ये जीवनविषयक, आचार आणि विचारविषयक अशा श्रध्दा आणि समजुती होत्या
ज्यांचा उपयोग भांडवलशाहीस प्रेरक अशी मनोभूमिका तयार होण्यात झाला असे त्याने त्याच्या
’ प्रॉटेस्टंट एथिक्स अॅन्ड स्पिरिट ऑफ कॅपिटॅलिझम’ या ग्रंथात मांडले आहे. याचाच
विस्तार करून असे म्हणता येऊ शकते की भांडवली अर्थव्यवस्थेचा प्रसार/ विस्तार अशाच
समाजांमध्ये जास्त वेगाने झाला जिथे समूहमनाची घडण भांडवलशाहीस जास्त पोषक व अनुकूल
होती. भांडवली अर्थव्यवस्था जगभर जवळपास सर्वत्र
पसरलेली आहे. अर्थातच ज्या समाजांमध्ये या व्यवस्थेस पोषक अशी <span style="color: black;">समूहघडण</span> नाही त्या
समाजांमध्ये लोकांच्या आचारविचारांच्या सवयी, मूल्यरचना, समजुती इत्यादी सॉफ्टवेअरस्वरूप
गोष्टींमध्ये अनुकूल अशा प्रकारचे बदल होण्याची प्रक्रिया चालू असताना दिसते. आपल्याइथे
स्वाभाविकच महानगरांमध्ये ही प्रक्रिया जास्त वेगवान आहे. त्याखालोखाल शहरांमध्ये ही
प्रक्रिया दिसून येते. खेडी मात्र अजूनही या प्रक्रियेपासून तशी दूरच आहेत. याचा परिणाम
असा होतो की भांडवलशाही अर्थव्यवस्थेत हिरीरीने
उडी घेऊ इच्छिणाऱ्या शहरी माणसाला पोषक मनोभूमिकेचा स्प्रिंगबोर्ड उपलब्ध असतो पण खेड्यातल्या
असे धाडस करणाऱ्यांना तो उपलब्ध नसतो. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">शेतकऱ्यांच्या
आत्महत्यांवर जेव्हा जेव्हा चर्चा होते आणि त्यावर उपाय सुचवले जातात, तेव्हा केवळ
हार्डवेअरच्या अंगानेच विचार केला जातो. आवश्यक पतपुरवठा, योग्य तो भाव मिळणे, शासनाकडून
आर्थिक मदत मिळणे व यासारख्या इतर गोष्टींचा प्रामुख्याने उच्चार होतो. परंतू पूरक
सॉफ्टवेअर तयार होण्याच्या दिशेने उपाय सुचवले जात नाहीत. आधुनिकीकरण, शहरीकरण, उदारीकरण,
जागतिकीकरण इ. प्रक्रियांचा परिणाम म्हणून ग्रामीण, तसेच शहरी समाजातील जुन्या संस्था-
व्यवस्था- रचना संक्रमणाच्या अवस्थेत आहेत. शहरामध्ये या प्रक्रियांचा परिणाम म्हणून
नव्या संस्था- व्यवस्था- रचना जन्म पावतानाही दिसतात, ज्या नव्या बदलांना अनुरूप आहेत.
लाफ्टर क्लब, स्पोर्टस क्लब, रस्सा मंडळ, महिला मंडळ, सकाळी फिरायला जाणाऱ्यांचे मंडळ,
भिशीमंडळ इत्यादींसारख्या गटरचना असोत वा पॉझिटिव्ह थिंकिंगबद्दलची वेगवेगळी पुस्तके/ मासिके असोत किंवा ताणतणावांपासून
मुक्ती देणारे आधुनिक बाबा- बुवा असोत, ही त्यांची उदाहरणे म्हणून सांगता येतील. ग्रामसमाजात
मात्र या नव्या संस्था- व्यवस्था- रचना तयार
होण्याची प्रक्रिया सुरू झालेली दिसत नाही. उलट पारंपारिक शेतीस अनुरूप असे जुने सॉफ्टवेअरसुध्दा
सबंध स्वरूपात उपलब्ध नसल्याची दुर्धर परिस्थिती सध्या ग्रामीण समाजात आहे. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">उदाहरणार्थ
पूर्वीचा ग्रामसमाज व्यक्तींच्या मनोरंजनाच्या गरजा पूर्ण करण्याचे कार्यसुध्दा करायचा,
पण आता मनोरंजनविषयक कल्पनांमध्ये बदल झाला आहे. शिवाय त्या पूर्ण करण्याचं कार्यही
पूर्वीच्या संस्था/ व्यवस्था पार पाडत नाहीत. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-size: small;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;">भांडवली
पध्दतीची शेती करावी की न करावी अशा प्रकारचा प्रश्नच बाद व्हावा अशी सध्याची परिस्थिती
आहे. तेव्हा जे कुणी हा पर्याय वापरू इच्छितात, आर्थिक परिस्थिती नसतानाही तसे धाडस
करू इच्छितात अशांना तसे करताना सामोरे जावे लागणाऱ्या समस्यांमध्ये सुयोग्य सॉफ्टवेअरचा
अभाव हासुध्दा एक महत्त्वाचा घटक आहे हे लक्षात घेणे आवश्यक आहे. तणावप्रसंगी उपयोगाला
येतील अशा आधार-व्यवस्था ( सपोर्ट सिस्टिम्स ) तयार करणे, नवउद्योजकांसाठी शहरांमध्ये
प्रशिक्षणाच्या, मार्गदर्शनाच्या जशा सोयीसुविधा असतात, तशा सोयीसुविधा उपलब्ध करणे,
भांडवली शेतीस आवश्यक असणाऱ्या हिशेबाच्या, खर्चाच्या, बचतीच्या आर्थिक सवयी व्यक्तींमध्ये,
गटांमध्ये विकसित करण्यासाठी प्रयत्न करणे इत्यादींसारख्या उपाययोजनाही शासन किंवा
स्वयंसेवी संस्था यासंदर्भात करू शकतात. </span><br />
<span style="font-size: small;"><br /></span><br />
<span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: small;"> (पूर्वप्रसिद्धी: परिवर्तनाचा वाटसरू, मार्च २००७)</span></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-77712316940892239262011-07-22T21:54:00.000-07:002011-07-22T21:54:42.475-07:00बिनइयत्तेच्या तुकड्या<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><!--[if gte mso 9]><xml> <w:WordDocument> <w:View>Normal</w:View> <w:Zoom>0</w:Zoom> <w:PunctuationKerning/> <w:ValidateAgainstSchemas/> <w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:Compatibility> <w:BreakWrappedTables/> <w:SnapToGridInCell/> <w:WrapTextWithPunct/> <w:UseAsianBreakRules/> <w:DontGrowAutofit/> </w:Compatibility> <w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:LatentStyles DefLockedState="false" LatentStyleCount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]> <style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin:0in;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-ansi-language:#0400;
mso-fareast-language:#0400;
mso-bidi-language:#0400;}
</style> <![endif]--> <div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">कार्यक्रम रंगात आला होता. कार्यक्रम रंगात ओला होता. प्रेक्षक मंडळी चिंब झाली होती. वर्षाऋतूवर आधारित गीतांचा कार्यक्रम चालू होता. सरकारी कार्यालयातील एका प्रशस्त हॉलमध्ये कार्यक्रम चालू होता. कर्मचारी मंडळी आटोपशीर बसली होती. सर्वात पुढे सर्वात सीनियर अधिकारी बसले होते. तल्लीन होवून माना डोलवत होते. त्यांच्या मानेच्या हेलकाव्यांबरहुकूम बऱ्याच माना हिंदकळल्या जात होत्या. काही स्वयंभूपणे डोलत होत्या, तर काही स्वयंभूपणे डोलत नव्हत्या. स्त्रियांसाठी बसण्याची वेगळी रांग होती. यातही सर्वात पुढे सर्वात सीनियर अधिकाऱ्याची सर्वात बायको बसली होती. बाकी इतर बायका सीनिऑरिटीच्या किंवा धैर्यशीलतेच्या किंवा उत्साहाच्या किंवा रसिकतेच्या किंवा भाबडेपणाच्या उतरत्या क्रमानुसार मागे मागे बसत गेल्या होत्या. गाणारणीच्या गळ्यातून सरी बरसत होत्या सुरांच्या. गाणाराही तानापिही झाला होता. साथ देणारी मंडळीही एकजीव झाली होती निपाजा. </span></div><div> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">निवृत्ती मागे कोपऱ्यात बसला होता आणि नव्हता. त्याच्याबिनइयत्तेच्या तुकड्या झाल्या होत्या. एक तुकडी गाणी ऐकत होती, मास्तर नसलेल्या तुकडीप्रमाणे गदारोळ करीत, तर दुसरी तुकडी आजूबाजूच्यांचं बारीक निरीक्षण करीत होती. ही ’अ’ तुकडी होती, जी नेहमीप्रमाणे आपोआपच कामाला लागली होती. ’फ’ तुकडी रेकॉर्डरूममध्ये गोंधाळ घालत होती. सकाळीच तो त्याच्या ऑफिसातल्या रेकॉर्डरूममध्ये गेला होता – इयत्तेचा आणि बिनतुकडीचा होवून. खिन्न आणि अस्वस्थ झाला होता देहासहित. देहापुरता बाहेर आला होता. बाहेर आल्यानंतर परत तुकड्या तुकड्या पडल्या, पण एक हट्टी आणि आडमुठी तुकडी आतच राहिली होती. आत्ता येताना इतर तुकड्यांना गोळा करत तो आला देहनिशी, पण ती तुकडी तशीच तिकडं. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">निवृत्ती त्या सरकारी कार्यालयात नुकताच अधिकारी म्हणून लागला होता. उत्साहानिशी, बेतांच्या पुडक्यानिशी तो लागला, पण हळूहळू लागायला लागलं. कपचे उडायला लागले, तसा त्याच्या मध्यवर्ती चिवट आणि जिवट जीवनेच्छेच्या जोरावर या कपच्यांचा बंदोबस्त करण्याचा प्रयत्नही आपोआप त्याच्यात सुरू झाला होता. हे सगळं अर्थात त्याला नवीन नव्हतं – कपचे उडवून घेणं आणि परत कोवळेपणानं नव्या गोष्टी करत राहाणं. हे मुंगीसारखं भिंतीवरून पडपडून परंतू झडझडून परत परत चढत राहणं, परत परत करत राहणं.</span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">पण आत्ता त्याच्या एकाग्रतेच्या<span> </span>अवयवाला मुंग्या आल्या होत्या. हलवून हलवून तो घालवू पाहात होता, पण निरुपाय. हिंदीत मुंग्या येणे यास ’सो जाना’ असे म्हणतात. त्याप्रमाणे एकाग्रतेचा अवयव हिंदीत झोपी गेला होता. गाणं ऐकणाऱ्या तुकडीतली पोरं गोंधळ घालत होती. मध्येच अचानक निमिषार्धात त्याचा रेझोनन्स व्हायचा मंचावरील इंद्रधनुष्याच्या सूरपाझराशी. त्यावेळी क्षणार्धात तो इयत्तेचा आणि बिनतुकडीचा व्हायचा, दणादण सगळ्या तुकड्यांचे आयकॉन<span> </span>अदृश्य माऊसद्वारा ड्रॅग केले जाऊन एकाच तुकडीत घातले जायचे. पण परत थोड्याच वेळात त्याचा SKINSAVER चालू व्हायचा. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">अचानक तुकड्यातुकड्यांमध्ये लहर पसरत गेली सुट्टीच्या अफवेच्या वेगाने. तसतसे सगळ्या तुकड्यांमध्ये अचानक सुरू झाले विविध वर्ग कदमताल. एका तुकडीत एक मास्तर आले संपूर्ण विलायती पोषाखात. एकदम कडक, एकदम शिस्तशीर, एकदम पाश्चिमात्य. त्यांच्या हालचालीच्या रेषा रेझरच्या पात्यासारख्या, त्यांचं बोलणं एकदम नेमकं, कणभरही शब्द वाया नाही, कणभर वावगा नाही. त्यांनी सुरू केला तास भारतीय कार्यालयातील कार्यपध्दतीवरचा. ते म्हणाले, “या भारतीय हरामखोरांनी मातेरं केलंय सगळ्या ब्यूरॉक्रसीच्या अत्यावश्यक तत्त्वांचं. यांची ही भारतीयपणाची कोंबडी घालत असते नंगानाच हारीनं मांडलेल्या सगळ्या तत्त्वनियमांवर.” ते तांबडेलाल झाले होते संतापाने, आणि अत्यंत तुच्छतेने पाहात होते मंचावरील गायकगायकिणीकडे आणि जमलेल्या श्रोतृवृंदाकडे. “ हा एक फसलेला प्रयोग आहे असे मला अत्यंत दुःखाने म्हणावेसे वाटते,” असे म्हणत त्यांनी हळुवारपणे खिशातला रुमाल काढून डोळे टिपले. “ खरंतर आमच्या हवामानात तयार केलेलं हे रोपटं इथं लावताना किती हुरूप आला होता,” असं ते गदगदून म्हणाले. परत त्यांच्या चेहेऱ्यावर कठोरपणाच्या रेषा उमटल्या आणि त्यांच्या बोलण्याचा आसूड तडतडायला लागला. “ अवैयक्तिकपणा हा एक महत्त्वाचा खांब आहे ब्यूरॉक्रसीचा. एक महत्त्वाची संकल्पना, जी जीवनरसासारखी भिनली पाहिजे संघटनेत, कर्मचाऱ्यांत, अधिकाऱ्यांत. पण यांनी इथं पूर्ण उलटं करून ठेवलंय. वैयक्तिकपणा यांच्यासाठी प्राणवायूसारखा. कामाशी निष्ठा नाही. कामचुकारपणाला शिक्षा नाही. संपूर्ण सरंजामी जीवनरस सळसळतोय संघटनाशरीरात. गुणाला मोल नाही, पदाला आहे – वर्णव्यवस्थेसमान, ज्येष्ठांची दहशत आहे, हुकूमत आहे, भीती आहे – संयुक्त कुटुंबासमान.” </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">कमान. इंद्रधनुष्यासमान रसिकतेची, हॉलभर. सर्वात सीनियर तर बुडूनच गेले होते सूरसागरात. सगळे एकवर्ग झाले होते तुकडीहीन. फक्त निवृत्तीच होता वर्गाबाहेर वेगवेगळ्या तुकड्या सांभाळत. आंदोळत. क्लान्त. भ्रान्त. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">एका तुकडीत वर्ग सुरू झाला रेकॉर्डकीपिंग या विषयावरती. यात मास्तर नव्हते. मल्टिमीडियाच्या मदतीनं संगणकाला जोडलेल्या प्रोजेक्टरमार्फत समोर पडद्यावर झरझर चित्रं. व्हिडिओक्लिपिंग्ज, आकडेवाऱ्या वगैरे उमटत होत्या. आदिम अवस्थेत असतानापासून ते आत्तापर्यंत हे शास्त्र कसकसं प्रगत होत गेलं हे उलगडवलं<span> </span>जात होतं. ख्रिस्तपूर्व १८००० ते २०००० साली आदिम माणसाने गुहांमध्ये चित्ररूपाने नोंदी करून ठेवल्या ही रेकॉर्डकीपिंगची आद्य सुरुवात. ख्रिस्तपूर्व ३५०० ते ३२५० साली सुमेरियनांनी दगड, धातू, मेण इत्यादींवर चित्रलिपीद्वारे नोंदी केल्या. ख्रिस्तपूर्व ५व्या शतकात ग्रीक, रोमन व इजिप्शियनांनी पॅपिरस या वनस्पतीचा लिहिण्यासाठी वापर केला. ख्रिस्तपूर्व १०५ साली चिनी लोकांनी कागदाचा वापर रेकॉर्डसाठी केला. नंतर लाकडी ठोकळ्याद्वारे त्यावर मुद्रण केले. इसवीसन ११२५ साली स्पेनमध्ये पहिली कागद बनवण्याची गिरणी सुरू झाली. इसवीसन १४५० साली गटेनबर्गने धातूच्या टाइपाची प्रिंटिंग प्रेस सुरू केली. १८३१ साली लुई दा गुरे याने पहिला फोटोग्राफ बनवला. इ.स. १८३७ साली सॅम्युएल मोर्सने पहिला टेलिग्राफ तयार केला.१८७१ साली रेने ड्रॅगनने फ्रान्स- रशिया युध्दात पॅरिसमधील ज्ञानभांडाराचे रक्षण करण्यासाठी मायक्रोफिल्मचा शोध लावला. १८७३ साली स्कोल्स आणि ग्लिडन यांनी टाइपरायटरचा शोध लावला. १८७६ साली अलेक्झांडर ग्रॅहॅम बेल याने टेलिफोनचा शोध लावला. १९०० साली अॅनॉलॉग संगणक विकसित झाला आणि १९८४ साली पहिला सीडीरॉम वापरात आला. आत्ता २००३ साली रेकॉर्डकीपिंगचे काम अत्यंत प्रगत आहे. आणि पूर्वीच्या या शोधांच्या संशोधनाच्या बळावर आता अत्यंत गुंतागुंतीची व प्रचंड संख्येची माहिती अतिशय कमी जागेत व कमी ऊर्जेत साठवली जाऊ शकते. माहिती उलगडत होती. य सर्व संशोधनांसाठी आयुष्यच्या आयुष्य खर्ची घालणाऱ्या ध्यासवान लोकांची चरित्रे विशद होत होती. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">वर्गात पुढे बसलेल्या काहींचे डोळे पाझरत होते. शरीरे थरथरत होती. रेकॉर्डकीपिंगच्या शास्त्रात भर घालण्यासाठी संपूर्ण आयुष्य खर्ची घालणाऱ्यांबद्दल त्यांना अनावर आपुलकी वाटत होती. थिजून गेले होते ते. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">भिजून गेले होते ते, स्वरांच्या चिंब वर्षावात. एकापाठोपाठ एक सुंदर वर्षागीते सादर होत होती. मंडळी तल्लीन झाली होती. भिजून गेली होती. निवृत्तीच तेव्हढा होता कोरडा. त्याला ऐकू येत होता ओरडा खोंडाचा. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">एका तुकडीत वर्गातला फळा काळानिळा होत गेला आणि प्रसरण पावत गेला चहूबाजूंनी. नंतर तो फळा आडवा झाला मंचासारखा. नंतर एका जोमदार आणि निरागस खोंडाला घेऊन आले पाचसहाजण त्या फळ्यावर. त्यांच्यापैकी एकजण म्हणाला, “ आजचा धडा आता प्रत्यक्ष फळ्यावरच पाहा. खोंडाची त्वचा थरथरत होती तरंगत बेसावध. त्याची अणकुचीदार शिंगे घुसली होती हवेत आणि तो उभा होता तल्लख, तजेलदार आणि उत्सुक.इतक्यात त्या सगळ्यांनी सराईत हालचाली केल्या आणि पायात कासऱ्यांचे तिढे घालून त्याचे ते बेलगाम धूड फळ्यावर कोसळवले. प्रचंड आवाज झाला. खोंड फुसांडले. त्यांनी निर्विकारपणे त्याचे चारही पाय बांधले, एकाने त्याच्या सुकुमार तोंडावर पायाचा दाब दिला. एकाने शिंगे पकडली, दोघांनी पाय दाबले. उरलेल्याने विडी शिलगावली. संथपणे पिशवीतून छोट्या जाडीचे दोर काढले. दुसऱ्याच्या मदतीने खोंडाच्या आंडाला हात घातला तसे खोंड चवताळले. ठिकठिकाणच्यांनी ठिकठिकाणी जोराने दाबून धरले, आणि विडी पिणाऱ्याने आंडाभोवती दोऱ्या आवळ्ल्या आणि पिळायला सुरुवात केली आणि खोंडाच्या चित्कारांनी वर्ग दणाणला. भिंती धडधडल्या. विडी पिणारा पिळे वळत गेला. खोंडाचा आव गळत गेला. टपटपला फेस होऊन तोंडाचा. विडी पिणारा म्हणाला, “ झाल्या कान्या वळून. साधला कार्यभाग. आला हा आपल्यात.” क्षणात त्या माणसांचे झाले रूपांतर बैलांमध्ये. बोथट शिंगांच्या, झुली बाळगणाऱ्या यथेच्छ अधिकारपदाच्या, डोलावत सूचनेबरहुकूम माना. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">ताना. सुरेख ताना घेत होता गाणारा. करत होता आळवणी सुरांची. वीणेच्या तारेसारखे झंकारत होते त्याचे शरीर. देहभान हरपले होते. करपले होते चित्त निवृत्तीचे. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">एका तुकडीत डॉक्युमेंटरी सुरू झाली होती. विषय होता – ’ सदानंद आत्मलुब्धे’ या अधिकाऱ्याच्या कार्यालयातील विविध फाइल्स, नागरिकांकडून जमा झालेल्या गेल्या १०-१२ वर्षातील माहितीचा दस्तऐवज आणि इतर कार्यालयीन कागदपत्रे इत्यादी रेकॉर्डसच्या व्यवस्थेची स्थिती. पडद्यावर पहिलीच फ्रेम उमटली ती आत्मलुब्धेच्या केबिनच्या दारावर एकाच खिळ्यावर लोंबकळणाऱ्या नावाच्या पाटीची. नंतर मग एकाच खोलीत युक्तीने व सुलभ हाताळणी करता येईल अशा पध्दतीने रचता येईल असे रेकॉर्ड एकूण चार ठिकाणच्या चार खोल्यात कसे अस्ताव्यस्त व दारुण अवस्थेत आहे हे अतिशय सहानुभूतिशून्य निर्दयतेने दाखवले जाऊ लागले. खरेतर त्यांच्याकडे केवळ सातशे नागरिकांचेच रेकॉर्ड जतन करावयाचे होते. परंतू ते सगळे अशा अनाकलनीय अव्यवस्थेत अरचले गेले होते की एखाद्या व्यक्तीचे सलग पाच वर्षांचे रेकॉर्ड शोधायचे झाल्यास सात तास तरी खरचले जातील. एका खोलीत जुन्या अक्षरशः लगदा व्हायच्या मार्गावर असलेल्या फायली पसरलेल्या होत्या. खोलीत सर्वत्र धूळच धूळ होती. रेकॉर्डची इतकी वाईट स्थिती असूनही कर्मचारी मंडळी मात्र मजेच्या मनःस्थितीत होती. रेकॉर्डशी त्यांचा कसलाही बंध नव्हता. रेकॉर्डबाबत त्यांची वृत्ती स्थितप्रज्ञ होती. आत्मलुब्धेंना तर स्वतःतून फुर्सतच नव्हती. रेकॉर्डच्या चिखलात ते कमळासारखे फुलून आले होते. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">एका तुकडीत भ्रष्टाचार या विषयावर सगळे गप्प होते.</span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">एका तुकडीत कार्यक्षमता या विषयावर सगळे गप्प होते.</span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">गाण्यात मात्र निवृत्तीशिवाय सगळेच गुंग होते. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">एका तुकडीत समोर पांढऱ्याशुभ्र पडद्यावर गोठले होते दृश्य हॉलमधल्या मैफलीचे. क्षणार्धात चित्रातील सजीवांचे आणि निर्जीवांचे रूपांतर अॅनिमेशनमधे झाले. आणि त्यानंतर या अॅनिमेटेड वस्तू आणि जीव विविध वस्तूंमधे आणि जीवांमधे रूपांतरित व्हायला लागले. गायकासमोरील हार्मोनियमचे रूपांतर लगदा होऊ घातलेल्या, जुन्या- पुराण्या फायलींच्या ढिगात झाले. अॅनिमेटेड गाणारा अनलिमिटेड घोरू लागला. गाणारीच्या ताना घेतानाच्या हालचाली मंदावत गेल्या. तिच्या हातात अचानक लोकरीच्या धाग्यांचा मोठ्ठा गोल प्रकट झाला, दोन मोठ्या विणायच्या सुया प्रकट झाल्या आणि ती संथ गतीनं विणकाम करायला लागली. निवेदकाचे रूपांतर इरसाल शिपायात झाले, कानाला विडी लावून त्याने चकाट्या पिटायला सुरुवात केली. माइकचा सर्रकन सळसळणारा साप झाला, सापाचा वळवळणारा गांडूळ झाला, गांडुळाची बारीक कसर झाली आणि ती सर्रकन फायलींच्या चळणीत जाऊन बसली. तब्बलजीची थिरकणारी कुसरदार बोटे बोजड झाली. डग्ग्याची तंबाखूची डबी झाली, तबल्याची चुन्याची डबी झाली, तब्बलजी डब्बल झाला आणि तंबाखू मळीत बसला. </span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">हसला. सगळा हॉल हसला निवेदकाच्या खुमासदार विनोदाला. अधूनमधून त्याची समयोचित विनोदांची, चुटक्यांची पखरण चालली होती. श्रोतृवर्ग हास्यरसाच्या अधूनमधून येणाऱ्या फवाऱ्यांनी ताजातवाना होत होता. सुरांच्या लहरी लहरी पसरल्या होत्या सर्वत्र. डुंबत होते सगळेच. निवृत्ती मात्र गटांगळ्या खात होता, फुटलेल्या जहाजासारखा तुकड्यातुकड्यांमधे. <span> </span>तुकड्यातुकड्यातले वर्ग सांभाळत. सहन करत. <span> </span><span> </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";"><span>(पूर्वप्रसिद्धी: परिवर्तनाचा वाटसरू, जून २००५) </span><span> </span><span> </span></span></div></div>sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-831797999276278205.post-1687051386544465352011-07-20T10:04:00.000-07:002011-07-20T10:04:13.470-07:00ठार मारण्याच्या पध्दतींची गोष्ट<!--[if gte mso 9]><xml> <w:WordDocument> <w:View>Normal</w:View> <w:Zoom>0</w:Zoom> <w:PunctuationKerning/> <w:ValidateAgainstSchemas/> <w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:Compatibility> <w:BreakWrappedTables/> <w:SnapToGridInCell/> <w:WrapTextWithPunct/> <w:UseAsianBreakRules/> <w:DontGrowAutofit/> </w:Compatibility> <w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:LatentStyles DefLockedState="false" LatentStyleCount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]> <style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin:0in;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-ansi-language:#0400;
mso-fareast-language:#0400;
mso-bidi-language:#0400;}
</style> <![endif]--> <br />
<!--[if gte mso 9]><xml> <w:WordDocument> <w:View>Normal</w:View> <w:Zoom>0</w:Zoom> <w:PunctuationKerning/> <w:ValidateAgainstSchemas/> <w:SaveIfXMLInvalid>false</w:SaveIfXMLInvalid> <w:IgnoreMixedContent>false</w:IgnoreMixedContent> <w:AlwaysShowPlaceholderText>false</w:AlwaysShowPlaceholderText> <w:Compatibility> <w:BreakWrappedTables/> <w:SnapToGridInCell/> <w:WrapTextWithPunct/> <w:UseAsianBreakRules/> <w:DontGrowAutofit/> </w:Compatibility> <w:BrowserLevel>MicrosoftInternetExplorer4</w:BrowserLevel> </w:WordDocument> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 9]><xml> <w:LatentStyles DefLockedState="false" LatentStyleCount="156"> </w:LatentStyles> </xml><![endif]--><!--[if gte mso 10]> <style>
/* Style Definitions */
table.MsoNormalTable
{mso-style-name:"Table Normal";
mso-tstyle-rowband-size:0;
mso-tstyle-colband-size:0;
mso-style-noshow:yes;
mso-style-parent:"";
mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;
mso-para-margin:0in;
mso-para-margin-bottom:.0001pt;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:10.0pt;
font-family:"Times New Roman";
mso-ansi-language:#0400;
mso-fareast-language:#0400;
mso-bidi-language:#0400;}
</style> <![endif]--> <div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">ठार मारण्याच्या वेगवेगळ्या पध्दती असतात. वेगवेगळ्या समाजात, संस्कृतीत, देशात, प्रांतात त्या वेगवेगळ्या असतात. माणसांना ठार मारण्याचेच जर घेतले, तर असे दिसते की अमेरिकनांनी रेड इंडियनांच्या कत्तली केल्या. हाच पॅटर्न पुढे हिरोशिमा- नागासाकी, इराक युध्द, अफगणिस्तानावरचे हवाई हल्ले यामध्येही दिसून येतो. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">मध्य आशियाई भागात प्रचलित असलेला सार्वजनिक आणि सविस्तर छ्ळ करून ठार मारणे, हा एक प्रकार झाला. शिवाय एस्किमोंमध्ये अगदी निराळाच, म्हाताऱ्या झालेल्या माणसांचा निर्लेपपणे अंत घडवण्याचा प्रकार असतोच. काही ठिकाणी ज्याला ठार मारायचंय त्याचाच ठार मारण्यासाठीही उपयोग केला जातो. भारतातल्या सतीप्रथेमधे हे दिसून येते.</span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">माणसाच्या नवनवोन्मेषशालिनी प्रतिभेचं कौतुक करावं तितकं थोडंच आहे. ही<span> </span>नवनवोन्मेषशालिनी प्रतिभाच माणसाला इतर प्राण्यांपासून वेगळं करते. या प्रतिभेने ठार मारण्याच्या पध्दतीत<span> </span>अनेक क्रांत्या घडवल्या.<span> </span>ठार मारण्याच्या पध्दती शोधण्यासाठीची माणसाच्या प्रतिभेची कोटिच्या कोटि उड्डाणे केवळ स्तिमित करणारी आहेत. एखाद्या ठिकाणी प्रत्यक्ष न जातासुध्दा तिथे ठार मारण्याची प्रक्रिया घडवून आणणे हा एक प्रकार झाला. अणुबॉम्ब टाकणे, क्षेपणास्त्रे धाडणे, चालकविरहित विमानातून हल्ले करणे हे असेच एक उड्डाण म्हणता येईल. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">जसजशी प्रगती होत गेली तसतसा माणसाला वेळ कमी पडू लागला. वेळ हा काही एक उत्पादन घडवण्यासाठी तरी असतो किंवा ते खर्च (कंझ्युम) करण्यासाठी तरी असतो हा समज रूढ झाल्यामुळे एखादी गोष्ट कमीतकमी वेळेत करणे यास अनन्यसाधारण महत्त्व प्राप्त झाले. त्यामुळे स्वाभाविकच<span> </span>कमीतकमी वेळात जास्तीत जास्त माणसे मारण्याचे एक मोठे आव्हान माणसापुढे निर्माण झाले. हे आव्हान माणसाने इतक्या समर्थपणे पेलले की काही सेकंदांमध्ये संपूर्ण पृथ्वी नष्ट करण्याइतपत कौशल्ये विकसित झाली. अशा प्रकारे सबंध पृथ्वीलाच धोका निर्माण झाल्याचे लक्षात येताच चाणाक्ष माणसांनी इतर ग्रहांवर मनुष्यवस्त्या करता येतील का या दृष्टीने प्रयत्न सुरू केले. पण या प्रयत्नांबद्दल बोलणे हे विषयांतर होईल. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">माणसाला इतर प्राण्यांपासून वेगळा करणाऱ्या शिरपेचातला एक महत्त्वाचा तुरा म्हणजे तो आर्थिक प्राणी आहे हा. म्हणजे तो देवाणघेवाण करतो. गोष्टींचे मूल्य ठरवतो. चलने तयार करतो. या आर्थिकपणाचे माणसाने असे काही बुडबुडे तयार केले की थक्क होऊन जावे. देवाणघेवाणीचे माणसाने तयार केलेले जाळे इतके अफाट आहे की आता ते त्यालाही समजेनासे झाले. प्रगतीची ही गती नंतर इतकी वाढली की<span> </span>देवाणघेवाणीच्या या जाळ्याला artificial intelligence प्रदान करण्याचेही शोध काहीजणांनी लावले. असो. तर मुद्दा हा की<span> </span>ठार मारण्याच्या पध्दतींवरसुध्दा माणसाच्या या आर्थिकपणाचे परिणाम झाले. ठार मारण्याच्या साधनांचे केवळ कारखानेच नाही तर उद्योग निर्माण झाले. ठार मारण्याच्या साधनांच्या उद्योगांवर लाखोंचे रोजगार अवलंबून राहायला लागले. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">तरीसुध्दा ठार मारण्याचे हे काही खरे प्रगत प्रकार नव्हेतच. ठार मारण्यातून जे साध्य करायचंय ते प्रत्यक्ष ठार न मारतासुध्दा घडवून आणणे हा यातला प्रगत प्रकार. जितका एखादा समाज किंवा संस्कृती जुनी तितका त्यांना हा प्रकार अवगत असण्याची शक्यता जास्त. अलीकडच्या काळातली नवी संस्कृती म्हणजे अमेरिकन लोकांची. या नवाड्यांनी अमेरिकेतल्या स्थानिक लोकांच्या थेट कत्तली केल्या. स्पॅनिश लोकांनी असाच माया संस्कृतीच्या लोकांचा (इंका) नायनाट केला. ठार मारण्याच्या इतिहासातले सगळ्यात अप्रगत आणि रानटी लोक म्हणजे युरोपियन मंडळी. तरी नंतर यांचीही थोडी प्रगती झाली. वेगवेगळ्या ठिकाणच्या लोकांचा थेट नाश न करता नाशातून जे साध्य करायचं ते जमवण्याचा प्रकार त्यांनी जगभर अवलंबला. ठिकठिकाणी त्यांनी वसाहती स्थापन केल्या. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">अर्थात या प्रगत प्रकारांमध्ये युरोपियनांचेही गुरू शोभण्याइतपत कौशल्ये भारतीयांकडे होती. फरक इतकाच की युरोपियन मंडळी जगभर हा प्रकार करण्यासाठी गेली. तर भारतीयांना जगभर जायची गरज नव्हती, सगळे जगच त्यांच्याकडे येत होते आणि पचवले जात होते. भारतात प्राचीनकाळी सध्याचे सगळेच प्रगत प्रकार अस्तित्वात होते असे मानणाऱ्या गौरववादी मंडळींनी हे कधी कसे मांडले नाही कोणास ठाऊक. पण प्राचीनकाळीच आपल्याइथे ठार मारण्याच्या पध्दतींमधला प्रगत प्रकार विकास पावला होता हे नक्की.</span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">या प्रगत योजनेमध्ये एकट्यादुकट्या माणसांनाच नव्हे तर समूहच्या समूहांनाच फस्त करण्याच्या सुविधा होत्या. फस्त करण्याची पध्दत इतकी मस्त होती की फस्त करणारेही खूष आणि फस्त केले जाणारेही खूष. माणसाच्या शरीरामध्ये अन्नाचे साखरेमध्ये रूपांतर केले जावे तसे भारतात समूहांचे जाती आणि उपजातींमध्ये रूपांतर होत असे. रूपांतरणाचे आणि रूपांतरितांसाठीचे शास्त्र अतिशय बिनचूक रचले गेलेले होते. शास्त्र रचणाऱ्यांच्या या पध्दती अतिशय सफाईदार आणि बेमालूम होत्या. इतक्या की ठार मारल्या जाणाऱ्यांनाही कळू नये की ते ठार मारले गेले आहेत. ठार मारले जाण्याच्या तीव्रतेनुसार पिरॅमिड रचनाच तयार केलेली होती शास्त्रे रचणाऱ्यांनी.<span> </span></span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";"><span> </span></span></span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">जन्मापासून ते मृत्यूपर्यंतच्या नानाविध गोष्टींसाठीच्या सविस्तर नियमावल्या प्रत्येक समूहासाठी अशा वेगवेगळ्या तयार असायच्या. इतकेच नव्हे, तर पूर्वजन्म आणि पुढचा जन्म अशी मजबूत बुचेही मारून ठेवली होती प्रत्येकाला. हे सगळं इतकं तपशीलवार आणि पर्फेक्ट होतं की विचार करण्याच्या अवयवास सुरुवातीपासूनच वाळवी लागावी. विचार करणे हा जो जिवंत राहण्यासाठीचा श्वास आहे तो शास्त्रे रचणाऱ्यांपुरताच उपलब्ध होता. बाकीची सगळी माणसे म्हणजे पेशीच जणू शास्त्रकारांच्या आत्म्याला शरीर पुरवण्यासाठीच्या. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">विचार करण्याच्या विविध रीतींना आपल्या पोटात घ्यायचे, त्यांना गोठवून टाकायचे आणि तसेच गोठलेल्या स्वरूपात ठेवून त्यांच्यावर नियंत्रण मिळवायचे असेही एक अनोखे तंत्र शास्त्रकारांनी विकसित केले होते. ज्यू लोकांसारखी पृथ्वीवरची सगळ्यात तिरसट जमातसुध्दा शास्त्रकारांच्या या तडाख्यापासून बचावली नाही. त्यांच्या एका समूहाला कित्येक शतके एका भागात शनवारतेली या नावाने गोठवण्यात आलेले होते. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">एका चोरामुळे दुसऱ्याचा काटा निघावा त्याप्रमाणे वसाहती करणाऱ्या युरोपियन ठारमाऱ्यांकडून या शास्त्रे रचणाऱ्या ठारमाऱ्यांना मोठ्ठाच धक्का बसला भारतात. त्यामुळेच फुले, शाहू, आंबेडकर इत्यादींसारख्या विचारांचा अवयव जागा असलेल्या आणि नाठार मंडळींनी वेळोवेळी <span> </span>युरोपियन ठारमाऱ्यांना <span> </span>शास्त्रवाल्या ठारमाऱ्यांविरोधात मदत केलेली दिसते. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">ग्रीक आणि रोमनांच्या प्राचीन संस्कृतींमध्ये गुलामगिरीची अगदी परवाच्या शतकापर्यंत चालू राहिलेली ठार मारण्याची पध्दत विकसित पावलेली दिसते. पण हीसुध्दा तशी तितकी प्रगत मानता येणार नाहीच. कारण या पध्दतीत गुलामांना ते गुलाम आहेत ही जाणीव असे. वसाहतकार ठारमारे आणि भारतीय शास्त्रकार ठारमारे मात्र या बाबतीत फारच पोहोचलेले होते असे म्हणता येते.</span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";"> </span></span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">अर्थात युरोपीय वसाहतकार ठारमारे हे ठार मारण्याच्या कलेतल्या प्रगत पायरीपर्यंत जरी पोहोचलेले असले, तरी भारतीय शास्त्रकारांइतका प्रगल्भपणा त्यांच्यात नव्हता असेच म्हणावे लागेल. या <span> </span>प्रगल्भपणाअभावीच त्यांची ठारमारकता दीडदोनशे वर्षांच्यावर टिकली नाही. भारतीय शास्त्रकारांची ठारमारकता मात्र जणू अमर आहे, अपौरुषेय आहे. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">रामबाण ठारमारकतेसाठीच्या तंत्रांच्या आणि तत्त्वांच्या खाणीच भारतीय इतिहासात सापडू शकतात असे म्हणल्यास वावगे होणार नाही. एखाद्या ठिकाणी स्थानिकांशी कसलाही संबंध नसलेला तिसराच माणूस नेमून प्रशासन करवणे ही पध्दत ब्रिटिशांनी बसवली आणि अजूनही चालू आहे पोलादी पाचरासारखी. पण ही काही खरी नवी पध्दत नाही. अनेक शतकांपूर्वीच अशा पध्दतीचा वापर नियमितपणे होत असे.</span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">पुराव्यादाखल भीमनाथ नावाच्या इसवीसनाच्या अकराव्या शतकाच्या अखेरीच्या चालुक्यनृपती सहावा विक्रमादित्य याच्या प्रशासकाची गोष्ट सांगता येईल. भीमनाथाची माहिती गणेशवाडी, ता. निलंगा, जि. उस्मानाबाद येथे सापडलेल्या संस्कृतभाषेतील शिलालेखात मिळते. या भीमनाथाचे गोत्र आत्रेय असे होते आणि त्याचे मूळ घराणे हिमालय पर्वतातील काश्मीर देशचे होते. या भीमनाथाचे उल्लेख इतरही अनेक कानडी शिलालेखात असून त्याप्रमाणे हा कुणीतरी अगदीच वरच्या दर्जाचा प्रशासकीय अधिकारी होता असे दिसते. त्याला कानडीतून मनेवर्गडे(गृहखात्यावरील अधीक्षक), पट्टळेकरण(प्रांतिक नोंदणी अधिकारी) अशीही विशेषणे लावलेली दिसतात. थोडक्यात, तो तेव्हाचा महाराष्ट्र काडरचा अगदीच सीनियर आय. ए. एस. अधिकारी होता असे म्हणता येईल. तर हे भीमनाथ गृहस्थ छानपैकी चालुक्यांच्या राज्यात प्रशासन चालवीत होते. हे काश्मीरातून मराठवाड्यात कसे आले कळत नाही, पण शिलालेखात त्यांची क्वालिफिकेशन्स वेदशास्त्रसंपन्न इत्यादी दिसतात. थोडक्यात हे शास्त्रकारांच्या योजनेचे सभासद होते असे म्हणता येईल. त्या काळची ठार जनता कानडी प्रेमळपणाने या भीमनाथाला भिवणय्या असेही संबोधे असे शिलालेखावरून दिसते. </span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">जगभर जाणिवांना आकार देण्याचे काम पूर्वी धर्ममार्तंड मंडळी जेवढ्या प्रमाणात करीत तेवढ्या प्रमाणात हल्ली मार्केटिंगवाली मंडळी करीत असतात. यासाठी वापरली जाणारी बरीचशी तंत्रे आणि पध्दती फार पूर्वीपासून शास्त्रकार वापरत आले आहेत. वित्तबळाद्वारे स्थानिक ब्रॅन्ड्स विकत घेऊन आपलाच तेवढा ब्रॅन्ड कसा बलवत्तर राहील हे बघणे, त्यासाठी स्थानिक ब्रॅन्डही जिवंत ठेवून त्यास प्रभावळीमध्ये वापरणे हे जरी कोक, पेप्सीसारखे ब्रॅन्ड आत्ता करीत असले तरी शास्त्रकारांनी हा फॉर्म्युला पूर्वीच विकसित केलेला होता. विष्णू हा आपला ब्रॅन्ड बलवत्तर ठेवण्यासाठी विठ्ठल, बालाजी असे प्रचंड पॉप्युलर असे स्थानिक ब्रॅन्ड्स धर्मबळाद्वारे प्राप्त करून शास्त्रकारांनी वापरले. फरक इतकाच की अमेरिकेत ठार मारण्याच्या प्रक्रियेचा एन्ड प्रॉडक्ट उपभोक्ता म्हणून ओळखला जातो, तर पूर्वीच्या काळी तो भक्त म्हणून ओळखला जात असे. अमुक भक्त, तमुक भक्त वगैरे. विविध तंत्रांद्वारे जणिवांवर ठाण मांडणे आणि विचारांचा अवयव बंद पाडणे हे सूत्र मात्र दोन्ही ठिकाणी. आणि आद्य वापर अर्थातच भारतामध्ये.</span></span></div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";"><span> </span>तर अशा या ठार मारण्याच्या वेगवेगळ्या पध्दती. वरचेवर बदलत गेलेल्या आणि जसजश्या प्रगत होत जातील तसतश्या गुंतागुंतीच्या आणि गोंडस होत गेलेल्या. धादांत, प्रांजळ क्रौर्यापासून ते चकचकीत, शहाजोग आणि अदृश्य क्रौर्यापर्यंतच्या प्रवासाने प्रभावित झालेल्या. </span></span></div><div style="text-align: justify;"> </div><div class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"> <span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";">माणूस समूहात राहू लागला तेव्हापासून त्याने सामूहिक गोष्टी नियंत्रित करण्यासाठीच्या पध्दती आणि व्यवस्था शोधल्या. या पध्दती आणि व्यवस्था अधिकाधिक गुंतागुंतीच्या आणि प्रबळ होत गेल्या. त्या वरचेवर जास्तच जगड्व्याळ आणि बलवत्तर होत हाताबाहेर चाललेल्या दिसतात. इतक्या की ठार <b><i>मारण्याच्या</i></b> पध्दतींची म्हणून सुरू झालेली गोष्ट, ठार <b><i>मारणाऱ्या</i> </b>पध्दतींची गोष्ट होऊन संपावी. <span> </span><span> </span><span> </span></span></span></div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><span style="font-size: small;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS";"><span><span style="font-family: inherit;">(पूर्वप्रसिद्धी: परिवर्तनाचा वाटसरू) </span></span></span></span></div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: "Arial Unicode MS"; font-size: 12pt;"><span><span style="font-size: small;"><span style="font-family: inherit;"> </span></span></span></span></div>sangram gaikwadhttp://www.blogger.com/profile/14411663285368867650noreply@blogger.com0